Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

Průměrný počet událostí: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 130: Řádka 130:
 
[[cs-II:průměrný počet událostí]] [[ar-II:متوسط عدد الأحداث]] [[de-II:durchschnittliche Anzahl von Ereignissen]] [[en-II:mean number of events]] [[es-II:número medio de hechos]] [[fr-II:nombre moyen d’événements]] [[it-II:numero medio di eventi]] [[ja-II:平均事象数]] [[pt-II:número médio de eventos]] [[ru-II:Среднее число событий]] [[zh-II:平均经历事件次数]]  
 
[[cs-II:průměrný počet událostí]] [[ar-II:متوسط عدد الأحداث]] [[de-II:durchschnittliche Anzahl von Ereignissen]] [[en-II:mean number of events]] [[es-II:número medio de hechos]] [[fr-II:nombre moyen d’événements]] [[it-II:numero medio di eventi]] [[ja-II:平均事象数]] [[pt-II:número médio de eventos]] [[ru-II:Среднее число событий]] [[zh-II:平均经历事件次数]]  
 
</noinclude>
 
</noinclude>
 +
{{DEFAULTSORT:Prume{vrny poc{vet udalosti}}
 
<noinclude>
 
<noinclude>
 
[[Category:Termín z druhého vydání mnohojazyčného demografického slovníku]]
 
[[Category:Termín z druhého vydání mnohojazyčného demografického slovníku]]

Aktuální verze z 4. 2. 2010, 21:26

Průměrný počet událostí  


Hlavním smyslem longitudinální analýzy (103-4) je studium intenzity1 a časování2 demografických jevů. Intenzita jevu vycházející z jedné neobnovítelné události (201-4) může být měřena konečnou četností3 jejího výskytu nebo jejím doplňkem do jedné, ev. do sta. Konečná četnost je rovna podílu příslušníků kohorty (116-2), u kterých by za předpokladu nepřítomnosti rušivých jevů (103-3) v průběhu existence dané kohorty nastala uvažovaná událost. Intenzitu jevu vycházejícího z obnovitelné události (201-5) jako jsou např. sňatek nebo migrace je možno vyjádřit průměrným počtem událostí4 připadajícím na jednu osobu v průběhu existence kohorty za předpokladu nepřítomnosti rušivých jevů. Časování je vyjádřeno rozložením studovaného jevu v čase v průběhu života (existence) kohorty. Výsledky transversální analýzy jsou běžně vyjadřovány syntetickými ukazateli (132-5), které označujeme jako ukazatele intervalové5 na rozdíl od ukazatelů kohortních6, které mohou být konstruovány různým způsobem. Nejčastěji postupujeme tak, že vypočtené intervalové ukazatele - většinou míry a kvocienty podle věku nebo trvání - přisuzujeme fiktivní kohortě7.

  • 2. Časováníje možno nahradit ter. rozložení v čase nebo rozložení podle věku, což je sice přesnější, ale méně praktické.
  • 5. V důsledku toho, že transverzální analýza a využívání fiktivní kohorty předcházely analýze longitudinální, intervalové ukazatele jsou běžně pojmenovány jako by se jednalo o ukazatele kohortní. Tak např. intervalové ukazatele pravděpodobnosti zvětšování rodiny (637-7) mohou přesáhnout jednotku v důsledku kumulace dříve odkládaných narození dětí. Proto je vhodné dát přednost ter. úhrn redukovaných událostí, který je syntetickým ukazatelem ve smyslu ukazatele srovnávacího (136-7).
  • 6. Speciálním případem kohortních ukazatelů jsou ukazatele generační, které jsou svým charakterem ukazately longitudinálními.
  • 7. Syn. je hypotetická kohorta.


More...