Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

34

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

34

340

Obyvatelstvo může být tříděno také podle jazyka1 nebo nářečí2, kterým hovoří. Většinou se rozlišuje mezi mateřským jazykem3 a hovorovým jazykem4, který daná osoba nejvíce používá. Rozlišení mezi oběmajazyky není vždy jednoduché, zejména u osob, které jsou dvojjazyčné5. Statistické informace o rozložení znalosti jazyků mezi obyvatelstvem poskytuje jazyková statistika6 .

  • 1. Syn. je řeč.
  • 2. Nářečí n. dialekt je zpravidla regionální varianta jazyka.
  • 3. Mateřský jazyk n. rodná řeč je vlastně jazyk, kterým s dítětem mluvila matka.
  • 4. Hovorový jazyk je jazyk, který se nejvíce používá v běžné styku, zejména též mimo rodinu; syn. je obcovací řeč.
  • 5. Dvojjazyčný n. bilingvní; osobu, hovořící více jazyky, můžeme označit jako vícejazyčnou (angl., fr., něm., šp.).

341

Tříděním obyvatelstva podle náboženské víry se zabývá konfesní statistika1. V rámci velkých náboženství2 se rozlišují hlavní vyznání3 a někdy též rity4 a sekty5. Osoba, která se nehlásí k žádnému náboženství, může být označena jako bezvěrec6.

1 Syn. je kultovní statistika (fr., šp.).

  • 6. Bezvěrec n. ateista je vlastně člověk bez náboženské víry n. svobodomyslný člověk, jak též naznačují ter. v jiných jazycích; ateistu musíme odlišovat od osoby věřící, ale bez-konfesní, která se nehlásí k žádné církvi nebo náboženské společnosti n. je bez vyznání.

342

Obyvatelstvo můžeme třídit také podle dosaženého stupně vzdělání1. Osoby, které umějí číst a psát, se označují jako alfabeti2; naopak osoby, které po dosažení určitého věku neumějí číst a psát, se označují jako analfabeti3. Statistika vzdělání4 třídí osoby zpravidla podle délky školní docházky5 nebo méně často podle věku při ukončení školy6 . Obyvatelstvo je možno třídit také podle získaných vysvědčení7, která závisí na organizaci vzdělávání8 a v jednotlivých zemích se liší.

  • 1. Základní stupeň vzdělání se získává zpravidla absolvováním povinně školní docházky.
  • 2. Ter. alfabet je neologismus pro označení gramotné osoby. Ukazatel gramotnosti může být konstruován jako podíl alfahetů v celé populaci starší 10 let apod.
  • 3. Analfabet n. negramotný; někdy se osoby, které umějí pouze číst, ale nikoli psát, označují jako pologramotné.
  • 4. Statistika vzdělání může být statistikou dosaženého vzdělání, statistikou podle stupně vzdělání nebo i dříve resp. v č. zemích statistikou gramotnosti.
  • 5. Délka školní docházky může být u vyšších stupňů škol označena jako délka studia (fř.); ve stejném smyslu může být jako kritéria použito počtu dokončených let studia (šp.) nebo dosaženého stupně studia (angl.).
  • 7. Při formálním ukončení školní docházky nebo studia jsou zpravidla vydávána různá vysvědčení, která mají rozličná pojmenování, např. diplomy.

343

Systém školství1 zahrnuje veškerá zařízení, která poskytují obyvatelstvu vzdělání. Pokud v zemi existují, rozlišuje se veřejné školství2 a soukromé školství3. Dále se rozlišuje předškolní vzdělání4 a zpravidla tři stupně školství5, které se označují jako školství prvního stupně6, školství druhého stupně7, často rozdělené do cyklů8, a školství třetího stupně9, které se někde dělí také na dvě úrovně10 podle toho, zda je nebo není zakončeno vysokoškolským diplomem11. Na druhém a třetím stupni školství se získává také technické vzdělání12.

  • 1. Systém školství n. systém vzdělávání (fr., šp.).
  • 3. Mezi soukromé školství se zařazují také školy církví a obdobných institucí.
  • 6. Ve stejném smyslu se hovoří o základním školství.
  • 7. Školství druhého stupně n. střední školství; u nás se za první stupeň označuje 1.-5. třída, za druhý stupeň 6. - 9. třída základní školy
  • 9. Ve stejném smyslu též vysoké školství.
  • 10. Úroveň ve smyslu úroveň vzdělání (něm.).
  • 11. V řadě zemí se školství třetího stupně považuje za univerzitní úroveň bez ohledu na to, zda jde o humanitní, ekonomický nebo technický směr. Do školství třetího stupně patří také různé typy studia po absolvování školy druhého stupně, např. u nás pomaturitní studium na vyšší odborné škole. 12 Technické vzdělání na druhém stupni zabezpečuje buď učňovské školství nebo střední odborné školství.

344

Typy vzdělávacích zařízení1 se v různých zemích liší svým zaměřením. Předškolní vzdělání (343-4) se poskytuje v mateřských školách2. Podle výše uvedeného systému školství (viz 343) se rozlišují základní škola3, střední škola4 a univerzita5; kromě toho existuje řada odborných škol6.

  • 1. Jsou to zejména školy, ale i jiná zařízení a ústavy.
  • 3. Základní škola se dříve nazývala obecná škola a v řadě zemí má více označení; v rámci povinné školní docházky na ni u nás dříve navazovala měšťanská škola.
  • 4. Střední školy mají řadu různých názvů podle svého zaměření; jsou to jednak gymnázia, učňovské školy a střední odborné školy, což je souhrnný název pro průmyslové, ekonomické, zemědělské, pedagogické zdravotnické aj. školy.
  • 5. Mezi školami třetího stupně mají nejvýznamnější postavem university, mezi vysoké školy však patří také řada dalších škol.
  • 6. Mimo rámec univerzit mohou být i jiné vysoké školy na jejich úrovni nebo to mohou být školy různé úrovně vzdělání; jsou to často různé typy vyšších odborných škol.
  • 7. V rámci systému vzdělávání existuje řada dalších zařízení, např. učňovská střediska, ale také zvláštní školy pro děti s omezenými schopnostmi vzdělání.
  • 8. Technické odborné školy se označují v č. jako školy průmyslové.
  • 9. Vysoké školy technické patří mezi vysoké školy.
  • 10. Na stejné úrovni může být i technický ústav (fr.,šp.).
  • 11. V různých zemích jsou samostatné pedagogické vysoké školy, pedagogické ústavy n. pedagogické instituty.

345

Ter. třída1 může označovat skupinu žáků2, která má stejného učitele3; stejný ter. však může označovat i školní učebnu4. Žáci, kteří jsou na škole ve stejné úrovni vzdělávání, vytvářejí školní ročník5. Ter. student6 se většinou užívá pro posluchače vysokých škol, někdy též pro žáky středních škol.

  • 2. Žákem je zpravidla označován školák na základní škole; školák však označuje někdy žáka nebo studenta (angl.), který dostává stipendium a je tedy vlastně stipendista.
  • 3. Ter. učitel může být v č. označen vyučující nebo přednášející na kterémkoli stupni vzdělávání; kromě toho pro učitele na vyšších stupních existují zvláštní pojmenování, např. na druhém a třetím stupni profesor. Někde existuje zvláštní ter. pro učitele základní školy (fr.).
  • 4. V tomto smyslu je školní učebna syn. třídy.
  • 5. Někdy se používá pouze ter. ročník, avšak v jiném významu než ter. (116-1*).
  • 6. Student na vysoké škole se často nazývá též posluchač. V některých zemích (např. ve Francii, Velké Británii a USA) se rozlišují studenti podle toho, zda již dosáhli prvního diplomu (u nás bakalářského) a jestli dále pokračují ve studiu (u nás magisterském); systémy v různých zemích se však odlišují.

346

Školská statistika1 rozeznává zapsané žáky2, jejichž počet se může lišit od přítomných žáků3. Porovnáním obou můžeme sledovat školní docházku4. Ve většině zemí existuje povinná školní docházka5 pro děti, které jsou ve školním věku6; jejich celkový počet tvoří populaci ve školním věku7 .

  • 1. Někde se ve stejném smyslu používá ter. statistika školská a univerzitní.
  • 2. Zapsaní žáci n. počet zapsaných žáků je vlastně školní populace.
  • 3. Přítomní žáci n. počet přítomných žáků tvoří část školní populace, která navštěvuje školu. 4 Ukazatel školní docházky může být vyjádřen jako poměr počtu žáků navštěvujících školu k počtu zapsaných nebo jako poměr počtu zapsaných žáků k velikosti populace ve školním věku.
  • 6. Populace ve školním věku n. přesněji populace ve školou povinném věku.

347

Jiný typ školské statistiky (viz 346) se zabývá vzdělávacím procesem. Dítě přichází do první třídy a normálně postupuje každý rok a po ukončení povinné školní docházky (346-4) opouští školu. Opuštění školy1 je v průběhu povinné školní docházky výjimečné, dochází k němu pouze z důvodu vážnější choroby nebo úmrtí; při přestěhování dítě pouze mění školu; k častějším odchodům však dochází na vyšších stupních škol. Kvocient odchodu2 je pravděpodobnost opuštění školy před získáním vysvědčení o jejím ukončení nebo diplomu; tento kvocient je počítán stejným způsobem jako pravděpodobnost úmrtí v tabulkách života (432-1). Jeho doplňkem je kvocient setrvání ve škole3. Takto vypočtené kvocienty umožňují sestrojení tabulek odchodu ze školy4 a také vyjádřit průměrnou délku studia5. Jestliže žák nebo student koncem školního roku neukončí úspěšně studium, může buď opakovat ročník nebo, jestliže dodatečně splnil studijní požadavky, postoupit do dalšího ročníku, ev. se změnou zaměření6 studia.

  • 7. Někdy se zjišťuje též četnost opakování daného školního ročníku.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93