Verze z 16. 2. 2010, 13:39

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Šablona:Unmodified edition I

Základní a obecné pojmy

10

101

Demografie¹ je věda, která studuje lidské populace, zabývá se jejich velikostí, strukturou a vývojem především z hlediska kvantitativního, ale i kvalitativního. Ve statistickém smyslu může termín populace² označovat jakýkoli soubor², v biologii se populací rozumí soubor jedinců určitého druhu na daném stanovišti. Nej častě ji se však používá termínu populace³ n. obyvatelstvo ³ k označení souboru obyvatelů⁴ určitého území, někdy k označení jeho části (např. populace ve školním věku, populace ve věku pracovním apod.) a pak vhodněji mluvíme o části populace⁵n. o populační skupině⁵. Někdy rozumíme populací (101-2) nikoli sám soubor, ale jeho rozsah⁶, tzn. počet⁶ obyvatelů, z kterých se skládá.

• 1. demografie, podst. ž. — demografický, příd. — demograf,-ka, podst. m., ž.: kdo se zabývá demografickými otázkami. Demografie bývá někdy méně vhodně nazývána populační vědou nebo populacionistikou. Jako přídavné jméno je populační často používáno jako synonymum termínu demografický; demografický však označuje především způsob přístupu ke zkoumání, zatím co populační blíže specifikuje předmět zkoumání.
• 2. populace, podst. ž. — populační, príd.
• 3. obyvatel, podst. m. — obyvatelstvo, podst. s.

102

V demografii (101-1) můžeme rozlišit několik oborů, z nichž některé dostaly zvláštní označení. Popisná demografie¹ se zabývá velikostí, geografickým rozložením, strukturou a vývojem populací (101-3), a to ryze popisným způsobem, založeným zejména na empirických datech, která poskytuje demografická statistika² (viz 201). Naproti tomu teoretická demografie³, někdy nazývána také čistá demografie³, chápe populace z obecného a abstraktního Mediska a zabývá se studiem formálních vztahů mezi různými demografickými jevy. Mezi těmito dvěma obory se nachází analytická demografie (105-2), která rozebírá demografické jevy v konkrétních populacích. Pro označení takovéhoto druhu práce je používán někdy v jiných jazycích výraz demografická studie⁴. Souhrn předchozích demografických oborů tvoří kvantitativní demografii⁵, která se věnuje kvantitativní stránce populačních jevů.

• 1. Popisnou demografií chápeme demografii empirickou.

103

Demografie (101-1) obsahuje také studium vztahů mezi populačními jevy na jedné straně a jevy ekonomickými a společenskými na straně druhé: pro tato hlediska používáme názvy ekonomická demografie¹ a společenská demografie². Kvalitativní demografie³ se zabývá speciálně rozložením kvalitativních znaků v populaci, např. znaků intelektuálních, fysických a sociálních. Důležitost studia kvalitativní stránky populací se projevuje tím, že se rozšiřuje počet znaků hledících ke kvalitě v běžné i censové statistice: např. zjišťuje se zralost, porodní váhy a délky, interval mezi porody, zpřesňuje se stále statistika příčin smrti, zjišťuje se stupeň školního vzdělání, plodnost žen, způsob bydlení, charakteristika rodin a jiných reálných kolektivit. Kvalitativní demografie rozvíjí také metodu průzkumů, anket apod., které se stávají neméně důležitým způsobem zjišťování jako tradiční statistika pohybu obyvatelstva a sčítání lidu, domů a bytů (viz 201). Do kvalitativní demografie se zahrnuje demografická genetika⁴ n. genetika populace⁴. Také lidská ekologie⁵, která studuje územní rozložení a organisaci společenství a věnuje pozornost zejména procesům soutěživosti a spolupráce, které se v nich odehrávají a vlivu vnějšího prostředí, má mnoho společného š demografií podobně jako biometrie⁶, která se zabývá aplikací statistických metod na studium biologických jevů.

• 4. genetika, podst. ž. — Nesmíme zaměňovat demografickou genetika s lidskou genetikou, která studuje dědičnost genů u lidí, kdežto demografická genetika se zabývá rozložením kvalitativních znaků v populacích. Terminu genetika populací se používá také pro studium populací ostatních živočichů a rostlin.
• 5. ekologie, podst ž.
• 6. biometrie, podst. ž.

104

Demografie zahrnuje také studium demografických teorií¹ n. demografických učení¹ (demografických doktrín¹), které se pokoušejí vysvětlit nebo předvídat za určitých podmínek (ekonomických, sociálních a ostatních) vývoj populačních jevů a osvětlit jejich následky. Tyto teorie mohou sloužit za základ pro vypracování populační politiky².

• 1. Demografické teorie někdy přecházejí fakticky v obor vymezený sub 102-3 (teoretická demografie).

105

Historická demografie¹ se zabývá historickým vývojem populací, zpravidla obdobím před existencí pravidelné státní demografické statistiky. Analytická demografie² je zaměřena na demografické studium konkrétních populací. K označení části teoretické demografie (102-3), která se zabývá zejména matematickou analysou, se používá výrazu matematická demografie³. Jedna ze současných demografických škol vytvořila obor potenciální demografie⁴ jako teorii životních potenciálů (433-6) a její aplikace.

• 1. Paleodemografie n. prehistorická demografie se zabývá vývojem predhistoriekých populací především na základě archeologických výzkumů.
• 2. Někdy, zejména v cizích jazycích, se používá místo termínu analytická demografie výrazu demografická analysa, který však má v češtině poněkud odchylný význam a obvykle označuje přímo vlastní rozborovou činnost, resp. její výsledek.

* * *