Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

10: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
m (102: typo)
(104: new text term epidemiologie, geografie obyvatelstva)
 
Řádka 34: Řádka 34:
 
=== 104 ===
 
=== 104 ===
  
Studium vztahů mezi {{NonRefTerm|demografickými jevy}} na jedné straně a ekonomickými a sociálními {{NonRefTerm|jevy}} na straně druhé někteří autoři považují za {{NonRefTerm|demografické}} podobory se samostatnými názvy: {{TextTerm|ekonomická demografie|1|104|OtherIndexEntry=demografie, ekonomická}} a {{TextTerm|sociální demografie|2|104|OtherIndexEntry=demografie, sociální}}. Rozložením kvalitativních znaků v rámci jednotlivých {{NonRefTerm|populací}}, např. znaků intelektuálních, fyzických nebo sociálních, se zabývá {{TextTerm|kvalitativní demografie|3|104|OtherIndexEntry=demografie, kvalitativní}}, lze do ní zahrnout též {{TextTerm|populační genetiku|4|104|IndexEntry=populační genetika|OtherIndexEntry=genetika, populační}}. Také {{TextTerm|lidská ekologie|5|104|OtherIndexEntry=ekologie, lidská}}, která studuje {{NonRefTerm|územní rozložení}} a organizaci lidských společenství a věnuje pozornost zejména procesům, které se v nich i mezi nimi odehrávají a současně vlivu vnějšího prostředí, má mnoho společného s {{NonRefTerm|demografií}} ({{RefNumber|10|1|1}}) podobně jako {{TextTerm|biometrie|6|104}}, kterou rozumíme aplikaci statistických metod v biologickém studiu.
+
Studium vztahů mezi {{NonRefTerm|demografickými jevy}} na jedné straně a ekonomickými a sociálními {{NonRefTerm|jevy}} na straně druhé někteří autoři považují za {{NonRefTerm|demografické}} podobory se samostatnými názvy: {{TextTerm|ekonomická demografie|1|104|OtherIndexEntry=demografie, ekonomická}} a {{TextTerm|sociální demografie|2|104|OtherIndexEntry=demografie, sociální}}. Rozložením kvalitativních znaků v rámci jednotlivých {{NonRefTerm|populací}}, např. znaků intelektuálních, fyzických nebo sociálních, se zabývá {{TextTerm|kvalitativní demografie|3|104|OtherIndexEntry=demografie, kvalitativní}}, lze do ní zahrnout též {{TextTerm|populační genetiku|4|104|IndexEntry=populační genetika|OtherIndexEntry=genetika, populační}}. Také {{TextTerm|lidská ekologie|5|104|OtherIndexEntry=ekologie, lidská}}, která studuje {{NonRefTerm|územní rozložení}} a organizaci lidských společenství a věnuje pozornost zejména procesům, které se v nich i mezi nimi odehrávají a současně vlivu vnějšího prostředí, má mnoho společného s {{NonRefTerm|demografií}} ({{RefNumber|10|1|1}}) podobně jako {{TextTerm|biometrie|6|104}} a {{NewTextTerm|epidemiologie|8}}, kterými rozumíme aplikaci statistických metod v biologickém a lékařském studiu. Překryv zájmů a metod je ještě patrnější v případě {{NewTextTerm|geografie obyvatelstva|7}}.
 
{{Note|3| Ter. {{NonRefTerm|kvalitativní demografie}} není v češ. ani v některých jiných jazycích běžný; většinou se hovoří pouze o studiu {{NoteTerm|kvality populace}} nebo o studiu {{NoteTerm|kvalitativních znaků obyvatelstva}}.}}
 
{{Note|3| Ter. {{NonRefTerm|kvalitativní demografie}} není v češ. ani v některých jiných jazycích běžný; většinou se hovoří pouze o studiu {{NoteTerm|kvality populace}} nebo o studiu {{NoteTerm|kvalitativních znaků obyvatelstva}}.}}
 
{{Note|4| {{NonRefTerm|Populační genetiku}} n. {{NoteTerm|genetiku populací}} musíme odlišovat od {{NoteTerm|lidské genetiky}}, která studuje dědičnost genů u {{NonRefTerm|lidí}}.}}
 
{{Note|4| {{NonRefTerm|Populační genetiku}} n. {{NoteTerm|genetiku populací}} musíme odlišovat od {{NoteTerm|lidské genetiky}}, která studuje dědičnost genů u {{NonRefTerm|lidí}}.}}

Aktuální verze z 5. 6. 2012, 16:50


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Základní pojmy

10

101

Demografie1 je vědecké studium lidských populací, zabývající se jejich velikostí, strukturou2, vývojem a dalšími znaky především z kvantitativního hlediska. Ve statistické ter. může být jakýkoli souhrn rozdílných jednotek nazván populací, v tomto smyslu je syn. souboru3. V demografii však ter, populace4 označuje obvykle obyvatelstvo5 určitého území, někdy pouze část tohoto obyvatelstva, např. školní populace (346-7), sňatkuschopná populace n. sňatku-schopné obyvatelstvo (514-2), kterou označujeme jako část populace6. Méně často chápeme pod pojmem populace její rozsah, tzn. počet7 jejích příslušníků.

  • 1. Od demografie jako vědního oboru je odvozen ter. demografický a ter. demograf, demografka, tj. osoba, která se zabývá demografickým studiem. Výše uve4ené vymezení demografie jako vědeckého oboru nelze považovat za nejvhodnější, neboť nevystihuje jádro jejího předmětu, kterým je studium reprodukce lidských populací. Demografie bývá někdy méně vhodně nazývána populacionistikou n. populační vědou, v tomto druhém významu může však být chápána jako široce pojatá věda o obyvatelstvu n. jako populační studia.
  • 4. Od populace je odvozen ter. populační, který je syn. ter. demografický; ten však označuje především způsob přístupu ke zkoumání, populační blíže specifikuje samotný předmět zkoumání. Ter. populace a obyvatelstvo jsou syn., ale mohou mít též rozdílný význam. Populace jako předmět demografického studia je vymezena především biologicky, mezi jejími příslušníky dochází k demografické reprodukci, tohoto ter. se používá v biologii k označení jakýchkoli, tj. nejen lidských populací. Obyvatelstvo je vymezeno především územně, na určitém území tak může žít vedle sebe po určitou dobu i několik populací.
  • 6. Syn. je subpopulace.
  • 7. Tím se myslí počet obyvatelstva nebo jeho početní velikost.

102

Některé podobory demografie dostaly samostatné pojmenování na základě jejich užšího předmětu nebo převážně používaných metod. Historická demografie1 se zabývá studiem populací žijících v minulosti, o nichž se zachovaly písemné záznamy; studiem ještě starších populací, o kterých takové záznamy neexistují, se zabývá paleodemografíe2. Popisná demografie3 se omezuje na pojednání o velikosti, geografickém rozložení, struktuře a vývoji obyvatelstva, využívá přitom především statistik obyvatelstva4 n. demografických statistik. Teoretická demografie5 studuje kvantitativní vztahy mezi demografickými jevy, a to čistě formálním způsobem, abstrahujíc od jejich spojení s jinými jevy] jelikož přitom používá různých matematických metod, bývá v praxi ztotožňována s matematickou demografií6. Demografickou studií7 se označuje vědecké pojednání o určité populaci využívající prostředky demografické analýzy (103-1). Předcházející obory v důsledku významu, který přikládají číselnému vyjádření, jsou často označovány souhrnně jako formální demografie9. Naproti tomu se šíře pojatá pojednání o vztazích mezi demografickými a sociálními, ekonomickými nebo jinými jevy označují jako populační studie10.

  • 2. Paleodemografie se někdy označuje jako prehistorická demografie.
  • 5. Jako syn, se někdy používá ter. čistá demografie. Teoretická demografie je v tomto smyslu nesprávně zaměňována s demografickou metodologií.
  • 7. Demografická studie ve smyslu demografické zkoumání.
  • 9. Formální demografie se někdy nazývá též kvantitativní demografie. Někdy se setkáme také s ter. regionální demografie, kterou se chápe studium demografické reprodukce v různě vymezených regionech a jejich srovnávání. Často dochází také ke spojení demografiie a geografie obyvatelstva zejména při studiu migrací, kdy zároveň sledujeme jejich demografické charakteristiky. Vzniká tak vlastně nový podobor, který bychom mohli nazvat jako demogeografie.

103

Demografická analýza1 je částí kvantitativní demografie (102-9), která se snaží vyjádřit vliv velikosti a struktury populace a ev. i jiných proměnných na demografické jevy2 n. demografické události, izolovat vliv jednotlivých proměnných a zejména přitom vyloučit působení tzv. rušivých jevů3. Přitom můžeme odlišit longitudinální analýzu4 n. generační analýzu4 n. kohortní analýzu4, která se týká demografických jevů jedné nebo více přesně vymezených generací (116-1) n. kohort (116-2), od transverzální analýzy5 n. intervalové analýzy5, zaměřující se na analýzu demografických jevů, které nastanou během přesně vymezeného období (např. během kalendářního roku) uvnitř více nebo všech exponovaných kohort.

  • 1. Za jednu z metod demografické analýzy (103-1) je možno považovat též metodu potenciální demografie, která je založena na životních potenciálech lidí a nikoliv pouze na jejich počtu.
  • 4. Od longitudinální analýzy, která dlouhodobě sleduje soubor osob majících alespoň jeden stejný znak, odlišuje se v angl. panelová analýza, která sleduje různé případy {jevy) jednotlivých osob.
  • 5. Intervalová analýza se někdy méně vhodně označuje jako okamžiková analýza.

104

Studium vztahů mezi demografickými jevy na jedné straně a ekonomickými a sociálními jevy na straně druhé někteří autoři považují za demografické podobory se samostatnými názvy: ekonomická demografie1 a sociální demografie2. Rozložením kvalitativních znaků v rámci jednotlivých populací, např. znaků intelektuálních, fyzických nebo sociálních, se zabývá kvalitativní demografie3, lze do ní zahrnout též populační genetiku4. Také lidská ekologie5, která studuje územní rozložení a organizaci lidských společenství a věnuje pozornost zejména procesům, které se v nich i mezi nimi odehrávají a současně vlivu vnějšího prostředí, má mnoho společného s demografií (101-1) podobně jako biometrie6 a epidemiologie 8*, kterými rozumíme aplikaci statistických metod v biologickém a lékařském studiu. Překryv zájmů a metod je ještě patrnější v případě geografie obyvatelstva 7*.

  • 3. Ter. kvalitativní demografie není v češ. ani v některých jiných jazycích běžný; většinou se hovoří pouze o studiu kvality populace nebo o studiu kvalitativních znaků obyvatelstva.
  • 4. Populační genetiku n. genetiku populací musíme odlišovat od lidské genetiky, která studuje dědičnost genů u lidí.
  • 5. Od ekologie je odvozen ter. ekologický; kdo se zabývá ekologickým studiem, nazývá se ekolog.
  • 6. Pro aplikaci statistických metod v demografii se používá někdy označení demometrie a ve zdravotnickém výzkumu epidemiologie (423-6*).

105

Do demografie patří také studium demografických teorií1, které by neměly být zaměňovány s teoretickou demografií (102-5). Demografické teorie se pokoušejí vysvětlit nebo předpovědět populační vývoj vzhledem k určitým ekonomickým, sociálním, psychologickým aj. podmínkám; mohou sloužit jako podklad populační politiky2 (viz 930), která se snaží různými opatřeními ovlivnit populační vývoj, resp. v jejímž rámci se studuje účinnost těchto opatření.

  • 1. Demografické teorie se někdy označují též jako demografická učení n. demografické doktríny.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93