Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

10: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík 1965)
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''10'''-->
 
<!--'''10'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
{{Unmodified edition I}}
+
{{Unmodified edition II}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
= Základní a obecné pojmy =
+
= Základní pojmy =
 
== 10 ==
 
== 10 ==
  
Řádka 11: Řádka 11:
 
=== 101 ===
 
=== 101 ===
  
{{TextTerm|Demografie|1|101}} je věda, která studuje lidské {{NonRefTerm|populace}}, zabývá se jejich velikostí, strukturou a vývojem především z hlediska kvantitativního, ale i kvalitativního. Ve statistickém smyslu může termín {{TextTerm|populace|2|101}} označovat jakýkoli {{TextTerm|soubor|2|101|2}}, v biologii se {{NonRefTerm|populací}} rozumí soubor jedinců určitého druhu na daném stanovišti. Nej častě ji se však používá termínu {{TextTerm|populace|3|101}} n. obyvatelstvo <sup>3</sup> k označení souboru {{TextTerm|obyvatelů|4|101|IndexEntry=obyvatel}} určitého území, někdy k označení jeho části (např. {{NonRefTerm|populace ve školním věku}}, {{NonRefTerm|populace ve věku pracovním}} apod.) a pak vhodněji mluvíme o {{TextTerm|části populace|5|101|IndexEntry=část populace}}n. o {{TextTerm|populační skupině|5|101|2|IndexEntry=populační skupina|OtherIndexEntry=skupina. populační ...}}. Někdy rozumíme {{NonRefTerm|populací}} ({{RefNumber|10|1|2}}) nikoli sám soubor, ale jeho {{TextTerm|rozsah|6|101}}, tzn. {{TextTerm|počet|6|101|2}} obyvatelů, z kterých se skládá.
+
{{TextTerm|Demografie|1|101}} je vědecké studium lidských {{NonRefTerm|populací}}, zabývající se jejich velikostí, {{TextTerm|strukturou|2|101|IndexEntry=struktura}}, vývojem a dalšími znaky především z kvantitativního hlediska. Ve statistické ter. může být jakýkoli souhrn rozdílných {{NonRefTerm|jednotek nazván populací}}, v tomto smyslu je syn. {{TextTerm|souboru|3|101|IndexEntry=soubor}}. V demografii však ter, {{TextTerm|populace|4|101}} označuje obvykle {{TextTerm|obyvatelstvo|5|101}} určitého {{NonRefTerm|území}}, někdy pouze část tohoto {{NonRefTerm|obyvatelstva}}, např. {{NonRefTerm|školní populace}} ({{RefNumber|34|6|7}}), {{NonRefTerm|sňatkuschopná populace}} n. {{NonRefTerm|sňatku-schopné obyvatelstvo}} ({{RefNumber|51|4|2}}), kterou označujeme jako {{TextTerm|část populace|6|101|OtherIndexEntry=populace, část}}. Méně často chápeme pod pojmem {{NonRefTerm|populace}} její rozsah, tzn. {{TextTerm|počet|7|101}} jejích příslušníků.
{{Note|1| {{NoteTerm|demografie}}, podst. ž. — {{NoteTerm|demografický}}, příd. {{NoteTerm|demograf,-ka}}, podst. m., ž.: kdo se zabývá demografickými otázkami. {{NoteTerm|Demografie}} bývá někdy méně vhodně nazývána {{NoteTerm|populační vědou}} nebo {{NoteTerm|populacionistikou}}. Jako přídavné jméno je {{NoteTerm|populační}} často používáno jako synonymum termínu {{NoteTerm|demografický; demografický}} však označuje především způsob přístupu ke zkoumání, zatím co {{NoteTerm|populační}} blíže specifikuje předmět zkoumání.}}
+
{{Note|1| Od {{NonRefTerm|demografie}} jako vědního oboru je odvozen ter. {{NoteTerm|demografický}} a ter. {{NoteTerm|demograf}}, {{NoteTerm|demografka}}, tj. {{NonRefTerm|osoba}}, která se zabývá demografickým studiem. Výše uve4ené vymezení {{NonRefTerm|demografie}} jako vědeckého oboru nelze považovat za nejvhodnější, neboť nevystihuje jádro jejího předmětu, kterým je studium {{NoteTerm|reprodukce lidských populací}}. {{NonRefTerm|Demografie}} bývá někdy méně vhodně nazývána {{NoteTerm|populacionistikou}} n. {{NoteTerm|populační vědou}}, v tomto druhém významu může však být chápána jako široce pojatá {{NoteTerm|věda o obyvatelstvu}} n. jako {{NoteTerm|populační studia}}.}}
{{Note|2| {{NoteTerm|populace}}, podst. ž. {{NoteTerm|populační}}, príd.}}
+
{{Note|4| {{NonRefTerm|Od populace}} je odvozen ter. {{NoteTerm|populační}}, který je syn. ter. {{NonRefTerm|demografický}}; ten však označuje především způsob přístupu ke {{NonRefTerm|zkoumání}}, {{NonRefTerm|populační}} blíže specifikuje samotný předmět zkoumání. Ter. {{NonRefTerm|populace}} a {{NonRefTerm|obyvatelstvo}} jsou syn., ale mohou mít též rozdílný význam. {{NonRefTerm|Populace}} jako předmět {{NonRefTerm|demografického studia}} je vymezena především biologicky, mezi jejími příslušníky dochází k {{NonRefTerm|demografické reprodukci}}, tohoto ter. se používá v biologii k označení jakýchkoli, tj. nejen {{NonRefTerm|lidských populací}}. {{NonRefTerm|Obyvatelstvo}} je vymezeno především územně, na určitém {{NonRefTerm|území}} tak může žít vedle sebe po určitou dobu i několik {{NonRefTerm|populací}}.}}
{{Note|3| {{NoteTerm|obyvatel}}, podst. m. — {{NoteTerm|obyvatelstvo}}, podst. s.}}
+
{{Note|6| Syn. je {{NoteTerm|subpopulace}}.}}
 +
{{Note|7| Tím se myslí {{NoteTerm|počet obyvatelstva}} nebo jeho početní velikost.}}
  
 
=== 102 ===
 
=== 102 ===
  
V {{NonRefTerm|demografii}} ({{RefNumber|10|1|1}}) můžeme rozlišit několik oborů, z nichž některé dostaly zvláštní označení. {{TextTerm|Popisná demografie|1|102|OtherIndexEntry=demografie. popisná ...}} se zabývá velikostí, geografickým rozložením, strukturou a vývojem {{NonRefTerm|populací}} ({{RefNumber|10|1|3}}), a to ryze popisným způsobem, založeným zejména na empirických datech, která poskytuje {{TextTerm|demografická statistika|2|102|OtherIndexEntry=statistika. demografická ...}} (viz 201). Naproti tomu {{TextTerm|teoretická demografie|3|102|OtherIndexEntry=demografie. teoretická ...}}, někdy nazývána také {{TextTerm|čistá demografie|3|102|2|OtherIndexEntry=demografie. čistá ...}}, chápe populace z obecného a abstraktního Mediska a zabývá se studiem formálních vztahů mezi různými demografickými jevy. Mezi těmito dvěma obory se nachází {{NonRefTerm|analytická demografie}} ({{RefNumber|10|5|2}}), která rozebírá demografické jevy v konkrétních populacích. Pro označení takovéhoto druhu práce je používán někdy v jiných jazycích výraz {{TextTerm|demografická studie|4|102|OtherIndexEntry=studie. demografická ...}}. Souhrn předchozích demografických oborů tvoří {{TextTerm|kvantitativní demografii|5|102|IndexEntry=kvantitativní demografie|OtherIndexEntry=demografie. kvantitativní ...}}, která se věnuje kvantitativní stránce populačních jevů.
+
Některé podobory {{NonRefTerm|demografie}} dostaly samostatné pojmenování na základě jejich užšího předmětu nebo převážně používaných metod. {{TextTerm|Historická demografie|1|102|OtherIndexEntry=demografie, historická}} se zabývá studiem {{NonRefTerm|populací}} žijících v minulosti, o nichž se zachovaly písemné záznamy; studiem ještě starších {{NonRefTerm|populací}}, o kterých takové záznamy neexistují, se zabývá {{TextTerm|paleodemografíe|2|102}}. {{TextTerm|Popisná demografie|3|102|OtherIndexEntry=demografie, popisná}} se omezuje na pojednání o velikosti, geografickém rozložení, struktuře a vývoji {{NonRefTerm|obyvatelstva}}, využívá přitom především {{TextTerm|statistik obyvatelstva|4|102|IndexEntry=statistika obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, statistika}} n. {{NonRefTerm|demografických statistik}}. {{TextTerm|Teoretická demografie|5|102|OtherIndexEntry=demografie, teoretická}} studuje kvantitativní vztahy mezi {{NonRefTerm|demografickými jevy}}, a to čistě formálním způsobem, abstrahujíc od jejich spojení s jinými {{NonRefTerm|jevy]}} jelikož přitom používá různých matematických metod, bývá v praxi ztotožňována s {{TextTerm|matematickou demografií|6|102|IndexEntry=matematická demografie|OtherIndexEntry=demografie, matematická}}. {{TextTerm|Demografickou studií|7|102|IndexEntry=demografická studie|OtherIndexEntry=studie demografická}} se označuje vědecké pojednání o určité {{NonRefTerm|populaci}} využívající prostředky {{NonRefTerm|demografické analýzy}} ({{RefNumber|10|3|1}}). Předcházející obory v důsledku významu, který přikládají číselnému vyjádření, jsou často označovány souhrnně jako {{TextTerm|formální demografie|9|102|OtherIndexEntry=demografie, formální}}. Naproti tomu se šíře pojatá pojednání o vztazích mezi demografickými a sociálními, ekonomickými nebo jinými {{NonRefTerm|jevy}} označují jako {{TextTerm|populační studie|10|102|IndexEntry=populační studia|OtherIndexEntry=studia populační}}. 2 {{NonRefTerm|Paleodemografie}} se někdy označuje jako {{NoteTerm|prehistorická demografie}}.
{{Note|1| {{NoteTerm|Popisnou demografií}} chápeme {{NoteTerm|demografii empirickou}}.}}
+
{{Note|5| Jako syn, se někdy používá ter. {{NoteTerm|čistá demografie}}. {{NonRefTerm|Teoretická demografie}} je v tomto smyslu nesprávně zaměňována s {{NonRefTerm|demografickou metodologií}}.}}
 +
{{Note|7| {{NonRefTerm|Demografická studie}} ve smyslu {{NoteTerm|demografické zkoumání}}.}}
 +
{{Note|9| {{NonRefTerm|Formální demografie}} se někdy nazývá též {{NoteTerm|kvantitativní demografie}}. Někdy se setkáme také s ter. {{NoteTerm|regionální demografie}}, kterou se chápe studium {{NonRefTerm|demografické reprodukce}} v různě vymezených {{NonRefTerm|regionech}} a jejich srovnávání. Často dochází také ke spojení {{NonRefTerm|demografiie}} a {{NoteTerm|geografie obyvatelstva}} zejména při studiu {{NonRefTerm|migrací}}, kdy zároveň sledujeme jejich {{NonRefTerm|demografické}} charakteristiky. Vzniká tak vlastně nový podobor, který bychom mohli nazvat jako {{NoteTerm|demogeografie}}.}}
  
 
=== 103 ===
 
=== 103 ===
  
{{NonRefTerm|Demografie}} ({{RefNumber|10|1|1}}) obsahuje také studium vztahů mezi populačními jevy na jedné straně a jevy ekonomickými a společenskými na straně druhé: pro tato hlediska používáme názvy {{TextTerm|ekonomická demografie|1|103|OtherIndexEntry=demografie. ekonomická ...}} a {{TextTerm|společenská demografie|2|103|OtherIndexEntry=demografie. společenská ...}}. {{TextTerm|Kvalitativní demografie|3|103|OtherIndexEntry=demografie. kvalitativní ...}} se zabývá speciálně rozložením kvalitativních znaků v populaci, např. znaků intelektuálních, fysických a sociálních. Důležitost studia kvalitativní stránky populací se projevuje tím, že se rozšiřuje počet znaků hledících ke kvalitě v běžné i censové statistice: např. zjišťuje se zralost, porodní váhy a délky, interval mezi porody, zpřesňuje se stále statistika příčin smrti, zjišťuje se stupeň školního vzdělání, plodnost žen, způsob bydlení, charakteristika rodin a jiných reálných kolektivit. {{NonRefTerm|Kvalitativní demografie}} rozvíjí také metodu průzkumů, anket apod., které se stávají neméně důležitým způsobem zjišťování jako tradiční statistika pohybu obyvatelstva a sčítání lidu, domů a bytů (viz 201). Do {{NonRefTerm|kvalitativní demografie}} se zahrnuje {{TextTerm|demografická genetika|4|103|OtherIndexEntry=genetika. demografická ...}} n. {{TextTerm|genetika populace|4|103|2}}. Také {{TextTerm|lidská ekologie|5|103}}, která studuje územní rozložení a organisaci společenství a věnuje pozornost zejména procesům soutěživosti a spolupráce, které se v nich odehrávají a vlivu vnějšího prostředí, má mnoho společného š {{NonRefTerm|demografií}} podobně jako {{TextTerm|biometrie|6|103}}, která se zabývá aplikací statistických metod na studium biologických jevů.
+
{{TextTerm|Demografická analýza|1|103|OtherIndexEntry=analýza, demografická}} je částí {{NonRefTerm|kvantitativní demografie}} ({{RefNumber|10|2|9}}), která se snaží vyjádřit vliv velikosti a {{NonRefTerm|struktury populace}} a ev. i jiných proměnných na {{TextTerm|demografické jevy|2|103|IndexEntry=demografický jev|OtherIndexEntry=jev, demografický}} n. {{NonRefTerm|demografické události}}, izolovat vliv jednotlivých proměnných a zejména přitom vyloučit působení tzv. {{TextTerm|rušivých jevů|3|103|IndexEntry=rušivý jev|OtherIndexEntry=jev, rušivý}}. Přitom můžeme odlišit {{TextTerm|longitudinální analýzu|4|103|IndexEntry=longitudinální analýza|OtherIndexEntry=analýza, longitudinální}} n. {{TextTerm|generační analýzu|4|103|2|IndexEntry=generační analýza|OtherIndexEntry=analýza, generační}} n. {{TextTerm|kohortní analýzu|4|103|3|IndexEntry=kohortní analýza|OtherIndexEntry=analýza, kohortní}}, která se týká {{NonRefTerm|demografických jevů}} jedné nebo více přesně vymezených {{NonRefTerm|generací}} ({{RefNumber|11|6|1}}) n. {{NonRefTerm|kohort}} ({{RefNumber|11|6|2}}), od {{TextTerm|transverzální analýzy|5|103|IndexEntry=transversální analýza|OtherIndexEntry=analýza, transversální}} n. {{TextTerm|intervalové analýzy|5|103|2|IndexEntry=intervalová analýza|OtherIndexEntry=analýza, intervalová}}, zaměřující se na analýzu {{NonRefTerm|demografických jevů}}, které nastanou během přesně vymezeného období (např. během kalendářního roku) uvnitř více nebo všech exponovaných {{NonRefTerm|kohort}}.
{{Note|4| {{NoteTerm|genetika}}, podst. ž. — Nesmíme zaměňovat {{NoteTerm|demografickou genetika s lidskou genetikou}}, která studuje dědičnost genů u lidí, kdežto {{NoteTerm|demografická genetika}} se zabývá rozložením kvalitativních znaků v populacích. Terminu {{NoteTerm|genetika populací}} se používá také pro studium populací ostatních živočichů a rostlin.}}
+
{{Note|1| Za jednu z metod {{NonRefTerm|demografické analýzy}} ({{RefNumber|10|3|1}}) je možno považovat též metodu {{NoteTerm|potenciální demografie}}, která je založena na {{NonRefTerm|životních potenciálech lidí}} a nikoliv pouze na jejich počtu.}}
{{Note|5| {{NoteTerm|ekologie}}, podst ž.}}
+
{{Note|4| Od {{NonRefTerm|longitudinální analýzy}}, která dlouhodobě sleduje soubor {{NonRefTerm|osob}} majících alespoň jeden stejný {{NonRefTerm|znak}}, odlišuje se v angl. {{NoteTerm|panelová analýza}}, která sleduje různé případy {{NonRefTerm|{jevy)}} jednotlivých {{NonRefTerm|osob}}.}}
{{Note|6| {{NoteTerm|biometrie}}, podst. ž.}}
+
{{Note|5| {{NonRefTerm|Intervalová analýza}} se někdy méně vhodně označuje jako {{NoteTerm|okamžiková analýza}}.}}
  
 
=== 104 ===
 
=== 104 ===
  
{{NonRefTerm|Demografie}} zahrnuje také studium demografických teorií<sup>1</sup> n. {{TextTerm|demografických učení|1|104|IndexEntry=demografické učení|OtherIndexEntry=učení. demografické ...}} ({{TextTerm|demografických doktrín|1|104|2|IndexEntry=demografická doktrína|OtherIndexEntry=doktrína. demografická ...}}), které se pokoušejí vysvětlit nebo předvídat za určitých podmínek (ekonomických, sociálních a ostatních) vývoj populačních jevů a osvětlit jejich následky. Tyto teorie mohou sloužit za základ pro vypracování {{TextTerm|populační politiky|2|104|IndexEntry=populační politika|OtherIndexEntry=politika. populační ...}}.
+
Studium vztahů mezi {{NonRefTerm|demografickými jevy}} na jedné straně a ekonomickými a sociálními {{NonRefTerm|jevy}} na straně druhé někteří autoři považují za {{NonRefTerm|demografické}} podobory se samostatnými názvy: {{TextTerm|ekonomická demografie|1|104|OtherIndexEntry=demografie, ekonomická}} a {{TextTerm|sociální demografie|2|104|OtherIndexEntry=demografie, sociální}}. Rozložením kvalitativních znaků v rámci jednotlivých {{NonRefTerm|populací}}, např. znaků intelektuálních, fyzických nebo sociálních, se zabývá {{TextTerm|kvalitativní demografie|3|104|OtherIndexEntry=demografie, kvalitativní}}, lze do ní zahrnout též {{TextTerm|populační genetiku|4|104|IndexEntry=populační genetika|OtherIndexEntry=genetika, populační}}. Také {{TextTerm|lidská ekologie|5|104|OtherIndexEntry=ekologie, lidská}}, která studuje {{NonRefTerm|územní rozložení}} a organizaci lidských společenství a věnuje pozornost zejména procesům, které se v nich i mezi nimi odehrávají a současně vlivu vnějšího prostředí, má mnoho společného s {{NonRefTerm|demografií}} ({{RefNumber|10|1|1}}) podobně jako {{TextTerm|biometrie|6|104}}, kterou rozumíme aplikaci statistických metod v biologickém studiu.
{{Note|1| {{NoteTerm|Demografické teorie}} někdy přecházejí fakticky v obor vymezený sub {{RefNumber|10|2|3}} ({{NoteTerm|teoretická demografie}}).}}
+
{{Note|3| Ter. {{NonRefTerm|kvalitativní demografie}} není v češ. ani v některých jiných jazycích běžný; většinou se hovoří pouze o studiu {{NoteTerm|kvality populace}} nebo o studiu {{NoteTerm|kvalitativních znaků obyvatelstva}}.}}
 +
{{Note|4| {{NonRefTerm|Populační genetiku}} n. {{NoteTerm|genetiku populací}} musíme odlišovat od {{NoteTerm|lidské genetiky}}, která studuje dědičnost genů u {{NonRefTerm|lidí}}.}}
 +
{{Note|5| Od {{NonRefTerm|ekologie}} je odvozen ter. {{NoteTerm|ekologický}}; kdo se zabývá ekologickým studiem, nazývá se {{NoteTerm|ekolog}}.}}
 +
{{Note|6| Pro aplikaci statistických metod v {{NonRefTerm|demografii}} se používá někdy označení {{NoteTerm|demometrie}} a ve zdravotnickém výzkumu {{NoteTerm|epidemiologie}} ({{RefNumber|42|3|6}}*).}}
  
 
=== 105 ===
 
=== 105 ===
  
{{TextTerm|Historická demografie|1|105|OtherIndexEntry=demografie. historická ...}} se zabývá historickým vývojem populací, zpravidla obdobím před existencí pravidelné státní demografické statistiky. {{TextTerm|Analytická demografie|2|105|OtherIndexEntry=demografie. analytická ...}} je zaměřena na demografické studium konkrétních populací. K označení části {{NonRefTerm|teoretické demografie}} ({{RefNumber|10|2|3}}), která se zabývá zejména matematickou analysou, se používá výrazu {{TextTerm|matematická demografie|3|105|OtherIndexEntry=demografie. matematická ...}}. Jedna ze současných demografických škol vytvořila obor {{TextTerm|potenciální demografie|4|105|OtherIndexEntry=demografie. potenciální ...}} jako teorii {{NonRefTerm|životních potenciálů}} ({{RefNumber|43|3|6}}) a její aplikace.
+
Do {{NonRefTerm|demografie}} patří také studium {{TextTerm|demografických teorií|1|105|IndexEntry=demografická teorie|OtherIndexEntry=teorie demografická}}, které by neměly být zaměňovány s {{NonRefTerm|teoretickou demografií}} ({{RefNumber|10|2|5}}). {{NonRefTerm|Demografické teorie}} se pokoušejí vysvětlit nebo předpovědět {{NonRefTerm|populační vývoj}} vzhledem k určitým ekonomickým, sociálním, psychologickým aj. podmínkám; mohou sloužit jako podklad {{TextTerm|populační politiky|2|105|IndexEntry=populační politika|OtherIndexEntry=politika, populační}} (viz 930), která se snaží různými opatřeními ovlivnit {{NonRefTerm|populační vývoj}}, resp. v jejímž rámci se studuje účinnost těchto opatření.
{{Note|1| {{NoteTerm|Paleodemografie n. prehistorická demografie}} se zabývá vývojem predhistoriekých populací především na základě archeologických výzkumů.}}
+
{{Note|1| {{NonRefTerm|Demografické teorie}} se někdy označují též jako {{NoteTerm|demografická učení}} n. {{NoteTerm|demografické doktríny}}.}}
{{Note|2| Někdy, zejména v cizích jazycích, se používá místo termínu {{NoteTerm|analytická demografie}} výrazu {{NoteTerm|demografická analysa}}, který však má v češtině poněkud odchylný význam a obvykle označuje přímo vlastní rozborovou činnost, resp. její výsledek.}}
 
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Verze z 16. 2. 2010, 12:49


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Základní pojmy

10

101

Demografie1 je vědecké studium lidských populací, zabývající se jejich velikostí, strukturou2, vývojem a dalšími znaky především z kvantitativního hlediska. Ve statistické ter. může být jakýkoli souhrn rozdílných jednotek nazván populací, v tomto smyslu je syn. souboru3. V demografii však ter, populace4 označuje obvykle obyvatelstvo5 určitého území, někdy pouze část tohoto obyvatelstva, např. školní populace (346-7), sňatkuschopná populace n. sňatku-schopné obyvatelstvo (514-2), kterou označujeme jako část populace6. Méně často chápeme pod pojmem populace její rozsah, tzn. počet7 jejích příslušníků.

  • 1. Od demografie jako vědního oboru je odvozen ter. demografický a ter. demograf, demografka, tj. osoba, která se zabývá demografickým studiem. Výše uve4ené vymezení demografie jako vědeckého oboru nelze považovat za nejvhodnější, neboť nevystihuje jádro jejího předmětu, kterým je studium reprodukce lidských populací. Demografie bývá někdy méně vhodně nazývána populacionistikou n. populační vědou, v tomto druhém významu může však být chápána jako široce pojatá věda o obyvatelstvu n. jako populační studia.
  • 4. Od populace je odvozen ter. populační, který je syn. ter. demografický; ten však označuje především způsob přístupu ke zkoumání, populační blíže specifikuje samotný předmět zkoumání. Ter. populace a obyvatelstvo jsou syn., ale mohou mít též rozdílný význam. Populace jako předmět demografického studia je vymezena především biologicky, mezi jejími příslušníky dochází k demografické reprodukci, tohoto ter. se používá v biologii k označení jakýchkoli, tj. nejen lidských populací. Obyvatelstvo je vymezeno především územně, na určitém území tak může žít vedle sebe po určitou dobu i několik populací.
  • 6. Syn. je subpopulace.
  • 7. Tím se myslí počet obyvatelstva nebo jeho početní velikost.

102

Některé podobory demografie dostaly samostatné pojmenování na základě jejich užšího předmětu nebo převážně používaných metod. Historická demografie1 se zabývá studiem populací žijících v minulosti, o nichž se zachovaly písemné záznamy; studiem ještě starších populací, o kterých takové záznamy neexistují, se zabývá paleodemografíe2. Popisná demografie3 se omezuje na pojednání o velikosti, geografickém rozložení, struktuře a vývoji obyvatelstva, využívá přitom především statistik obyvatelstva4 n. demografických statistik. Teoretická demografie5 studuje kvantitativní vztahy mezi demografickými jevy, a to čistě formálním způsobem, abstrahujíc od jejich spojení s jinými jevy] jelikož přitom používá různých matematických metod, bývá v praxi ztotožňována s matematickou demografií6. Demografickou studií7 se označuje vědecké pojednání o určité populaci využívající prostředky demografické analýzy (103-1). Předcházející obory v důsledku významu, který přikládají číselnému vyjádření, jsou často označovány souhrnně jako formální demografie9. Naproti tomu se šíře pojatá pojednání o vztazích mezi demografickými a sociálními, ekonomickými nebo jinými jevy označují jako populační studie10. 2 Paleodemografie se někdy označuje jako prehistorická demografie.

  • 5. Jako syn, se někdy používá ter. čistá demografie. Teoretická demografie je v tomto smyslu nesprávně zaměňována s demografickou metodologií.
  • 7. Demografická studie ve smyslu demografické zkoumání.
  • 9. Formální demografie se někdy nazývá též kvantitativní demografie. Někdy se setkáme také s ter. regionální demografie, kterou se chápe studium demografické reprodukce v různě vymezených regionech a jejich srovnávání. Často dochází také ke spojení demografiie a geografie obyvatelstva zejména při studiu migrací, kdy zároveň sledujeme jejich demografické charakteristiky. Vzniká tak vlastně nový podobor, který bychom mohli nazvat jako demogeografie.

103

Demografická analýza1 je částí kvantitativní demografie (102-9), která se snaží vyjádřit vliv velikosti a struktury populace a ev. i jiných proměnných na demografické jevy2 n. demografické události, izolovat vliv jednotlivých proměnných a zejména přitom vyloučit působení tzv. rušivých jevů3. Přitom můžeme odlišit longitudinální analýzu4 n. generační analýzu4 n. kohortní analýzu4, která se týká demografických jevů jedné nebo více přesně vymezených generací (116-1) n. kohort (116-2), od transverzální analýzy5 n. intervalové analýzy5, zaměřující se na analýzu demografických jevů, které nastanou během přesně vymezeného období (např. během kalendářního roku) uvnitř více nebo všech exponovaných kohort.

  • 1. Za jednu z metod demografické analýzy (103-1) je možno považovat též metodu potenciální demografie, která je založena na životních potenciálech lidí a nikoliv pouze na jejich počtu.
  • 4. Od longitudinální analýzy, která dlouhodobě sleduje soubor osob majících alespoň jeden stejný znak, odlišuje se v angl. panelová analýza, která sleduje různé případy {jevy) jednotlivých osob.
  • 5. Intervalová analýza se někdy méně vhodně označuje jako okamžiková analýza.

104

Studium vztahů mezi demografickými jevy na jedné straně a ekonomickými a sociálními jevy na straně druhé někteří autoři považují za demografické podobory se samostatnými názvy: ekonomická demografie1 a sociální demografie2. Rozložením kvalitativních znaků v rámci jednotlivých populací, např. znaků intelektuálních, fyzických nebo sociálních, se zabývá kvalitativní demografie3, lze do ní zahrnout též populační genetiku4. Také lidská ekologie5, která studuje územní rozložení a organizaci lidských společenství a věnuje pozornost zejména procesům, které se v nich i mezi nimi odehrávají a současně vlivu vnějšího prostředí, má mnoho společného s demografií (101-1) podobně jako biometrie6, kterou rozumíme aplikaci statistických metod v biologickém studiu.

  • 3. Ter. kvalitativní demografie není v češ. ani v některých jiných jazycích běžný; většinou se hovoří pouze o studiu kvality populace nebo o studiu kvalitativních znaků obyvatelstva.
  • 4. Populační genetiku n. genetiku populací musíme odlišovat od lidské genetiky, která studuje dědičnost genů u lidí.
  • 5. Od ekologie je odvozen ter. ekologický; kdo se zabývá ekologickým studiem, nazývá se ekolog.
  • 6. Pro aplikaci statistických metod v demografii se používá někdy označení demometrie a ve zdravotnickém výzkumu epidemiologie (423-6*).

105

Do demografie patří také studium demografických teorií1, které by neměly být zaměňovány s teoretickou demografií (102-5). Demografické teorie se pokoušejí vysvětlit nebo předpovědět populační vývoj vzhledem k určitým ekonomickým, sociálním, psychologickým aj. podmínkám; mohou sloužit jako podklad populační politiky2 (viz 930), která se snaží různými opatřeními ovlivnit populační vývoj, resp. v jejímž rámci se studuje účinnost těchto opatření.

  • 1. Demografické teorie se někdy označují též jako demografická učení n. demografické doktríny.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93