Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

11: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík 1965)
(111: new text term vedlejší rodiny (zkopírováno z poznámky))
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''11'''-->
 
<!--'''11'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
{{Unmodified edition I}}
+
{{Unmodified edition II}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
Řádka 10: Řádka 10:
 
=== 110 ===
 
=== 110 ===
  
Hlavní {{TextTerm|statistické jednotky|1|110|IndexEntry=statistická jednotka|OtherIndexEntry=jednotka. statistická ...}}, jichž se užívá v demografii, jsou jednak jednotky abstraktní, což jsou {{NonRefTerm|události}} ({{RefNumber|20|1|3}}), jednak jednotky konkrétní, jimiž jsou fyzická {{TextTerm|osoba|2|110}} n. {{TextTerm|člověk|2|110|2}} nebo reálné kolektivity, např. {{NonRefTerm|rodina}}, {{NonRefTerm|domácnost}}, {{NonRefTerm|sídlo}}, {{NonRefTerm|obec}}, {{NonRefTerm|národ}}. Hlavní charakteristiky reálné kolektivity jsou: žije na určitém prostoru, má právní organisaci a aspoň nějakou autonomii a vyznačuje se kolektivním vědomím a sebevědomím; od reálných kolektivit je nutno odlišit pouhé statistické {{NonRefTerm|soubory}} ({{RefNumber|10|1|2}}) vznikající sčítáním (např. {{NonRefTerm|kojenci}}, ženy ve věku 15--49 let] a {{NonRefTerm|fiktivní, hypothetické soubory}} (viz {{RefNumber|71|3|3}}). Ve stejném smyslu jako {{NonRefTerm|člověk}} ({{RefNumber|11|0|2}}) se někdy ve starších pramenech používá také termínu {{TextTerm|duše|2|110|3}}, {{TextTerm|hlava|2|110|4}}. {{NonRefTerm|Statistickou jednotkou}} charakteru hospodářského a společenského je {{TextTerm|domácnost|3|110}}; skládá se z osob, které žijí společně, nej-častěji v jednom bytě. Definice {{NonRefTerm|domácnosti}} se liší podle zemí. V zájmu mezinárodního srovnání je doporučeno vymezit {{TextTerm|domácnost|4|110}} či {{TextTerm|censovou domácnost|4|110|2|IndexEntry=censová domácnost|OtherIndexEntry=domácnost. censová ...}} jako skupinu osob, které žijí v jednom bytě a společně hospodaří. Skupina osob společně bydlících a společně se stravujících v různých sociálních ústavech, vězni-. cích, internátech, kasárnách apod. bývá označována jako {{TextTerm|ústavní domácnost|5|110|OtherIndexEntry=domácnost. ústavní ...}}. Jedna osoba žijící samostatně může tvořit {{TextTerm|jednočlennou domácnost|6|110|IndexEntry=jednočlenná domácnost}} n. {{TextTerm|domácnost jednotlivce|6|110|2}} bez ohledu na to, zda jde o osaměle žijící osobu nebo o osobu sice samostatně hospodařící, ale žijící společně v jednom bytě s dalšími osobami. {{TextTerm|Podnájemníci|7|110|IndexEntry=podnájemník}}'{{TextTerm|podnájemníci|8|110|IndexEntry=podnájemník}} obývají obvykle místnost opatřenou nábytkem; mohou být zahrnuti nebo vyjmuti z domácnosti, které tato místnost patří.
+
Hlavní {{TextTerm|statistická jednotka|1|110|OtherIndexEntry=jednotka, statistická}} používaná v demografii je {{TextTerm|jedinec|2|110}} n. {{TextTerm|osoba|2|110|2}}. Statistickými jednotkami mohou být také {{NonRefTerm|demografické jevy}} n. {{NonRefTerm|události}} nebo lidské kolektivy jako je např. {{TextTerm|domácnost|3|110}}; jejich vymezení se v různých {{NonRefTerm|zemích}} liší. Jde o sociální resp. ekonomickou jednotku sestávající z osob, které žijí v jednom {{NonRefTerm|bytě}} a zpravidla též společně hospodaří. Můžeme rozeznávat {{TextTerm|soukromé domácnosti|4|110|IndexEntry=soukromá domácnost|OtherIndexEntry=domácnost, soukromá}}, které odpovídají původnímu pojetí, a {{TextTerm|ústavní domácnosti|5|110|IndexEntry=ústavní domácnost|OtherIndexEntry=domácnost, ústavní}}, tvořené {{NonRefTerm|osobami}}, žijícími společně v určitém {{NonRefTerm|zařízení nobo}} ústavu. {{NonRefTerm|Jedinec}} žijící samostatně tvoří {{TextTerm|jednočlennou domácnost|6|110|IndexEntry=jednočlenná domácnost|OtherIndexEntry=domácnost, jednočlenná}} bez ohledu na to, zda jde o osaměle žijící {{NonRefTerm|osobu}} nebo o {{NonRefTerm|osobu}} bydlící společně v jednom bytě s dalšími {{NonRefTerm|osobami}}, ale samostatně hospodařící. Ter. {{TextTerm|podnájemník|7|110}} označuje osobu, která dostává za úplatu také stravu a liší se od {{TextTerm|ubytované osoby|8|110|IndexEntry=ubytovaná osoba|OtherIndexEntry=osoba, ubytovaná}}, která si pronajala pouze ubytování, např. {{NonRefTerm|místnost}} nebo dokonce jen lůžko, a může nebo nemusí být zahrnuta do {{NonRefTerm|domácnosti}}, u které bvdlí,
{{Note|4| Od domácnosti je nutno odlišovat {{NoteTerm|rodinu}} ({{RefNumber|11|2|1}}). Československá statistika rozlišuje {{NoteTerm|domácnosti rodinné}} a {{NoteTerm|ostatní}} (nerodinné). {{NoteTerm|Rodinné}} pak dělí na {{NoteTerm|úplné}} (dva manželé i bez dětí), a {{NoteTerm|neúplné}} n. {{NoteTerm|kusé}} (jeden z manželů alespoň s jedním dítětem). Dále se rozlišuje též {{NoteTerm|bytová domácnost}} (dříve též {{NoteTerm|bytová strana}}), kterou tvoří skupina osob společně bydlících bez ohledu na to, zda také společně hospodaří.}}
+
{{Note|2| Podobně se dříve používalo i ter. {{NoteTerm|duse}} n. {{NoteTerm|hlava}}.}}
{{Note|7|, 8 {{NoteTerm|Podnájemník}} dostává někdy v domácnosti nejen byt, ale také stravu za peněžní úplatu (denní pensi). Tento způsob je nejčastější v kolektivních ubytovacích podnicích. V některých cizích jazycích bývá mezi oběma druhy podnájemníků terminologické rozlišení. Podnájemník netvoří domácnost ve smyslu {{RefNumber|11|0|6}}.}}
+
{{Note|3| Podobně jako se dnes sčítají {{NonRefTerm|domácnosti}}, sčítaly se někde dříve {{NoteTerm|krby}}.}}
 +
{{Note|4| {{NonRefTerm|Soukromá domácnost}} n. {{NoteTerm|neústavní domácnost}} při {{NonRefTerm|sčítám lidu je}} nejčastěji tzv. {{NoteTerm|censová domácnost}}; vychází-li ze vztahu {{NonRefTerm|rodičů}} a {{NonRefTerm|dětí}}, jedná se o {{NoteTerm|domácnost rodinnou}}.}}
 +
{{Note|6| Jednočlenná domácnost se {{NonRefTerm|nazývá}} také domácnost jednotlivce.}}
 +
{{Note|7|, 8 V č. ter. se nerozeznávají různé druhy {{NonRefTerm|podnájemníků}}. V některých jazycích existuje však i více ter. pro jejich různé druhy. {{NonRefTerm|Ubytovaná osoba}} bez stravy je v angl., kanadské fř. a šp. označována zvláštním ter. jako {{NonRefTerm|osoba}}, která si pronajala pouze zařízenou místnost. {{NonRefTerm|Podnájemník}} se v pojetí č. {{NonRefTerm|demografie}} považuje za samostatnou {{NonRefTerm|domácnost}}.}}
  
 
=== 111 ===
 
=== 111 ===
  
Příslušníkům domácnosti říkáme {{TextTerm|členové domácnosti|1|111|IndexEntry=člen domácnosti}} n. {{TextTerm|příslušníci domácnosti|1|111|2|IndexEntry=příslušník domácnosti}}, z nichž jeden bývá označen jako {{TextTerm|přednosta domácnosti|2|111}}; zpravidla nebývá určeno, jak je určován: je to ten člen, kterého zjišťovaná domácnost zapíše jako přednostu; nejčastěji to bude ten, kdo je majitelem (uživatelem) bytu nebo kdo přináší domácnosti největší hospodářskou podporu, tj. {{TextTerm|hlavní živitel|3|111}}. Sčítání lidu, domů a bytů musí také zjistit vztahy, zejména příbuzenské, mezi členy téže domácnosti a rodiny. To je možno jen tak, že se zjišťuje tento {{TextTerm|vztah|4|111}} u každého příslušníka domácnosti k jedné osobě, {{NonRefTerm|přednostovi domácnosti}}, bez ohledu na to, zda podle platného právního řádu taková osoba v domácnosti nebo rodině existuje. To umožňuje rozlišit v {{TextTerm|domácnosti složené|5|111|IndexEntry=domácnost složená|OtherIndexEntry=složená domácnost}} n. {{TextTerm|domácnosti smíšené|5|111|2|IndexEntry=domácnost smíšená|OtherIndexEntry=smíšená domácnost}} různé {{NonRefTerm|rodiny}} a případné další {{NonRefTerm|členy domácnosti}}, které s nimi nejsou v příbuzenském vztahu.
+
Jestliže {{NonRefTerm|soukromá domácnost}} ({{RefNumber|11|0|4}}) sestává z více {{NonRefTerm|osob}}, bývají nazývány {{TextTerm|členy domácnosti|1|111|IndexEntry=člen domácnosti|OtherIndexEntry=domácnost, člen}} a jedna z nich, zapsaná na prvním místě, bývala označována podle starší ter. jako {{TextTerm|přednosta domácnosti|2|111|OtherIndexEntry=domácnost, přednosta}}; zpravidla není stanoveno, jak má být určena a v našich {{NonRefTerm|sčítáních}} je to většinou v {{NonRefTerm|úplné rodině manžel}} n. {{NonRefTerm|druh}}, v {{NonRefTerm|neúplné rodině rodič}}, v ostatních případech ta {{NonRefTerm|osoba}}, která je zapsána na prvním místě. Nejčastěji to bude {{NonRefTerm|majitel bytu}} (komu byt právně náleží) nebo {{NonRefTerm|osoba}} s nejvyšším příjmem v {{NonRefTerm|domácnosti}}, tj. {{TextTerm|hlavní živitel|3|111|OtherIndexEntry=živitel hlavní}}. Ve většině {{NonRefTerm|sčítání}} se zjišťuje též {{TextTerm|vztah|4|111}} jednotlivých {{NonRefTerm|členů domácnosti}} k jejímu {{NonRefTerm|přednostovi}}. To umožňuje rozlišit jednotlivé části {{TextTerm|složené domácnosti|5|111|IndexEntry=složená domácnost|OtherIndexEntry=domácnost, složená}}, jejíž členové nepatří do jedné {{NonRefTerm|biologické rodiny}} ({{RefNumber|11|3|1}}). {{NonRefTerm|Složená domácnost}} může být rozdělena do několika {{TextTerm|jader|6|111|IndexEntry=jádro}}, z nichž jedno je {{TextTerm|hlavní jádro|7|111|OtherIndexEntry=jádro, hlavní}} a ostatní pak {{TextTerm|jádra vedlejší|8|111|IndexEntry=jádro, vedlejší|OtherIndexEntry=vedlejší jádro}}. Uvedená {{NonRefTerm|jádra}} obvykle představují {{NonRefTerm|rodiny}} ({{RefNumber|11|2|1}}). {{NonRefTerm|Rodina}}, do níž patří {{NonRefTerm|přednosta domácnosti}}, se označuje jako {{TextTerm|hlavní rodina|9|111}}. Ostatní {{NonRefTerm|rodiny}} se označují jako {{NewTextTerm|vedlejší rodiny|10|111}}. {{TextTerm|Velikost domácnosti|11|111|OtherIndexEntry=domácnost, velikost}} je dána počtem {{NonRefTerm|osob}}, které do ní patří.
{{Note|2| Při sčítání lidu se u nás nahrazuje termínem {{NoteTerm|uživatel bytu;}} tyto termíny však nejsou rovnocenné.}}
+
{{Note|2| V č. {{NonRefTerm|sčítání}} se užívá ter, {{NoteTerm|uživatel bytu}}; je to {{NonRefTerm|osoba}}, k níž jsou vyjádřeny vztahy ostatních {{NonRefTerm|osob}} v {{NonRefTerm|domácnosti}}; ter. {{NonRefTerm|uživatel bytu}} není však rovnocenný ter. {{NonRefTerm|přednosta domácnosti}} n. {{NoteTerm|hlava domácností}}. V angl. ter. se setkáme s ter. {{NoteTerm|headship}}, který by mohl být přeložen jako {{NoteTerm|přednostenství}} nebo ter. {{NoteTerm|míra přednostenství}} (angl. {{NoteTerm|headship ratio)}}, což je podíl {{NonRefTerm|přednostů domácnosti}} ze skupin {{NonRefTerm|obyvatelstva}} rozděleného podle {{NonRefTerm|pohlaví}}, {{NonRefTerm|věku}} a ev.dalších {{NonRefTerm|znaků}}.}}
 +
{{Note|3| {{NonRefTerm|Hlavní živitel}} je {{NonRefTerm|osoba}}, představující největší přínos pro hospodářem {{NonRefTerm|domácnosti}}.}}
 +
{{Note|6| {{NonRefTerm|Jádro}} ve smyslu {{NonRefTerm|manželský pár}} nebo jeden {{NonRefTerm|rodič}} s {{NonRefTerm|dítětem}} resp. s {{NonRefTerm|dětmi}}.}}
 +
{{Note|7| Ve smyslu {{NonRefTerm|hlavní jádro domácnosti}} resp. {{NonRefTerm|hlavní rodinná domácnost}}.}}
 +
{{Note|8| Ve smyslu {{NonRefTerm|vedlejší jádro}} n. část {{NonRefTerm|domácnosti}}.}}
 +
{{Note|10| V č. {{NonRefTerm|demografické}} ter. se člení {{NonRefTerm|censové domácnosti}} na {{NoteTerm|úplné rodinné}} {{NonRefTerm|(manželský pár}} či vztah {{NonRefTerm|druha}} a {{NonRefTerm|družky}}, s {{NonRefTerm|dětmi}} nebo bez {{NonRefTerm|dětí)}}, {{NoteTerm|neúplné rodinné}} (jeden z {{NonRefTerm|rodičů}} s {{NonRefTerm|dítětem}} nebo {{NonRefTerm|dětmi)}}, {{NoteTerm|vícečlenné nerodinné}} a domácnosti jednotlivců (buď žijící samostatně nebo bydlící společně, ale {{NonRefTerm|samostatné hospodařící)}}.}}
  
 
=== 112 ===
 
=== 112 ===
  
{{TextTerm|Rodina|1|112}} musí být pečlivě rozlišena od domácnosti. Rodina vyplývá ze vztahů mezi lidmi, které vznikají při jejich vlastní reprodukci a tyto vztahy bývají nejčastěji upraveny právními a morálními normami společnosti. V evropských podmínkách rodina spočívá jednak na manželském svazku mezi mužem a ženou a jednak na {{NonRefTerm|rodičovství}}, které existuje mezi {{TextTerm|rodiči|2|112|IndexEntry=rodiče}} {{TextTerm|otcem|3|112|IndexEntry=otec}} a {{TextTerm|matkou|4|112|IndexEntry=matka}} a jejich {{TextTerm|dětmi|5|112|IndexEntry=dítě}} {{TextTerm|syny|6|112|IndexEntry=syn}} a {{TextTerm|dcerami|7|112|IndexEntry=dcera}}.
+
{{TextTerm|Rodina|1|112}} musí být zřetelně odlišena od {{NonRefTerm|domácnosti}} ({{RefNumber|11|0|3}}). Vzniká ze vztahů v průběhu {{NonRefTerm|demografické reprodukce}}, zejména kdy tyto vztahy jsou založeny sociálně zákonem nebo obyčejem, jako je např. {{NonRefTerm|sňatek}}, {{NonRefTerm|adopce}} apod. Ve společnostech evropského typu vzniká základní rodinný vztah {{NonRefTerm|sňatkem}} ({{RefNumber|50|1|4}}) mezi {{NonRefTerm|manžely}} na jedné straně a {{NonRefTerm|rodičovstvím}} ({{RefNumber|11|4|3}}) na straně druhé, mezi {{TextTerm|rodiči|2|112|IndexEntry=rodiče}} - {{TextTerm|otcem|3|112|IndexEntry=otec}}, {{TextTerm|matkou|4|112|IndexEntry=matka}} a jejich {{TextTerm|dětmi|5|112|IndexEntry=děti}}, {{TextTerm|syny|6|112|IndexEntry=syn}} a {{TextTerm|dcerami|7|112|IndexEntry=dcera}}.
{{Note|1| {{NoteTerm|Rodinou}} (etymologicky) jsou jen manželé aspoň s jedním dítětem. Ve sčítání lidu, domů a bytů pokládáme za rodinu i pouhý manželský pár, který nemá ještě dítě (např. census jej zastihl příliš brzo po sňatku) nebo už nemá děti, protože se odstěhovaly, uzavřely sňatek (tím založily novou, vlastní rodinu) nebo zemřely.}}
+
{{Note|1| {{NonRefTerm|Rodinou (etymologicky)}} je {{NonRefTerm|manželský pár}} s {{NonRefTerm|dětmi}}, ve statistické praxi pokládáme za {{NonRefTerm|rodinu}} i pouhý {{NonRefTerm|manželský pár}}, tzv. {{NoteTerm|bezdětnou rodinu}}, který ještě nemá {{NonRefTerm|dítě}} nebo už nemá {{NonRefTerm|děti}}, protože se odstěhovaly nebo zemřely, ev. nikdy {{NonRefTerm|děti}} neměl a mít nebude. {{NonRefTerm|V demografickém}} pojetí se za {{NonRefTerm|rodinu}} považuje zpravidla také {{NoteTerm|nesezdané soužití}} n. {{NonRefTerm|faktické manželství}} ({{RefNumber|50|3|3}}), tj. vztah {{NonRefTerm|druha}} a {{NonRefTerm|družky}}.}}
{{Note|2| Výrazu {{NoteTerm|rodiče}} používáme obvykle v množném čísle. Jen v odborné terminologii se používá pro jednoho z rodičů termínu {{NoteTerm|rodič}}.}}
+
{{Note|2| Výrazu {{NonRefTerm|rodiče}} používáme obvykle vmn, č. Jen v odborné (např. právní) ter. a též y jiných {{NonRefTerm|jazycích}} se používá ter. {{NoteTerm|rodič}}.}}
  
 
=== 113 ===
 
=== 113 ===
  
{{NonRefTerm|Rodina}} tvořená rodičovským {{NonRefTerm|párem}} ({{RefNumber|50|3|4}}) a jeho {{NonRefTerm|dětmi}} ({{RefNumber|11|2|5}}) je někdy nazývána {{TextTerm|rodinou biologickou|1|113|IndexEntry=rodina biologická}}. Vzhledem k vzájemným vztahům mezi členy rodiny děti jedněch rodičů nazýváme {{TextTerm|bratry|2|113|IndexEntry=bratr}} nebo {{TextTerm|sestrami|3|113|IndexEntry=sestra}} podle jejich pohlaví. Dohromady tvoří {{TextTerm|sourozence|4|113|IndexEntry=sourozenec}}. Jestliže mají sourozenci pouze jednoho z rodičů spoléčného, pak je nazýváme {{TextTerm|nevlastními bratry|5|113|IndexEntry=nevlastní bratr|OtherIndexEntry=bratr. nevlastní ...}} nebo {{TextTerm|nevlastními sestrami|6|113|IndexEntry=nevlastní sestra|OtherIndexEntry=sestra. nevlastní ...}}, resp. {{NewTextTerm|nevlastními sourozenci|7|113-7-1}}.
+
{{NonRefTerm|Rodiče}} a jejich {{NonRefTerm|děti}} tvoří {{TextTerm|biologickou rodinu|1|113|IndexEntry=biologická rodina|OtherIndexEntry=rodina, biologická}}. Podle jejich vzájemných vztahů {{NonRefTerm|děti}} jednoho {{NonRefTerm|páru}} označujeme jako {{TextTerm|bratry|2|113|IndexEntry=bratr}} nebo {{TextTerm|sestry|3|113|IndexEntry=sestra}}, souhrnně pak jako {{TextTerm|sourozence|4|113|IndexEntry=sourozenec}}. V případě, že {{NonRefTerm|sourozenci}} mají pouze jednoho {{NonRefTerm|rodiče}} společného, mluvíme o {{TextTerm|nevlastních bratrech|5|113|IndexEntry=nevlastní bratr|OtherIndexEntry=bratr, nevlastní}} resp. o {{TextTerm|nevlastních sestrách|6|113|IndexEntry=nevlastní sestra|OtherIndexEntry=sestra nevlastní}}.
 +
{{Note|1| {{NonRefTerm|Biologická rodina}} je někdy chápána ve smyslu {{NoteTerm|úzká rodina}}, ev. jako {{NoteTerm|rodinné jádro}}; vždy se jedná o dvougenerační {{NonRefTerm|rodinu}}.}}
 +
{{Note|2| {{NonRefTerm|Bratr}} může označovat též {{NonRefTerm|nevlastního bratra}}, zejména v právní ter. V případě nutného přesného vyjádření lze hovořit o {{NoteTerm|plnorodném bratru}} resp. o {{NoteTerm|polorodném bratru}}, kde je společný pouze {{NonRefTerm|otec}} resp. společná pouze {{NonRefTerm|matka}}.}}
 +
{{Note|3| V podobném smyslu lze hovořit o {{NoteTerm|plnorodné}} resp. polorodné sestře nebo {{NoteTerm|sourozencích}}. Výraz {{NoteTerm|polorodný}} je přesnější než {{NonRefTerm|nevlastní}}, {{NonRefTerm|nevlastní bratr}} má podstatou zcela jiný význam než {{NoteTerm|nevlastní otec}}.}}
 +
{{Note|5| {{NonRefTerm|Nevlastní bratr}} resp. {{NonRefTerm|nevlastní sestra}} vzniká {{NonRefTerm|sňatkem rozvedeného}} nebo {{NonRefTerm|ovdovělého}} partnera s {{NonRefTerm|dětmi}}.}}
 +
{{Note|7| Opakem {{NonRefTerm|úzké rodiny}} je {{NoteTerm|rodina rozšířená}}, která se skládá z {{NonRefTerm|hlavní rodiny}} ({{RefNumber|11|1|9}}) a jedné nebo několika {{NonRefTerm|vedlejších rodin}} ({{RefNumber|11|1|10}}*). Jako syn. je možno použít též ter. {{NoteTerm|rodina složená}} n. {{NoteTerm|spojená}}.}}
 +
{{Note|8| {{NonRefTerm|Rodina}} může být rozšířena vertikálně, potom hovoříme o {{NoteTerm|třígenerační rodině}} {{NonRefTerm|(prarodiče, rodiče a děti)}} resp. o vícegenerační rodině.}}
 +
{{Note|9| V jiném smyslu může být {{NonRefTerm|rodina}} rozšířena horizontálně a pak je syn. {{NonRefTerm|složené rodiny}}.}}
 +
{{Note|10| Některé {{NonRefTerm|vícegenerační rodiny}} se mohou vytvářet v souhlase s dědickým právem, např. kdy z {{NonRefTerm|generace dětí}} zůstává v {{NonRefTerm|rodině}} pouze dědic; takové {{NonRefTerm|rodiny}} mohou mít v jiných {{NonRefTerm|jazycích}} samostatné ter. }}
  
 
=== 114 ===
 
=== 114 ===
  
Dvě osoby, z nichž jedna je {{TextTerm|potomkem|1|114|IndexEntry=potomek}} a druhá {{TextTerm|předkem|2|114|IndexEntry=předek}} anebo mají společného {{NonRefTerm|předka}}, jsou příbuzné<sup>3</sup>, je mezi nimi {{TextTerm|příbuzenství.|3|114|IndexEntry=příbuzenství}} Mezi takto spřízněnými osobami rozlišujeme {{TextTerm|stupeň příbuzenství.|4|114|IndexEntry=stupeň příbuzenství|OtherIndexEntry=příbuzenství. stupeň ...}} Vztah mezi {{NonRefTerm|rodiči}} ({{RefNumber|11|2|2}}) a jejich dětmi nazýváme z hlediska dětí {{TextTerm|filiací|5|114|IndexEntry=filiace}} nebo když se jedná pouze o syny {{TextTerm|synovstvím|5|114|2|IndexEntry=synovství}}, z hlediska rodičů {{TextTerm|otcovstvím|6|114|IndexEntry=otcovství}}, {{TextTerm|mateřstvím|6|114|2|IndexEntry=mateřství}} nebo též {{TextTerm|rodičovstvím|6|114|3|IndexEntry=rodičovství}}. {{TextTerm|Potomstvem|7|114|IndexEntry=potomstvo}} označujeme děti jedné osoby, rodičovského {{NonRefTerm|páru}} ({{RefNumber|50|3|4}}) nebo určité skupiny osob; někdy se používá tohoto termínu v ještě širším smyslu, pro vnuky, pravnuky apod. {{NonRefTerm|Příbuzenství}} ({{RefNumber|11|4|3}}) ve vlastním smyslu je vztahem pokrevnosti; zpravidla jím však myslíme i příbuzenství v širším smyslu, tj. {{TextTerm|švagrovství|8|114}} (sesvagření), které vzniká sňatkem mezi příbuznými jednoho manžela a druhým manželem.
+
{{NonRefTerm|Osoby}}, mezi nimiž existuje takový vztah, že jedna je {{TextTerm|potomkem|1|114|IndexEntry=potomek}} a druhá jeho {{TextTerm|předkem|2|114|IndexEntry=předek}} resp. mají společného {{NonRefTerm|předka}}, jsou {{TextTerm|pokrevně příbuzné|3|114|IndexEntry=pokrevně příbuzný|OtherIndexEntry=příbuzný, pokrevně}} a je mezi nimi {{TextTerm|příbuzenství|3|114|2}}. {{TextTerm|Stupeň příbuzenství|4|114|OtherIndexEntry=příbuzenství, stupeň}} se zpravidla počítá podle kroků, kolik je zapotřebí, než dojdeme ke společnému {{NonRefTerm|předkovi}}; existují však též jiné způsoby pro jeho určení. Vztah {{NonRefTerm|dětí}} k jejich {{NonRefTerm|rodičům}} je základem uvedeného kroku a nazývá se {{TextTerm|filiac|5|114|IndexEntry=filiace}}, která je opakem vztahu {{TextTerm|rodičů|6|114}}, resp. {{NonRefTerm|matky}} a {{NonRefTerm|otce}} k jejich {{TextTerm|potomstvu|7|114|IndexEntry=potomstvo}}; {{NonRefTerm|potomci}} mohou být {{NonRefTerm|děti}} jednoho {{NonRefTerm|manželského páru}}, ale též jejich {{NonRefTerm|vnuci}}, {{NonRefTerm|pravnuci}} atd. {{NonRefTerm|Příbuzenství}} ve vlastním smyslu je vztahem pokrevnosti, zpravidla jím však myslíme i {{TextTerm|švagrovství|8|114}}, které vzniká {{NonRefTerm|sňatkem}} mezi příbuznými jednoho {{NonRefTerm|manžela}} a druhým {{NonRefTerm|manželem}}. Oba typy {{NonRefTerm|příbuzenství}} je nutno rozlišovat.
{{Note|1| V odborném jazyce se používá k označení {{NoteTerm|potomka}} výrazu {{NoteTerm|descendent}} V tom smyslu pak mluvíme o {{NoteTerm|sestupné n. descendenční linii n. posloupnosti n. descendenci}}.}}
+
{{Note|1| V odb. {{NonRefTerm|jazyku}} se {{NonRefTerm|potomek}} označuje jako {{NoteTerm|descendent}}, v tom smyslu mluvíme {{NonRefTerm|o příbuzenství}} v linii sestupné n. {{NoteTerm|descendenční}}, tj. o {{NonRefTerm|osobách}}, které mají stejný {{NonRefTerm|rodinný}} {{NoteTerm|původ}}.}}
{{Note|2| Podobně {{NoteTerm|předek}} je označován jako {{NoteTerm|ascendent;}} v tom smyslu pak omluvíme např. o příbuzenství v {{NoteTerm|iinii vzestupné n. ascendenční n. ascendenei}}.}}
+
{{Note|2| V odb. {{NonRefTerm|jazyce}} se {{NonRefTerm|předek}} označuje jako {{NoteTerm|ascedent}} a podobně lze hovořit o {{NonRefTerm|příbuzenství}} v linii vzestupné n. {{NoteTerm|ascendenční}}.}}
{{Note|3| {{NoteTerm|příbuzný, příd}}., podst. m. — {{NoteTerm|příbuzenství}}, podst. s. — {{NoteTerm|příbuzenský}}, příd.: např. {{NoteTerm|příbuzenský}} vztah. {{NoteTerm|Příbuzenství}} může být v {{NoteTerm|linii přímé}} nebo {{NoteTerm|pobočné}} (kolaterálníj.}}
+
{{Note|5| Pokud je {{NonRefTerm|filiace}} vztahem {{NonRefTerm|synů}} k {{NonRefTerm|rodičům}}, můžeme ji nazvat {{NoteTerm|synovstvím}}.}}
 +
{{Note|6| Vztah {{NonRefTerm|rodičů}} k {{NonRefTerm|dětem}} můžeme označit jako {{NoteTerm|rodičovství}}, pokud jde o vztah {{NonRefTerm|otců}} k {{NonRefTerm|dětem}} jako {{NoteTerm|otcovství}} resp. matek k dětem jako {{NoteTerm|mateřství}}.}}
  
 
=== 115 ===
 
=== 115 ===
  
V {{NonRefTerm|demografii}} rozumíme {{TextTerm|rodinou|1|115|IndexEntry=rodina}}, kterou budeme nazývat přesněji {{TextTerm|statistickou rodinou|1|115|2|IndexEntry=statistická rodina|OtherIndexEntry=rodina. statistická ...}} ({{TextTerm|censovou rodinou|1|115|3|IndexEntry=censová rodina}}), zpravidla {{NonRefTerm|statistickou jednotku}} ({{RefNumber|11|0|1}}), jejíž vymezení se liší v různých zemích. V některých zemích je založeno na vymezení biologickém, v některých na ekonomickém a sociálním a blíží se vymezení {{NonRefTerm|domácnosti}} ({{RefNumber|11|0|3}}). V prvním smyslu tvoří statistická rodina {{TextTerm|rodinné jádro|2|115}} ({{TextTerm|základní rodinný prvek|2|115|2}}) {{NonRefTerm|domácnosti}}, které je vytvářeno {{NonRefTerm|přednostou domácnosti}} ({{RefNumber|11|1|2}}), jeho {{NonRefTerm|manželkou (-em)}} a těmi {{NonRefTerm|dětmi}} žijícími v jejich domácnosti, které nejsou dosud ani ženaté (vdané), ani nemají vlastní děti.
+
{{NonRefTerm|Rodina}} ({{RefNumber|11|2|1}}) jako jednotka {{NonRefTerm|demografického studia}} představuje část nebo celou {{NonRefTerm|domácnost}} ({{RefNumber|11|0|3}}), její vymezení se v různých {{NonRefTerm|zemích}} liší. Pro účely {{NonRefTerm|statistického sledování}} je důležitá {{TextTerm|statistická rodina|1|115|OtherIndexEntry=rodina, statistická}}, která sestává ze všech členů {{NonRefTerm|domácnosti}}, kteří jsou nějakým způsobem příbuzní. {{NonRefTerm|Statistická rodina}} nemůže být širší než {{NonRefTerm|domácnost}}, ale {{NonRefTerm|domácnost}} může zahrnovat více než jednu {{NonRefTerm|rodinuN}} některých {{NonRefTerm|zemích}} je definice {{NonRefTerm|statistické rodiny}} založena na {{NonRefTerm|biologické rodině}} ({{RefNumber|11|3|1}}), v jiných na {{TextTerm|jádru rodiny|2|115|IndexEntry=jádro, rodiny|OtherIndexEntry=rodina, jádro}} sestávajícím buď z bezdětného {{NonRefTerm|manželského páru}}, {{NonRefTerm|manželského páru}} s {{NonRefTerm|dětmi}}, které jsou dosud svobodné resp. bezdětné nebo z jednoho z {{NonRefTerm|rodičů}} se svobodnými resp. bezdětnými {{NonRefTerm|dětmi}}.
 +
{{Note|1| {{NonRefTerm|Statistická rodina}} se nejčastěji uplatňuje při {{NonRefTerm|sčítání lidu}} a proto se jako syn. používá též ter. censová rodina.}}
 +
{{Note|2| Ve Velké Británii např. základní {{NoteTerm|rodinná}} jednotka sestává z {{NonRefTerm|rodičů}} a jejich {{NonRefTerm|dětí}}, {{NonRefTerm|sourozenců rodičů}} a {{NonRefTerm|předků}}.}}
 +
{{Note|4| Ter. {{NoteTerm|neúplná rodina}} označujeme {{NonRefTerm|rodinu}}, kde jeden z {{NonRefTerm|rodičů}} chybí, ať již z důvodů {{NonRefTerm|úmrtí}}, {{NonRefTerm|rozvodu}}, opuštění {{NonRefTerm|rodiny}} nebo jde-li o svobodnou {{NonRefTerm|matku}}.}}
 +
{{Note|5| Někdy může být samostatným ter. označen {{NonRefTerm|manželský pár}}, např. v něm., od kterého se již {{NonRefTerm|děti}} trvale odstěhovaly.}}
  
 
=== 116 ===
 
=== 116 ===
  
Na rozdíl od běžného používání označuje termín {{TextTerm|generace|1|116}} v {{NonRefTerm|demografii}} nejčastěji soubor osob narozených v určitém daném období. Jestliže toto období není určeno, jde zpravidla o jeden rok a pak je synonymem termínu {{TextTerm|ročník|1|116|2}}, např. odvodní ročník. V stejném smyslu se používá také termínu {{TextTerm|kohorta|2|116}}. Termínu {{TextTerm|generace|3|116}} se také používá rodopisně k označení potomstva určitého souboru osob, např. první, druhá generace; tomu odpovídá termín {{TextTerm|pokolení|3|116|2}}. Někdy rozlišujeme {{TextTerm|mužskou generaci|4|116|IndexEntry=mužská generace}} a {{TextTerm|ženskou generaci|5|116|IndexEntry=ženská generace}}, zejména pro výpočet {{NonRefTerm|průměrné délky generace}}, tj. období, v jakém po sobě dvě generace následují ({{RefNumber|71|3|1}}).
+
V {{NonRefTerm|demografii}} ter. {{TextTerm|generace|1|116}} má přesný význam a označuje nejčastěji {{NonRefTerm|soubor osob}} narozených v určitém časovém období; jestliže toto období není přímo vymezeno, považuje se za ně zpravidla kalendářní rok. Zobecněním pojmu {{NonRefTerm|generace}} přijdeme k ter. {{TextTerm|kohorta|2|116}}; označujeme jím soubor {{NonRefTerm|osob}}, které prožily určitou {{NonRefTerm|událost}} ve stejném časovém období. V {{NonRefTerm|demografii}} podobně jako {{NonRefTerm|v genealogii}} ({{RefNumber|21|5|12}}) označuje ter. {{TextTerm|generace|3|116}} také {{NonRefTerm|potomstvo}} ({{RefNumber|11|4|7}}) {{NonRefTerm|osob}}, které jsou samy {{NonRefTerm|generací}} ve smyslu ter. {{RefNumber|11|6|1}}. Tak např. o {{NonRefTerm|dětech}} imigrantů mluvíme někdy jako o druhé {{NonRefTerm|generaci}}. Někdy uvažujeme {{NonRefTerm|descendentní}} linii odděleně pro obě {{NonRefTerm|pohlaví}} a poté hovoříme o {{TextTerm|mužské generaci|4|116|IndexEntry=mužská generace|OtherIndexEntry=generace, mužská}} n. obdobně o {{TextTerm|ženské generaci|5|116|IndexEntry=ženská generace|OtherIndexEntry=generace, ženská}}, máme-li na mysli {{NonRefTerm|syny generace otců}} resp. {{NonRefTerm|dcery generace matek}}; tohoto rozlišení užíváme zejména pro výpočet {{NonRefTerm|průměrné délky generace}} ({{RefNumber|71|3|1}}).
{{Note|1| {{NoteTerm|generace}}, podst. ž. {{NoteTerm|generační}}, příd.}}
+
{{Note|1| {{NonRefTerm|Generace}} narozených v jednom roce se často označuje jako {{NoteTerm|ročník}}.}}
{{Note|2| {{NoteTerm|kohorta}}, podst. ž. {{NoteTerm|kohortní}}, příd.}}
+
{{Note|2| {{NonRefTerm|Kohorta}} branců, kteří jsou povinni zúčastnit se odvodu v jednom roce, se označuje také jako {{NoteTerm|odvodní ročník}} Málo početné {{NonRefTerm|ročníky}} v tomto smyslu pocházejí z početně {{NoteTerm|slabých generací}} na rozdíl od početně {{NoteTerm|silných ročníků}}.}}
 +
{{Note|4| Jedná-li se o {{NonRefTerm|generaci otců}}, hovoříme v této souvislosti o {{NoteTerm|otcovské generaci}}.}}
 +
{{Note|5| Podobně hovoříme o {{NoteTerm|mateřské generaci}}, máme-li na mysli {{NonRefTerm|generaci matek}}.}}
 +
{{Note|6| Ter. {{NonRefTerm|generace}} v druhém smyslu slova ({{RefNumber|11|6|3}}) se užívá v různých spojeních. Tak se hovoří o {{NoteTerm|mladé generaci}} nebo o {{NoteTerm|dorůstající generaci}}.}}
 +
{{Note|7| V jiném smyslu se hovoří o {{NoteTerm|střední generaci}}.}}
 +
{{Note|8| Setkáme se též ster. {{NonRefTerm|stará generace}}, {{NonRefTerm|starší generace}} n. {{NonRefTerm|generace starších lidí}} n. {{NonRefTerm|generace seniorů}},}}
 +
{{Note|9| {{NonRefTerm|Potomci imigrantů}}, kteří se narodili již v dané {{NonRefTerm|zemi}}, jsou často označováni jako {{NoteTerm|druhá generace}}.}}
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Aktuální verze z 5. 6. 2012, 17:32


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

11

110

Hlavní statistická jednotka1 používaná v demografii je jedinec2 n. osoba2. Statistickými jednotkami mohou být také demografické jevy n. události nebo lidské kolektivy jako je např. domácnost3; jejich vymezení se v různých zemích liší. Jde o sociální resp. ekonomickou jednotku sestávající z osob, které žijí v jednom bytě a zpravidla též společně hospodaří. Můžeme rozeznávat soukromé domácnosti4, které odpovídají původnímu pojetí, a ústavní domácnosti5, tvořené osobami, žijícími společně v určitém zařízení nobo ústavu. Jedinec žijící samostatně tvoří jednočlennou domácnost6 bez ohledu na to, zda jde o osaměle žijící osobu nebo o osobu bydlící společně v jednom bytě s dalšími osobami, ale samostatně hospodařící. Ter. podnájemník7 označuje osobu, která dostává za úplatu také stravu a liší se od ubytované osoby8, která si pronajala pouze ubytování, např. místnost nebo dokonce jen lůžko, a může nebo nemusí být zahrnuta do domácnosti, u které bvdlí,

  • 2. Podobně se dříve používalo i ter. duse n. hlava.
  • 3. Podobně jako se dnes sčítají domácnosti, sčítaly se někde dříve krby.
  • 4. Soukromá domácnost n. neústavní domácnost při sčítám lidu je nejčastěji tzv. censová domácnost; vychází-li ze vztahu rodičů a dětí, jedná se o domácnost rodinnou.
  • 6. Jednočlenná domácnost se nazývá také domácnost jednotlivce.
  • 7. , 8 V č. ter. se nerozeznávají různé druhy podnájemníků. V některých jazycích existuje však i více ter. pro jejich různé druhy. Ubytovaná osoba bez stravy je v angl., kanadské fř. a šp. označována zvláštním ter. jako osoba, která si pronajala pouze zařízenou místnost. Podnájemník se v pojetí č. demografie považuje za samostatnou domácnost.

111

Jestliže soukromá domácnost (110-4) sestává z více osob, bývají nazývány členy domácnosti1 a jedna z nich, zapsaná na prvním místě, bývala označována podle starší ter. jako přednosta domácnosti2; zpravidla není stanoveno, jak má být určena a v našich sčítáních je to většinou v úplné rodině manžel n. druh, v neúplné rodině rodič, v ostatních případech ta osoba, která je zapsána na prvním místě. Nejčastěji to bude majitel bytu (komu byt právně náleží) nebo osoba s nejvyšším příjmem v domácnosti, tj. hlavní živitel3. Ve většině sčítání se zjišťuje též vztah4 jednotlivých členů domácnosti k jejímu přednostovi. To umožňuje rozlišit jednotlivé části složené domácnosti5, jejíž členové nepatří do jedné biologické rodiny (113-1). Složená domácnost může být rozdělena do několika jader6, z nichž jedno je hlavní jádro7 a ostatní pak jádra vedlejší8. Uvedená jádra obvykle představují rodiny (112-1). Rodina, do níž patří přednosta domácnosti, se označuje jako hlavní rodina9. Ostatní rodiny se označují jako vedlejší rodiny 10*. Velikost domácnosti11 je dána počtem osob, které do ní patří.

  • 2. V č. sčítání se užívá ter, uživatel bytu; je to osoba, k níž jsou vyjádřeny vztahy ostatních osob v domácnosti; ter. uživatel bytu není však rovnocenný ter. přednosta domácnosti n. hlava domácností. V angl. ter. se setkáme s ter. headship, který by mohl být přeložen jako přednostenství nebo ter. míra přednostenství (angl. headship ratio), což je podíl přednostů domácnosti ze skupin obyvatelstva rozděleného podle pohlaví, věku a ev.dalších znaků.
  • 3. Hlavní živitel je osoba, představující největší přínos pro hospodářem domácnosti.
  • 6. Jádro ve smyslu manželský pár nebo jeden rodič s dítětem resp. s dětmi.
  • 7. Ve smyslu hlavní jádro domácnosti resp. hlavní rodinná domácnost.
  • 8. Ve smyslu vedlejší jádro n. část domácnosti.
  • 10. V č. demografické ter. se člení censové domácnosti na úplné rodinné (manželský pár či vztah druha a družky, s dětmi nebo bez dětí), neúplné rodinné (jeden z rodičů s dítětem nebo dětmi), vícečlenné nerodinné a domácnosti jednotlivců (buď žijící samostatně nebo bydlící společně, ale samostatné hospodařící).

112

Rodina1 musí být zřetelně odlišena od domácnosti (110-3). Vzniká ze vztahů v průběhu demografické reprodukce, zejména kdy tyto vztahy jsou založeny sociálně zákonem nebo obyčejem, jako je např. sňatek, adopce apod. Ve společnostech evropského typu vzniká základní rodinný vztah sňatkem (501-4) mezi manžely na jedné straně a rodičovstvím (114-3) na straně druhé, mezi rodiči2 - otcem3, matkou4 a jejich dětmi5, syny6 a dcerami7.

  • 1. Rodinou (etymologicky) je manželský pár s dětmi, ve statistické praxi pokládáme za rodinu i pouhý manželský pár, tzv. bezdětnou rodinu, který ještě nemá dítě nebo už nemá děti, protože se odstěhovaly nebo zemřely, ev. nikdy děti neměl a mít nebude. V demografickém pojetí se za rodinu považuje zpravidla také nesezdané soužití n. faktické manželství (503-3), tj. vztah druha a družky.
  • 2. Výrazu rodiče používáme obvykle vmn, č. Jen v odborné (např. právní) ter. a též y jiných jazycích se používá ter. rodič.

113

Rodiče a jejich děti tvoří biologickou rodinu1. Podle jejich vzájemných vztahů děti jednoho páru označujeme jako bratry2 nebo sestry3, souhrnně pak jako sourozence4. V případě, že sourozenci mají pouze jednoho rodiče společného, mluvíme o nevlastních bratrech5 resp. o nevlastních sestrách6.

  • 1. Biologická rodina je někdy chápána ve smyslu úzká rodina, ev. jako rodinné jádro; vždy se jedná o dvougenerační rodinu.
  • 2. Bratr může označovat též nevlastního bratra, zejména v právní ter. V případě nutného přesného vyjádření lze hovořit o plnorodném bratru resp. o polorodném bratru, kde je společný pouze otec resp. společná pouze matka.
  • 3. V podobném smyslu lze hovořit o plnorodné resp. polorodné sestře nebo sourozencích. Výraz polorodný je přesnější než nevlastní, nevlastní bratr má podstatou zcela jiný význam než nevlastní otec.
  • 5. Nevlastní bratr resp. nevlastní sestra vzniká sňatkem rozvedeného nebo ovdovělého partnera s dětmi.
  • 7. Opakem úzké rodiny je rodina rozšířená, která se skládá z hlavní rodiny (111-9) a jedné nebo několika vedlejších rodin (111-10*). Jako syn. je možno použít též ter. rodina složená n. spojená.
  • 8. Rodina může být rozšířena vertikálně, potom hovoříme o třígenerační rodině (prarodiče, rodiče a děti) resp. o vícegenerační rodině.
  • 9. V jiném smyslu může být rodina rozšířena horizontálně a pak je syn. složené rodiny.
  • 10. Některé vícegenerační rodiny se mohou vytvářet v souhlase s dědickým právem, např. kdy z generace dětí zůstává v rodině pouze dědic; takové rodiny mohou mít v jiných jazycích samostatné ter.

114

Osoby, mezi nimiž existuje takový vztah, že jedna je potomkem1 a druhá jeho předkem2 resp. mají společného předka, jsou pokrevně příbuzné3 a je mezi nimi příbuzenství3. Stupeň příbuzenství4 se zpravidla počítá podle kroků, kolik je zapotřebí, než dojdeme ke společnému předkovi; existují však též jiné způsoby pro jeho určení. Vztah dětí k jejich rodičům je základem uvedeného kroku a nazývá se filiac5, která je opakem vztahu rodičů6, resp. matky a otce k jejich potomstvu7; potomci mohou být děti jednoho manželského páru, ale též jejich vnuci, pravnuci atd. Příbuzenství ve vlastním smyslu je vztahem pokrevnosti, zpravidla jím však myslíme i švagrovství8, které vzniká sňatkem mezi příbuznými jednoho manžela a druhým manželem. Oba typy příbuzenství je nutno rozlišovat.

  • 1. V odb. jazyku se potomek označuje jako descendent, v tom smyslu mluvíme o příbuzenství v linii sestupné n. descendenční, tj. o osobách, které mají stejný rodinný původ.
  • 2. V odb. jazyce se předek označuje jako ascedent a podobně lze hovořit o příbuzenství v linii vzestupné n. ascendenční.
  • 5. Pokud je filiace vztahem synů k rodičům, můžeme ji nazvat synovstvím.
  • 6. Vztah rodičů k dětem můžeme označit jako rodičovství, pokud jde o vztah otců k dětem jako otcovství resp. matek k dětem jako mateřství.

115

Rodina (112-1) jako jednotka demografického studia představuje část nebo celou domácnost (110-3), její vymezení se v různých zemích liší. Pro účely statistického sledování je důležitá statistická rodina1, která sestává ze všech členů domácnosti, kteří jsou nějakým způsobem příbuzní. Statistická rodina nemůže být širší než domácnost, ale domácnost může zahrnovat více než jednu rodinuN některých zemích je definice statistické rodiny založena na biologické rodině (113-1), v jiných na jádru rodiny2 sestávajícím buď z bezdětného manželského páru, manželského páru s dětmi, které jsou dosud svobodné resp. bezdětné nebo z jednoho z rodičů se svobodnými resp. bezdětnými dětmi.

  • 1. Statistická rodina se nejčastěji uplatňuje při sčítání lidu a proto se jako syn. používá též ter. censová rodina.
  • 2. Ve Velké Británii např. základní rodinná jednotka sestává z rodičů a jejich dětí, sourozenců rodičů a předků.
  • 4. Ter. neúplná rodina označujeme rodinu, kde jeden z rodičů chybí, ať již z důvodů úmrtí, rozvodu, opuštění rodiny nebo jde-li o svobodnou matku.
  • 5. Někdy může být samostatným ter. označen manželský pár, např. v něm., od kterého se již děti trvale odstěhovaly.

116

V demografii ter. generace1 má přesný význam a označuje nejčastěji soubor osob narozených v určitém časovém období; jestliže toto období není přímo vymezeno, považuje se za ně zpravidla kalendářní rok. Zobecněním pojmu generace přijdeme k ter. kohorta2; označujeme jím soubor osob, které prožily určitou událost ve stejném časovém období. V demografii podobně jako v genealogii (215-12) označuje ter. generace3 také potomstvo (114-7) osob, které jsou samy generací ve smyslu ter. 116-1. Tak např. o dětech imigrantů mluvíme někdy jako o druhé generaci. Někdy uvažujeme descendentní linii odděleně pro obě pohlaví a poté hovoříme o mužské generaci4 n. obdobně o ženské generaci5, máme-li na mysli syny generace otců resp. dcery generace matek; tohoto rozlišení užíváme zejména pro výpočet průměrné délky generace (713-1).

  • 1. Generace narozených v jednom roce se často označuje jako ročník.
  • 2. Kohorta branců, kteří jsou povinni zúčastnit se odvodu v jednom roce, se označuje také jako odvodní ročník Málo početné ročníky v tomto smyslu pocházejí z početně slabých generací na rozdíl od početně silných ročníků.
  • 4. Jedná-li se o generaci otců, hovoříme v této souvislosti o otcovské generaci.
  • 5. Podobně hovoříme o mateřské generaci, máme-li na mysli generaci matek.
  • 6. Ter. generace v druhém smyslu slova (116-3) se užívá v různých spojeních. Tak se hovoří o mladé generaci nebo o dorůstající generaci.
  • 7. V jiném smyslu se hovoří o střední generaci.
  • 8. Setkáme se též ster. stará generace, starší generace n. generace starších lidí n. generace seniorů,
  • 9. Potomci imigrantů, kteří se narodili již v dané zemi, jsou často označováni jako druhá generace.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93