Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
14: Porovnání verzí
Z Demopædia
(Zdeněk Pavlík 1965) |
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<!--'''14'''--> | <!--'''14'''--> | ||
{{CurrentStatus}} | {{CurrentStatus}} | ||
| − | {{Unmodified edition | + | {{Unmodified edition II}} |
{{Summary}} | {{Summary}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
=== 140 === | === 140 === | ||
| − | Nejčastěji používaným {{TextTerm|průměrem|1|140|IndexEntry=průměr}} v demografii je {{TextTerm|aritmetický | + | Nejčastěji používaným {{TextTerm|průměrem|1|140|IndexEntry=průměr}} v {{NonRefTerm|demografii}} je {{TextTerm|průměr aritmetický|2|140|IndexEntry=průměr, aritmetický|OtherIndexEntry=aritmetický průměr}}, který je definován jako součet řady absolutních {{NonRefTerm|hodnot}} dělený jejich {{NonRefTerm|počtem}}. Není-li {{NonRefTerm|průměr}} blíže specifikován, jedná se vždy o {{NonRefTerm|průměr aritmetický}}. Jestliže všechny hodnoty jsou kladné, je možno použít též {{TextTerm|geometrického průměru|3|140|IndexEntry=geometrický průměr|OtherIndexEntry=průměr, geometrický}}, který je vypočten jako n-tá odmocnina z násobku n hodnot. {{TextTerm|Váženým průměrem|4|140|IndexEntry=vážený průměr|OtherIndexEntry=průměr, vážený}} nazýváme {{NonRefTerm|průměr>}}; kdy každému {{NonRefTerm|jevu}} přisoudíme určitou {{TextTerm|váhu|5|140|IndexEntry=váha}}, která je zpravidla úměrná jeho {{NonRefTerm|výskytu}}. Vedle různých {{NonRefTerm|průměrů}} používá se v {{NonRefTerm|demografii}} také jiných {{NonRefTerm|středních hodnot}}, které někdy nazýváme {{NonRefTerm|střední hodnoty}} v užším slova smyslu; patří mezi ně {{TextTerm|medián|6|140}}, který rozděluje uspořádanou {{TextTerm|sérii|7|140|IndexEntry=série hodnot}} hodnot podle velikosti na dvě poloviny n. je to hodnota právě prostřední, a {{TextTerm|modus|8|140}}, který je v {{NonRefTerm|souboru}} nejčastěji pozorovanou hodnotou. |
| − | {{Note|1| | + | {{Note|1| {{NoteTerm|Střední hodnoty}} mají v české ter. širší vymezení než {{NonRefTerm|průměry}}. Střed nemusí být {{NonRefTerm|průměrem}}; tak např. {{NoteTerm|aritmetický střed}} je definován odlišně od {{NonRefTerm|aritmetického průměru^}} v angl. a šp. však mohou být oba ter. též syn. V {{NonRefTerm|demografii}} se používá dvou typů {{NonRefTerm|středních hodnot}}. První vycházejí z dat reálné {{NonRefTerm|populace}} a mohou být poznamenány aktuální {{NonRefTerm|věkovou strukturou}}, druhé se vypočítávají z modelových {{NonRefTerm|tabulkových populací}} s hypotetickým {{NonRefTerm|věkovým složením}}, např. {{NonRefTerm|průměrný věk při prvním sňatku}}, {{NonRefTerm|modus počtu zemřelých}}.}} |
| − | {{Note|7| | + | {{Note|5| U skupinového rozložení četností jsou {{NonRefTerm|vahami}} právě tyto {{NonRefTerm|skupinové četnosti}}. }} |
| + | {{Note|6| Aplikací {{NonRefTerm|mediánu}} na rozmístění jevů na území dostaneme {{NoteTerm|geografický medián}}.}} | ||
| + | {{Note|7| {{NonRefTerm|Medián}} rozděluje nejen uspořádanou {{NonRefTerm|sérii}} n. {{NonRefTerm|řadu}}, ale i jakékoli uskupení na dvě stejné poloviny; {{NonRefTerm|sérii}} může tvořit např. {{NoteTerm|řada pozorování}}.}} | ||
| + | {{Note|8| {{NonRefTerm|Modus}} je v daném uskupení {{NoteTerm|hodnotou}} nejčetnější n. je to hodnota, okolo které je největší hustota.}} | ||
=== 141 === | === 141 === | ||
| − | + | Kromě {{NonRefTerm|středních hodnot}} ({{RefNumber|14|0|1}}), charakterizujících velikost prvků {{NonRefTerm|v souboru}}, je důležité poznat také jejich {{TextTerm|měnlivost|1|141}}, tj. jak se liší vzájemně nebo vzhledem k nějaké {{NonRefTerm|střední hodnotě}}. {{TextTerm|Ukazatele měnlivosti|3|141|IndexEntry=ukazatel měnlivosti|OtherIndexEntry=měnlivost, ukazatel}} jsou založeny na {{TextTerm|odchylkách|2|141|IndexEntry=odchylka}} jednotlivých hodnot {{NonRefTerm|proměnných veličin}} mezi sebou nebo k nějaké {{NonRefTerm|střední hodnotě}}. Nejjednodušší charakteristikou {{NonRefTerm|měnlivosti}} je {{TextTerm|variační rozpětí|4|141|OtherIndexEntry=rozpětí variační}}, což je rozdíl mezi největší a nejmenší pozorovanou hodnotou {{NonRefTerm|řady}} ({{RefNumber|14|0|7}}). {{TextTerm|Kvartilové rozpětí|5|141|OtherIndexEntry=rozpětí kvartilové}} je definováno jako rozdíl mezi horním a dolním {{NonRefTerm|kvartilem}} ({{RefNumber|14|2|2}}); vymezuje střední polovinu hodnot {{NonRefTerm|řady}}. Jinou charakteristikou {{NonRefTerm|měnlivosti}} je pak {{TextTerm|kvartilová odchylka|6|141|OtherIndexEntry=odchylka, kvartilová}}, která je polovinou {{NonRefTerm|kvartilového rozpětí}}. {{TextTerm|Průměrná odchylka|7|141|OtherIndexEntry=odchylka, průměrná}} je {{NonRefTerm|aritmetickým průměrem}} ({{RefNumber|14|0|2}}) absolutních {{NonRefTerm|odchylek}} jednotlivých hodnot souboru od zvolené střední hodnoty. Nejpoužívanější mírou {{NonRefTerm|měnlivosti}} je {{TextTerm|průměrná čtvercová odchylka|8|141|OtherIndexEntry=odchylka, průměrná čtvercová}} n. {{TextTerm|rozptyl|8|141|2}}, vypočtený jako {{NonRefTerm|aritmetický průměr}} čtverců {{NonRefTerm|odchylek}} jednotlivých hodnot od {{NonRefTerm|aritmetického průměru}} a jeho druhá odmocnina, která se označuje jako {{TextTerm|směrodatná odchylka|9|141|OtherIndexEntry=odchylka, směrodatná}}. | |
| + | {{Note|1| Syn. je {{NoteTerm|variabilita}}.}} | ||
| + | {{Note|3| Ve stejném smyslu je možno hovořit o {{NoteTerm|charakteristikách variability}}.}} | ||
| + | {{Note|6| Ve smyslu svého vymezení nazývá se {{NonRefTerm|kvartilová odchylka}} také {{NoteTerm|polovinou kvartilového rozpětí}}.}} | ||
| + | {{Note|7| V č. nepoužíváme angl. ter. {{NoteTerm|střední odchylka}}.}} | ||
| + | {{Note|8| Syn. je {{NoteTerm|variance}}.}} | ||
| + | {{Note|9| V č. se používá též ter. {{NoteTerm|standardní odchylka}}.}} | ||
=== 142 === | === 142 === | ||
| − | V | + | V {{NonRefTerm|řadě}} uspořádaných hodnot podle velikosti je možno stanovit takové {{NonRefTerm|veličiny}}, které oddělují určitou jejich část; nazýváme je {{TextTerm|kvantily|1|142|IndexEntry=kvantil}}. Nejpoužívanější mezi nimi je {{NonRefTerm|medián}} ({{RefNumber|14|0|6}}), dále sem patří {{TextTerm|kvartily|2|142|IndexEntry=kvartil}}, které spolu s {{NonRefTerm|mediánem}} rozdělují {{NonRefTerm|řadu}} na čtyři početně stejně velké části, {{TextTerm|decily|3|142|IndexEntry=decil}}, rozdělující řadu na deset částí a {{TextTerm|percentily|4|142|IndexEntry=percentil}}, kterých je 99 a rozdělují {{NonRefTerm|řadu}} na 100 částí, |
| + | {{Note|4| V č. {{NoteTerm|méně obvyklým syn}}. {{NonRefTerm|percentilu}} je {{NoteTerm|cen til}}.}} | ||
=== 143 === | === 143 === | ||
| − | Proměnná může být {{TextTerm|spojitá|1|143|IndexEntry=spojitý}} | + | {{NonRefTerm|Proměnná}} může být {{TextTerm|spojitá|1|143|IndexEntry=spojitý}} v určitém intervalu, jestliže může mezi dvěma krajními body intervalu nabývat nekonečný počet hodnot. V opačném případě říkáme, že je {{TextTerm|nespojitá|2|143|IndexEntry=nespojitý}} . Jestliže {{NonRefTerm|proměnná}} může nabývat pouze určité izolované hodnoty, nazýváme ji {{TextTerm|diskrétní|3|143}}. |
=== 144 === | === 144 === | ||
| − | Roztřídění {{NonRefTerm|souboru}} ({{RefNumber|10|1| | + | Roztřídění jednotek {{NonRefTerm|souboru}} ({{RefNumber|10|1|3}}) do různých {{NonRefTerm|skupin}} nebo {{NonRefTerm|tříd}} ({{RefNumber|13|0|8}}) dává {{TextTerm|rozdělení četností|1|144|OtherIndexEntry=četnosti, rozdělení}}. Počet {{NonRefTerm|jednotek}} v každé {{NonRefTerm|skupině}} označujeme jako {{TextTerm|absolutní četnost|2|144|OtherIndexEntry=četnost, absolutní}}. Poměr {{NonRefTerm|absolutní četnosti}} ve {{NonRefTerm|skupině}} k celkovému počtu {{NonRefTerm|jednotek}} v {{NonRefTerm|souboru}} dává {{TextTerm|relativní četnost|3|144|OtherIndexEntry=četnost relativní}}. {{NonRefTerm|Rozdělení četností jednotek}} podle určitého {{NonRefTerm|znaku}} charakterizuje {{NonRefTerm|strukturu}} ({{RefNumber|10|1|2}}) {{NonRefTerm|souboru}} {{NoteTerm|n}}. jeho {{TextTerm|složení|4|144}}. |
| + | {{Note|1| Syn. je {{NoteTerm|rozložení četností}}, které použijeme zejména v případě územního n. prostorového hlediska; méně přesně hovoříme někdy pouze o {{NoteTerm|rozdělení}}.}} | ||
| + | {{Note|2| Někdy se ve stejném smyslu používá ter. {{NoteTerm|skupinová četnost}}, který však může znamenat také {{NonRefTerm|četnost relativní}}.}} | ||
| + | {{Note|4| V některých případech je syn. {{NoteTerm|struktury}} a {{NoteTerm|složení}} také ter. {{NonRefTerm|rozdělení}}, např. {{NonRefTerm|struktura}} n. {{NonRefTerm|složení}} n. {{NonRefTerm|rozdělení podle věku}}.}} | ||
==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ||
Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:49
|
Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails. |
|
14
140
Nejčastěji používaným průměrem1 v demografii je průměr aritmetický2, který je definován jako součet řady absolutních hodnot dělený jejich počtem. Není-li průměr blíže specifikován, jedná se vždy o průměr aritmetický. Jestliže všechny hodnoty jsou kladné, je možno použít též geometrického průměru3, který je vypočten jako n-tá odmocnina z násobku n hodnot. Váženým průměrem4 nazýváme průměr>; kdy každému jevu přisoudíme určitou váhu5, která je zpravidla úměrná jeho výskytu. Vedle různých průměrů používá se v demografii také jiných středních hodnot, které někdy nazýváme střední hodnoty v užším slova smyslu; patří mezi ně medián6, který rozděluje uspořádanou sérii7 hodnot podle velikosti na dvě poloviny n. je to hodnota právě prostřední, a modus8, který je v souboru nejčastěji pozorovanou hodnotou.
- 1. Střední hodnoty mají v české ter. širší vymezení než průměry. Střed nemusí být průměrem; tak např. aritmetický střed je definován odlišně od aritmetického průměru^ v angl. a šp. však mohou být oba ter. též syn. V demografii se používá dvou typů středních hodnot. První vycházejí z dat reálné populace a mohou být poznamenány aktuální věkovou strukturou, druhé se vypočítávají z modelových tabulkových populací s hypotetickým věkovým složením, např. průměrný věk při prvním sňatku, modus počtu zemřelých.
- 5. U skupinového rozložení četností jsou vahami právě tyto skupinové četnosti.
- 6. Aplikací mediánu na rozmístění jevů na území dostaneme geografický medián.
- 7. Medián rozděluje nejen uspořádanou sérii n. řadu, ale i jakékoli uskupení na dvě stejné poloviny; sérii může tvořit např. řada pozorování.
- 8. Modus je v daném uskupení hodnotou nejčetnější n. je to hodnota, okolo které je největší hustota.
141
Kromě středních hodnot (140-1), charakterizujících velikost prvků v souboru, je důležité poznat také jejich měnlivost1, tj. jak se liší vzájemně nebo vzhledem k nějaké střední hodnotě. Ukazatele měnlivosti3 jsou založeny na odchylkách2 jednotlivých hodnot proměnných veličin mezi sebou nebo k nějaké střední hodnotě. Nejjednodušší charakteristikou měnlivosti je variační rozpětí4, což je rozdíl mezi největší a nejmenší pozorovanou hodnotou řady (140-7). Kvartilové rozpětí5 je definováno jako rozdíl mezi horním a dolním kvartilem (142-2); vymezuje střední polovinu hodnot řady. Jinou charakteristikou měnlivosti je pak kvartilová odchylka6, která je polovinou kvartilového rozpětí. Průměrná odchylka7 je aritmetickým průměrem (140-2) absolutních odchylek jednotlivých hodnot souboru od zvolené střední hodnoty. Nejpoužívanější mírou měnlivosti je průměrná čtvercová odchylka8 n. rozptyl8, vypočtený jako aritmetický průměr čtverců odchylek jednotlivých hodnot od aritmetického průměru a jeho druhá odmocnina, která se označuje jako směrodatná odchylka9.
- 1. Syn. je variabilita.
- 3. Ve stejném smyslu je možno hovořit o charakteristikách variability.
- 6. Ve smyslu svého vymezení nazývá se kvartilová odchylka také polovinou kvartilového rozpětí.
- 7. V č. nepoužíváme angl. ter. střední odchylka.
- 8. Syn. je variance.
- 9. V č. se používá též ter. standardní odchylka.
142
V řadě uspořádaných hodnot podle velikosti je možno stanovit takové veličiny, které oddělují určitou jejich část; nazýváme je kvantily1. Nejpoužívanější mezi nimi je medián (140-6), dále sem patří kvartily2, které spolu s mediánem rozdělují řadu na čtyři početně stejně velké části, decily3, rozdělující řadu na deset částí a percentily4, kterých je 99 a rozdělují řadu na 100 částí,
- 4. V č. méně obvyklým syn. percentilu je cen til.
143
Proměnná může být spojitá1 v určitém intervalu, jestliže může mezi dvěma krajními body intervalu nabývat nekonečný počet hodnot. V opačném případě říkáme, že je nespojitá2 . Jestliže proměnná může nabývat pouze určité izolované hodnoty, nazýváme ji diskrétní3.
144
Roztřídění jednotek souboru (101-3) do různých skupin nebo tříd (130-8) dává rozdělení četností1. Počet jednotek v každé skupině označujeme jako absolutní četnost2. Poměr absolutní četnosti ve skupině k celkovému počtu jednotek v souboru dává relativní četnost3. Rozdělení četností jednotek podle určitého znaku charakterizuje strukturu (101-2) souboru n. jeho složení4.
- 1. Syn. je rozložení četností, které použijeme zejména v případě územního n. prostorového hlediska; méně přesně hovoříme někdy pouze o rozdělení.
- 2. Někdy se ve stejném smyslu používá ter. skupinová četnost, který však může znamenat také četnost relativní.
- 4. V některých případech je syn. struktury a složení také ter. rozdělení, např. struktura n. složení n. rozdělení podle věku.
* * *
|
