Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

20: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(Zdeněk Pavlík 1965)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''20'''-->
 
<!--'''20'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
{{Unmodified edition II}}
+
{{Unmodified edition I}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
 +
= Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva =
 +
== 20 ==
  
  
 
=== 201 ===
 
=== 201 ===
  
Zpravidla rozlišujeme {{TextTerm|statistiky stavu obyvatelstva|1|201|IndexEntry=statistika stavu obyvatelstva|OtherIndexEntry=stav obyvatelstva, statistika}} a {{TextTerm|statistiky pohybu obyvatelstva|2|201|IndexEntry=statistika pohybu obyvatelstva|OtherIndexEntry=pohyb obyvatelstva, statistika}}; první zachycují {{NonRefTerm|obyvatelstvo}} k určitému okamžiku a jejím předmětem jsou především {{NonRefTerm|statistické jednotky}} ({{RefNumber|11|0|1}}) typu {{NonRefTerm|osoba}}, {{NonRefTerm|domácnost}} apod.; druhá zachycuje takové {{NonRefTerm|statistické jednotky}}, které působí na změny {{NonRefTerm|stavu obyvatelstva}}; patří sem {{TextTerm|demografické události|3|201|IndexEntry=demografická událost|OtherIndexEntry=událost, demografická}} jako např. {{NonRefTerm|narození}}, {{NonRefTerm|úmrtí}}, {{NonRefTerm|sňatky}}, {{NonRefTerm|migrace}} aj. Mezi těmito událostmi rozlišujeme {{TextTerm|neobnovitelné události|4|201|IndexEntry=neobnovitelná událost|OtherIndexEntry=událost, neobnovitelná}} jako jsou např. {{NonRefTerm|úmrtí}} ({{RefNumber|40|1|3}}), a {{TextTerm|obnovitelné události|5|201|IndexEntry=obnovitelná událost|OtherIndexEntry=událost, obnovitelná}} jako jsou {{NonRefTerm|těhotenství}} ({{RefNumber|60|2|5}}), {{NonRefTerm|porody}} ({{RefNumber|60|3|4}}) apod. U {{NonRefTerm|obnovitelných událostí}} sledujeme mj. též jejich {{TextTerm|pořadí|6|201|IndexEntry=pořadí události}} podle předcházejícího počtu {{NonRefTerm|událostí}} stejného druhu. {{NonRefTerm|Statistiky pohybu obyvatelstva}} jsou základem pro studium {{TextTerm|populačního vývoje|7|201|IndexEntry=populační vývoj|OtherIndexEntry=vývoj populační}}. {{NonRefTerm|Sčítání}} (202) jsou hlavním zdrojem informací o {{TextTerm|stavu obyvatelstva|8|201|IndexEntry=stav obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, stav}}, {{NonRefTerm|průběžná registrace}} ({{RefNumber|21|2|1}}) pak o {{TextTerm|měně obyvatelstva|9|201|IndexEntry=měna, obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, měna}}; obvykle zahrnuje pouze {{TextTerm|přirozenou měnu|10|201|IndexEntry=přirozená měna|OtherIndexEntry=měna, přirozená}}, tj. pohyb, kterým se uskutečňuje v rámci {{NonRefTerm|populace}} a nepřihlíží k pohybům, které probíhají mezi {{NonRefTerm|populacemi}} a kterými se zabývá {{NonRefTerm|migrační statistika}} ({{RefNumber|81|2|1}}).
+
{{TextTerm|Statistika stavu obyvatelstva|1|201}} a {{TextTerm|statistika pohybu obyvatelstva|2|201}} jsou dvě základní oblasti statistiky obyvatelstva n. {{NonRefTerm|demografické statistiky}} ({{RefNumber|10|2|2}}). První zkoumá obyvatelstvo staticky (proto též celý tento směr zkoumání bývá označován jako demografická statika) a dává obraz o obyvatelstvu k danému časovému okamžiku; opírá se hlavně o konkrétní {{NonRefTerm|statistické jednotky}} ({{RefNumber|11|0|1}}), jako jsou {{NonRefTerm|domácnosti}} ({{RefNumber|11|0|3}}), jednotlivé {{NonRefTerm|osoby}} ({{RefNumber|11|0|2}}) apod. Druhá se zabývá neustálými změnami, kterým obyvatelstvo podléhá, a pojednává o {{TextTerm|demografických událostech|3|201|IndexEntry=demografická událost|OtherIndexEntry=událost. demografická ...}}, jako jsou {{NonRefTerm|porody, sňatky, úmrtí, zmény bydliště apod}}.; tedy pojednává o {{TextTerm|vývoji obyvatelstva|4|201|IndexEntry=vývoj obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. vývoj ...}} n. {{TextTerm|populačním vývoji|4|201|2|IndexEntry=populační vývoj|OtherIndexEntry=vývoj. populační ...}}, n. {{TextTerm|dynamice obyvatelstva|4|201|3|IndexEntry=dynamika obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. dynamika ...}} (proto též celý tento směr zkoumání bývá označován jako demografická dynamika). Hlavními prameny údajů o {{TextTerm|stavu obyvatelstva|5|201|IndexEntry=stav obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. stav ...}} jsou {{NonRefTerm|sčítání lidu}} ({{RefNumber|20|2|1}}). Základním pramenem údajů při zkoumání {{TextTerm|pohybu obyvatelstva|6|201|IndexEntry=pohyb obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. pohyb ...}} n. {{TextTerm|měny obyvatelsva|6|201|2|IndexEntry=měna obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. měna ...}} nazývaného někdy též {{NonRefTerm|celkovým pohybem obyvatelsva}} je běžná evidence obyvatelstva. Podrobněji je možné rozlišovat {{TextTerm|přirozený pohyb obyvatelstva|7|201|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. přirozený pohyb ...}}, který nezahrnuje pohyb mezi populacemi, a {{NonRefTerm|mechanický pohyb}} ({{RefNumber|80|3|1}}) obyvatelstva n. {{NonRefTerm|stěhování obyvatelstva}}, které logicky tvoří součásti celkového pohybu.
{{Note|7| Studium {{NonRefTerm|populačního vývoje}} může být chápáno v e významu studia {{NoteTerm|demografických procesů}}.}}
+
{{Note|6| Termín {{NoteTerm|pohyb obyvatelstva}} byl původně a je dosud používán pro označení geografických pohybů obyvatelstva, avšak jeho význam se v současné literatuře rozšířil i na označení pohybu (změn] obyvatelstva v čase. Pro úplnost se někdy uvažuje ještě třetí druh „pohybu” obyvatelstva; {{NoteTerm|sociální pohyb}} (resp. {{NoteTerm|sociálně-právní) n. sociální migrace}}, který zahrnuje změny v sociální struktuře obyvatelstva.}}
{{Note|9| Pro č. ter. {{NonRefTerm|měna obyvatelstva}} se často používá jako syn. {{NonRefTerm|pohyb obyvatelstva}} ({{RefNumber|80|1|2}}). V angl. svazku tohoto slovníku uváděný ekvivalent {{NonRefTerm|population growth}} ({{RefNumber|70|1|1}}) nepovažujeme za vystihující význam nejen v č., ale ani ve fr., něm. a šp. Ter. {{NonRefTerm|pohyb obyvatelstva (angl population movement)}} původně znamenal pouze pohyby migrační a v angl. ter. si dosud tento význam zachoval; v č. ter. ho lze použít též v širším smyslu, tj. pro {{NonRefTerm|migrační pohyby}} a {{NonRefTerm|přirozený pohyb obyvatelstva}} dohromady. Lze však doporučit jeho používání v užším smyslu. Bližší by byl angl. ter. {{NonRefTerm|population dynamics}} ({{RefNumber|20|1|7}}).}}
 
{{Note|10| Také v tomto případě jsme nepoužili angl. ter. uváděný v angl svazku slovníku {{NonRefTerm|natural increase}} ({{RefNumber|70|1|7}}), a to ze stejných důvodů jako výše. {{NonRefTerm|Přirozená měna}} n. {{NoteTerm|přirozený pohyb obyvatelstva}} je vlastně {{NoteTerm|biosociálním pohybem}}; tento ter. se však v č. nepoužívá.}}
 
{{Note|11| {{NonRefTerm|Migrační pohyb}} (viz {{RefNumber|81|7|8}}) lze též označit jako {{NoteTerm|územní pohyb obyvatelstva}}.}}
 
  
 
=== 202 ===
 
=== 202 ===
  
Cílem {{TextTerm|sčítání lidu|1|202|OtherIndexEntry=lid, sčítání}} je shromáždit {{NonRefTerm|informace}} o {{NonRefTerm|stavu obyvatelstva}} ({{RefNumber|20|1|8}}) k určitému okamžiku. Nejčastěji jsou sčítány všechny {{NonRefTerm|osoby}} přítomné na {{NonRefTerm|území}} té které {{NonRefTerm|země}} současně, potom mluvíme o {{TextTerm|celkovém sčítání|2|202|IndexEntry=celkové sčítání|OtherIndexEntry=sčítání, celkové}}. Někdy jsou však sčítány pouze určité {{NonRefTerm|skupiny obyvatelstva}} nebo je {{NonRefTerm|sčítání}} omezeno na Část {{NonRefTerm|území}}; v takovém případě jde o {{TextTerm|dílčí sčítání|3|202|OtherIndexEntry=sčítání, dílčí}}. V obou případech se však jedná o zahrnutí všech jedinců v daném vymezení a proto hovoříme o {{TextTerm|sčítání vyčerpávajícím|4|202|IndexEntry=sčítání, vyčerpávající|OtherIndexEntry=vyčerpávající sčítání}}. Oproti tomu {{TextTerm|mikrocensy|5|202|IndexEntry=mikrocensus}} jsou omezeny na {{NonRefTerm|výběr}} ({{RefNumber|16|0|2}}) {{NonRefTerm|osob}} z daného území nebo celého {{NonRefTerm|státu}}, který je zpravidla rozsáhlý; zahrnujeme je mezi výběrové {{TextTerm|průzkumy|6|202|IndexEntry=průzkum výběrový|OtherIndexEntry=výběrový průzkum}}. Pro ověření metodiky připravovaného {{NonRefTerm|sčítání}} se někdy provádí {{TextTerm|zkušební sčítání|7|202|OtherIndexEntry=sčítání, zkušební}}, pro kontrolu úplnosti a přesnosti {{NonRefTerm|sčítání}} se provádí {{TextTerm|ověřovací průzkum sčítání|9|202|OtherIndexEntry=sčítání, ověřovací průzkum}}.
+
{{TextTerm|Sčítání lidu|1|202}} n. {{TextTerm|soupisy obyvatelstva|1|202|2|IndexEntry=soupis obyvatelstva}} ({{TextTerm|populační censy|1|202|3|IndexEntry=populační census|OtherIndexEntry=census. populační ...}}) mají podat informace o {{NonRefTerm|stavu obyvatelstva}} ({{RefNumber|20|1|5}}) k určitému okamžiku. Obvykle jsou všichni obyvatelé určité země sčítáni najednou; takový census nazýváme {{TextTerm|všeobecným soupisem|2|202|IndexEntry=všeobecný soupis|OtherIndexEntry=soupis. všeobecný ...}}. Někdy se však sčítání týká jen části obyvatelstva (např. jen osoby evropského původu), nebo jen části území; v takovém případě mluvíme o {{TextTerm|dílčím soupisu|3|202|IndexEntry=dílčí soupis|OtherIndexEntry=soupis. dílčí ...}}. Termíny {{NonRefTerm|sčítání}} a {{NonRefTerm|soupis}} se mají používat výhradně pro {{TextTerm|vyčerpávající šetření|4|202}} tj. označují šetření, ve kterých byli sečteni všichni příslušníci sledovaného obyvatelstva, ev. jeho vymezené části. {{NonRefTerm|Dílčí soupisy}} musíme odlišovat od {{TextTerm|výběrových šetření|5|202|IndexEntry=výběrové šetření}} (viz 160). Soupisům často předchází {{TextTerm|zkušební sčítání|6|202|OtherIndexEntry=sčítání. zkušební ...}} ({{TextTerm|sčítání na zkoušku|6|202|2}}).
{{Note|1| Ve stejném smyslu se někdy používá ter. {{NoteTerm|soupis obyvatelstva}} nebo též {{NoteTerm|populační census}}. {{NonRefTerm|Sčítání lidu}} jsou pravidelně se po delším období opakující akce, které mají podobnou metodiku získávání {{NonRefTerm|informací}}; ter. {{NonRefTerm|soupis obyvatelstva}} použijeme i v jiném významu, např. pro {{NonRefTerm|dílčí sčítání}}; ze starších dob jsou známé {{NoteTerm|soupisy hlav}}. Ter. {{NonRefTerm|soupis}} se někde označují i odhady {{NonRefTerm|obyvatelstva}} v předstatistickém období založené na evidenci {{NonRefTerm|křtů}}, {{NonRefTerm|krbů}} apod.}}
+
{{Note|4| V češtině není toto terminologické rozlišení v praxi vždy tak striktně dodržováno. Setkáváme se např. se spojeními {{NoteTerm|výběrový soupis}} n. {{NoteTerm|mikrocensus}} pro označení nevyčerpávajících šetření, obvykle však jde o výběrová šetření velkého rozsahu. Termín {{NoteTerm|soupis}} je obecnější než termín {{NoteTerm|sčítání}}. Druhým termínem označujeme jen velké, obvykle celonárodní sčítací akce.}}
{{Note|4| {{NonRefTerm|Vyčerpávající}} ve smyslu úplného zahrnutí.}}
 
{{Note|6| {{NonRefTerm|Výběrový průzkum}} může být někdy chápán jako syn. {{NonRefTerm|výběrového šetření}} ({{RefNumber|16|0|1}}); ve druhém případě však je zdůrazněna především metodika postupu.}}
 
{{Note|7| {{NonRefTerm|Zkušební sčítání}} může být označeno též jako {{NoteTerm|předběžné sčítání}} nebo jako {{NoteTerm|zkušební průzkum}}.}} 8 {{NoteTerm|Ověřování po sčítání}} má za cíl určit velikost možných chyb při {{NonRefTerm|sčítání}}. 9 {{NoteTerm|Průzkum po sčítání}} je vlastně {{NonRefTerm|ověřovací průzkum sčítání}}.
 
  
 
=== 203 ===
 
=== 203 ===
  
{{TextTerm|Sčítání|1|203}} zpravidla předpokládá zjištění celkového počtu {{NonRefTerm|obyvatelstva}}; tím se liší od pouhého {{TextTerm|soupisu|2|203|IndexEntry=soupis}}, který v tomto užším smyslu poskytuje pouze {{TextTerm|seznam|3|203}}. {{TextTerm|Průzkumem|4|203|IndexEntry=průzkum}} označujeme většinou akci, která má za cíl poskytnout informace o speciálně vymezeném předmětu {{NonRefTerm|(např. průzkum úmrtnosti}}, {{NonRefTerm|průzkum zaměstnanosti)}}. Při {{TextTerm|terénním průzkumu|5|203|IndexEntry=terénní průzkum|OtherIndexEntry=průzkum terénní}} se získávají informace {{TextTerm|osobním dotazem|6|203|IndexEntry=osobní dotaz|OtherIndexEntry=dotaz osobní}} u {{NonRefTerm|osob}} zahrnutých do {{NonRefTerm|průzkumu}}. Při {{TextTerm|poštovních průzkumech|7|203|IndexEntry=poštovní průzkum|OtherIndexEntry=průzkum poštovní}} jsou {{NonRefTerm|dotazníky}} ({{RefNumber|20|6|3}}) rozesílány {{NonRefTerm|respondentům}} poštou se žádostí o jejich vyplnění a zaslání zpět. Smyslem {{TextTerm|retrospektivního průzkumu|8|203|IndexEntry=retrospektivní průzkum|OtherIndexEntry=průzkum retrospektivní}} je zaznamenat minulé {{NonRefTerm|demografické události}}. Cílem {{TextTerm|vícefázového průzkumu|9|203|IndexEntry=vícefázový průzkum|OtherIndexEntry=průzkum vícefázový}} je zjistit při každém dalším kole {{NonRefTerm|průzkumu události}}, které se udaly od předcházejícího kola; neměl by být zaměňován s {{TextTerm|opakovaným průzkumem|10|203|IndexEntry=opakovaný průzkum|OtherIndexEntry=průzkum opakovaný}}, který je vynucen nezastižením {{NonRefTerm|respondenta}} při první návštěvě. Při {{NonRefTerm|sčítání}} může být použito {{TextTerm|metody dotazovací|11|203|IndexEntry=metoda dotazovací|OtherIndexEntry=dotazovací metoda}}, která spočívá v přímém dotazování {{NonRefTerm|sčítané osoby}} ({{RefNumber|20|4|1}}) a kdy odpovědi zaznamenává přímo {{NonRefTerm|sčítací komisař}} ({{RefNumber|20|4|2}}), nebo {{TextTerm|sebesčítání|12|203}}, kdy {{NonRefTerm|dotazník}} vyplňují samotné {{NonRefTerm|sčítané osoby}}. Druhem {{NonRefTerm|sebesčítání}} je také {{TextTerm|poštovní sčítání|13|203|OtherIndexEntry=sčítání, poštovní}} ve smyslu poštovního {{NonRefTerm|průzkumu}}.
+
V některých cizích jazycích se rozlišuje {{TextTerm|sčítání|1|203}} ({{TextTerm|enumerace|1|203|2}}) jako akce mající za cíl pouhé zjištění úhrnného počtu obyvatelstva a {{TextTerm|soupis|2|203}} (výčet<sup>2</sup>) jako akce, která většinou má za cíl pořídit také {{TextTerm|seznam|3|203}}. {{TextTerm|Anketou|4|203|IndexEntry=anketa}} n. {{TextTerm|průzkumem|4|203|2|IndexEntry=průzkum}} rozumíme šetření se speciálním předmětem zkoumání a tím i s omezeným okruhem možných informátorů; dotazy v anketě nemusí být kladeny jen na číselné informace. {{TextTerm|Terénní průzkum|5|203|OtherIndexEntry=průzkum. terénní ...}} je šetření, při kterém získáváme informace přímým {{TextTerm|ústním dotazem|6|203|IndexEntry=ústní dotaz|OtherIndexEntry=dotaz. ústní ...}}. Při {{TextTerm|korespondenčních průzkumech|7|203|IndexEntry=korespondenční průzkum|OtherIndexEntry=průzkum. korespondenční ...}} jsou {{NonRefTerm|dotazníky (}}{{RefNumber|20|6|3}}) rozesílány {{NonRefTerm|sčítaným osobám}} ({{RefNumber|20|4|1}}) poštou spolu se žádostí, aby byly po vyplnění vráceny zpět. Při sčítání mohou být údaje získány buď ústním dotazem {{NonRefTerm|(metoda dotazovací}}, {{RefNumber|20|3|6}}*) nebo {{TextTerm|sebesčítáním|8|203|IndexEntry=sebesčítání}}, kdy je dotazník vyplňován přímo {{NonRefTerm|sčítanými osobami}}.
{{Note|4| {{NonRefTerm|Průzkum}} je často označován též jako {{NoteTerm|anketa}} nebo jako {{NoteTerm|šetření}}. }}
+
 
{{Note|5| Ve stejném smyslu též {{NoteTerm|terénní šetření}}.}}
+
1, 2 -V naší terminologii se toto rozlišení termínů {{NoteTerm|sčítání}} a {{NoteTerm|soupis}} dosud neuplatňuje. Pokud se oba termíny rozlišují, pak ve smyslu poznámky k {{RefNumber|20|2|4}}
{{Note|6| Ve smyslu {{NoteTerm|přímého dotazu}} nebo {{NonRefTerm|interview}} n. {{NonRefTerm|dotazování}}.}}
+
{{Note|4| {{NoteTerm|anketa}}, podst. ž.}}
{{Note|7| Syn. je {{NoteTerm|korespondenční průzkum}}.}}
+
{{Note|6| {{NoteTerm|Metoda dotazovací}} při sčítání lidu se často označuje jako {{NoteTerm|metoda sčítáních komisařů}},}}
{{Note|10| {{NonRefTerm|Opakovaný průzkum}} je nutno odlišovat od {{NoteTerm|opakované návštěvy}} z důvodu nezastižení {{NonRefTerm|dotazovaného}}.}}
 
{{Note|11| {{NonRefTerm|Metoda dotazovací}} bývá někdy nazývána též {{NoteTerm|metodou sčítacích komisařů}}.}}
 
  
 
=== 204 ===
 
=== 204 ===
  
{{NonRefTerm|Osoba}}, která je předmětem {{NonRefTerm|sčítání}} ({{RefNumber|20|3|1}}) nebo {{NonRefTerm|průzkumu}} ({{RefNumber|20|3|4}}), se označuje jako {{TextTerm|sčítaná osoba|1|204|OtherIndexEntry=osoba, sčítaná}}. {{NonRefTerm|Osoba}}, která shromažďuje {{NonRefTerm|informace}} při {{NonRefTerm|sčítání}}, je nejčastěji {{NonRefTerm|nazývána}}, {{TextTerm|sčítač|2|204}}. {{NonRefTerm|Sčítání}} zpravidla probíhá pod dohledem dalších sčítacích orgánů, z nichž největší počet tvoří {{TextTerm|revizoři|3|204|IndexEntry=revizor}}. {{NonRefTerm|Sčítání}} provádějí v {{NonRefTerm|zemi}} orgány hlavní {{TextTerm|statistické služby|4|204|IndexEntry=statistická služba|OtherIndexEntry=služba statistická}}, které mohou mít různá pojmenování.
+
Osoby, které jsou předmětem sčítání, označujeme jako {{TextTerm|sčítané osoby|1|204|IndexEntry=sčítaná osoba|OtherIndexEntry=osoba. sčítaná ...}}; osoby, které odpovídají na otázky kladené ve sčítání či v průzkumu, nazýváme {{TextTerm|zpravodaji|1|204|2|IndexEntry=zpravodaj}} n. {{TextTerm|informátory|1|204|3|IndexEntry=informátor}}. Osoby, které sbírají informace, se nazývají {{TextTerm|seítači|2|204|IndexEntry=sčítač}} n. {{TextTerm|sčítacími orgány|2|204|2|IndexEntry=sčítací orgán}}n. {{TextTerm|sčítacími komisaři|2|204|3|IndexEntry=sčítací komisař}}. Tyto osoby pracují obvykle pod dohledem {{TextTerm|kontrolorů|3|204|IndexEntry=kontrolor}}, {{TextTerm|revisorů|3|204|2|IndexEntry=revisor}} a {{TextTerm|inspektorů|3|204|3|IndexEntry=inspektor}}. Všeobecná sčítání jsou obvykle prováděna {{TextTerm|statistickými orgány|4|204|IndexEntry=statistický orgán}} jednotlivých států.
{{Note|1| Ve stejném smyslu též {{NoteTerm|sčítaný}} n. {{NoteTerm|respondent}}, u ostatních {{NonRefTerm|průzkumů}} často též {{NoteTerm|dotazovaný}} n. {{NoteTerm|zpravodaj}}.}}
+
{{Note|4| V ČSSR organisoval poslední {{NoteTerm|sčítání lidu}}, {{NoteTerm|domů a bytů}} podle zákona č. 108/1951 Sb. Státní úřad statistický. Funkci Státního úřadu statistického převzal v roce 1961 Ústřední úřad státní kontroly a statistiky a v roce 1983 Ústřední komise lidové kontroly a statistiky.}}
{{Note|2| {{NonRefTerm|Sčítač}} je v naší odb. ter. nazýván {{NoteTerm|sčítací komisař}}.}}
 
{{Note|3| {{NonRefTerm|Osoby}}, pověřené dohledem při {{NonRefTerm|sčítám}}, mohou mít různé názvy podle funkce, kterou zastávají a která odpovídá organizaci {{NonRefTerm|sčítání}} v dané {{NonRefTerm|zemi}}. Může to být {{NoteTerm|inspektor}}, {{NoteTerm|kontrolor}} nebo obecně {{NonRefTerm|osoba}} pověřená dohledem.}}
 
{{Note|4| {{NonRefTerm|Statistická služba}} má v různých zemích odlišnou organizaci i pojmenování. V České republice existuje {{NoteTerm|Český statistický úřad}}; jemu jsou podřízeny {{NoteTerm|regionální útvary}} státní {{NoteTerm|statistické služby}}. Ve Spojených státech amerických je hlavním státním statistickým orgánem {{NonRefTerm|Bureau of Census}}, ve Velké Británii {{NonRefTerm|Registrar General}}, ve Francii {{NonRefTerm|Institut de statistique et d’études économiques}} v Německu {{NonRefTerm|Statistisches Bundesamt}}, {{NonRefTerm|Statistisches Landesamt}}, v Rakousku {{NonRefTerm|Statistisches Zentralamt}} a ve Švýcarsku {{NonRefTerm|Bundesamt für Statistik}}. Ve španělsky mluvících zemích jsou nejčastější názvy statistických služeb {{NonRefTerm|Dirección de Estadística y Censos}}, {{NonRefTerm|Oficina de Estadística}}, {{NonRefTerm|Instituto de Estadística}}.}}
 
  
 
=== 205 ===
 
=== 205 ===
  
{{NonRefTerm|Sčítání lidu}} jsou obvykle {{TextTerm|povinná|1|205|IndexEntry=povinný}}, tj. {{NonRefTerm|sčítaným osobám}} ({{RefNumber|20|4|1}}) je zákonem uloženo poskytnout požadované informace; přesto ve většině {{NonRefTerm|tabulek}} s výsledky {{NonRefTerm|sčítání}} existuje doplňující sloupek nebo řádek označený jako nezjištěno nebo {{NonRefTerm|neudáno}} ({{RefNumber|23|0|11}}), aby v něm byly uvedeny případy, kdy {{NonRefTerm|informace}} nebyly poskytnuty nebo zapsány. U {{TextTerm|dobrovolných průzkumů|2|205|IndexEntry=dobrovolný průzkum|OtherIndexEntry=průzkum dobrovolný}} může počet {{TextTerm|chybějících odpovědí|3|205|IndexEntry=chybějící odpověď|OtherIndexEntry=odpověď chybějící}} nabýt značného významu. To je častý případ {{NonRefTerm|poštovních průzkumů}} ({{RefNumber|20|3|7}}), kdy část {{NonRefTerm|chybějících odpovědí}} je důsledkem odmítnutí zúčastnit se {{NonRefTerm|průzkumu}}. {{TextTerm|Podíl odmítnutí|8|205|OtherIndexEntry=odmítnutí, podíl}} je důležitým {{NonRefTerm|ukazatelem}} reakce {{NonRefTerm|respondentů}} na daný {{NonRefTerm|průzkum}}. Jestliže místo nepoužitelné {{NonRefTerm|jednotky}} zahrnuté do {{NonRefTerm|výběru}} použijeme jiné, mluvíme o jejím {{TextTerm|nahrazení|9|205}}.
+
{{NonRefTerm|Sčítání lidu}} je obvykle {{TextTerm|povinné|1|205|IndexEntry=povinný}} ({{TextTerm|obligatorní|1|205|2}}), tj. {{NonRefTerm|sčítaným osobám}} ({{RefNumber|20|4|1}}) je; zákonem uloženo odpovídat na kladené otázky. V tomto ohledu se liší od {{TextTerm|dobrovolných anket|2|205|IndexEntry=dobrovolná anketa|OtherIndexEntry=anketa. dobrovolná ...}} ({{TextTerm|dobrovolných šetření|2|205|2|IndexEntry=dobrovolná šetření}}), kde může nabýt větší význam problém {{TextTerm|nezodpovězených dotazů|3|205|IndexEntry=nezodpovězený dotaz|OtherIndexEntry=dotaz. nezodpovězený ...}} ({{TextTerm|neudaných odpovědí|3|205|2}}). K tomu může zvláště dojít při {{NonRefTerm|korespondenčních průzkumech}} ({{RefNumber|20|3|7}}), kde je často třeba poslati {{TextTerm|upomínku|4|205|IndexEntry=upomínka}} poštou, případně upomenouti návštěvou v bytě. Mezi {{TextTerm|zpravodaje, kteří neodpověděli|5|205|IndexEntry=zpravodaj který neodpověděl}}, patří jednak ti, kteří {{TextTerm|odmítají|6|205|IndexEntry=odmítati}} spolupráci na {{NonRefTerm|setření}}, a jednak ti, kteří nemohli být zastiženi {{NonRefTerm|sčítacími orgány}} ({{RefNumber|20|4|2}}) pro svou {{TextTerm|nepřítomnost|7|205}}, tedy osoby nezastižené.
{{Note|1| {{NoteTerm|Oznamovací povinnost}} je zpravidla doplněna ochranou získaných informací před zneužitím.}}
 
{{Note|3| {{NonRefTerm|Chybějící odpověď maže}} být označena jako {{NoteTerm|neudaná odpověď}} n. {{NoteTerm|bez odpovědi}}. }}
 
{{Note|4| Při {{NonRefTerm|poštovních průzkumech}} ({{RefNumber|20|3|7}}) musí po prvním rozeslání {{NonRefTerm|dotazníků}} následovat často rozeslání upomínek nebo osobní návštěva.}}
 
{{Note|5| {{NonRefTerm|Osoba}}, která nevrátí {{NonRefTerm|dotazník}} při {{NonRefTerm|průzkumu}}, způsobí své {{NoteTerm|vypadnutí}} z {{NoteTerm|průzkumu}}; může tak učinit z různých důvodů.}}
 
{{Note|6| Některé {{NonRefTerm|osoby}} odmítají zúčastnit se {{NonRefTerm|průzkumu}} a výrazem toho je jejich {{NoteTerm|odmítnutí}} {{NonRefTerm|dotazník}} vyplnit ev. odeslat zpět.}}
 
{{Note|7| Jiné osoby nejsou {{NonRefTerm|sčítačem}} ({{RefNumber|20|4|2}}) nalezeny pro jejich {{NoteTerm|nepřítomnost}} a lze je proto považovat za {{NoteTerm|nepřítomné}}.}}
 
{{Note|9| Jako syn. je možno použít též ter. {{NoteTerm|substituce}}.}}
 
  
 
=== 206 ===
 
=== 206 ===
  
{{TextTerm|Tiskopisy|1|206|IndexEntry=tiskopis}} používané pro sběr informací mají řadu různých označení. Nej-častěji se označují jako {{TextTerm|list|2|206}}; většina z nich má formu {{TextTerm|dotazníku|3|206|IndexEntry=dotazník}}, zejména když na otázky v nich zahrnuté odpovídají samotné {{NonRefTerm|sčítané osoby}}, resp. samy je vyplňují. V jiných případech {{NonRefTerm|osoby}} pověřené {{NonRefTerm|sčítáním}} do nich zaznamenávají {{TextTerm|odpovědi|5|206|IndexEntry=odpověď}} {{NonRefTerm|zpravodajů}} ({{RefNumber|20|4|1}}) nebo {{TextTerm|informace|6|206}}, {{TextTerm|čerpané|7|206|IndexEntry=čerpaný}} z různých dokladů, které nebyly původně určeny ke statistickým účelům. Kladené otázky mohou mít dvojí formu: jedny můžeme označit jako {{TextTerm|otázky uzavřené|8|206|IndexEntry=otázka uzavřená|OtherIndexEntry=uzavřená otázka}}, tj. takové, které připouštějí pouze jednu z odpovědí přímo v {{NonRefTerm|dotazníku}} formulovanou; {{TextTerm|otázky otevřené|9|206|IndexEntry=otázka otevřená|OtherIndexEntry=otevřená otázka}} připouštějí naopak libovolnou odpověď podle rozhodnutí {{NonRefTerm|respondenta}}.
+
{{TextTerm|Formuláře|1|206|IndexEntry=formulář}} ({{TextTerm|tiskopisy|1|206|2|IndexEntry=tiskopis}}) užívané ke sběru demografických údajů mají řadu rozličných názvů. Časté jsou názvy jako {{TextTerm|sčítací list|2|206}} n. {{TextTerm|sčítací lístek|2|206|2}} n. {{TextTerm|sčítací arch|2|206|3|OtherIndexEntry=arch. sčítací ...}}. Mnohé formuláře jsou označovány jako {{TextTerm|dotazníky|3|206|IndexEntry=dotazník}}, zejména tehdy, kdy je {{TextTerm|vyplňují|4|206|IndexEntry=vyplňovati}} sami zpravodajové. V jiných případech pověření pracovníci do nich zaznamenávají {{TextTerm|výpovědi|5|206|IndexEntry=výpověď}} ({{TextTerm|deklarace|5|206|2}}, {{TextTerm|prohlášení|5|206|3}}) dotyčných osob nebo {{TextTerm|zprávy|6|206|IndexEntry=zpráva}} ({{TextTerm|informace|6|206|2}}), které {{TextTerm|čerpají|7|206|IndexEntry=čerpati}} ({{TextTerm|excerpují|7|206|2|IndexEntry=excerpovati}}) z dokladů neurčených speciálně ke statistickým účelům.
{{Note|1| {{NonRefTerm|Tiskopis}} je často nahrazen ter. {{NoteTerm|formulář}}.}}
+
{{Note|2| V naší praxi se dnes používá termínu {{NoteTerm|výkaz}} nevhodně také pro označení formulářů majících jednoznačně charakter {{NoteTerm|sčítáních lístků}} ({{RefNumber|20|6|2}}) jako např. {{NoteTerm|výkaz o narození}}, {{NoteTerm|výkaz o úmrtí}} apod, }}
{{Note|2| Jako syn. je možno použít ter. {{NoteTerm|arch}}, zejména pro {{NonRefTerm|formuláře}} většího rozsahu. Tak např. č. {{NonRefTerm|sčítání}} používají ter. {{NoteTerm|sčítací arch}}, dále {{NoteTerm|sčítací lístek}} pro jednotlivé {{NonRefTerm|osoby}} nacházející se mimo {{NonRefTerm|domácnost}} v okamžiku {{NonRefTerm|sčítání}}, a {{NoteTerm|domovní list}}.}}
 
{{Note|4| Do {{NonRefTerm|dotazníků}}, které mají být {{NoteTerm|vyplněny}}, se musí {{NoteTerm|zapsat}} požadované údaje a tuto činnost označujeme jako {{NoteTerm|vyplňování}}.}}
 
{{Note|5| ,6 Oba ter. se mohou v některých jazycích zaměňovat, např. v něm. je {{NonRefTerm|odpověď}} vyjádřena ter. {{NonRefTerm|Auskunft}} a {{NonRefTerm|informace}} ter. {{NonRefTerm|Tatbestánde}}, což bychom v č. přeložili spíše jako {{NoteTerm|skutečnosti}}.}}
 
  
 
=== 207 ===
 
=== 207 ===
  
Při {{NonRefTerm|sčítání lidu}} ({{RefNumber|20|2|1}}) se používá buď {{TextTerm|individuálních listů|1|207|IndexEntry=individuální list|OtherIndexEntry=list, individuální}}, které jsou určeny pro jednu {{NonRefTerm|osobu}} (viz {{RefNumber|20|6|2}}) nebo {{TextTerm|archů pro domácnost|2|207|IndexEntry=arch, pro domácnost|OtherIndexEntry=domácnost, arch}}, kam jsou zapsány všechny {{NonRefTerm|osoby}} v {{NonRefTerm|domácnosti}} ev. {{NonRefTerm|v bytě}} ({{RefNumber|11|0|3}}) v {{NonRefTerm|okamžiku sčítání přítomné}} nebo {{NonRefTerm|bydlící}} nebo oboje. Zpravidla při {{NonRefTerm|dotazovací metodě}} ({{RefNumber|20|3|11}}) se používá {{TextTerm|hromadných archů|3|207|IndexEntry=hromadný arch|OtherIndexEntry=arch, hromadný}}, do kterých sčítací {{NonRefTerm|komisař}} postupně zapisuje {{NonRefTerm|informace}} o {{NonRefTerm|sčítaných osobách}}.
+
Při sčítání lidu se užívají buď {{TextTerm|individuální formuláře|1|207|IndexEntry=individuální formulář|OtherIndexEntry=formulář. Individuální ...}} (obvykle se nazývají {{NonRefTerm|sčítací lístky]}}, které obsahují údaje o jediné osobě, nebo {{TextTerm|hromadné formuláře|3|207|IndexEntry=hromadný formulář}} n. {{TextTerm|skupinové formuláře|3|207|2|IndexEntry=skupinový formulář}} (obvykle označované jako {{NonRefTerm|sčítací archy)}}, které obsahují přehled individuálních údajů o několika osobách a kromě toho někdy též údaje vztahující se k těmto osobám dohromady. Nejtypičtějším příkladem druhých jsou {{TextTerm|sčítací archy pro domácnosti,|2|207|IndexEntry=sčítací arch pro domácnost|OtherIndexEntry=arch. sčítací ... pro domácnost}} obsahující údaje o jednotlivých členech {{NonRefTerm|domácnosti}} ({{RefNumber|11|0|4}}], ev. {{TextTerm|sčítací archy pro ústavní domácnosti|4|207|IndexEntry=sčítací arch pro ústavní domácnost|OtherIndexEntry=arch. sčítací ... pro ústavní domácnost}}, obsahující údaje o členech určité {{NonRefTerm|ústavní domácnosti}} ({{RefNumber|11|0|5}}), tj. o osobách v nemocnicích, zotavovnách, výchovných ústavech, kasárnách, věznicích apod.
{{Note|2| V některých {{NonRefTerm|zemích}} se používají též {{NoteTerm|archy pro bytovou domácnost}} n. {{NoteTerm|bytové archy}}.}}
 
{{Note|3| {{NonRefTerm|Hromadný arch}} může být též {{NoteTerm|seznamem přítomných}}, např. v {{NonRefTerm|bytové domácnosti}}.}}
 
{{Note|4| Jiným druhem mohou být {{NoteTerm|archy osob sčítaných odděleně}} nebo {{NoteTerm|archy pro ústavní domácnost}}.}}
 
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Verze z 16. 2. 2010, 12:40


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Šablona:Unmodified edition I

zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva

20

201

Statistika stavu obyvatelstva1 a statistika pohybu obyvatelstva2 jsou dvě základní oblasti statistiky obyvatelstva n. demografické statistiky (102-2). První zkoumá obyvatelstvo staticky (proto též celý tento směr zkoumání bývá označován jako demografická statika) a dává obraz o obyvatelstvu k danému časovému okamžiku; opírá se hlavně o konkrétní statistické jednotky (110-1), jako jsou domácnosti (110-3), jednotlivé osoby (110-2) apod. Druhá se zabývá neustálými změnami, kterým obyvatelstvo podléhá, a pojednává o demografických událostech3, jako jsou porody, sňatky, úmrtí, zmény bydliště apod.; tedy pojednává o vývoji obyvatelstva4 n. populačním vývoji4, n. dynamice obyvatelstva4 (proto též celý tento směr zkoumání bývá označován jako demografická dynamika). Hlavními prameny údajů o stavu obyvatelstva5 jsou sčítání lidu (202-1). Základním pramenem údajů při zkoumání pohybu obyvatelstva6 n. měny obyvatelsva6 nazývaného někdy též celkovým pohybem obyvatelsva je běžná evidence obyvatelstva. Podrobněji je možné rozlišovat přirozený pohyb obyvatelstva7, který nezahrnuje pohyb mezi populacemi, a mechanický pohyb (803-1) obyvatelstva n. stěhování obyvatelstva, které logicky tvoří součásti celkového pohybu.

  • 6. Termín pohyb obyvatelstva byl původně a je dosud používán pro označení geografických pohybů obyvatelstva, avšak jeho význam se v současné literatuře rozšířil i na označení pohybu (změn] obyvatelstva v čase. Pro úplnost se někdy uvažuje ještě třetí druh „pohybu” obyvatelstva; sociální pohyb (resp. sociálně-právní) n. sociální migrace, který zahrnuje změny v sociální struktuře obyvatelstva.

202

Sčítání lidu1 n. soupisy obyvatelstva1 (populační censy1) mají podat informace o stavu obyvatelstva (201-5) k určitému okamžiku. Obvykle jsou všichni obyvatelé určité země sčítáni najednou; takový census nazýváme všeobecným soupisem2. Někdy se však sčítání týká jen části obyvatelstva (např. jen osoby evropského původu), nebo jen části území; v takovém případě mluvíme o dílčím soupisu3. Termíny sčítání a soupis se mají používat výhradně pro vyčerpávající šetření4 tj. označují šetření, ve kterých byli sečteni všichni příslušníci sledovaného obyvatelstva, ev. jeho vymezené části. Dílčí soupisy musíme odlišovat od výběrových šetření5 (viz 160). Soupisům často předchází zkušební sčítání6 (sčítání na zkoušku6).

  • 4. V češtině není toto terminologické rozlišení v praxi vždy tak striktně dodržováno. Setkáváme se např. se spojeními výběrový soupis n. mikrocensus pro označení nevyčerpávajících šetření, obvykle však jde o výběrová šetření velkého rozsahu. Termín soupis je obecnější než termín sčítání. Druhým termínem označujeme jen velké, obvykle celonárodní sčítací akce.

203

V některých cizích jazycích se rozlišuje sčítání1 (enumerace1) jako akce mající za cíl pouhé zjištění úhrnného počtu obyvatelstva a soupis2 (výčet2) jako akce, která většinou má za cíl pořídit také seznam3. Anketou4 n. průzkumem4 rozumíme šetření se speciálním předmětem zkoumání a tím i s omezeným okruhem možných informátorů; dotazy v anketě nemusí být kladeny jen na číselné informace. Terénní průzkum5 je šetření, při kterém získáváme informace přímým ústním dotazem6. Při korespondenčních průzkumech7 jsou dotazníky (206-3) rozesílány sčítaným osobám (204-1) poštou spolu se žádostí, aby byly po vyplnění vráceny zpět. Při sčítání mohou být údaje získány buď ústním dotazem (metoda dotazovací, 203-6*) nebo sebesčítáním8, kdy je dotazník vyplňován přímo sčítanými osobami.

1, 2 -V naší terminologii se toto rozlišení termínů sčítání a soupis dosud neuplatňuje. Pokud se oba termíny rozlišují, pak ve smyslu poznámky k 202-4

  • 4. anketa, podst. ž.
  • 6. Metoda dotazovací při sčítání lidu se často označuje jako metoda sčítáních komisařů,

204

Osoby, které jsou předmětem sčítání, označujeme jako sčítané osoby1; osoby, které odpovídají na otázky kladené ve sčítání či v průzkumu, nazýváme zpravodaji1 n. informátory1. Osoby, které sbírají informace, se nazývají seítači2 n. sčítacími orgány2n. sčítacími komisaři2. Tyto osoby pracují obvykle pod dohledem kontrolorů3, revisorů3 a inspektorů3. Všeobecná sčítání jsou obvykle prováděna statistickými orgány4 jednotlivých států.

  • 4. V ČSSR organisoval poslední sčítání lidu, domů a bytů podle zákona č. 108/1951 Sb. Státní úřad statistický. Funkci Státního úřadu statistického převzal v roce 1961 Ústřední úřad státní kontroly a statistiky a v roce 1983 Ústřední komise lidové kontroly a statistiky.

205

Sčítání lidu je obvykle povinné1 (obligatorní1), tj. sčítaným osobám (204-1) je; zákonem uloženo odpovídat na kladené otázky. V tomto ohledu se liší od dobrovolných anket2 (dobrovolných šetření2), kde může nabýt větší význam problém nezodpovězených dotazů3 (neudaných odpovědí3). K tomu může zvláště dojít při korespondenčních průzkumech (203-7), kde je často třeba poslati upomínku4 poštou, případně upomenouti návštěvou v bytě. Mezi zpravodaje, kteří neodpověděli5, patří jednak ti, kteří odmítají6 spolupráci na setření, a jednak ti, kteří nemohli být zastiženi sčítacími orgány (204-2) pro svou nepřítomnost7, tedy osoby nezastižené.

206

Formuláře1 (tiskopisy1) užívané ke sběru demografických údajů mají řadu rozličných názvů. Časté jsou názvy jako sčítací list2 n. sčítací lístek2 n. sčítací arch2. Mnohé formuláře jsou označovány jako dotazníky3, zejména tehdy, kdy je vyplňují4 sami zpravodajové. V jiných případech pověření pracovníci do nich zaznamenávají výpovědi5 (deklarace5, prohlášení5) dotyčných osob nebo zprávy6 (informace6), které čerpají7 (excerpují7) z dokladů neurčených speciálně ke statistickým účelům.

  • 2. V naší praxi se dnes používá termínu výkaz nevhodně také pro označení formulářů majících jednoznačně charakter sčítáních lístků (206-2) jako např. výkaz o narození, výkaz o úmrtí apod,

207

Při sčítání lidu se užívají buď individuální formuláře1 (obvykle se nazývají sčítací lístky], které obsahují údaje o jediné osobě, nebo hromadné formuláře3 n. skupinové formuláře3 (obvykle označované jako sčítací archy), které obsahují přehled individuálních údajů o několika osobách a kromě toho někdy též údaje vztahující se k těmto osobám dohromady. Nejtypičtějším příkladem druhých jsou sčítací archy pro domácnosti,2 obsahující údaje o jednotlivých členech domácnosti (110-4], ev. sčítací archy pro ústavní domácnosti4, obsahující údaje o členech určité ústavní domácnosti (110-5), tj. o osobách v nemocnicích, zotavovnách, výchovných ústavech, kasárnách, věznicích apod.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93