Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
20: Porovnání verzí
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík 1965) |
||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<!--'''20'''--> | <!--'''20'''--> | ||
{{CurrentStatus}} | {{CurrentStatus}} | ||
− | {{Unmodified edition | + | {{Unmodified edition I}} |
{{Summary}} | {{Summary}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
+ | = Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva = | ||
+ | == 20 == | ||
=== 201 === | === 201 === | ||
− | + | {{TextTerm|Statistika stavu obyvatelstva|1|201}} a {{TextTerm|statistika pohybu obyvatelstva|2|201}} jsou dvě základní oblasti statistiky obyvatelstva n. {{NonRefTerm|demografické statistiky}} ({{RefNumber|10|2|2}}). První zkoumá obyvatelstvo staticky (proto též celý tento směr zkoumání bývá označován jako demografická statika) a dává obraz o obyvatelstvu k danému časovému okamžiku; opírá se hlavně o konkrétní {{NonRefTerm|statistické jednotky}} ({{RefNumber|11|0|1}}), jako jsou {{NonRefTerm|domácnosti}} ({{RefNumber|11|0|3}}), jednotlivé {{NonRefTerm|osoby}} ({{RefNumber|11|0|2}}) apod. Druhá se zabývá neustálými změnami, kterým obyvatelstvo podléhá, a pojednává o {{TextTerm|demografických událostech|3|201|IndexEntry=demografická událost|OtherIndexEntry=událost. demografická ...}}, jako jsou {{NonRefTerm|porody, sňatky, úmrtí, zmény bydliště apod}}.; tedy pojednává o {{TextTerm|vývoji obyvatelstva|4|201|IndexEntry=vývoj obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. vývoj ...}} n. {{TextTerm|populačním vývoji|4|201|2|IndexEntry=populační vývoj|OtherIndexEntry=vývoj. populační ...}}, n. {{TextTerm|dynamice obyvatelstva|4|201|3|IndexEntry=dynamika obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. dynamika ...}} (proto též celý tento směr zkoumání bývá označován jako demografická dynamika). Hlavními prameny údajů o {{TextTerm|stavu obyvatelstva|5|201|IndexEntry=stav obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. stav ...}} jsou {{NonRefTerm|sčítání lidu}} ({{RefNumber|20|2|1}}). Základním pramenem údajů při zkoumání {{TextTerm|pohybu obyvatelstva|6|201|IndexEntry=pohyb obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. pohyb ...}} n. {{TextTerm|měny obyvatelsva|6|201|2|IndexEntry=měna obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. měna ...}} nazývaného někdy též {{NonRefTerm|celkovým pohybem obyvatelsva}} je běžná evidence obyvatelstva. Podrobněji je možné rozlišovat {{TextTerm|přirozený pohyb obyvatelstva|7|201|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. přirozený pohyb ...}}, který nezahrnuje pohyb mezi populacemi, a {{NonRefTerm|mechanický pohyb}} ({{RefNumber|80|3|1}}) obyvatelstva n. {{NonRefTerm|stěhování obyvatelstva}}, které logicky tvoří součásti celkového pohybu. | |
− | + | {{Note|6| Termín {{NoteTerm|pohyb obyvatelstva}} byl původně a je dosud používán pro označení geografických pohybů obyvatelstva, avšak jeho význam se v současné literatuře rozšířil i na označení pohybu (změn] obyvatelstva v čase. Pro úplnost se někdy uvažuje ještě třetí druh „pohybu” obyvatelstva; {{NoteTerm|sociální pohyb}} (resp. {{NoteTerm|sociálně-právní) n. sociální migrace}}, který zahrnuje změny v sociální struktuře obyvatelstva.}} | |
− | |||
− | |||
− | |||
=== 202 === | === 202 === | ||
− | + | {{TextTerm|Sčítání lidu|1|202}} n. {{TextTerm|soupisy obyvatelstva|1|202|2|IndexEntry=soupis obyvatelstva}} ({{TextTerm|populační censy|1|202|3|IndexEntry=populační census|OtherIndexEntry=census. populační ...}}) mají podat informace o {{NonRefTerm|stavu obyvatelstva}} ({{RefNumber|20|1|5}}) k určitému okamžiku. Obvykle jsou všichni obyvatelé určité země sčítáni najednou; takový census nazýváme {{TextTerm|všeobecným soupisem|2|202|IndexEntry=všeobecný soupis|OtherIndexEntry=soupis. všeobecný ...}}. Někdy se však sčítání týká jen části obyvatelstva (např. jen osoby evropského původu), nebo jen části území; v takovém případě mluvíme o {{TextTerm|dílčím soupisu|3|202|IndexEntry=dílčí soupis|OtherIndexEntry=soupis. dílčí ...}}. Termíny {{NonRefTerm|sčítání}} a {{NonRefTerm|soupis}} se mají používat výhradně pro {{TextTerm|vyčerpávající šetření|4|202}} tj. označují šetření, ve kterých byli sečteni všichni příslušníci sledovaného obyvatelstva, ev. jeho vymezené části. {{NonRefTerm|Dílčí soupisy}} musíme odlišovat od {{TextTerm|výběrových šetření|5|202|IndexEntry=výběrové šetření}} (viz 160). Soupisům často předchází {{TextTerm|zkušební sčítání|6|202|OtherIndexEntry=sčítání. zkušební ...}} ({{TextTerm|sčítání na zkoušku|6|202|2}}). | |
− | {{Note| | + | {{Note|4| V češtině není toto terminologické rozlišení v praxi vždy tak striktně dodržováno. Setkáváme se např. se spojeními {{NoteTerm|výběrový soupis}} n. {{NoteTerm|mikrocensus}} pro označení nevyčerpávajících šetření, obvykle však jde o výběrová šetření velkého rozsahu. Termín {{NoteTerm|soupis}} je obecnější než termín {{NoteTerm|sčítání}}. Druhým termínem označujeme jen velké, obvykle celonárodní sčítací akce.}} |
− | |||
− | |||
− | |||
=== 203 === | === 203 === | ||
− | {{TextTerm| | + | V některých cizích jazycích se rozlišuje {{TextTerm|sčítání|1|203}} ({{TextTerm|enumerace|1|203|2}}) jako akce mající za cíl pouhé zjištění úhrnného počtu obyvatelstva a {{TextTerm|soupis|2|203}} (výčet<sup>2</sup>) jako akce, která většinou má za cíl pořídit také {{TextTerm|seznam|3|203}}. {{TextTerm|Anketou|4|203|IndexEntry=anketa}} n. {{TextTerm|průzkumem|4|203|2|IndexEntry=průzkum}} rozumíme šetření se speciálním předmětem zkoumání a tím i s omezeným okruhem možných informátorů; dotazy v anketě nemusí být kladeny jen na číselné informace. {{TextTerm|Terénní průzkum|5|203|OtherIndexEntry=průzkum. terénní ...}} je šetření, při kterém získáváme informace přímým {{TextTerm|ústním dotazem|6|203|IndexEntry=ústní dotaz|OtherIndexEntry=dotaz. ústní ...}}. Při {{TextTerm|korespondenčních průzkumech|7|203|IndexEntry=korespondenční průzkum|OtherIndexEntry=průzkum. korespondenční ...}} jsou {{NonRefTerm|dotazníky (}}{{RefNumber|20|6|3}}) rozesílány {{NonRefTerm|sčítaným osobám}} ({{RefNumber|20|4|1}}) poštou spolu se žádostí, aby byly po vyplnění vráceny zpět. Při sčítání mohou být údaje získány buď ústním dotazem {{NonRefTerm|(metoda dotazovací}}, {{RefNumber|20|3|6}}*) nebo {{TextTerm|sebesčítáním|8|203|IndexEntry=sebesčítání}}, kdy je dotazník vyplňován přímo {{NonRefTerm|sčítanými osobami}}. |
− | + | ||
− | {{ | + | 1, 2 -V naší terminologii se toto rozlišení termínů {{NoteTerm|sčítání}} a {{NoteTerm|soupis}} dosud neuplatňuje. Pokud se oba termíny rozlišují, pak ve smyslu poznámky k {{RefNumber|20|2|4}} |
− | {{Note| | + | {{Note|4| {{NoteTerm|anketa}}, podst. ž.}} |
− | {{Note| | + | {{Note|6| {{NoteTerm|Metoda dotazovací}} při sčítání lidu se často označuje jako {{NoteTerm|metoda sčítáních komisařů}},}} |
− | |||
− | |||
=== 204 === | === 204 === | ||
− | + | Osoby, které jsou předmětem sčítání, označujeme jako {{TextTerm|sčítané osoby|1|204|IndexEntry=sčítaná osoba|OtherIndexEntry=osoba. sčítaná ...}}; osoby, které odpovídají na otázky kladené ve sčítání či v průzkumu, nazýváme {{TextTerm|zpravodaji|1|204|2|IndexEntry=zpravodaj}} n. {{TextTerm|informátory|1|204|3|IndexEntry=informátor}}. Osoby, které sbírají informace, se nazývají {{TextTerm|seítači|2|204|IndexEntry=sčítač}} n. {{TextTerm|sčítacími orgány|2|204|2|IndexEntry=sčítací orgán}}n. {{TextTerm|sčítacími komisaři|2|204|3|IndexEntry=sčítací komisař}}. Tyto osoby pracují obvykle pod dohledem {{TextTerm|kontrolorů|3|204|IndexEntry=kontrolor}}, {{TextTerm|revisorů|3|204|2|IndexEntry=revisor}} a {{TextTerm|inspektorů|3|204|3|IndexEntry=inspektor}}. Všeobecná sčítání jsou obvykle prováděna {{TextTerm|statistickými orgány|4|204|IndexEntry=statistický orgán}} jednotlivých států. | |
− | {{ | + | {{Note|4| V ČSSR organisoval poslední {{NoteTerm|sčítání lidu}}, {{NoteTerm|domů a bytů}} podle zákona č. 108/1951 Sb. Státní úřad statistický. Funkci Státního úřadu statistického převzal v roce 1961 Ústřední úřad státní kontroly a statistiky a v roce 1983 Ústřední komise lidové kontroly a statistiky.}} |
− | |||
− | {{ | ||
− | {{Note|4| | ||
=== 205 === | === 205 === | ||
− | {{NonRefTerm|Sčítání lidu}} | + | {{NonRefTerm|Sčítání lidu}} je obvykle {{TextTerm|povinné|1|205|IndexEntry=povinný}} ({{TextTerm|obligatorní|1|205|2}}), tj. {{NonRefTerm|sčítaným osobám}} ({{RefNumber|20|4|1}}) je; zákonem uloženo odpovídat na kladené otázky. V tomto ohledu se liší od {{TextTerm|dobrovolných anket|2|205|IndexEntry=dobrovolná anketa|OtherIndexEntry=anketa. dobrovolná ...}} ({{TextTerm|dobrovolných šetření|2|205|2|IndexEntry=dobrovolná šetření}}), kde může nabýt větší význam problém {{TextTerm|nezodpovězených dotazů|3|205|IndexEntry=nezodpovězený dotaz|OtherIndexEntry=dotaz. nezodpovězený ...}} ({{TextTerm|neudaných odpovědí|3|205|2}}). K tomu může zvláště dojít při {{NonRefTerm|korespondenčních průzkumech}} ({{RefNumber|20|3|7}}), kde je často třeba poslati {{TextTerm|upomínku|4|205|IndexEntry=upomínka}} poštou, případně upomenouti návštěvou v bytě. Mezi {{TextTerm|zpravodaje, kteří neodpověděli|5|205|IndexEntry=zpravodaj který neodpověděl}}, patří jednak ti, kteří {{TextTerm|odmítají|6|205|IndexEntry=odmítati}} spolupráci na {{NonRefTerm|setření}}, a jednak ti, kteří nemohli být zastiženi {{NonRefTerm|sčítacími orgány}} ({{RefNumber|20|4|2}}) pro svou {{TextTerm|nepřítomnost|7|205}}, tedy osoby nezastižené. |
− | |||
− | |||
− | |||
− | {{ | ||
− | |||
− | |||
− | |||
=== 206 === | === 206 === | ||
− | {{TextTerm| | + | {{TextTerm|Formuláře|1|206|IndexEntry=formulář}} ({{TextTerm|tiskopisy|1|206|2|IndexEntry=tiskopis}}) užívané ke sběru demografických údajů mají řadu rozličných názvů. Časté jsou názvy jako {{TextTerm|sčítací list|2|206}} n. {{TextTerm|sčítací lístek|2|206|2}} n. {{TextTerm|sčítací arch|2|206|3|OtherIndexEntry=arch. sčítací ...}}. Mnohé formuláře jsou označovány jako {{TextTerm|dotazníky|3|206|IndexEntry=dotazník}}, zejména tehdy, kdy je {{TextTerm|vyplňují|4|206|IndexEntry=vyplňovati}} sami zpravodajové. V jiných případech pověření pracovníci do nich zaznamenávají {{TextTerm|výpovědi|5|206|IndexEntry=výpověď}} ({{TextTerm|deklarace|5|206|2}}, {{TextTerm|prohlášení|5|206|3}}) dotyčných osob nebo {{TextTerm|zprávy|6|206|IndexEntry=zpráva}} ({{TextTerm|informace|6|206|2}}), které {{TextTerm|čerpají|7|206|IndexEntry=čerpati}} ({{TextTerm|excerpují|7|206|2|IndexEntry=excerpovati}}) z dokladů neurčených speciálně ke statistickým účelům. |
− | + | {{Note|2| V naší praxi se dnes používá termínu {{NoteTerm|výkaz}} nevhodně také pro označení formulářů majících jednoznačně charakter {{NoteTerm|sčítáních lístků}} ({{RefNumber|20|6|2}}) jako např. {{NoteTerm|výkaz o narození}}, {{NoteTerm|výkaz o úmrtí}} apod, }} | |
− | {{Note|2| | ||
− | |||
− | |||
=== 207 === | === 207 === | ||
− | Při | + | Při sčítání lidu se užívají buď {{TextTerm|individuální formuláře|1|207|IndexEntry=individuální formulář|OtherIndexEntry=formulář. Individuální ...}} (obvykle se nazývají {{NonRefTerm|sčítací lístky]}}, které obsahují údaje o jediné osobě, nebo {{TextTerm|hromadné formuláře|3|207|IndexEntry=hromadný formulář}} n. {{TextTerm|skupinové formuláře|3|207|2|IndexEntry=skupinový formulář}} (obvykle označované jako {{NonRefTerm|sčítací archy)}}, které obsahují přehled individuálních údajů o několika osobách a kromě toho někdy též údaje vztahující se k těmto osobám dohromady. Nejtypičtějším příkladem druhých jsou {{TextTerm|sčítací archy pro domácnosti,|2|207|IndexEntry=sčítací arch pro domácnost|OtherIndexEntry=arch. sčítací ... pro domácnost}} obsahující údaje o jednotlivých členech {{NonRefTerm|domácnosti}} ({{RefNumber|11|0|4}}], ev. {{TextTerm|sčítací archy pro ústavní domácnosti|4|207|IndexEntry=sčítací arch pro ústavní domácnost|OtherIndexEntry=arch. sčítací ... pro ústavní domácnost}}, obsahující údaje o členech určité {{NonRefTerm|ústavní domácnosti}} ({{RefNumber|11|0|5}}), tj. o osobách v nemocnicích, zotavovnách, výchovných ústavech, kasárnách, věznicích apod. |
− | {{ | ||
− | |||
− | {{ | ||
==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== |
Verze z 16. 2. 2010, 12:40
|
Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva
20
201
Statistika stavu obyvatelstva1 a statistika pohybu obyvatelstva2 jsou dvě základní oblasti statistiky obyvatelstva n. demografické statistiky (102-2). První zkoumá obyvatelstvo staticky (proto též celý tento směr zkoumání bývá označován jako demografická statika) a dává obraz o obyvatelstvu k danému časovému okamžiku; opírá se hlavně o konkrétní statistické jednotky (110-1), jako jsou domácnosti (110-3), jednotlivé osoby (110-2) apod. Druhá se zabývá neustálými změnami, kterým obyvatelstvo podléhá, a pojednává o demografických událostech3, jako jsou porody, sňatky, úmrtí, zmény bydliště apod.; tedy pojednává o vývoji obyvatelstva4 n. populačním vývoji4, n. dynamice obyvatelstva4 (proto též celý tento směr zkoumání bývá označován jako demografická dynamika). Hlavními prameny údajů o stavu obyvatelstva5 jsou sčítání lidu (202-1). Základním pramenem údajů při zkoumání pohybu obyvatelstva6 n. měny obyvatelsva6 nazývaného někdy též celkovým pohybem obyvatelsva je běžná evidence obyvatelstva. Podrobněji je možné rozlišovat přirozený pohyb obyvatelstva7, který nezahrnuje pohyb mezi populacemi, a mechanický pohyb (803-1) obyvatelstva n. stěhování obyvatelstva, které logicky tvoří součásti celkového pohybu.
- 6. Termín pohyb obyvatelstva byl původně a je dosud používán pro označení geografických pohybů obyvatelstva, avšak jeho význam se v současné literatuře rozšířil i na označení pohybu (změn] obyvatelstva v čase. Pro úplnost se někdy uvažuje ještě třetí druh „pohybu” obyvatelstva; sociální pohyb (resp. sociálně-právní) n. sociální migrace, který zahrnuje změny v sociální struktuře obyvatelstva.
202
Sčítání lidu1 n. soupisy obyvatelstva1 (populační censy1) mají podat informace o stavu obyvatelstva (201-5) k určitému okamžiku. Obvykle jsou všichni obyvatelé určité země sčítáni najednou; takový census nazýváme všeobecným soupisem2. Někdy se však sčítání týká jen části obyvatelstva (např. jen osoby evropského původu), nebo jen části území; v takovém případě mluvíme o dílčím soupisu3. Termíny sčítání a soupis se mají používat výhradně pro vyčerpávající šetření4 tj. označují šetření, ve kterých byli sečteni všichni příslušníci sledovaného obyvatelstva, ev. jeho vymezené části. Dílčí soupisy musíme odlišovat od výběrových šetření5 (viz 160). Soupisům často předchází zkušební sčítání6 (sčítání na zkoušku6).
- 4. V češtině není toto terminologické rozlišení v praxi vždy tak striktně dodržováno. Setkáváme se např. se spojeními výběrový soupis n. mikrocensus pro označení nevyčerpávajících šetření, obvykle však jde o výběrová šetření velkého rozsahu. Termín soupis je obecnější než termín sčítání. Druhým termínem označujeme jen velké, obvykle celonárodní sčítací akce.
203
V některých cizích jazycích se rozlišuje sčítání1 (enumerace1) jako akce mající za cíl pouhé zjištění úhrnného počtu obyvatelstva a soupis2 (výčet2) jako akce, která většinou má za cíl pořídit také seznam3. Anketou4 n. průzkumem4 rozumíme šetření se speciálním předmětem zkoumání a tím i s omezeným okruhem možných informátorů; dotazy v anketě nemusí být kladeny jen na číselné informace. Terénní průzkum5 je šetření, při kterém získáváme informace přímým ústním dotazem6. Při korespondenčních průzkumech7 jsou dotazníky (206-3) rozesílány sčítaným osobám (204-1) poštou spolu se žádostí, aby byly po vyplnění vráceny zpět. Při sčítání mohou být údaje získány buď ústním dotazem (metoda dotazovací, 203-6*) nebo sebesčítáním8, kdy je dotazník vyplňován přímo sčítanými osobami.
1, 2 -V naší terminologii se toto rozlišení termínů sčítání a soupis dosud neuplatňuje. Pokud se oba termíny rozlišují, pak ve smyslu poznámky k 202-4
- 4. anketa, podst. ž.
- 6. Metoda dotazovací při sčítání lidu se často označuje jako metoda sčítáních komisařů,
204
Osoby, které jsou předmětem sčítání, označujeme jako sčítané osoby1; osoby, které odpovídají na otázky kladené ve sčítání či v průzkumu, nazýváme zpravodaji1 n. informátory1. Osoby, které sbírají informace, se nazývají seítači2 n. sčítacími orgány2n. sčítacími komisaři2. Tyto osoby pracují obvykle pod dohledem kontrolorů3, revisorů3 a inspektorů3. Všeobecná sčítání jsou obvykle prováděna statistickými orgány4 jednotlivých států.
- 4. V ČSSR organisoval poslední sčítání lidu, domů a bytů podle zákona č. 108/1951 Sb. Státní úřad statistický. Funkci Státního úřadu statistického převzal v roce 1961 Ústřední úřad státní kontroly a statistiky a v roce 1983 Ústřední komise lidové kontroly a statistiky.
205
Sčítání lidu je obvykle povinné1 (obligatorní1), tj. sčítaným osobám (204-1) je; zákonem uloženo odpovídat na kladené otázky. V tomto ohledu se liší od dobrovolných anket2 (dobrovolných šetření2), kde může nabýt větší význam problém nezodpovězených dotazů3 (neudaných odpovědí3). K tomu může zvláště dojít při korespondenčních průzkumech (203-7), kde je často třeba poslati upomínku4 poštou, případně upomenouti návštěvou v bytě. Mezi zpravodaje, kteří neodpověděli5, patří jednak ti, kteří odmítají6 spolupráci na setření, a jednak ti, kteří nemohli být zastiženi sčítacími orgány (204-2) pro svou nepřítomnost7, tedy osoby nezastižené.
206
Formuláře1 (tiskopisy1) užívané ke sběru demografických údajů mají řadu rozličných názvů. Časté jsou názvy jako sčítací list2 n. sčítací lístek2 n. sčítací arch2. Mnohé formuláře jsou označovány jako dotazníky3, zejména tehdy, kdy je vyplňují4 sami zpravodajové. V jiných případech pověření pracovníci do nich zaznamenávají výpovědi5 (deklarace5, prohlášení5) dotyčných osob nebo zprávy6 (informace6), které čerpají7 (excerpují7) z dokladů neurčených speciálně ke statistickým účelům.
- 2. V naší praxi se dnes používá termínu výkaz nevhodně také pro označení formulářů majících jednoznačně charakter sčítáních lístků (206-2) jako např. výkaz o narození, výkaz o úmrtí apod,
207
Při sčítání lidu se užívají buď individuální formuláře1 (obvykle se nazývají sčítací lístky], které obsahují údaje o jediné osobě, nebo hromadné formuláře3 n. skupinové formuláře3 (obvykle označované jako sčítací archy), které obsahují přehled individuálních údajů o několika osobách a kromě toho někdy též údaje vztahující se k těmto osobám dohromady. Nejtypičtějším příkladem druhých jsou sčítací archy pro domácnosti,2 obsahující údaje o jednotlivých členech domácnosti (110-4], ev. sčítací archy pro ústavní domácnosti4, obsahující údaje o členech určité ústavní domácnosti (110-5), tj. o osobách v nemocnicích, zotavovnách, výchovných ústavech, kasárnách, věznicích apod.
* * *
|