Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:49

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Zpracování demografických statistik

20

201

Zpravidla rozlišujeme statistiky stavu obyvatelstva¹ a statistiky pohybu obyvatelstva²; první zachycují obyvatelstvo k určitému okamžiku a jejím předmětem jsou především statistické jednotky (110-1) typu osoba, domácnost apod.; druhá zachycuje takové statistické jednotky, které působí na změny stavu obyvatelstva; patří sem demografické události³ jako např. narození, úmrtí, sňatky, migrace aj. Mezi těmito událostmi rozlišujeme neobnovitelné události⁴ jako jsou např. úmrtí (401-3), a obnovitelné události⁵ jako jsou těhotenství (602-5), porody (603-4) apod. U obnovitelných událostí sledujeme mj. též jejich pořadí⁶ podle předcházejícího počtu událostí stejného druhu. Statistiky pohybu obyvatelstva jsou základem pro studium populačního vývoje⁷. Sčítání (202) jsou hlavním zdrojem informací o stavu obyvatelstva⁸, průběžná registrace (212-1) pak o měně obyvatelstva⁹; obvykle zahrnuje pouze přirozenou měnu¹⁰, tj. pohyb, kterým se uskutečňuje v rámci populace a nepřihlíží k pohybům, které probíhají mezi populacemi a kterými se zabývá migrační statistika (812-1).

• 7. Studium populačního vývoje může být chápáno v e významu studia demografických procesů.
• 9. Pro č. ter. měna obyvatelstva se často používá jako syn. pohyb obyvatelstva (801-2). V angl. svazku tohoto slovníku uváděný ekvivalent population growth (701-1) nepovažujeme za vystihující význam nejen v č., ale ani ve fr., něm. a šp. Ter. pohyb obyvatelstva (angl population movement) původně znamenal pouze pohyby migrační a v angl. ter. si dosud tento význam zachoval; v č. ter. ho lze použít též v širším smyslu, tj. pro migrační pohyby a přirozený pohyb obyvatelstva dohromady. Lze však doporučit jeho používání v užším smyslu. Bližší by byl angl. ter. population dynamics (201-7).
• 10. Také v tomto případě jsme nepoužili angl. ter. uváděný v angl svazku slovníku natural increase (701-7), a to ze stejných důvodů jako výše. Přirozená měna n. přirozený pohyb obyvatelstva je vlastně biosociálním pohybem; tento ter. se však v č. nepoužívá.
• 11. Migrační pohyb (viz 817-8) lze též označit jako územní pohyb obyvatelstva.

202

Cílem sčítání lidu¹ je shromáždit informace o stavu obyvatelstva (201-8) k určitému okamžiku. Nejčastěji jsou sčítány všechny osoby přítomné na území té které země současně, potom mluvíme o celkovém sčítání². Někdy jsou však sčítány pouze určité skupiny obyvatelstva nebo je sčítání omezeno na Část území; v takovém případě jde o dílčí sčítání³. V obou případech se však jedná o zahrnutí všech jedinců v daném vymezení a proto hovoříme o sčítání vyčerpávajícím⁴. Oproti tomu mikrocensy⁵ jsou omezeny na výběr (160-2) osob z daného území nebo celého státu, který je zpravidla rozsáhlý; zahrnujeme je mezi výběrové průzkumy⁶. Pro ověření metodiky připravovaného sčítání se někdy provádí zkušební sčítání⁷, pro kontrolu úplnosti a přesnosti sčítání se provádí ověřovací průzkum sčítání⁹.

• 1. Ve stejném smyslu se někdy používá ter. soupis obyvatelstva nebo též populační census. Sčítání lidu jsou pravidelně se po delším období opakující akce, které mají podobnou metodiku získávání informací; ter. soupis obyvatelstva použijeme i v jiném významu, např. pro dílčí sčítání; ze starších dob jsou známé soupisy hlav. Ter. soupis se někde označují i odhady obyvatelstva v předstatistickém období založené na evidenci křtů, krbů apod.
• 4. Vyčerpávající ve smyslu úplného zahrnutí.
• 6. Výběrový průzkum může být někdy chápán jako syn. výběrového šetření (160-1); ve druhém případě však je zdůrazněna především metodika postupu.
• 7. Zkušební sčítání může být označeno též jako předběžné sčítání nebo jako zkušební průzkum. 8 Ověřování po sčítání má za cíl určit velikost možných chyb při sčítání. 9 Průzkum po sčítání je vlastně ověřovací průzkum sčítání.

203

Sčítání¹ zpravidla předpokládá zjištění celkového počtu obyvatelstva; tím se liší od pouhého soupisu², který v tomto užším smyslu poskytuje pouze seznam³. Průzkumem⁴ označujeme většinou akci, která má za cíl poskytnout informace o speciálně vymezeném předmětu (např. průzkum úmrtnosti, průzkum zaměstnanosti). Při terénním průzkumu⁵ se získávají informace osobním dotazem⁶ u osob zahrnutých do průzkumu. Při poštovních průzkumech⁷ jsou dotazníky (206-3) rozesílány respondentům poštou se žádostí o jejich vyplnění a zaslání zpět. Smyslem retrospektivního průzkumu⁸ je zaznamenat minulé demografické události. Cílem vícefázového průzkumu⁹ je zjistit při každém dalším kole průzkumu události, které se udaly od předcházejícího kola; neměl by být zaměňován s opakovaným průzkumem¹⁰, který je vynucen nezastižením respondenta při první návštěvě. Při sčítání může být použito metody dotazovací¹¹, která spočívá v přímém dotazování sčítané osoby (204-1) a kdy odpovědi zaznamenává přímo sčítací komisař (204-2), nebo sebesčítání¹², kdy dotazník vyplňují samotné sčítané osoby. Druhem sebesčítání je také poštovní sčítání¹³ ve smyslu poštovního průzkumu.

• 4. Průzkum je často označován též jako anketa nebo jako šetření.
• 5. Ve stejném smyslu též terénní šetření.
• 6. Ve smyslu přímého dotazu nebo interview n. dotazování.
• 7. Syn. je korespondenční průzkum.
• 10. Opakovaný průzkum je nutno odlišovat od opakované návštěvy z důvodu nezastižení dotazovaného.
• 11. Metoda dotazovací bývá někdy nazývána též metodou sčítacích komisařů.

204

Osoba, která je předmětem sčítání (203-1) nebo průzkumu (203-4), se označuje jako sčítaná osoba¹. Osoba, která shromažďuje informace při sčítání, je nejčastěji nazývána, sčítač². Sčítání zpravidla probíhá pod dohledem dalších sčítacích orgánů, z nichž největší počet tvoří revizoři³. Sčítání provádějí v zemi orgány hlavní statistické služby⁴, které mohou mít různá pojmenování.

• 1. Ve stejném smyslu též sčítaný n. respondent, u ostatních průzkumů často též dotazovaný n. zpravodaj.
• 2. Sčítač je v naší odb. ter. nazýván sčítací komisař.
• 3. Osoby, pověřené dohledem při sčítám, mohou mít různé názvy podle funkce, kterou zastávají a která odpovídá organizaci sčítání v dané zemi. Může to být inspektor, kontrolor nebo obecně osoba pověřená dohledem.
• 4. Statistická služba má v různých zemích odlišnou organizaci i pojmenování. V České republice existuje Český statistický úřad; jemu jsou podřízeny regionální útvary státní statistické služby. Ve Spojených státech amerických je hlavním státním statistickým orgánem Bureau of Census, ve Velké Británii Registrar General, ve Francii Institut de statistique et d’études économiques v Německu Statistisches Bundesamt, Statistisches Landesamt, v Rakousku Statistisches Zentralamt a ve Švýcarsku Bundesamt für Statistik. Ve španělsky mluvících zemích jsou nejčastější názvy statistických služeb Dirección de Estadística y Censos, Oficina de Estadística, Instituto de Estadística.

205

Sčítání lidu jsou obvykle povinná¹, tj. sčítaným osobám (204-1) je zákonem uloženo poskytnout požadované informace; přesto ve většině tabulek s výsledky sčítání existuje doplňující sloupek nebo řádek označený jako nezjištěno nebo neudáno (230-11), aby v něm byly uvedeny případy, kdy informace nebyly poskytnuty nebo zapsány. U dobrovolných průzkumů² může počet chybějících odpovědí³ nabýt značného významu. To je častý případ poštovních průzkumů (203-7), kdy část chybějících odpovědí je důsledkem odmítnutí zúčastnit se průzkumu. Podíl odmítnutí⁸ je důležitým ukazatelem reakce respondentů na daný průzkum. Jestliže místo nepoužitelné jednotky zahrnuté do výběru použijeme jiné, mluvíme o jejím nahrazení⁹.

• 1. Oznamovací povinnost je zpravidla doplněna ochranou získaných informací před zneužitím.
• 3. Chybějící odpověď maže být označena jako neudaná odpověď n. bez odpovědi.
• 4. Při poštovních průzkumech (203-7) musí po prvním rozeslání dotazníků následovat často rozeslání upomínek nebo osobní návštěva.
• 5. Osoba, která nevrátí dotazník při průzkumu, způsobí své vypadnutí z průzkumu; může tak učinit z různých důvodů.
• 6. Některé osoby odmítají zúčastnit se průzkumu a výrazem toho je jejich odmítnutí dotazník vyplnit ev. odeslat zpět.
• 7. Jiné osoby nejsou sčítačem (204-2) nalezeny pro jejich nepřítomnost a lze je proto považovat za nepřítomné.
• 9. Jako syn. je možno použít též ter. substituce.

206

Tiskopisy¹ používané pro sběr informací mají řadu různých označení. Nej-častěji se označují jako list²; většina z nich má formu dotazníku³, zejména když na otázky v nich zahrnuté odpovídají samotné sčítané osoby, resp. samy je vyplňují. V jiných případech osoby pověřené sčítáním do nich zaznamenávají odpovědi⁵ zpravodajů (204-1) nebo informace⁶, čerpané⁷ z různých dokladů, které nebyly původně určeny ke statistickým účelům. Kladené otázky mohou mít dvojí formu: jedny můžeme označit jako otázky uzavřené⁸, tj. takové, které připouštějí pouze jednu z odpovědí přímo v dotazníku formulovanou; otázky otevřené⁹ připouštějí naopak libovolnou odpověď podle rozhodnutí respondenta.

• 1. Tiskopis je často nahrazen ter. formulář.
• 2. Jako syn. je možno použít ter. arch, zejména pro formuláře většího rozsahu. Tak např. č. sčítání používají ter. sčítací arch, dále sčítací lístek pro jednotlivé osoby nacházející se mimo domácnost v okamžiku sčítání, a domovní list.
• 4. Do dotazníků, které mají být vyplněny, se musí zapsat požadované údaje a tuto činnost označujeme jako vyplňování.
• 5. ,6 Oba ter. se mohou v některých jazycích zaměňovat, např. v něm. je odpověď vyjádřena ter. Auskunft a informace ter. Tatbestánde, což bychom v č. přeložili spíše jako skutečnosti.

207

Při sčítání lidu (202-1) se používá buď individuálních listů¹, které jsou určeny pro jednu osobu (viz 206-2) nebo archů pro domácnost², kam jsou zapsány všechny osoby v domácnosti ev. v bytě (110-3) v okamžiku sčítání přítomné nebo bydlící nebo oboje. Zpravidla při dotazovací metodě (203-11) se používá hromadných archů³, do kterých sčítací komisař postupně zapisuje informace o sčítaných osobách.

• 2. V některých zemích se používají též archy pro bytovou domácnost n. bytové archy.
• 3. Hromadný arch může být též seznamem přítomných, např. v bytové domácnosti.
• 4. Jiným druhem mohou být archy osob sčítaných odděleně nebo archy pro ústavní domácnost.

* * *