Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

30

Z Demopædia
Verze z 16. 2. 2010, 12:50, kterou vytvořil NBBot (diskuse | příspěvky) (Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Stav obyvatelstva

30

301

Studium stavu obyvatelstva (201-8) je spojeno se studiem jeho struktury (101-2) nebo rozložení (144-4), z nichž důležité je rozmístění obyvatelstva1 . Obyvatelstvo žije na určitém území2 a způsob, jak je na území rozmístěno, označujeme jako jeho územní rozložení3.

  • 3. Syn. územního rozložení je územní struktura, prostorové rozložení n. geografické rozložení.

302

Území (301-2), na kterých obyvatelstvo žije, mohou být podle různých kritérií rozdělena na územní části1. Demografické statistiky (130-1) jsou nejčastěji sestaveny podle správních jednotek2, ale mohou být též sestaveny a ev. publikovány podle různých regionů3 nebo zón4. Ter. region ev. zóna nebo jejich syn. mohou být použity v různém smyslu a jimi vymezená území mohou mít rozdílnou velikost. Hovoří se např. o polárních oblastech, o klimatických pásmech, metropolitním území apod. V geografii mají ustálený význam ter. přírodní region5 a ekonomický region6. V lidské ekologii (104-5) přírodní oblast7 označuje území osídlené populací s určitými specifickými znaky.

  • 2. Syn. je administrativní jednotka n. územní část, která má vlastní správní orgán.
  • 3. Syn. v č. může být také okres, kraj nebo oblast.
  • 4. Syn. v č. je pásmo.
  • 5. Přírodní region ve smyslu fyzicko-geografíckého regionu.

303

Administrativní dělení jednotlivých zemí se liší a změny probíhají i v čase; proto stejný ter. může někdy označovat hierarchicky různě vymezené správní jednotky. Při překladu nelze vycházet pouze z významu daného ter., ale především z územního uspořádání v. dané zemi. Z následujícího přehledu je patrné, že zde lze tuto problematiku pouze naznačit.

  • 1. Základní a nejmenší správní jednotkou je velmi často obec; někdy se rozlišují obce městského typu a obce venkovského typu. Správní jednotky (302-2) nejnižšího řádu mají v různých zemích velmi rozdílná označení, pro něž je obtížné nalézt ekvivalentní ter. v jíných jazycích.
  • 2. Správní jednotky (302-2) nejvyššího řádu závisí na velikosti státu (305-5) a mají též velmi rozdílná označení. V Ruské federaci to jsou např. republiky, autonomní oblasti, národnostní okruhy, kraje a oblasti, V řadě zemí jsou to provincie, státy či země. V České republice jsou to hraje a okresy,
  • 3. Vysokého řádu jsou často také oblasti, regiony nebo departementy,
  • 4. Středně velkými správními jednotkami (302-2) jsou v některých zemích např. kantony.
  • 5. Menšími jednotkami jsou např. hrabství.
  • 6. V č. jako okres se bude překládat i řada dalších cizích ter., i když nemusí vždy obsahově přesně odpovídat.
  • 7. Správní jednotky (302-2) vyššího řádu než obec překládáme též zpravidla jako okres, i když jsou někde označeny jako kraje.

304

Obyvatelstvo žijící trvale na určitém území a bydlící v trvalých obydlích (120-1) se nazývá, usedlé1; jestliže se pohybuje z místa na místo na určitém území se svým obydlím, resp. majetkem, nazývá se kočovné2 a jestliže žije pouze část roku v trvalých obydlích nebo je na přechodu k usedlému životu, jako polokočovné3. V některých zemích jsou na části území vytvořeny rezervace4, v nichž žije původní obyvatelstvo podle svých tradičních zvyků.

  • 1. Syn. může být obyvatelstvo domácí.
  • 2. V č. se též používá jako syn. ter. nomádský odvozený od ter. nomád n. kočovník.
  • 4. Někdy se používá též ter. domorodé rezervace.

305

V původním smyslu označuje země1 území (301-2), resp. jeho ohraničenou část. Souhrn lidí historicky spjatých společným jazykem, kulturou a zpravidla též ekonomikou, žijících alespoň při jeho vzniku na stejném území, tvoří národ2, který odlišujeme od politické jednotky - suverénního státu3; v jednom státu může žít více národů nebo národnostních menšin (viz 330-4). V jiném smyslu federální stát4, který je suverénní politickou jednotkou, sestává také ze států5 nebo zemí, které jsou členy uvedené federace. Teritoriem6 se označuje území (301-2), které bylo dříve kolonizováno a získalo určitý stupeň samostatnosti; podle tohoto stupně se rozlišují autonomní teritorium7, které se blíží svou povahou státu, a neautonomní teritorium8, které má pouze málo významnou samosprávu.

  • 2. Národ se někdy chápe ve smyslu lid; oba ter. je však nutno odlišit.
  • 4. Syn. je ter. federace nebo spolková republika.
  • 5. Někdy se ter. stát myslí pouze suverénní stát.
  • 7. Syn. v č. je samosprávné území.
  • 8. Syn. v č. je nesamosprávné území.

306

Souvisle zastavěné místo trvalými obydlími (120-1) bez ohledu na jejich počet a oddělené od jiného podobného území nezastavěným prostorem (v Českus minimální vzdáleností 400 m nebo oddělené překážkou obtížně překročitel-nou) se nazývá sídlem1. Nejmenší sídlo se často označuje jako samota2. Významnějším venkovským sídlem je vesnice3, kde se již projevuje určitá ekonomická diferenciace. Sídla, ve kterých zemědělské činnosti nemají větší význam, vytvářejí města4. Kritéria pro odlišení vesnice a města se v jednotlivých zemích liší; někdy se berou za základ odlišení sídla, někdy obce (303-1); toto odlišení má význam pro vymezení městského a venkovského osídlení, resp. obyvatelstva. Město, kde sídlí vláda státu (305-5), se nazývá hlavní město5. Správní sídlo určité územní části (302-1) se označuje jako správní středisko6. Města mohou být rozdělena na obvody7.

  • 1. Sídlo n. územní lokalita představuje také souhrn obyvatelstva, které v něm bydlí. Dříve se u nás užíval ter. osada (osazené místo jako historicky primární), později Část obce s vlastním úředním názvem.
  • 3. Vesnice n. ves je zpravidla též obcí (303-1); ve venkovském osídlení může mít významnější vesnice funkci střediskové obce; dříve se užívalo pro významnější obce ter. městys. V některých zemích, např ve Francii, se na venkovské a městské nedělí obce, ale sídla; potom je možné určit venkovské sídlo.
  • 4. Město n. městské sídlo. V některých jazycích mají větší města zvláštní označení, např. též historická města.
  • 6. Fr. statistika rozlišuje aglomerované obyvatelstvo ve správním středisku obce a obyvatelstvo rozptýlené, tj. ostatní; tvoří-li rozptýlené obyvatelstvo významnější aglomerace, označuje se jako část obce, v opačném případě je podřízeno přímo správnímu středisku. Správní středisko může být např. též okresním městem nebo krajským městem; je jím fakticky i hlavní město.
  • 7. Většina větších měst se dělí na městské ěásti, čtvrtě nebo jinak pojmenované části, které mají určitý stupeň samosprávy. Někdy se města dělí pouze na volební obvody. Za sídliště se považují soubory obytných domů postavených zpravidla shodnou technologií v určitém období výstavby.

307

V procesu rozvoje sídelní sítě dochází často k faktickému územnímu slučování sídel nebo obcí, které si mohou ponechat svou správní samostatnost. Tím se vytváří aglomerace1; v jejím rámci můžeme rozlišit městské sídlo (306-4), které představuje jádro aglomerace2, a okolní sídla, označovaná někdy jako předměstí3 . Jako souměstí4 se označuje spojení řádově stejně velkých měst, sídel nebo aglomerací, které si zachovaly svoji individualitu. Někdy se však ter. souměstí používá jako syn. aglomerace. Spojení souměstí a velkých měst (306-4) vede k vytvoření metropolitních pásů5, které se prostírají na relativně velkém území.

  • 1. V případě, že ter. aglomerace se používá v obecnějším významu než v č., zdůrazňuje se v tomto smyslu spojení území více obcí nebo sídel.
  • 3. Za předměstí se někdy označují též části měst, které dříve byly samostatnými obcemi. Obce a sídla v okolí větších měst často vytvářejí předměstské zóny n. příměstské zóny. Pásma (302-4) vytvářející přechod mezi městským a venkovským osídlením mají v některých jazycích samostatné označení.
  • 4. Souměstín, konurbace vedou někdy k vytvoření metropolitních území. Ve Spojených státech amerických byly ke statistickým účelům vytvořeny standardní metropolitní statistická území. Ve Španělsku metropolitní území je oblast, která má jako své jádro hlavní město (306-5).
  • 5. Metropolitní pás se též nazývá megalopolis.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93