Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

32: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(Zdeněk Pavlík 1965)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''32'''-->
 
<!--'''32'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
{{Unmodified edition II}}
+
{{Unmodified edition I}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
 +
== 32 ==
  
  
 
=== 320 ===
 
=== 320 ===
  
Při studiu {{TextTerm|složení obyvatelstva podle pohlaví|1|320|OtherIndexEntry=pohlaví, složení obyvatelstva}} vytváříme různé {{NonRefTerm|ukazatele}}, kdy počet {{NonRefTerm|osob}} jednoho {{TextTerm|pohlaví|2|320}} vztahujeme k počtu {{NonRefTerm|osob}} druhého {{NonRefTerm|pohlaví}} nebo jako podíl z celkového {{NonRefTerm|počtu obyvatelstva}}. Je-li v čitateli počet {{NonRefTerm|mužů}}, mluvíme o ukazatelích {{TextTerm|maskulinity|3|320|IndexEntry=maskulinita}} obyvatelstva; je to jednak {{TextTerm|podíl mužů|4|320|OtherIndexEntry=muži, podíl}} v celkovém obyvatelstvu, jednak {{TextTerm|index maskulinity|5|320|OtherIndexEntry=maskulinita, index}}, který vyjadřuje poměr počtu {{NonRefTerm|mužů}} k počtu {{NonRefTerm|žen}}; podíl {{NonRefTerm|mužů}} se nejčastěji vyjadřuje ze 100 {{NonRefTerm|obyvatelů}}, {{NonRefTerm|index maskulinity}} na 100 {{NonRefTerm|žen}}.
+
Ukazatele {{TextTerm|složení podle pohlaví|1|320|OtherIndexEntry=pohlaví. složení podle ...}} vycházejí z poměru počtu obyvatelstva jednoho {{TextTerm|pohlaví|2|320}} k počtu druhého nebo obou pohlaví. Je-li v čitateli obyvatelstvo mužského pohlaví, mluvíme o ukazatelích {{TextTerm|maskulinity|3|320|IndexEntry=maskulinita}} obyvatelstva, ve vztahu k celému obyvatelstvu o {{TextTerm|koeficientu maskulinity|4|320|IndexEntry=koeficient maskulinity}}. Častěji se používá {{TextTerm|index maskulinity|5|320|OtherIndexEntry=maskulinita. index ...}}, tj. poměr počtu obyvatelstva mužského pohlaví k počtu obyvatelstva ženského pohlaví.
{{Note|3| Obdobně můžeme konstruovat {{NonRefTerm|ukazatele}} {{NoteTerm|feminity}}, kdy v čitateli bude počet {{NonRefTerm|žen}}.}}
 
{{Note|4| Obdobně jako podíl {{NonRefTerm|mužů}} můžeme uvažovat též {{NoteTerm|podíl žen}}.}}
 
{{Note|5| Podíl počtu žen k počtu {{NonRefTerm|mužů}} lze obdobně označit jako {{NoteTerm|index feminity}}.}}
 
  
 
=== 321 ===
 
=== 321 ===
  
{{TextTerm|Muž|1|321}} a {{TextTerm|žena|2|321}} označují jedince různého {{NonRefTerm|pohlaví}}; u {{NonRefTerm|dětí}} a {{NonRefTerm|mládeže}} se používá také ter. {{TextTerm|chlapec|3|321}} a {{TextTerm|dívka|4|321}}. Mluvíme-li o lidské bytosti bez rozlišení {{NonRefTerm|pohlaví}}, používáme ter. {{TextTerm|člověk|5|321}}.
+
{{TextTerm|Lidé|5|321}} se liší podle pohlaví na {{TextTerm|muže|1|321|IndexEntry=muž}} a {{TextTerm|ženy|2|321|IndexEntry=žena}}, u dětí se používá termínu {{TextTerm|chlapec|3|321}} a {{TextTerm|děvče|4|321}}.
{{Note|1| {{NonRefTerm|Muž je osoba}} mužského {{NonRefTerm|pohlaví}}.}}
+
{{Note|5| člověk, podst. m. j.,* {{NoteTerm|lide}}, podst m. mn.}}
{{Note|2| {{NonRefTerm|Zena je osoba}} ženského {{NonRefTerm|pohlaví}}.}}
 
{{Note|5| {{NonRefTerm|Člověk}} n. {{NoteTerm|lidská bytost}}; mn.č. {{NoteTerm|lidé}}.}}
 
  
 
=== 322 ===
 
=== 322 ===
  
{{TextTerm|Věk|1|322}} je jednou ze základních charakteristik používaných v {{NonRefTerm|demografii}}. Většinou se vyjadřuje v letech nebo letech a měsících; u malých {{NonRefTerm|dětí}} může být stanoven v měsících a dnech nebo v letech a desetinách let. V {{NonRefTerm|demografii}} se zpravidla vyjadřuje {{NonRefTerm|věk}} v počtu prožitých {{TextTerm|dokončených let|2|322|IndexEntry=dokončená léta|OtherIndexEntry=léta, dokončená}} a proto se též nazývá {{TextTerm|věkem při posledních narozeninách|3|322|IndexEntry=věk při posledních narozeninách|OtherIndexEntry=narozeniny, věk při posledních}}. Někdy se ve statistikách používá {{TextTerm|věk dosažený v daném roce|4|322}} vypočtený jako rozdíl mezi rokem {{NonRefTerm|pozorování}} a rokem {{NonRefTerm|narození}}. Jestliže se vychází ze započatého a nikoliv ukončeného roku jako např. v pojišťovnictví, lze určit též {{TextTerm|věk při příštích narozeninách|5|322|OtherIndexEntry=narozeniny, věk při příštích}}. Jako {{TextTerm|udaný věk|6|322|OtherIndexEntry=věk, udaný}} při {{NonRefTerm|sčítání lidu}} ({{RefNumber|20|2|1}}) nebo při zjišťování {{NonRefTerm|demografických událostí}} ({{RefNumber|20|1|3}}) bývá někdy zapsán věk při nejbližších {{NonRefTerm|narozeninách}}. Někdy se vyžaduje určení {{TextTerm|přesného věku|7|322|IndexEntry=přesný věk|OtherIndexEntry=věk přesný}}, aby se předešlo nejasnosti a {{NonRefTerm|věk}} nebyl vyjádřen v {{NonRefTerm|dokončených letech}}. Při zjišťování {{NonRefTerm|věku}} je možno požadovat uvedení {{NonRefTerm|data narození}}, {{NonRefTerm|věk}} při {{NonRefTerm|posledních narozeninách}} nebo {{NonRefTerm|věk}} bez bližší specifikace. Jestliže znalost {{NonRefTerm|věku}} mezi {{NonRefTerm|obyvatelstvem}} je málo rozšířena, používá se pro odhad stáří {{TextTerm|historického kalendáře|8|322|IndexEntry=historický kalendář|OtherIndexEntry=kalendář, historický}} n. přehledu {{NonRefTerm|událostí}} se známými daty, které se uskutečnily v průběhu uplynulých sto let.
+
Věk<sup>1</sup> n. {{TextTerm|chronologický věk|1|322|OtherIndexEntry=věk. chronologický ...}} n. {{TextTerm|stáří|1|322|2}} je jedním ze základních znaků užívaných ke studiu {{NonRefTerm|struktury obyvatelstva}} ({{RefNumber|14|4|4}}). Vyjadřuje se v letech nebo v letech a měsících případně u dětí nízkého věku v měsících a dnech, někdy též v letech a desetinách roků. Demografové zpravidla zaokrouhlují věk na nižší jednotky věku, vyjadřujíce tak {{TextTerm|dokončený věk|2|322|OtherIndexEntry=věk. dokončený ...}}, např. v letech, měsících apod.; stáří pak se zjišťuje otázkou na {{TextTerm|věk při posledních narozeninách|3|322}}. Aktuáři naopak (viz {{RefNumber|43|5|5}}) míní věkem věk při {{TextTerm|příštích narozeninách|4|322|IndexEntry=věk při příštích narozeninách}}. Někdy se data vztahují k věku {{TextTerm|nejbližších narozenin|5|322|IndexEntry=věk nejbližších narozenin}}. Za jistých okolností lze zpřesnit údaje tak, že jde o přesný {{TextTerm|věk|6|322|IndexEntry=přesný věk}}, abychom se vyhnuli záměně s věkem představujícím ve skutečnosti {{NonRefTerm|věkovou třídu (skupinu)}}. Ukážeme si rozdíl na příkladu: osoba dosáhne {{NonRefTerm|přesného věku}} 25 let v den svých 25. narozenin; naopak u zemřelých skupina zemřelých ve věku 25 let jsou ve skutečnosti osoby mezi 25. a 26. rokem přesného věku, stejně tak osoby staré 25 let v určitém okamžiku jsou ve skutečnosti v přesném věku 25,00 až 25,99 let.
{{Note|1| Syn. je {{NonRefTerm|stáří}}, které však v č. má také význam vysokého {{NonRefTerm|věku}}; {{NonRefTerm|věkem}} se v tomto smyslu myslí {{NonRefTerm|věk chronologický}}.}}
+
{{Note|1| Pojmu stáří se používá jednak jako synonyma pojmu {{NoteTerm|věk}} a jednak ve významu {{NoteTerm|vysokého věku}}. }}
{{Note|2| Počet {{NonRefTerm|dokončených let}} je základem pro určení {{NoteTerm|dokončeného věku}}. {{NonRefTerm|Třídění}} podle {{NonRefTerm|dokončených let}} vytváří {{NonRefTerm|věkové skupiny}}, kde oba krajní věky jsou zahrnuty, např. skupina 5-9 let zahrnuje {{NonRefTerm|osoby}} v pěti {{NonRefTerm|dokončených letech}}, tj. v letech 5 9 let včetně.}}
+
{{Note|2| Při určení {{NoteTerm|věkových skupin}} ({{RefNumber|32|5|2}}) se obvykle rozumí, že věkové extrémy jsou pojaty do souboru, např. věková skupina 6-13 znamená, že jde o osoby mezi 6. až 14. rokem věku ({{RefNumber|32|2|6}}).}}
{{Note|3| {{NoteTerm|Narozeniny}} odpovídají dnu v každém roce, ve kterém se daná {{NonRefTerm|osoba}} narodila. Narození v přestupném roce 29. února mají fakticky {{NonRefTerm|narozeniny}} pouze jednou za čtyři roky.}}
 
{{Note|4| Třídění podle {{NonRefTerm|věku dosaženého}} v {{NonRefTerm|daném roce}} je vlastně metoda {{NonRefTerm|třídění}} podle roku {{NonRefTerm|narození}}.}}
 
{{Note|7| Pro symbolické označení {{NonRefTerm|přesného věku}} doporučujeme používat řecké písmeno § (ksí) na rozdíl od {{NonRefTerm|dokončeného věku}} označovaného latinským písmenem x. {{NonRefTerm|Věkový interval}} je vlastně rozdíl mezi dvěma {{NonRefTerm|přesnými věky}}.}}
 
{{Note|8| {{NonRefTerm|Historický kalendář}} je vlastně {{NoteTerm|srovnávací kalendář}}, podle kterého se srovnává historická {{NonRefTerm|událost}} s rokem {{NonRefTerm|narození}}. V {{NonRefTerm|zemích}} s nedostatečně přesnou znalostí data {{NonRefTerm|narození}} dochází při {{NonRefTerm|sčítání}} k tzv. věkové akumulaci s častějším udáním {{NonRefTerm|věku}} končícího nulou nebo pětkou.}}
 
  
 
=== 323 ===
 
=== 323 ===
  
Někdy se v {{NonRefTerm|demografii}} používají ne zcela přesné ter. {{NonRefTerm|hovorového jazyka}} pro označení různých {{TextTerm|období života|1|323|IndexEntry=období, života|OtherIndexEntry=život, období}}. Období na začátku života se považuje za {{TextTerm|dětství|2|323}}. Za {{TextTerm|dítě|3|323}} označujeme {{NonRefTerm|jedince}}, který ještě nedosáhl {{NonRefTerm|věku zralosti}} (viz 620). Zcela na začátku svého života se {{NonRefTerm|dítě}} nazývá {{TextTerm|novorozenec|4|323}}. Ter. {{TextTerm|kojenec|5|323}} by se mělo užívat pouze pro {{NonRefTerm|děti}}, které ještě nepřestaly být kojeny; avšak v č. i některých jiných {{NonRefTerm|jazycích}} se takto označují {{NonRefTerm|děti}} do svých prvních {{NonRefTerm|narozenin}}. {{TextTerm|Děti předškolního věku|7|323|IndexEntry=děti, předškolního věku|OtherIndexEntry=předškolní věk, děti}} jsou {{NonRefTerm|děti}}, které ještě nedosáhly {{NonRefTerm|věku povinné školní docházky}}, která je u nás 6 let (viz 346). Naproti tomu {{TextTerm|školní děti|8|323|OtherIndexEntry=děti, školní}} jsou děti ve {{NonRefTerm|věku povinné školní docházky}}.
+
Někdy se v {{NonRefTerm|demografii}} používá k označení {{TextTerm|životních období|1|323|IndexEntry=životní období|OtherIndexEntry=období. životní ...}} výrazů hovorového jazyka. Na začátku života je {{TextTerm|dětství|2|323}}. {{TextTerm|Dítě|3|323}} označuje obecně jedince, který ještě nedosáhl věku zralosti (viz 620). Zcela na začátku svého života se dítě nazývá {{TextTerm|novorozenec|4|323}} (viz {{RefNumber|41|0|3}}]. Termínu {{TextTerm|kojenec|5|323}} by se mělo užívat jen pro děti, které ještě nebyly odstaveny; v {{NonRefTerm|demografii}} se ho užívá pro děti ve věku do 1 roku. Výraz {{TextTerm|batole|6|323}}, jímž se obvykle označuje dítě, které ještě neumí samo chodit, je v {{NonRefTerm|demografii}} málo užíván. {{TextTerm|Děti v předškolním věku|7|323|IndexEntry=dítě v předškolním věku|OtherIndexEntry=věk. dítě v předškolním ...}} jsou děti, které ještě nechodí do školy a nedosáhly ještě školního věku (tj. v ČSSR 6 let dokončeného věku, {{RefNumber|34|6|6}}]. Výraz {{TextTerm|dítě ve školním věku|8|323|OtherIndexEntry=věk. dítě ve školním ...}} n. {{TextTerm|školní dítě|8|323|2|OtherIndexEntry=dítě, školní ...}} je dítě ve věku 6-14 dokončených let.
{{Note|1| {{NonRefTerm|Období života}} n. {{NoteTerm|životní etapy}} je možno vymezovat z různých hledisek.}}
+
{{Note|4| {{NoteTerm|novorozenec}}, podst: dítě ve věku do 28 dnů, někde méně přesně do 1 měsíce — {{NoteTerm|novorozenecký}}, příd.}}
{{Note|6| Na rozdíl od {{NonRefTerm|kojence}} je {{NoteTerm|batole}} {{NonRefTerm|dítě}}, které ještě neumí samo chodit. Někdy je toto {{NonRefTerm|období}} nazýváno také {{NoteTerm|první dětství}} (fř., šp.).}}
+
{{Note|5| {{NoteTerm|Stáří}} do jednoho roku označujeme za {{NoteTerm|kojenecký věk}} n. {{NoteTerm|kojenecké stáří}}.}}
{{Note|7| Často se tím myslí {{NonRefTerm|děti}} patřící svým {{NonRefTerm|věkem}} do {{NonRefTerm|mateřské školy}}, které např. ve šp. jsou označeny samostatným ter.}}
 
{{Note|8| {{NonRefTerm|Děti}} školního věku se označují též jako {{NonRefTerm|školáči}}; tento ter. označuje v jiném významu také {{NonRefTerm|děti}}, které {{NonRefTerm|školu}} skutečně navštěvují.}}
 
  
 
=== 324 ===
 
=== 324 ===
  
Po {{NonRefTerm|dětství}} ({{RefNumber|32|3|2}}) následuje {{TextTerm|mladost|1|324}}, která je charakteristická pohlavním dospíváním. Ter. {{TextTerm|mladistvý|2|324}} se používá k označení osoby, která vstupuje do období dospívání; souhrnně se označují jako {{TextTerm|mládež|3|324}}. Poté následuje období {{TextTerm|dospělosti|4|324|IndexEntry=dospělost}} a lidé žijící v tomto období se označují jako {{TextTerm|dospělí|5|324|IndexEntry=dospělý}}. Posledním obdobím života je {{TextTerm|stáří|6|324}}, jehož počátek není přesně určen a označuje se jako {{TextTerm|důchodový věk|7|324|OtherIndexEntry=věk důchodový}}; někdy se za něj považuje {{NonRefTerm|věk}}, kdy se většinou odchází do důchodu, tj. 60 - 65 let. {{NonRefTerm|Lidé}} žijící v tomto období se považují za {{TextTerm|staré osoby|8|324|IndexEntry=stará osoba|OtherIndexEntry=osoba, stará}}.
+
Přechod z {{NonRefTerm|dětství}} do {{TextTerm|mládí|1|324}} n. {{TextTerm|dospívání|1|324|2}} je provázen znaky pohlavního dozrávání ({{RefNumber|62|0|2}}]. Výraz {{TextTerm|dospívající|2|324}} (jinoch, dívka) označuje obecně jedince, kteří vstupují do {{NonRefTerm|věku dospívání}}. Pojmu {{TextTerm|mládež|3|324}} užívá se pro označení osob blížících se věku {{TextTerm|zralosti|4|324|IndexEntry=zralost}} n. {{TextTerm|dospělosti|4|324|2|IndexEntry=dospělost}}, který následuje za {{NonRefTerm|dospíváním}}. Výraz {{TextTerm|dospělí|5|324}} n. {{TextTerm|zralí|5|324|2}} označuje osoby ve věku dospělosti n. zralosti. Protože objektivně nelze stanovit začátek {{TextTerm|stáří|6|324}}, určuje se stáří konvenčně věkem 60 nebo 65 let, případně tzv. {{TextTerm|důchodovým věkem|7|324|IndexEntry=důchodový věk|OtherIndexEntry=věk. důchodový ...}}, v němž je nárok na důchod. Osoby, které překročily tento věk, se označují za {{TextTerm|starce|8|324|IndexEntry=starec}} n. {{TextTerm|staré osoby|8|324|2|IndexEntry=stará osoba}}.
{{Note|1| {{NonRefTerm|Mladost}} n. {{NoteTerm|mládí}} nebývá přesně vymezeno, i když se často používá jako jeho syn. ter. {{NoteTerm|adolescence}}, kterým se myslí období mezi {{NonRefTerm|pubertou}} a {{NonRefTerm|dospělostí}}. Období {{NonRefTerm|mladosti}} mezi {{NonRefTerm|dětstvím}} a {{NonRefTerm|adolescencí}} má v {{NonRefTerm|některých jazycích}} (např. v rus.) samostatný ter.}}
 
{{Note|3| {{NonRefTerm|Mládež n}}. {{NoteTerm|mladí lidé}}; {{NonRefTerm|mládež mezi}} 13 a 19 lety se v angl. (USA) označuje zvláštním ter. {{NoteTerm|teenager}}.}}
 
{{Note|4| {{NonRefTerm|Dospělost}} ve smyslu {{NoteTerm|zralosti}}.}}
 
{{Note|5| {{NonRefTerm|Dospělí}} n. {{NonRefTerm|plnoletí}} se nacházejí ve {{NonRefTerm|věku dospělosti}} n. {{NoteTerm|plnoletosti}}, což má též právní důsledky; ve většině zemí i u nás se za {{NonRefTerm|věk plnoletosti}} považuje 18 let. Do té doby jsou {{NonRefTerm|mladiství}} n. {{NoteTerm|neplnoletí}}.}}
 
{{Note|8| Staří {{NonRefTerm|lidé}} se někdy dělí na více skupin, např. na {{NonRefTerm|osoby}} vyššího {{NonRefTerm|stáří}} nad 80 let nebo extrémně vysokého {{NonRefTerm|stáří}} nad 95 nebo 100 let. Někdy se hovoří též o {{NoteTerm|třetím věku}} nebo o {{NoteTerm|čtvrtém věku}} (fr., šp.). Některé ter. pro staré {{NonRefTerm|osoby}} mají různé vedlejší významy, např. {{NoteTerm|letité osoby}} (něm.) apod. Právně stanovený {{NonRefTerm|věk}} získání nároku na starobní důchod se nazývá {{NoteTerm|důchodový věk}}.}}
 
  
 
=== 325 ===
 
=== 325 ===
  
{{NonRefTerm|Třídění obyvatelstva}} podle {{NonRefTerm|věku}} se provádí buď podle {{TextTerm|jednotek věku|1|325|IndexEntry=jednotka, věku|OtherIndexEntry=věk, jednotka}} nebo podle {{TextTerm|věkových skupin|2|325|IndexEntry=věková skupina|OtherIndexEntry=skupina, věková}}, často podle {{TextTerm|pětiletých věkových skupin|3|325|IndexEntry=pětiletá věková skupina}} nebo podle {{TextTerm|velkých skupin věku|4|325|IndexEntry=velká skupina věku|OtherIndexEntry=věk, velká skupina}}, např. 0-19, 20-59, 60 {{NoteTerm|a}} více let; na rozdíl od {{NonRefTerm|jednotek věku}} se někdy {{NonRefTerm|třídění}} provádí podle {{TextTerm|roku narození|5|325|IndexEntry=rok narození|OtherIndexEntry=narození, rok}}. {{TextTerm|Rozložení podle věku|6|325|OtherIndexEntry=věk, rozložení}} {{NonRefTerm|obyvatelstva}} spolu {{NoteTerm|s}} rozdělením podle {{NonRefTerm|pohlaví}} je možno graficky znázornit {{TextTerm|věkovou pyramidou|7|325|IndexEntry=věková pyramida|OtherIndexEntry=pyramida, věková}}.
+
Třídění obyvatelstva podle věku se provádí podle {{TextTerm|věkových jednotek|1|325|IndexEntry=věková jednotka}} nebo podle {{TextTerm|věkových skupin|2|325|IndexEntry=věková skupina}}, zejména podle {{TextTerm|pětiletých věkových skupin|3|325|IndexEntry=pětiletá věková skupina|OtherIndexEntry=skupina. pětiletá věková ...}} nebo ještě podle {{TextTerm|širších věkových skupin|4|325|IndexEntry=širší věková skupina|OtherIndexEntry=skupina. širší věková ...}}, např.0-19, 20-59, 60 a více let. Vedle třídění podle {{NonRefTerm|věku}} se někdy používá třídění podle {{TextTerm|ročníků narození|5|325|IndexEntry=ročník narození}}. Věkové {{TextTerm|složení|6|325|IndexEntry=věkové složení|OtherIndexEntry=složení. věkové ...}} n. {{TextTerm|věková struktura|6|325|2}} n. {{TextTerm|složení obyvatelstva podle věku|6|325|3}} (viz {{RefNumber|14|4|4}}) se vyjadřuje graficky, zároveň s rozdělením podle pohlaví, dvojitým {{NonRefTerm|histogramem}} ({{RefNumber|15|5|8}}) nazývaným podle svého vzhledu {{TextTerm|věková pyramida|7|325|OtherIndexEntry=pyramida. Věková ...}}, ev. dvojitým {{NonRefTerm|polygonem}}, nazývaným {{TextTerm|strom života|7|325|2}}.
{{Note|5| Syn. je {{NonRefTerm|ročník}} ({{RefNumber|11|6|1}}*).}}
 
{{Note|6| {{NonRefTerm|Rozložení podle věku je}} syn. {{NoteTerm|věkové struktury}}.}}
 
{{Note|7| {{NonRefTerm|Věková pyramida}} je vlastně dvojitý {{NonRefTerm|histogram}} ({{RefNumber|15|5|8}}); při použití dvojitého {{NonRefTerm|polygonu}} ({{RefNumber|15|5|7}}) dostaneme {{NoteTerm|strom života}}; ve skutečnosti jde o znázornění {{NonRefTerm|věkových skupin}} nad sebou od nejnižších k nejvyšším jako by se jednalo o stavbu, což je vyjádřeno např. přímo v něm. ter.}}
 
  
 
=== 326 ===
 
=== 326 ===
  
{{TextTerm|Průměrný věk|1|326|OtherIndexEntry=věk průměrný}} {{NonRefTerm|obyvatelstva}} je {{NonRefTerm|aritmeticky průměr}} ({{RefNumber|14|0|2}}) {{NonRefTerm|věku}} všech obyvatelů, {{TextTerm|věkový medián|2|326|OtherIndexEntry=medián, věkový}} rozděluje {{NonRefTerm|obyvatelstvo}} podle {{NonRefTerm|věku}} na dvě stejně početné skupiny (viz {{RefNumber|14|0|6}}). Jestliže se v {{NonRefTerm|obyvatelstvu}} zvětšuje podíl {{NonRefTerm|starých osob}} ({{RefNumber|32|4|8}}), hovoříme o {{TextTerm|stárnutí|3|326}} {{NonRefTerm|obyvatelstva }}; při opačném procesu, kdy se zvětšuje podíl {{NonRefTerm|mladých osob}}, hovoříme o {{TextTerm|mládnutí|4|326}} {{NonRefTerm|obyvatelstva}}. {{TextTerm|Stará populace|5|326|OtherIndexEntry=populace, stará}} má vysoký podíl {{NonRefTerm|starých lidí}}, {{TextTerm|mladá populace|6|326|OtherIndexEntry=populace, mladá}} má vysoký podíl {{NonRefTerm|dětí a mládeže}}. {{NonRefTerm|Stárnutí obyvatelstva}} nelze zaměňovat s metodou {{NonRefTerm|posouvání věkových skupin}} pomocí {{NonRefTerm|pravděpodobnosti přežití}} ({{RefNumber|43|1|4}}) při výpočtu {{NonRefTerm|demografických prognóz}} (viz 720), kdy dochází také k hypotetickému procesu, při kterém výchozí {{NonRefTerm|věková struktura}} vlastně {{TextTerm|stárne|7|326|IndexEntry=stárnout}}.
+
{{TextTerm|Průměrný věk|1|326|OtherIndexEntry=věk. průměrný ...}} je {{NonRefTerm|průměr}} ({{RefNumber|14|0|1}}) věku všech členů populace, {{TextTerm|věkový medián|2|326|OtherIndexEntry=medián. věkový ...}} obyvatelstva je ten věk, který dělí obyvatelstvo na dvě stejně veliké {{NonRefTerm|skupiny}} (viz {{RefNumber|14|0|6}}). Růst podílu starého obyvatelstva se nazývá {{TextTerm|stárnutím|3|326|IndexEntry=stárnutí}} n. přesněji {{TextTerm|demografickým stárnutím|3|326|2|IndexEntry=demografické stárnutí|OtherIndexEntry=stárnutí. demografické ...}}. Obrácený proces se nazývá {{TextTerm|mládnutím|4|326|IndexEntry=mládnutí}} n. {{TextTerm|demografickým mládnutím|4|326|2|IndexEntry=demografické mládnutí|OtherIndexEntry=mládnutí. demografické ...}}. Technika užívaná při {{NonRefTerm|projekcích obyvatelstva}} ({{RefNumber|72|0|1}}) spočívající v {{TextTerm|přesouvání věkových skupin|5|326}} obyvatelstva pomocí {{TextTerm|koeficientů dožití|6|326|IndexEntry=koeficient dožití|OtherIndexEntry=dožití. koeficient ...}} se v některých cizích jazycích označuje také jako stárnutí.
{{Note|3| Aby nedošlo k omylu, je vhodnější hovořit o {{NoteTerm|stárnutí obyvatelstva}} n. o {{NoteTerm|demografickém stárnutí}}.}}
 
{{Note|4| Také zde je vhodnější hovořit o {{NoteTerm|mládnutí obyvatelstva}} nebo o demografickém mládnutí, které je zpravidla důsledkem zvýšení úrovně {{NonRefTerm|porodnosti}}.}}
 
{{Note|7| V č. se v tomto smyslu na rozdíl od jiných {{NonRefTerm|jazyků}} místo ter. {{NonRefTerm|stárnutí}} používá ter. přežívání do vyššího {{NonRefTerm|věku}}.}}
 
  
 
=== 327 ===
 
=== 327 ===
  
{{NonRefTerm|Demografické stárnutí}} ({{RefNumber|32|6|3}}) je nutno odlišovat také od {{TextTerm|individuálního stárnutí|1|327|IndexEntry=individuální stárnutí|OtherIndexEntry=stárnutí individuální}} a od prodlužování {{NonRefTerm|délky lidského života}} n. od {{TextTerm|prodlužování lidského života|2|327|OtherIndexEntry=lidský život, prodlužování}} jako důsledku zlepšování životních podmínek a lékařské péče. Indivi-duální {{TextTerm|fyziologický věk|3|327|OtherIndexEntry=věk fyziologický}} závisí na stavu tkání a orgánů {{NonRefTerm|člověka}}, {{TextTerm|mentální věk|4|327|OtherIndexEntry=věk mentální}} na úrovni jeho duševních schopností v porovnání s průměrnými schopnostmi {{NonRefTerm|lidí}} ve shodném věku. Naproti tomu {{TextTerm|chronologický věk|5|327|OtherIndexEntry=věk chronologický}} je počítán od {{TextTerm|data narozeni|6|327|IndexEntry=datum narození|OtherIndexEntry=narození, datum}} .
+
{{NonRefTerm|Demografické stárnutí}} obyvatelstva ({{RefNumber|32|6|3}}) nutno odlišit jednak od {{TextTerm|individuálnílio stárnutí osob|1|327|IndexEntry=individuální stárnutí osob|OtherIndexEntry=stárnutí. individuální ... osob}}, jednak od {{TextTerm|prodlužování lidského věku|2|327|OtherIndexEntry=věk. prodlužování lidského ...}} zdokonalováním lékařských metod a zlepšováním životních podmínek. {{TextTerm|Fysiologickým věkem|3|327|IndexEntry=fysiologický věk|OtherIndexEntry=věk. fysiologický ...}} a {{TextTerm|mentálním věkem|4|327|IndexEntry=mentální věk|OtherIndexEntry=věk. mentální ...}} nazýváme věk, jemuž odpovídá stav tkání lidského organismu na jedné straně a duševní schopnosti na straně druhé. Ve srovnání s tím {{NonRefTerm|chronologicky věk}} ({{RefNumber|32|2|1}}) je věk měřený počtem let uplynulých ode {{TextTerm|dne narození|5|327|IndexEntry=den narození|OtherIndexEntry=narození. den ...}} příslušného jednotlivce. {{TextTerm|Inteligenční kvocient|6|327|OtherIndexEntry=kvocient. inteligenční ...}} — zkratka {{NonRefTerm|IQ}}, jehož se užívá zejména při studiu duševního vývoje dětí, je poměr mentálního věku osoby a věku chronologického.
{{Note|1| V případě jednotlivých {{NonRefTerm|osob}} mluvíme také o jejich {{NonRefTerm|stárnutí}}.}}
 
{{Note|2| Při {{NonRefTerm|prodlužování lidského života}} dochází ke zvyšování {{NoteTerm|dlouhověkosti}}.}}
 
{{Note|4| {{NonRefTerm|Mentální vek}} určuje v jistém smyslu {{NoteTerm|duševní zralost}} (něm.).}}
 
{{Note|6| Porovnáním {{NonRefTerm|mentálního}} a {{NonRefTerm|chronologického věku}} se může určovat intelektuální úroveň dané {{NonRefTerm|osoby}} (poměr obou věků), který vyjadřuje její tzv. inteligenční kvocient (IQ).}}
 
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Verze z 16. 2. 2010, 13:40


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Šablona:Unmodified edition I

zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

32

320

Ukazatele složení podle pohlaví1 vycházejí z poměru počtu obyvatelstva jednoho pohlaví2 k počtu druhého nebo obou pohlaví. Je-li v čitateli obyvatelstvo mužského pohlaví, mluvíme o ukazatelích maskulinity3 obyvatelstva, ve vztahu k celému obyvatelstvu o koeficientu maskulinity4. Častěji se používá index maskulinity5, tj. poměr počtu obyvatelstva mužského pohlaví k počtu obyvatelstva ženského pohlaví.

321

Lidé5 se liší podle pohlaví na muže1 a ženy2, u dětí se používá termínu chlapec3 a děvče4.

  • 5. člověk, podst. m. j.,* lide, podst m. mn.

322

Věk1 n. chronologický věk1 n. stáří1 je jedním ze základních znaků užívaných ke studiu struktury obyvatelstva (144-4). Vyjadřuje se v letech nebo v letech a měsících případně u dětí nízkého věku v měsících a dnech, někdy též v letech a desetinách roků. Demografové zpravidla zaokrouhlují věk na nižší jednotky věku, vyjadřujíce tak dokončený věk2, např. v letech, měsících apod.; stáří pak se zjišťuje otázkou na věk při posledních narozeninách3. Aktuáři naopak (viz 435-5) míní věkem věk při příštích narozeninách4. Někdy se data vztahují k věku nejbližších narozenin5. Za jistých okolností lze zpřesnit údaje tak, že jde o přesný věk6, abychom se vyhnuli záměně s věkem představujícím ve skutečnosti věkovou třídu (skupinu). Ukážeme si rozdíl na příkladu: osoba dosáhne přesného věku 25 let v den svých 25. narozenin; naopak u zemřelých skupina zemřelých ve věku 25 let jsou ve skutečnosti osoby mezi 25. a 26. rokem přesného věku, stejně tak osoby staré 25 let v určitém okamžiku jsou ve skutečnosti v přesném věku 25,00 až 25,99 let.

  • 1. Pojmu stáří se používá jednak jako synonyma pojmu věk a jednak ve významu vysokého věku.
  • 2. Při určení věkových skupin (325-2) se obvykle rozumí, že věkové extrémy jsou pojaty do souboru, např. věková skupina 6-13 znamená, že jde o osoby mezi 6. až 14. rokem věku (322-6).

323

Někdy se v demografii používá k označení životních období1 výrazů hovorového jazyka. Na začátku života je dětství2. Dítě3 označuje obecně jedince, který ještě nedosáhl věku zralosti (viz 620). Zcela na začátku svého života se dítě nazývá novorozenec4 (viz 410-3]. Termínu kojenec5 by se mělo užívat jen pro děti, které ještě nebyly odstaveny; v demografii se ho užívá pro děti ve věku do 1 roku. Výraz batole6, jímž se obvykle označuje dítě, které ještě neumí samo chodit, je v demografii málo užíván. Děti v předškolním věku7 jsou děti, které ještě nechodí do školy a nedosáhly ještě školního věku (tj. v ČSSR 6 let dokončeného věku, 346-6]. Výraz dítě ve školním věku8 n. školní dítě8 je dítě ve věku 6-14 dokončených let.

  • 4. novorozenec, podst: dítě ve věku do 28 dnů, někde méně přesně do 1 měsíce — novorozenecký, příd.
  • 5. Stáří do jednoho roku označujeme za kojenecký věk n. kojenecké stáří.

324

Přechod z dětství do mládí1 n. dospívání1 je provázen znaky pohlavního dozrávání (620-2]. Výraz dospívající2 (jinoch, dívka) označuje obecně jedince, kteří vstupují do věku dospívání. Pojmu mládež3 užívá se pro označení osob blížících se věku zralosti4 n. dospělosti4, který následuje za dospíváním. Výraz dospělí5 n. zralí5 označuje osoby ve věku dospělosti n. zralosti. Protože objektivně nelze stanovit začátek stáří6, určuje se stáří konvenčně věkem 60 nebo 65 let, případně tzv. důchodovým věkem7, v němž je nárok na důchod. Osoby, které překročily tento věk, se označují za starce8 n. staré osoby8.

325

Třídění obyvatelstva podle věku se provádí podle věkových jednotek1 nebo podle věkových skupin2, zejména podle pětiletých věkových skupin3 nebo ještě podle širších věkových skupin4, např.0-19, 20-59, 60 a více let. Vedle třídění podle věku se někdy používá třídění podle ročníků narození5. Věkové složení6 n. věková struktura6 n. složení obyvatelstva podle věku6 (viz 144-4) se vyjadřuje graficky, zároveň s rozdělením podle pohlaví, dvojitým histogramem (155-8) nazývaným podle svého vzhledu věková pyramida7, ev. dvojitým polygonem, nazývaným strom života7.

326

Průměrný věk1 je průměr (140-1) věku všech členů populace, věkový medián2 obyvatelstva je ten věk, který dělí obyvatelstvo na dvě stejně veliké skupiny (viz 140-6). Růst podílu starého obyvatelstva se nazývá stárnutím3 n. přesněji demografickým stárnutím3. Obrácený proces se nazývá mládnutím4 n. demografickým mládnutím4. Technika užívaná při projekcích obyvatelstva (720-1) spočívající v přesouvání věkových skupin5 obyvatelstva pomocí koeficientů dožití6 se v některých cizích jazycích označuje také jako stárnutí.

327

Demografické stárnutí obyvatelstva (326-3) nutno odlišit jednak od individuálnílio stárnutí osob1, jednak od prodlužování lidského věku2 zdokonalováním lékařských metod a zlepšováním životních podmínek. Fysiologickým věkem3 a mentálním věkem4 nazýváme věk, jemuž odpovídá stav tkání lidského organismu na jedné straně a duševní schopnosti na straně druhé. Ve srovnání s tím chronologicky věk (322-1) je věk měřený počtem let uplynulých ode dne narození5 příslušného jednotlivce. Inteligenční kvocient6 — zkratka IQ, jehož se užívá zejména při studiu duševního vývoje dětí, je poměr mentálního věku osoby a věku chronologického.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93