Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

33: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík 1965)
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''33'''-->
 
<!--'''33'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
{{Unmodified edition I}}
+
{{Unmodified edition II}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
Řádka 10: Řádka 10:
 
=== 330 ===
 
=== 330 ===
  
Obyvatelé státu se dělí na {{TextTerm|občany|1|330|IndexEntry=občan}} příslušného státu, kteří jsou {{TextTerm|státními příslušníky|1|330|2|IndexEntry=státní příslušník|OtherIndexEntry=příslušník. státní ...}} a na {{TextTerm|cizince|2|330|IndexEntry=cizinec}}, kteří mohou býti buď příslušníky jiného státu nebo {{TextTerm|bezdomovci|3|330|IndexEntry=bezdomovec}}, tj. nemají žádné {{TextTerm|státní občanství|4|330|OtherIndexEntry=občanství. státní ...}}. {{NonRefTerm|Státní občanství}} se v některých jazycích označuje dvěma termíny, např. ve franštině {{NonRefTerm|nationalité}} n. {{NonRefTerm|citoyenneté}}, v angličtině {{NonRefTerm|nationality}} n. {{NonRefTerm|citizenship}} (což jsou synonyma; u těchto jazyků je pak nutno rozeznávat mezi {{NonRefTerm|státním občanstvím (nationalité politique)}} n. {{TextTerm|národností|5|330|IndexEntry=národnost}} {{NonRefTerm|(nationalité ethnique)}}resp. {{NonRefTerm|ethnic nationality}} — viz 333) u {{TextTerm|států národnostně smíšených|6|330|IndexEntry=národnostně smíšený stát|OtherIndexEntry=stát národnostní}} n. {{TextTerm|států národnostních|6|330|2|IndexEntry=stát. národnostní ...|OtherIndexEntry=národnostní. stát ...}}.
+
{{NonRefTerm|Obyvatelé}} určitého {{NonRefTerm|státu}} mohou být buď jeho {{TextTerm|občané|1|330|IndexEntry=občan}} nebo {{TextTerm|cizinci|2|330|IndexEntry=cizinec}}, kteří mohou být občany jiného {{NonRefTerm|státu}} nebo mohou být {{TextTerm|osoby bez občanství|3|330|IndexEntry=osoba, bez občanství|OtherIndexEntry=občanství, osoba bez}}, tj. nemají žádné {{TextTerm|státní občanství|4|330|OtherIndexEntry=občanství, státní}}. {{NonRefTerm|Státní občanství}} je nutno odlišit od {{TextTerm|národnosti|5|330|IndexEntry=národnost}}; v některých {{NonRefTerm|státech}} může žít společně více {{NonRefTerm|národností}} s jedním {{NonRefTerm|státním občanstvím}}, jde o tzv. {{TextTerm|mnohonárodnostní stát|6|330|OtherIndexEntry=stát, mnohonárodnostní}}.
 +
{{Note|1| {{NonRefTerm|Občané}} určitého {{NonRefTerm|státu}} jsou podle historických tradic, které se mnohde ještě udržují, vlastně jeho {{NoteTerm|poddanými}}; vzhledem k tomu, že v některých jazycích se ztotožňuje {{NonRefTerm|stát}} a {{NonRefTerm|národ}}, odpovídají tomu i příslušné ter. pro {{NonRefTerm|občany}}. Mezi {{NonRefTerm|občany a. poddanými}} byl někdy právní rozdíl, zejména v bývalých {{NonRefTerm|koloniích}}; občané v {{NonRefTerm|protektorátech}} byli označováni jako {{NoteTerm|chráněnci}} (fr., šp.).}}
 +
{{Note|3| V jistém smyslu jsou to vlastně {{NonRefTerm|bezdomovci}}, i když pro tento ter. se vžil jiný význam. }}
 +
{{Note|4| {{NonRefTerm|Státní občanství}} je ve smyslu ztotožnění {{NonRefTerm|státu}} a {{NonRefTerm|národa též}} v některých {{NonRefTerm|jazycích}} označováno za {{NonRefTerm|národnost}} a pro odlišení od skutečné {{NonRefTerm|národnosti}} se používá ter. {{NoteTerm|politická národnost}} (angl., fh, šp.) na rozdíl od etnické {{NoteTerm|národnosti}} n. {{NoteTerm|příslušnosti}} (něm.).}}
  
 
=== 331 ===
 
=== 331 ===
  
{{TextTerm|Naturalisace|1|331}} n. udělení státního občanství {{NonRefTerm|cizinci}} ({{RefNumber|33|0|2}}) dělá z obyvatele {{TextTerm|naturalisovaného|2|331|IndexEntry=naturalisovaný}} {{NonRefTerm|státního občana}} ({{RefNumber|33|0|1}}); provádí se {{TextTerm|listinou o udělení státního občanství|3|331|IndexEntry=listina o udělení státního občanství|OtherIndexEntry=občanství. listina o udělení státního ...}}. Některé právní systémy znají {{TextTerm|odnětí státního občanství|4|331|OtherIndexEntry=občanství. odnětí státního ...}}, resp. za určitých okolností {{TextTerm|ztrátu státního občanství|5|331|IndexEntry=ztráta státního občanství|OtherIndexEntry=občanství. ztráta státního ...}}. Třídění obyvatelstva podle státního občanství může býti komplikováno případy {{TextTerm|dvojího státního občanství|6|331|IndexEntry=dvojí státní občanství}}. U cizinců se rozeznávají {{TextTerm|cizinci se stálým bydlištěm|7|331|IndexEntry=cizinec se stálým bydlištěm}}, kteří v zemi bydlí, a {{TextTerm|cizinci s přechodným pobytem|8|331|IndexEntry=cizinec s přechodným pobytem}}, kteří jsou v zemi jen dočasně.
+
Ter. {{TextTerm|naturalizace|1|331}} označuje udělení {{NonRefTerm|státního občansfrí cizinci}} ({{RefNumber|30|3|2}}), který se tím stane {{TextTerm|naturalizovaným|2|331|IndexEntry=naturalizovaný}}. K prokázání této skutečnosti se vydává {{TextTerm|osvědčení o státním občanství|3|331|OtherIndexEntry=občanství, osvědčení o státním}}; v některých {{NonRefTerm|zemích}} existuje právní možnost {{TextTerm|odnětí státního občanství|4|331|OtherIndexEntry=občanství, odnětí státního}}, jehož důsledkem je {{TextTerm|ztráta státního občanství|5|331|OtherIndexEntry=občanství, ztráta státního}}. {{NonRefTerm|Třídění obyvatelstva}} podle {{NonRefTerm|státní příslušnosti}} může být komplikováno existencí {{TextTerm|dvojího státního občanství|6|331|IndexEntry=dvoj í státní občanství|OtherIndexEntry=státní občanství, dvoj í}}. Mezi {{NonRefTerm|cizinci}} se někdy {{NonRefTerm|rozeznávají}} {{TextTerm|cizinec se stálým bydlištěm|7|331|IndexEntry=cizinec, se stálým bydlištěm|OtherIndexEntry=stálé bydliště, cizinec}} v dané {{NonRefTerm|zemi}} a {{NoteTerm|cizinec}} s {{TextTerm|přechodným bydlištěm|8|331|IndexEntry=cizinec, spřechodným bydlištěm|OtherIndexEntry=přechodné bydliště, cizinec}}.
{{Note|7| cizozemec, podst m.: v odborné terminologii eizieec se stálým bydlištěm v zemi}}
+
{{Note|1| K {{NonRefTerm|naturalizaci}} může v některých zemích dojít též jiným způsobem než udělením, např. {{NoteTerm|prohlášením státního občanství}} (fh), jsou-li splněny určité podmínky.}}
{{Note|8| cizinec v užším smyslu}}
+
{{Note|4| {{NonRefTerm|Odnětí státního občanství n}}. též {{NoteTerm|zrušení státního občanství}} (něm., šp.).}}
 +
{{Note|7| V tomto smyslu se používá někdy též ter. {{NoteTerm|cizozemec}} (fr.). U nás existují navíc kategorie {{NonRefTerm|cizinců}} s povolením k {{NonRefTerm|dlouhodobému}} a {{NonRefTerm|trvalému pobytu}}.}}
 +
{{Note|8| V případě {{NonRefTerm|cizince s přechodným pobytem}} jde většinou o {{NoteTerm|cizince na návštěvě}} (angl.).}}
  
 
=== 332 ===
 
=== 332 ===
  
Osoby narozené v některé zemi tvoří {{TextTerm|domorodce|1|332|IndexEntry=domorodec}} n. {{TextTerm|rodáky|1|332|2|IndexEntry=rodák}} této země. Osoby žijící na určitém území, kde žili již jejich předkové po velmi dlouhou dobu, nazýváme {{TextTerm|autochthony|2|332|IndexEntry=autochthon}}, n. {{TextTerm|praobyvateli|2|332|2|IndexEntry=praobyvatel}} n. {{TextTerm|původním obyvatelstvem|2|332|3|IndexEntry=původní obyvatelstvo}}. Některé statistiky rozeznávají mezi obyvateli {{TextTerm|narozenými v zemi|3|332|IndexEntry=obyvatel narozený v zemi}} (ve státě) a obyvateli {{TextTerm|narozenými v cizině|4|332|IndexEntry=obyvatel narozený v cizině}}.
+
{{NonRefTerm|Osoby}} žijící na {{NonRefTerm|území}}, kde se {{NonRefTerm|narodily}}, se nazývají {{TextTerm|rodáci|1|332|IndexEntry=rodák}}. Jestliže jejich {{NonRefTerm|předkové}} patřili k původnímu {{NonRefTerm|obyvatelstvu}} daného {{NonRefTerm|území}}, nazýváme je {{TextTerm|praobyvateli|2|332|IndexEntry=praobyvatel}}. Ve statistikách se někdy rozlišuje mezi {{NonRefTerm|osobami}} {{TextTerm|narozenými v zemi|3|332|IndexEntry=narozený v zemi}} a {{TextTerm|narozenými v cizině|4|332|IndexEntry=narozený v cizině}}.
 +
{{Note|1| Ve stejném smyslu se používá v některých {{NonRefTerm|zemích}} i ter. {{NoteTerm|domorodec}}.}}
 +
{{Note|2| {{NonRefTerm|Domorodci}} n. {{NonRefTerm|praobyvateli}} n. {{NoteTerm|autochtony}} n. {{NoteTerm|původním obyvatelstvem}} se někdy nazývají též {{NonRefTerm|obyvatelé}} hospodářsky ne vyspělých {{NonRefTerm|oblastí}}.}}
  
 
=== 333 ===
 
=== 333 ===
  
V antropologii slovo {{TextTerm|plemeno|1|333}} n. {{TextTerm|rasa|1|333|2}} znamená soubor jedinců majících určité společné tělesné znaky, které se dědí. Výraz {{TextTerm|etnická skupina|2|333|OtherIndexEntry=skupina. etnická ...}} označuje soubor lidí společné řeči a kultury, který se ještě nevyvinul v národ. {{TextTerm|Slovem lid|3|333|IndexEntry=lid}} označuje se obecně soubor jedinců žijících společně na určitém území. Skupiny lidí, které žijí v určité zemi a liší se národnostně nebo rasově od většiny obyvatelstva této země, tvoří {{TextTerm|menšiny|4|333|IndexEntry=menšina}}.
+
{{NonRefTerm|Lidé}}, kteří mají stejné tělesné znaky, které se dědí, jsou považováni za příslušníky stejné {{TextTerm|rasy|1|333|IndexEntry=rasa}}. Naproti tomu lidé stejné {{NonRefTerm|kultury}}, {{NonRefTerm|jazyka}} a event. náboženských tradic jsou označováni za {{TextTerm|etnickou skupinu|2|333|IndexEntry=etnická skupina|OtherIndexEntry=skupina, etnická}}. V odb. literatuře se nepoužívá v tomto smyslu ter. {{TextTerm|lid|3|333}}, kterým se myslí kolektiv {{NonRefTerm|osob}} spojených společnou historií a mluvících {{NonRefTerm|stejnýmjazykem}}. {{NonRefTerm|Lidé}} žijící na určitém {{NonRefTerm|území}} a lišící se významně některými znaky od většiny {{NonRefTerm|obyvatelstva}} se označují jako {{TextTerm|menšina|4|333}}.
{{Note|4| např. {{NoteTerm|rasové menšiny, národnostní menšiny}} (viz {{RefNumber|30|5|2}} a {{RefNumber|35|0|5}}), {{NoteTerm|jazykové menšiny}} (viz {{RefNumber|34|0|1}}) apod.}}
+
{{Note|1| V Č. je syn. {{NoteTerm|plemeno}}.}}
 +
{{Note|2| Dříve se používalo ve stejném smyslu ter. {{NoteTerm|kmenová skupina}} (angl, šp.)}}
 +
{{Note|4| {{NonRefTerm|Menšiny}} mohou být různého druhu, např. {{NoteTerm|menšina etnická}}, {{NoteTerm|menšina jazyková}}, {{NoteTerm|menšina náboženská}}, {{NoteTerm|menšina národnostní}} apod.}}
  
 
=== 334 ===
 
=== 334 ===
  
Některé země dělí ve statistice obyvatelstvo podle {{TextTerm|barvy|1|334|IndexEntry=barva}} pleti. Nejčastěji se rozlišují {{TextTerm|běloši|2|334|IndexEntry=běloch}} od {{TextTerm|barevných|3|334|IndexEntry=barevný}}. {{TextTerm|Míšením|4|334|IndexEntry=míšení}} n. {{TextTerm|křížením|4|334|2|IndexEntry=křížení}} plemen vznikají {{TextTerm|míšencí|5|334|IndexEntry=míšenec}}.
+
V některých {{NonRefTerm|zemích}} se {{NonRefTerm|lidé}} dělí podle své {{TextTerm|barvy|1|334|IndexEntry=barva}}, resp. podle pigmentace své pokožky. Potom se rozlišují {{TextTerm|běloši|2|334|IndexEntry=běloch}} a {{TextTerm|barevní|3|334|IndexEntry=barevný}}. V důsledku sňatku osobz různých {{NonRefTerm|rasových}} a {{NonRefTerm|etnických skupin}} nebo {{NonRefTerm|osob}} s různou {{NonRefTerm|barvou}} pleti dochází k {{TextTerm|míšení|4|334}}. Výsledkem míšení je {{NonRefTerm|osoba}} {{TextTerm|smíšené krve|5|334|IndexEntry=krev smíšená}}.
{{Note|2| Běloch je hovorové označení příslušníka {{NoteTerm|europidního plemene}}; antropologie rozlišuje tři základní lidská plemena: {{NoteTerm|europidní, negroidní}} (hovorově {{NoteTerm|černochy]}} a {{NoteTerm|mongoioidní}} (hovorově {{NoteTerm|žluté plemeno)}}.}}
+
{{Note|1| {{NonRefTerm|Barvou}} se zde rozumí {{NoteTerm|barva pleti}}.}}
{{Note|5| {{NoteTerm|Míšenec}} {{NonRefTerm|bělocha s černochem}} se nazývá {{NoteTerm|mulat}}, {{NonRefTerm|bělocha s indiánem}} {{NoteTerm|mestic}} (v Latinské Americe); tato hovorová označení nejsou někdy zbavena rasistického nádechu a liší se podle zemí.}}
+
{{Note|2| {{NonRefTerm|Běloch}} je osoba bílé pleti n. {{NoteTerm|bílá osoba}} (angl.).}}
 +
{{Note|3| {{NonRefTerm|Barevní}} jsou osoby {{NoteTerm|barevné pleti}} na rozdíl od {{NonRefTerm|bělochů}}.}}
 +
{{Note|4| Při {{NonRefTerm|míšení}} n. {{NoteTerm|křížení}} dochází zpravidla k {{NonRefTerm|míšení}} příslušníků různých {{NonRefTerm|ras}}. {{NonRefTerm|Potomci}} narození ze {{NonRefTerm|svazků}}, kdy {{NonRefTerm|rodiče}} pocházejí z různých {{NonRefTerm|rasových skupin}}, se nazývají {{NoteTerm|míšenci}}; mají {{NoteTerm|smíšenou krev}} (angl.) nebo {{NoteTerm|smíšené rodiče}} (angl.). Pro některé typy {{NonRefTerm|míšenců}} existují zvláštní ter., např. při {{NonRefTerm|míšení}} {{NoteTerm|černocha}} a {{NonRefTerm|bělocha}} je potomkem {{NoteTerm|mulat}}, při {{NonRefTerm|míšení bělocha}} a amerického indiána {{NoteTerm|mestic}} apod. V angl. existuje i ter. pro {{NonRefTerm|míšence}} evropského a asijského původu {{NoteTerm|eurasian}}. V angl. zejména v USA se nahrazuje pejorativní název pro {{NonRefTerm|černocha}} {{NoteTerm|negr}} ter. {{NoteTerm|afroameričan}}.}}
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:50


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

33

330

Obyvatelé určitého státu mohou být buď jeho občané1 nebo cizinci2, kteří mohou být občany jiného státu nebo mohou být osoby bez občanství3, tj. nemají žádné státní občanství4. Státní občanství je nutno odlišit od národnosti5; v některých státech může žít společně více národností s jedním státním občanstvím, jde o tzv. mnohonárodnostní stát6.

  • 1. Občané určitého státu jsou podle historických tradic, které se mnohde ještě udržují, vlastně jeho poddanými; vzhledem k tomu, že v některých jazycích se ztotožňuje stát a národ, odpovídají tomu i příslušné ter. pro občany. Mezi občany a. poddanými byl někdy právní rozdíl, zejména v bývalých koloniích; občané v protektorátech byli označováni jako chráněnci (fr., šp.).
  • 3. V jistém smyslu jsou to vlastně bezdomovci, i když pro tento ter. se vžil jiný význam.
  • 4. Státní občanství je ve smyslu ztotožnění státu a národa též v některých jazycích označováno za národnost a pro odlišení od skutečné národnosti se používá ter. politická národnost (angl., fh, šp.) na rozdíl od etnické národnosti n. příslušnosti (něm.).

331

Ter. naturalizace1 označuje udělení státního občansfrí cizinci (303-2), který se tím stane naturalizovaným2. K prokázání této skutečnosti se vydává osvědčení o státním občanství3; v některých zemích existuje právní možnost odnětí státního občanství4, jehož důsledkem je ztráta státního občanství5. Třídění obyvatelstva podle státní příslušnosti může být komplikováno existencí dvojího státního občanství6. Mezi cizinci se někdy rozeznávají cizinec se stálým bydlištěm7 v dané zemi a cizinec s přechodným bydlištěm8.

  • 1. K naturalizaci může v některých zemích dojít též jiným způsobem než udělením, např. prohlášením státního občanství (fh), jsou-li splněny určité podmínky.
  • 4. Odnětí státního občanství n. též zrušení státního občanství (něm., šp.).
  • 7. V tomto smyslu se používá někdy též ter. cizozemec (fr.). U nás existují navíc kategorie cizinců s povolením k dlouhodobému a trvalému pobytu.
  • 8. V případě cizince s přechodným pobytem jde většinou o cizince na návštěvě (angl.).

332

Osoby žijící na území, kde se narodily, se nazývají rodáci1. Jestliže jejich předkové patřili k původnímu obyvatelstvu daného území, nazýváme je praobyvateli2. Ve statistikách se někdy rozlišuje mezi osobami narozenými v zemi3 a narozenými v cizině4.

  • 1. Ve stejném smyslu se používá v některých zemích i ter. domorodec.
  • 2. Domorodci n. praobyvateli n. autochtony n. původním obyvatelstvem se někdy nazývají též obyvatelé hospodářsky ne vyspělých oblastí.

333

Lidé, kteří mají stejné tělesné znaky, které se dědí, jsou považováni za příslušníky stejné rasy1. Naproti tomu lidé stejné kultury, jazyka a event. náboženských tradic jsou označováni za etnickou skupinu2. V odb. literatuře se nepoužívá v tomto smyslu ter. lid3, kterým se myslí kolektiv osob spojených společnou historií a mluvících stejnýmjazykem. Lidé žijící na určitém území a lišící se významně některými znaky od většiny obyvatelstva se označují jako menšina4.

  • 1. V Č. je syn. plemeno.
  • 2. Dříve se používalo ve stejném smyslu ter. kmenová skupina (angl, šp.)
  • 4. Menšiny mohou být různého druhu, např. menšina etnická, menšina jazyková, menšina náboženská, menšina národnostní apod.

334

V některých zemích se lidé dělí podle své barvy1, resp. podle pigmentace své pokožky. Potom se rozlišují běloši2 a barevní3. V důsledku sňatku osobz různých rasových a etnických skupin nebo osob s různou barvou pleti dochází k míšení4. Výsledkem míšení je osoba smíšené krve5.

  • 1. Barvou se zde rozumí barva pleti.
  • 2. Běloch je osoba bílé pleti n. bílá osoba (angl.).
  • 3. Barevní jsou osoby barevné pleti na rozdíl od bělochů.
  • 4. Při míšení n. křížení dochází zpravidla k míšení příslušníků různých ras. Potomci narození ze svazků, kdy rodiče pocházejí z různých rasových skupin, se nazývají míšenci; mají smíšenou krev (angl.) nebo smíšené rodiče (angl.). Pro některé typy míšenců existují zvláštní ter., např. při míšení černocha a bělocha je potomkem mulat, při míšení bělocha a amerického indiána mestic apod. V angl. existuje i ter. pro míšence evropského a asijského původu eurasian. V angl. zejména v USA se nahrazuje pejorativní název pro černocha negr ter. afroameričan.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93