Čeština - druhé vydání 2005

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

zpět na Hlavní strana | Předmluva | Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9 Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

33

330

Obyvatelé určitého státu mohou být buď jeho občané¹ nebo cizinci², kteří mohou být občany jiného státu nebo mohou být osoby bez občanství³, tj. nemají žádné státní občanství⁴. Státní občanství je nutno odlišit od národnosti⁵; v některých státech může žít společně více národností s jedním státním občanstvím, jde o tzv. mnohonárodnostní stát⁶.

• 1. Občané určitého státu jsou podle historických tradic, které se mnohde ještě udržují, vlastně jeho poddanými; vzhledem k tomu, že v některých jazycích se ztotožňuje stát a národ, odpovídají tomu i příslušné ter. pro občany. Mezi občany a. poddanými byl někdy právní rozdíl, zejména v bývalých koloniích; občané v protektorátech byli označováni jako chráněnci (fr., šp.).
• 3. V jistém smyslu jsou to vlastně bezdomovci, i když pro tento ter. se vžil jiný význam.
• 4. Státní občanství je ve smyslu ztotožnění státu a národa též v některých jazycích označováno za národnost a pro odlišení od skutečné národnosti se používá ter. politická národnost (angl., fh, šp.) na rozdíl od etnické národnosti n. příslušnosti (něm.).

331

Ter. naturalizace¹ označuje udělení státního občansfrí cizinci (303-2), který se tím stane naturalizovaným². K prokázání této skutečnosti se vydává osvědčení o státním občanství³; v některých zemích existuje právní možnost odnětí státního občanství⁴, jehož důsledkem je ztráta státního občanství⁵. Třídění obyvatelstva podle státní příslušnosti může být komplikováno existencí dvojího státního občanství⁶. Mezi cizinci se někdy rozeznávají cizinec se stálým bydlištěm⁷ v dané zemi a cizinec s přechodným bydlištěm⁸.

• 1. K naturalizaci může v některých zemích dojít též jiným způsobem než udělením, např. prohlášením státního občanství (fh), jsou-li splněny určité podmínky.
• 4. Odnětí státního občanství n. též zrušení státního občanství (něm., šp.).
• 7. V tomto smyslu se používá někdy též ter. cizozemec (fr.). U nás existují navíc kategorie cizinců s povolením k dlouhodobému a trvalému pobytu.
• 8. V případě cizince s přechodným pobytem jde většinou o cizince na návštěvě (angl.).

332

Osoby žijící na území, kde se narodily, se nazývají rodáci¹. Jestliže jejich předkové patřili k původnímu obyvatelstvu daného území, nazýváme je praobyvateli². Ve statistikách se někdy rozlišuje mezi osobami narozenými v zemi³ a narozenými v cizině⁴.

• 1. Ve stejném smyslu se používá v některých zemích i ter. domorodec.
• 2. Domorodci n. praobyvateli n. autochtony n. původním obyvatelstvem se někdy nazývají též obyvatelé hospodářsky ne vyspělých oblastí.

333

Lidé, kteří mají stejné tělesné znaky, které se dědí, jsou považováni za příslušníky stejné rasy¹. Naproti tomu lidé stejné kultury, jazyka a event. náboženských tradic jsou označováni za etnickou skupinu². V odb. literatuře se nepoužívá v tomto smyslu ter. lid³, kterým se myslí kolektiv osob spojených společnou historií a mluvících stejnýmjazykem. Lidé žijící na určitém území a lišící se významně některými znaky od většiny obyvatelstva se označují jako menšina⁴.

• 1. V Č. je syn. plemeno.
• 2. Dříve se používalo ve stejném smyslu ter. kmenová skupina (angl, šp.)
• 4. Menšiny mohou být různého druhu, např. menšina etnická, menšina jazyková, menšina náboženská, menšina národnostní apod.

334

V některých zemích se lidé dělí podle své barvy¹, resp. podle pigmentace své pokožky. Potom se rozlišují běloši² a barevní³. V důsledku sňatku osobz různých rasových a etnických skupin nebo osob s různou barvou pleti dochází k míšení⁴. Výsledkem míšení je osoba smíšené krve⁵.

• 1. Barvou se zde rozumí barva pleti.
• 2. Běloch je osoba bílé pleti n. bílá osoba (angl.).
• 3. Barevní jsou osoby barevné pleti na rozdíl od bělochů.
• 4. Při míšení n. křížení dochází zpravidla k míšení příslušníků různých ras. Potomci narození ze svazků, kdy rodiče pocházejí z různých rasových skupin, se nazývají míšenci; mají smíšenou krev (angl.) nebo smíšené rodiče (angl.). Pro některé typy míšenců existují zvláštní ter., např. při míšení černocha a bělocha je potomkem mulat, při míšení bělocha a amerického indiána mestic apod. V angl. existuje i ter. pro míšence evropského a asijského původu eurasian. V angl. zejména v USA se nahrazuje pejorativní název pro černocha negr ter. afroameričan.