Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
34: Porovnání verzí
Z Demopædia
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík 1965) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<!--'''34'''--> | <!--'''34'''--> | ||
{{CurrentStatus}} | {{CurrentStatus}} | ||
| − | {{Unmodified edition | + | {{Unmodified edition I}} |
{{Summary}} | {{Summary}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
| + | == 34 == | ||
=== 340 === | === 340 === | ||
| − | + | Někdy se dělí obyvatelstvo podle {{TextTerm|jazyka|1|340|IndexEntry=jazyk}} n. {{TextTerm|řeči|1|340|2|IndexEntry=řeč}} případně podle {{TextTerm|nářečí|2|340}} n. {{TextTerm|dialektů|2|340|2|IndexEntry=dialekt}}, což jsou místní obměny hlavních jazyků. Nejčastěji se rozlišují {{TextTerm|mateřský jazyk|3|340|OtherIndexEntry=jazyk. Mateřský ...}}, jímž člověk mluvil v době svého dětství, a {{TextTerm|obcovací jazyk|4|340|OtherIndexEntry=jazyk. Obcovací ...}}, jímž se obvykle dorozumívá. Toto dělení nevylučuje obtíže, s nimiž zařazujeme {{TextTerm|osoby mluvící dvěma jazyky|5|340|IndexEntry=osoba mluvící dvěma jazyky}} nebo {{TextTerm|osoby mluvící několika jazyky|5|340|2|IndexEntry=osoba mluvící několika jazyky}}. | |
| − | |||
| − | |||
| − | {{ | ||
| − | |||
| − | |||
=== 341 === | === 341 === | ||
| − | {{ | + | {{TextTerm|Konfesní statistikou|1|341|IndexEntry=konfesní statistika}} n. {{TextTerm|kultovou statistikou|1|341|2|IndexEntry=kultová statistika|OtherIndexEntry=statistika. kultová ...}} se nazývá statistika struktury obyvatelstva podle náboženského vyznání. Rozeznávají se v ní — kromě velikých {{TextTerm|církví|2|341|IndexEntry=církev}} n. {{TextTerm|náboženských společností|2|341|2|IndexEntry=náboženská společnost|OtherIndexEntry=společnost. náboženská ...}} — hlavní {{TextTerm|konfese|3|341}} n. {{TextTerm|vyznání|3|341|2}} a někdy {{TextTerm|rity|4|341|IndexEntry=ritus}} a {{TextTerm|sekty|5|341|IndexEntry=sekta}}. Obyvatel, který se nehlásí k žádnému vyznání (církvi), nazývá se {{TextTerm|bezkonfesní|6|341}} n. bez {{TextTerm|náboženské příslušenosti|6|341|2|IndexEntry=náboženská příslušnosti}}; osoba, která nevěří, nazývá se {{TextTerm|bezvěrec|6|341|3}} n. {{TextTerm|atheista|6|341|4}}. |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
=== 342 === | === 342 === | ||
| − | + | Obyvatelstvo se někdy třídí podle {{TextTerm|stupně vzdělání|1|342|IndexEntry=stupeň vzdělání|OtherIndexEntry=vzdělání. stupeň ...}}, tj. {{TextTerm|stupně školního vzdělání|1|342|2|IndexEntry=stupeň školního vzdělání}}. {{TextTerm|Megramotný|2|342|IndexEntry=negramotný}} n. {{TextTerm|analfabet|2|342|2}} je člověk, který neumí ani číst ani psát. {{TextTerm|Gramotní|3|342|IndexEntry=gramotný}} n. {{TextTerm|alfabeti|3|342|2|IndexEntry=alfabet}} (neologismus) jsou ti, kteří umějí číst i psát. {{TextTerm|Poloanalfabet|4|342}} je ten, kdo umí číst, ale neumí psát. {{TextTerm|Statistika vzdělání|5|342|OtherIndexEntry=vzdělání. statistika ...}} obyvatelstva může obsahovat třídění podle {{TextTerm|délky studia|6|342|IndexEntry=délka studia}} n. {{TextTerm|délky školní docházky|6|342|2|IndexEntry=délka školní docházky|OtherIndexEntry=docházka. délka školní ...}}. Osoby lze také třídit podle získaných {{TextTerm|vysvědčení|7|342}} n. {{TextTerm|diplomů|7|342|2|IndexEntry=diplom}}, tj. podle nejvyššího stupně ukončeného školního vzdělám; toto třídění odpovídá organisaci {{TextTerm|školství|8|342}} v příslušné zemi. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | {{ | ||
| − | |||
=== 343 === | === 343 === | ||
| − | {{TextTerm| | + | Obecně se rozeznávají tři {{TextTerm|stupně školství|1|343|IndexEntry=stupeň školství|OtherIndexEntry=školství. stupeň ...}} (viz {{RefNumber|34|2|348}}]; {{TextTerm|školství prvého stupně|2|343|OtherIndexEntry=stupeň. školství prvého ...}} ({{TextTerm|základní školství|2|343|2|OtherIndexEntry=školství. základní ...}}), {{TextTerm|školství druhého stupně|3|343|OtherIndexEntry=stupeň. školství druhého ...}} ({{TextTerm|střední školství|3|343|2|OtherIndexEntry=školství. střední ...}}) a {{TextTerm|vysoké školství|4|343|OtherIndexEntry=školství. vysoké ...}}. {{TextTerm|Jednotlivé druhy škol|5|343|IndexEntry=škola}} a jejich názvy závisí na organisaci vzdělání v každé zemi (viz 344). Tři stupně vzdělání shora vyjmenované se získávají v {{TextTerm|základní škole|6|343|IndexEntry=základní škola|OtherIndexEntry=škola. základní ...}}, ve {{TextTerm|střední škole|7|343|IndexEntry=střední škola|OtherIndexEntry=škola. střední ...}} a na {{TextTerm|vysoké škole|8|343|IndexEntry=vysoká škola}}. |
| − | |||
| − | |||
| − | {{ | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
=== 344 === | === 344 === | ||
| − | + | V ČSSR existuje jednotný systém státního školství. Pro nejmenší děti do věku 3 let jsou určeny {{NoteTerm|jesle}}, spravované ministerstvem zdravotnictví, pro děti v předškolním věku (3-6 let staré) jsou určeny {{NoteTerm|mateřské školy}}. Povinná školní docházka začíná v ČSSR po dokončení 6 let a trvá 9 let {{NonRefTerm|(školství prvého stupně}} — {{RefNumber|34|3|2}}); v té době navštěvují děti {{NoteTerm|základní devítileté školy}} n. {{NoteTerm|deví-tiletky}}; středoškolské všeobecné vzdělání trvá další 3 roky a je ho možno dosáhnout na {{NoteTerm|střední všeobecně vzdělávací škole}} n. {{NoteTerm|dvanáctiletce}}. Odborné středoškolské vzdělání se získává na {{NoteTerm|odborných středních školách}} (zpravidla čtyřletých), a to pedagogických, průmyslových, hospodářských, zdravotnických, zemědělských, lesnických, osvětových, výtvarných, hudebních a tělovýchovných. Mládež v učebním poměru navštěvuje {{NoteTerm|učňovské školy}}. Po dosažení úplného středoškolského vzdělání {{NonRefTerm|(školství druhého stupně —}} {{RefNumber|34|3|3}}) je možno vstoupit na {{NoteTerm|vysokou školu}} (zpravidla pětiletou); v ČSSR se rozeznávají vysoké školy směru technického, universitního, pedagogického, uměleckého a tělovýchovného. Pro mládež vyžadující zvláštní péči jsou určeny {{NoteTerm|zvláštní školy}} a pro výchovu kněží různých církví {{NoteTerm|bohoslovecké školy}}. V ČSSR je možno absolvovat zejména vyšší než osmileté školy řádným nebo mimořádným způsobem studia, tj. bez přerušení zaměstnání večerním nebo externím studiem. | |
| − | |||
| − | |||
| − | {{ | ||
| − | |||
| − | {{ | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
=== 345 === | === 345 === | ||
| − | + | Slovo {{TextTerm|třída|1|345}} může označovat skupinu {{TextTerm|žáků|2|345|IndexEntry=žák}} vyučovaných současně týmž {{TextTerm|učitelem|3|345|IndexEntry=učitel}}, může vsak rovněž znamenat {{TextTerm|školní učebnu|4|345|IndexEntry=školní učebna|OtherIndexEntry=učebna. školní ...}} n. {{TextTerm|posluchárnu|4|345|2|IndexEntry=posluchárna}}. Pro označení skupiny žáků se na stejném stupni vzdělání užívá termínu {{TextTerm|postupný ročník|5|345|OtherIndexEntry=ročník. postupný ...}} n. {{TextTerm|ročník|5|345|2}}. Žáci {{NonRefTerm|středních}} a {{NonRefTerm|vysokých škol}} ({{RefNumber|34|3|7}}, 8) se nazývají {{TextTerm|studenti|6|345|IndexEntry=student}}. | |
| − | {{ | + | {{Note|1| {{NoteTerm|Třída}} je používána též v jiném smyslu — viz {{RefNumber|13|0|8}}, {{RefNumber|92|0|3}}.}} |
| − | + | {{Note|2| Místo {{NoteTerm|žák}} se užívá někdy výrazu {{NoteTerm|školák}}; místo {{NoteTerm|studenta posluchač}}.}} | |
| − | {{Note| | ||
| − | |||
| − | {{Note| | ||
=== 346 === | === 346 === | ||
| − | {{TextTerm| | + | {{TextTerm|Školské statistiky|1|346|IndexEntry=školská statistika}} rozeznávají {{TextTerm|zapsané žáky|2|346|IndexEntry=zapsaný žák|OtherIndexEntry=žák. zapsaný ...}} n. {{TextTerm|zapsané posluchače|2|346|2|IndexEntry=zapsaný posluchač|OtherIndexEntry=posluchač. zapsaný ...}} a {{TextTerm|přítomné žáky|3|346|IndexEntry=přítomný žák|OtherIndexEntry=žák. přítomný ...}} ({{TextTerm|přítomné posluchače|3|346|2|IndexEntry=přítomný posluchač}}) k určitému datu, což dovoluje sledovat {{TextTerm|školní docházku|4|346|IndexEntry=školní docházka}}. Ve většině zemí existuje {{TextTerm|povinná školní docházka|5|346|OtherIndexEntry=docházka. povinná školní ...}} pro děti v určitém věku; výraz {{TextTerm|školní věk|6|346|OtherIndexEntry=věk. školní ...}} (viz {{RefNumber|32|3|8}}) znamená {{TextTerm|věk povinné školní docházky|6|346|2|OtherIndexEntry=docházka. věk povinné školní ...}}; určuje se podle něho {{TextTerm|kontingent školních dětí|7|346|OtherIndexEntry=dítě. kontingent školních ...}}. |
| − | |||
| − | {{ | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ||
Verze z 16. 2. 2010, 13:40
|
Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails. |
|
34
340
Někdy se dělí obyvatelstvo podle jazyka1 n. řeči1 případně podle nářečí2 n. dialektů2, což jsou místní obměny hlavních jazyků. Nejčastěji se rozlišují mateřský jazyk3, jímž člověk mluvil v době svého dětství, a obcovací jazyk4, jímž se obvykle dorozumívá. Toto dělení nevylučuje obtíže, s nimiž zařazujeme osoby mluvící dvěma jazyky5 nebo osoby mluvící několika jazyky5.
341
Konfesní statistikou1 n. kultovou statistikou1 se nazývá statistika struktury obyvatelstva podle náboženského vyznání. Rozeznávají se v ní — kromě velikých církví2 n. náboženských společností2 — hlavní konfese3 n. vyznání3 a někdy rity4 a sekty5. Obyvatel, který se nehlásí k žádnému vyznání (církvi), nazývá se bezkonfesní6 n. bez náboženské příslušenosti6; osoba, která nevěří, nazývá se bezvěrec6 n. atheista6.
342
Obyvatelstvo se někdy třídí podle stupně vzdělání1, tj. stupně školního vzdělání1. Megramotný2 n. analfabet2 je člověk, který neumí ani číst ani psát. Gramotní3 n. alfabeti3 (neologismus) jsou ti, kteří umějí číst i psát. Poloanalfabet4 je ten, kdo umí číst, ale neumí psát. Statistika vzdělání5 obyvatelstva může obsahovat třídění podle délky studia6 n. délky školní docházky6. Osoby lze také třídit podle získaných vysvědčení7 n. diplomů7, tj. podle nejvyššího stupně ukončeného školního vzdělám; toto třídění odpovídá organisaci školství8 v příslušné zemi.
343
Obecně se rozeznávají tři stupně školství1 (viz 342-348]; školství prvého stupně2 (základní školství2), školství druhého stupně3 (střední školství3) a vysoké školství4. Jednotlivé druhy škol5 a jejich názvy závisí na organisaci vzdělání v každé zemi (viz 344). Tři stupně vzdělání shora vyjmenované se získávají v základní škole6, ve střední škole7 a na vysoké škole8.
344
V ČSSR existuje jednotný systém státního školství. Pro nejmenší děti do věku 3 let jsou určeny jesle, spravované ministerstvem zdravotnictví, pro děti v předškolním věku (3-6 let staré) jsou určeny mateřské školy. Povinná školní docházka začíná v ČSSR po dokončení 6 let a trvá 9 let (školství prvého stupně — 343-2); v té době navštěvují děti základní devítileté školy n. deví-tiletky; středoškolské všeobecné vzdělání trvá další 3 roky a je ho možno dosáhnout na střední všeobecně vzdělávací škole n. dvanáctiletce. Odborné středoškolské vzdělání se získává na odborných středních školách (zpravidla čtyřletých), a to pedagogických, průmyslových, hospodářských, zdravotnických, zemědělských, lesnických, osvětových, výtvarných, hudebních a tělovýchovných. Mládež v učebním poměru navštěvuje učňovské školy. Po dosažení úplného středoškolského vzdělání (školství druhého stupně — 343-3) je možno vstoupit na vysokou školu (zpravidla pětiletou); v ČSSR se rozeznávají vysoké školy směru technického, universitního, pedagogického, uměleckého a tělovýchovného. Pro mládež vyžadující zvláštní péči jsou určeny zvláštní školy a pro výchovu kněží různých církví bohoslovecké školy. V ČSSR je možno absolvovat zejména vyšší než osmileté školy řádným nebo mimořádným způsobem studia, tj. bez přerušení zaměstnání večerním nebo externím studiem.
345
Slovo třída1 může označovat skupinu žáků2 vyučovaných současně týmž učitelem3, může vsak rovněž znamenat školní učebnu4 n. posluchárnu4. Pro označení skupiny žáků se na stejném stupni vzdělání užívá termínu postupný ročník5 n. ročník5. Žáci středních a vysokých škol (343-7, 8) se nazývají studenti6.
- 1. Třída je používána též v jiném smyslu — viz 130-8, 920-3.
- 2. Místo žák se užívá někdy výrazu školák; místo studenta posluchač.
346
Školské statistiky1 rozeznávají zapsané žáky2 n. zapsané posluchače2 a přítomné žáky3 (přítomné posluchače3) k určitému datu, což dovoluje sledovat školní docházku4. Ve většině zemí existuje povinná školní docházka5 pro děti v určitém věku; výraz školní věk6 (viz 323-8) znamená věk povinné školní docházky6; určuje se podle něho kontingent školních dětí7.
* * *
|
