Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

35: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(Zdeněk Pavlík 1965)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''35'''-->
 
<!--'''35'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
{{Unmodified edition II}}
+
{{Unmodified edition I}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
 +
== 35 ==
  
  
 
=== 350 ===
 
=== 350 ===
  
Z hlediska postavení v ekonomickém procesu se rozlišuje {{TextTerm|ekonomicky aktivní obyvatelstvo|1|350|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, ekonomicky aktivní}} a {{TextTerm|ekonomicky neaktivní obyvatelstvo|2|350|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, ekonomicky neaktivní}}. V prvém případě jde o {{NonRefTerm|obyvatelstvo}}, které vykonává nějaké {{NonRefTerm|zaměstnání}} n. {{TextTerm|výdělečnou činnost|3|350|IndexEntry=výdělečná činnost|OtherIndexEntry=činnost, výdělečná}} ; je to činnost, která přispívá k vytváření společenského produktu. Do {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}} se však zahrnují {{NonRefTerm|i pomáhající členové rodiny}}, kteří nejsou přímo odměňováni. Naproti tomu se do něho nezahrnují {{TextTerm|ženy v domácnosti|4|350|IndexEntry=žena v domácnosti}}, činné při neplacených pracích v {{NonRefTerm|domácnosti}}, {{NonRefTerm|studenti}} a {{NonRefTerm|důchodci}}. Lidé zahrnutí do {{NonRefTerm|ekonomicky neaktivního obyvatelstva}} se někdy označují jako {{TextTerm|závislí|5|350|IndexEntry=závislé osoby|OtherIndexEntry=osoby, závislé}} v tom smyslu, že jejich obživa je přímo nebo nepřímo závislá na {{NonRefTerm|obyvatelstvu ekonomicky aktivním}} (viz 358). Podíl {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}} k velikosti celé {{NonRefTerm|populace}}, většinou počítaný podle {{NonRefTerm|pohlaví}} pro jednotlivé {{NonRefTerm|věkové skupiny odděleně}}, se nazývá {{TextTerm|ukazatel aktivity|6|350|OtherIndexEntry=aktivita, ukazatel}} ve smyslu {{NonRefTerm|ekonomické aktivity}}.
+
Rozlišujeme {{TextTerm|činné obyvatelstvo|1|350|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. činné ...}} n. {{TextTerm|obyvatelstvo pracující|1|350|2}} n. {{TextTerm|obyvatelstvo ekonomicky aktivní|1|350|3|IndexEntry=obyvatelstvo. ekonomicky aktivní ...}} od {{TextTerm|obyvatelstva nečinného|2|350|IndexEntry=obyvatelstvo. nečinné ...|OtherIndexEntry=nečinné obyvatelstvo}} n. {{TextTerm|obyvatelstva ekonomicky neaktivního|2|350|2|IndexEntry=obyvatelstvo. ekonomicky neaktivní ...}} n. {{TextTerm|nepracujícího|2|350|3|IndexEntry=nepracující obyvatelstvo|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. nepracující ...}}. {{NonRefTerm|Činné}} (n. {{NonRefTerm|aktivní}}) {{NonRefTerm|obyvatelstvo}} tvoří v podstatě osoby vykonávající pravidelně určitou profesionální činnost; patří sem zpravidla nejen obyvatelstvo {{TextTerm|výdělečně činné|3|350|IndexEntry=výdělečně činné obyvatelstvo|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. výdělečně činné ...}}, ale také ti, jejichž práce není odměňována, jako {{NonRefTerm|pomáhající členové rodiny}} ({{RefNumber|35|3|5}}). Nezapočítávají se {{TextTerm|ženy v domácnosti|4|350|IndexEntry=žena v domácnosti}}, jejichž činnost není profesionální činností. Z ekonomického hlediska {{NonRefTerm|nečinné obyvatelstvo}}, tvořené všemi osobami nepojatými mezi {{NonRefTerm|činné obyvatelstvo}}, se považuje za {{TextTerm|živené|5|350|IndexEntry=živený }} n. {{TextTerm|závislé|5|350|2|IndexEntry=závislý}} na {{NonRefTerm|obyvatelstvu aktivním}} (viz 359). {{TextTerm|Mírou aktivity|6|350|IndexEntry=míra aktivity}} n. {{TextTerm|aktivitou|6|350|2|IndexEntry=aktivita}} určité skupiny obyvatelstva nazýváme podíl aktivních z úhrnu obyvatelstva této skupiny.
{{Note|1| Řada ter. se užívá jako syn. {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}}, jsou však většinou méně přesné, např. {{NoteTerm|pracující obyvatelstvo}}, {{NoteTerm|výdělečně činní}} nebo {{NoteTerm|pracovní síly}}. Pro statistické vymezení {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}} existují v některých {{NonRefTerm|zemích}} dvě koncepce. Podle {{NoteTerm|koncepce výdělečně činných}} se započítávají pouze výdělečně zaměstnané {{NonRefTerm|osoby}}. Podle {{NoteTerm|koncepce pracovní síly}} se započítávají i {{NonRefTerm|nezaměstnaní}} hledající práci po určitou vymezenou dobu..}}
+
{{Note|5| {{NoteTerm|Obyvatelstvo nečinné}} může být {{NoteTerm|živené}} buď soukromými osobami nebo z veřejných prostředků.}}
{{Note|2| Syn. je {{NoteTerm|nepracující obyvatelstvo}} resp. {{NoteTerm|nečinné obyvatelstvo}}.}}
 
{{Note|3| Syn. je {{NoteTerm|ekonomická aktivita}}, která je zaměřena na {{NonRefTerm|výdělek}}.}}
 
{{Note|6| Je to vlastně {{NoteTerm|ukazatel účasti v ekonomické aktivitě}} n. podíl {{NoteTerm|aktivních v obyvatelstvu}}}}<br />od určitého {{NonRefTerm|věku}} nebo v dané {{NonRefTerm|věkové skupině}}.
 
  
 
=== 351 ===
 
=== 351 ===
  
{{TextTerm|Pracovníci|1|351|IndexEntry=pracovník, pracovnice}} vymezení výše jako {{NonRefTerm|ekonomicky aktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|1}}) se dělí na {{TextTerm|zaměstnané|2|351|IndexEntry=zaměstnaný}} a {{TextTerm|nezaměstnané|3|351|IndexEntry=nezaměstnaný}}. Mezi {{NonRefTerm|nezaměstnané}} se zahrnují pouze {{NonRefTerm|osoby}} {{TextTerm|hledající zaměstnání|4|351|OtherIndexEntry=zaměstnání, hledaj ící}}. Mezi {{TextTerm|zaměstnané obyvatelstvo|5|351}} patří potom pouze ty {{NonRefTerm|osoby}}, které ve sledovaném čase pracují za odměnu. Část {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}} může být v důsledku ekonomických podmínek nucena pracovat kratší směnu než je obvyklá délka pracovní doby a než je ochotna pracovat; v takovém případě hovoříme o {{TextTerm|částečné nezaměstnanosti|6|351|IndexEntry=částečná nezaměstnanost|OtherIndexEntry=nezaměstnanost, částečná}}. {{TextTerm|Příležitostní pracovníci|7|351|IndexEntry=příležitostný pracovník}} se nejčastěji zahrnují mezi {{NonRefTerm|ekonomicky neaktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|2}}), protože vykonávají {{NonRefTerm|výdělečnou činnost}} ({{RefNumber|35|0|3}}) pouze příležitostně; v některých zemích se však zahrnují mezi {{NonRefTerm|aktivní obyvatelstvo}}.
+
{{NonRefTerm|Pracující obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|1}}) se dělí zpravidla na {{TextTerm|zaměstnané|1|351|IndexEntry=zaměstnaný}} a {{TextTerm|nezaměstnané|2|351|IndexEntry=nezaměstnaný}}, a to podle {{TextTerm|poměru k povolání|3|351|IndexEntry=poměr k povolání|OtherIndexEntry=povolání. poměr k ...}}. Mezi nezaměstnané jsou počítány osoby {{TextTerm|zaměstnání hledající|4|351|OtherIndexEntry=hledající. zaměstnání ...}}, které zaměstnání nemají. Mezi nimi je třeba odlišit {{TextTerm|mladé osoby, které ještě nikdy neměly zaměstnání|5|351}}, a {{TextTerm|pracovníky, kteří již byli zaměstnáni|6|351|IndexEntry=pracovníci, kteří již byli zaměstnáni}}.
{{Note|4| {{NonRefTerm|Nezaměstnaný}} je {{NoteTerm|pracovník bez placené práce}} (fr., šp.).}}
+
{{Note|3| Studium {{NoteTerm|nezaměstnanosti}} se provádí na základě {{NoteTerm|statistiky uchazečů o práci a nabídek pracovních příležitostí}}.}}
{{Note|6| {{NonRefTerm|Částečná nezaměstnanost j}}e vlastně {{NoteTerm|podzaměstnanost}} nebo též {{NoteTerm|skrytá nezaměstnanost}} (fr., šp.).}}<br />{{NoteTerm|8 Ukazatel zaměstnanosti}} (něm.) může být definován jako podíl zaměstnaných v celé {{NonRefTerm|populaci}} nebo v určité skupině {{NonRefTerm|obyvatelstva}}.
 
{{Note|9| {{NoteTerm|Nepracující}} jsou podle vymezení {{NonRefTerm|osoby}}, které žádné {{NonRefTerm|zaměstnání}} nevykonávají ani nehledají (něm.).}}
 
{{Note|10| Kromě registrovaných {{NonRefTerm|nezaměstnaných}} existují též neregistrovaní {{NonRefTerm|nezaměstnaní}}, kteří tvoří {{NoteTerm|skrytou rezervu}} (něm.); jsou to lidé, kteří sami hledají práci bez pomoci úřadů nebo ji nehledají, ale mohou být ke vstupu do {{NonRefTerm|zaměstnání motivováni}}.}}
 
  
 
=== 352 ===
 
=== 352 ===
  
{{TextTerm|Klasifikace zaměstnání|1|352|OtherIndexEntry=zaměstnání, klasifikace}} poskytuje členění {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}} ({{RefNumber|35|0|1}}) podle {{TextTerm|zaměstnání|2|352|IndexEntry=zaměstnání, manuální}}. Kritériem pro vytváření {{TextTerm|skupin zaměstnání|3|352|IndexEntry=zaměstnání, skupina}} je podobnost vykonávané práce spolu s požadovanou {{NonRefTerm|kvalifikací}} a praxí.
+
{{TextTerm|Složením podle povolání|1|352|IndexEntry=složení podle povolání}} n. {{TextTerm|profesionální strukturou|1|352|2|IndexEntry=profesionální struktura|OtherIndexEntry=struktura. profesionální ...}} v užším smyslu se rozumí rozčlenění obyvatelstva podle {{TextTerm|povolání|2|352}} n. {{TextTerm|profesí|2|352|2|IndexEntry=profese}} n. {{TextTerm|podle subjektivního povolání|2|352|3|IndexEntry=subjektivní povolání|OtherIndexEntry=povolání. subjektivní ...}} n. lépe {{TextTerm|zaměstnání|2|352|4}}. Dříve se složením podle povolání nazývalo rozdělení obyvatelstva podle {{NonRefTerm|odvětví hospodářské činnosti}} ({{RefNumber|35|7|1}}), založené na tom, co se nevhodně nazývalo {{NonRefTerm|objektivním povoláním}} ({{RefNumber|35|7|1}}). Dnes výraz {{TextTerm|skupina povolání|3|352|OtherIndexEntry=povolání. skupina ...}} n. {{TextTerm|profesionální skupina|3|352|2|OtherIndexEntry=skupina. profesionální ...}} neoznačuje již osoby činné v jednom hospodářském odvětví, ale osoby vykonávající příbuzná {{NonRefTerm|zaměstnání}} ({{RefNumber|35|2|2}}).
{{Note|2| {{NonRefTerm|Zaměstnání}} ve smyslu skutečně vykonávané práce je nutno odlišit od {{NoteTerm|povolání}}; někdy se však oba tyto ter. považují za syn. nebo {{NoteTerm|se}} {{NonRefTerm|zaměstnání}} blíže určuje jako {{NoteTerm|subjektivní povolání}}. {{NonRefTerm|Povolání}} ve smyslu {{NoteTerm|objektivního povolání}} označuje spíše {{NonRefTerm|profesi}}, k jejímuž vykonávám je určitý {{NonRefTerm|pracovník}} připraven bez ohledu na to, zda ji v danou dobu skutečně vykonává; {{NoteTerm|v}} původním významu jde vlastně o {{NonRefTerm|zaměstnání}}, k jehož výkonu je {{NonRefTerm|pracovník}} povolán. {{NonRefTerm|Objektivní povolání}} může být též syn. pro {{NonRefTerm|národohospodářské odvětví}}. {{NoteTerm|Manuální zaměstnání}} má v některých jazycích samostatné ter. (fr.,šp.).}}
 
{{Note|3| Syn. je {{NoteTerm|profesní skupina}}.}}
 
  
 
=== 353 ===
 
=== 353 ===
  
{{NonRefTerm|Ekonomicky aktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|1}}) se třídí také podle {{TextTerm|postavení v zaměstnání|1|353|OtherIndexEntry=zaměstnání, postavení}}. Rozlišují se {{TextTerm|zaměstnavatelé|2|353|IndexEntry=zaměstnavatel, zaměstnavatelka}} a {{TextTerm|zaměstnanci|3|353|IndexEntry=zaměstnanec, zaměstnankyně}}; zvláštní skupinu tvoří {{TextTerm|samostatně pracující|4|353|OtherIndexEntry=pracující samostatně}} a {{TextTerm|pomáhající členové rodiny|5|353|IndexEntry=pomáhaj ící čien rodiny}}. Poslední skupinu tvoří členové {{NonRefTerm|rodin zaměstnavatelů}} nebo {{NonRefTerm|samostatně pracujících}}, kteří za svou činnost nedostávají {{NonRefTerm|mzdu}} nebo {{NonRefTerm|plat}}. Kombinací různých kritérií při třídění {{NonRefTerm|pracujícího obyvatelstva}}, např. {{NonRefTerm|zaměstnání}}, {{NonRefTerm|postavení v zaměstnání}} ({{RefNumber|35|7|1}}) a {{NonRefTerm|národohospodářského odvětví}} ({{RefNumber|35|7|1}}), lze vytvořit {{TextTerm|socioprofesní skupiny|6|353|IndexEntry=socioprofesní skupina|OtherIndexEntry=skupina, socioprofesní}}.
+
Na třídění {{NonRefTerm|činného obyvatelstva}} ({{RefNumber|35|0|1}}) podle {{NonRefTerm|zaměstnání}} ({{RefNumber|35|2|2}}) se váže třídění obyvatelstva podle {{TextTerm|postavení v povolání|1|353|OtherIndexEntry=povolání. postavení v ...}} n. jeho {{TextTerm|status|1|353|2}}. Z tohoto hlediska se v kapitalistických státech rozlišují u ekonomicky činných osob: {{TextTerm|zaměstnavatelé|2|353|IndexEntry=zaměstnavatel}}, {{TextTerm|zaměstnanci|3|353|IndexEntry=zaměstnanec}}, {{TextTerm|samostatně hospodařící|4|353}} a {{TextTerm|pomáhající členové rodiny|5|353|OtherIndexEntry=rodina. pomáhající členové ...}}. {{NonRefTerm|Pomáhající členové rodiny}} jsou členové rodiny {{NonRefTerm|zaměstnavatele}} nebo {{NonRefTerm|samostatně hospodařícího}}, kteří s ním pracují, aniž dostávají mzdu nebo plat. {{NonRefTerm|Samostatně hospodařící}} jsou vymezeni jako pracující na vlastní účet bez {{NonRefTerm|zaměstnanců}}, avšak s případnou pomocí {{NonRefTerm|pomáhajících členů rodiny}}. V socialistických státech se prakticky nevyskytuje skupina {{NonRefTerm|zaměstnavatelů}} ({{RefNumber|35|2|2}}), významnou kategogorii naproti tomu tvoří {{NonRefTerm|družstevníci}} ({{RefNumber|35|3|7}}*). Kombinací různých kritérií, jako je {{NonRefTerm|zaměstnání}} ({{RefNumber|35|2|2}}), {{NonRefTerm|postavení v povolání}} a {{NonRefTerm|příslušnost k ekonomickému odvětví}} (viz {{RefNumber|35|9|1}}), lze vymezit různé {{TextTerm|hospodářsko-spolecenské skupiny|6|353|IndexEntry=hospodářsko-společenská skupina|OtherIndexEntry=skupina. hospodářsko-společenská ...}} n. méně vhodně {{TextTerm|socio-profesionální skupiny|6|353|2|IndexEntry=socio-profesionální skupina|OtherIndexEntry=skupina. socio-profesionální ...}}, podle kterých lze třídit aktivní i neaktivní obyvatelstvo.
{{Note|1| {{NonRefTerm|Postavení v zaměstnání}}je někdy označováno též jako {{NoteTerm|profesní status}}; podává vlastně určitou hierarchii v {{NonRefTerm|zaměstnání}}.}}
+
{{Note|2| Skupina {{NoteTerm|samostatných}} n. {{NoteTerm|podnikatelů}} v kapitalistických zemích zahrnuje {{NonRefTerm|zaměstnavatele}} a {{NonRefTerm|samostatně hospodařící}} ({{RefNumber|35|3|4}}). }}
{{Note|2| {{NonRefTerm|Zaměstnavatel}} bývá označován též jako {{NoteTerm|podnikatel}}; mezi {{NonRefTerm|zaměstnavatele}} se někdy zahrnují {{NonRefTerm|vedoucí pracovníci}} ({{RefNumber|35|5|1}}), {{NonRefTerm|ředitelé}} apod., tzv. {{NoteTerm|manažéři}}.}}
+
{{Note|4| {{NoteTerm|Samostatně hospodařící}} nebo též někdy {{NoteTerm|jednotlivě hospodařící}} jako protiklad ke {{NoteTerm|kolektivně hospodařícím}} v {{NonRefTerm|družstvech}}.}}
{{Note|3| {{NonRefTerm|Zaměstnanci}} je v širším vymezení společný ter. pro {{NonRefTerm|dělníky}} ({{RefNumber|35|4|2}}) a {{NonRefTerm|úředníky}} ({{RefNumber|35|4|3}}), resp. některé další skupiny {{NonRefTerm|pracovníků}}.}}
+
{{Note|7| Družstevníci v tomto smyslu jsou členové JZD a ostatních výrobních nezemědělských družstev, která zahrnují celou výrobu. Do takto vymezené skupiny družstevníků nepatří např. členové spotřebních a bytových družstev apod.}}
{{Note|4| {{NonRefTerm|Samostatně pracující}} n. {{NoteTerm|pracující na svůj účet}} se někdy označují též jako {{NoteTerm|samostatně výdělečně činní}}; jsou to vlastně {{NoteTerm|osamocení pracovníci}} (fr); zpravidla nemají žádného {{NonRefTerm|zaměstnance}}; patří sem i {{NoteTerm|svobodná povolání}}.}}
 
{{Note|5| {{NonRefTerm|Pomáhající členové rodiny}} jsou rodinní příslušníci pracující bez odměny.}}
 
{{Note|6| Podle {{NonRefTerm|socioprofesních}} skupin lze třídit celé {{NonRefTerm|obyvatelstvo}}.}}
 
{{Note|7| Podle postavení v {{NonRefTerm|zaměstnání}} je možno vydělit též {{NoteTerm|členy výrobních a zemědělských družstev}} a dále také {{NoteTerm|samostatně hospodařící zemědělce}}, kteří jsou zahrnuti mezi {{NonRefTerm|samostatně pracující}}.}}
 
  
 
=== 354 ===
 
=== 354 ===
  
Ze {{NonRefTerm|zaměstnanců}} ({{RefNumber|35|3|3}}) se někdy vyčleňují {{TextTerm|domáčtí pracovníci|1|354|IndexEntry=domácký pracovník|OtherIndexEntry=pracovník, domácký}}, kteří mohou ev. pracovat současně pro více {{NonRefTerm|zaměstnavatelů}} ({{RefNumber|35|3|2}}). V rámci {{NonRefTerm|pracujícího obyvatelstva}} se dále oddělují dvě velké skupiny: {{TextTerm|dělníci|2|354|IndexEntry=dělník, dělnice}} a {{TextTerm|ostatní zaměstnanci|3|354|IndexEntry=zaměstnanec}}. {{NonRefTerm|Dělníci}} se pak většinou třídí podle své {{TextTerm|profesní kvalifikace|4|354|OtherIndexEntry=kvalifikace profesní}} na {{TextTerm|kvalifikované dělníky|5|354|IndexEntry=kvalifikovaný dělník|OtherIndexEntry=dělník, kvalifikovaný}}, dále {{TextTerm|polokvalifikované dělníky|6|354|IndexEntry=polokvalifikovaný dělník|OtherIndexEntry=dělník, polokvalifikovaný}} a {{TextTerm|nekvalifikované dělníky|7|354|IndexEntry=nekvalifikovaný dělník|OtherIndexEntry=dělník, nekvalifikovaný}} . {{TextTerm|Učňové|8|354|IndexEntry=učeň, učnice}} se někdy nesprávně zahrnují mezi {{NonRefTerm|ekonomicky aktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|1}}).
+
Mezi {{NonRefTerm|zaměstnanci}} ({{RefNumber|35|3|3}}) lišíme někdy {{TextTerm|domácké pracovníky|1|354|IndexEntry=domácký pracovník}}, kteří mohou případně pracovat pro několik {{NonRefTerm|zaměstnavatelů}} ({{RefNumber|35|3|2}}). Pracující {{NonRefTerm|podniků}} ({{RefNumber|35|7|2}}) se dělí především na dvě základní kategorie: {{TextTerm|dělníky|2|354|IndexEntry=dělník}}, kteří pracují převážně manuálně a {{TextTerm|zaměstnance|3|354|IndexEntry=ostatní zaměstnanci|OtherIndexEntry=zaměstnanec. ostatní ...}}, kteří nepracují manuálně. Podle své {{TextTerm|profesionální kvalifikace|4|354|OtherIndexEntry=kvalifikace. profesionální ...}} se dělí na {{TextTerm|kvalifikované dělníky|5|354|IndexEntry=kvalifikovaný dělník|OtherIndexEntry=dělník, kvalifikovaný ...}} (n. {{TextTerm|vyučené dělníky|5|354|2|IndexEntry=vyučený dělník}}), {{TextTerm|polokvalifikované dělníky|6|354|IndexEntry=polokvalifikovaný dělník|OtherIndexEntry=dělník, polokvalifikovaný ...}} (n. {{TextTerm|zaučené dělníky|6|354|2|IndexEntry=zaučený dělník}}) a {{TextTerm|nekvalifikované dělníky|7|354|IndexEntry=nekvalifikovaný dělník|OtherIndexEntry=dělník, nekvalifikovaný ...}} (n. {{TextTerm|pomocné dělníky|7|354|2|IndexEntry=pomocný dělník}}). {{TextTerm|Učňové|8|354|IndexEntry=učeň}} se někdy nesprávně počítají mezi {{NonRefTerm|ekonomicky aktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|1}}), zejména pokud pracují ve výrobě.
{{Note|2| Syn. je {{NoteTerm|manuální pracovník}}.}}
+
{{Note|3| V běžné terminologii se používá termínu {{NoteTerm|zaměstnanec}} v širším smyslu ({{RefNumber|35|3|3}}) i v užším smyslu ({{RefNumber|35|4|3}}).. V případech možné záměny je proto vhodnější používat v druhém smyslu termínu {{NoteTerm|ostatní zaměstnanci}}.}}
{{Note|3| {{NonRefTerm|Zaměstnanec}} v širším smyslu oproti {{NonRefTerm|zaměstnavateli}}. {{NonRefTerm|Zaměstnanci}} {{NoteTerm|v}} užším smyslu jsou {{NoteTerm|nemanuální pracovníci}}; někdy je tento ter. syn. {{NonRefTerm|úředníků}}, někdy se sem zahrnují i jiné skupiny {{NonRefTerm|zaměstnaných}}, např. {{NoteTerm|zřízenci}}. Podle jiného třídění zejména v angl. se dělí {{NonRefTerm|úředníci}} a {{NonRefTerm|dělníci}} podle toho, zda jsou placeni týdenní {{NonRefTerm|mzdou}} nebo měsíčním {{NonRefTerm|platem}}. Podobně se někdy odlišují také {{NoteTerm|nezemědělští dělníci}}, {{NoteTerm|dělníci ve službách}} apod. V některých jazycích (zejména v něm.) se rozlišují také různé stupně {{NonRefTerm|úředníků}}, a to {{NoteTerm|úředníci jednoduché služby}}, {{NoteTerm|úředníci ve střední službě}}, {{NoteTerm|úředníci ve vyšší službě}} a {{NoteTerm|ředníci v nejvyšším postavení}}.}}
 
{{Note|5| {{NonRefTerm|Kvalifikovaní dělníci}} mají někdy různá označení (angl., něm.); patří mezi ně např. i {{NoteTerm|předáci}}.}}
 
{{Note|6| Syn. je {{NoteTerm|zaučený dělník}}.}}
 
{{Note|7| Syn. je {{NoteTerm|pomocný dělník}}.}}
 
{{Note|8| {{NonRefTerm|Učňové}} nepatří mezi {{NonRefTerm|ekonomicky aktivní obyvatelstvo}} ani v závěru učňovského poměru, kdy již pobírají částečnou mzdu.}}
 
  
 
=== 355 ===
 
=== 355 ===
  
Mezi {{NonRefTerm|zaměstnanci}} ({{RefNumber|35|3|3}}) se nejčastěji rozlišují {{TextTerm|vedoucí pracovníci|1|355|IndexEntry=vedoucí pracovník|OtherIndexEntry=pracovník, vedoucí}}, {{TextTerm|střední odborné kádry|2|355|OtherIndexEntry=kádry, střední odborné}} a {{TextTerm|mistři|3|355|IndexEntry=mistr}} .
+
{{NonRefTerm|Zaměstnanci}} ({{RefNumber|35|4|3}}) se dělí na {{TextTerm|vedoucí pracovníky|1|355|IndexEntry=vedoucí pracovník|OtherIndexEntry=pracovník. vedoucí ...}}, {{TextTerm|střední odborné kádry|2|355|OtherIndexEntry=kádry. střední odborné ...}} a {{TextTerm|dílovedoucí|3|355}} n. {{TextTerm|mistry|3|355|2|IndexEntry=mistr}}. Placení ředitelé, kteří vykonávají funkci vedoucích závodů, se v některých kapitalistických statistikách přímo slučují se skupinou {{NonRefTerm|zaměstnavatelů}} ({{RefNumber|35|3|2}}).
{{Note|1| Mezi {{NonRefTerm|vedoucí pracovníky}} se zařazují např. {{NonRefTerm|manažeři}}, {{NonRefTerm|ředitelé}}, vedoucí oddělení, vedoucí inženýři apod., kteří mají v různých jazycích zvláštní pojmenování (angl., fř., něm., rus.).}}
 
{{Note|2| Zařazení různých {{NonRefTerm|zaměstnanců}} ({{RefNumber|35|3|3}}) do uvedených tří skupin není ve všech {{NonRefTerm|zemích}} stejné a tomu odpovídají i jejich různá označení, např. {{NoteTerm|dílovedoucí}} (angl, něm., rus., šp.; viz též 354).}}
 
  
 
=== 356 ===
 
=== 356 ===
  
Různá pojmenování {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}} ({{RefNumber|35|0|1}}) existují v zemědělství. {{TextTerm|Zemědělci|1|356|IndexEntry=zemědělec}} jsou {{NonRefTerm|pracovníci}}, kteří pěstují rostliny nebo chovají různá hospodářská zvířata za účelem získání obživy a zisku. Mezi nimi můžeme rozlišovat {{TextTerm|rolníky|2|356|IndexEntry=rolník, rolnice}}, kteří pracují na vlastní půdě, a {{TextTerm|zemědělské nájemce|3|356|IndexEntry=zemědělský nájemce|OtherIndexEntry=nájemce zemědělský}}, kteří vlastním vybavením obdělávají pronajatou půdu. Kromě toho v zemědělství pracují též {{TextTerm|zemědělští dělníci|4|356|IndexEntry=zemědělský dělník|OtherIndexEntry=dělník, zemědělský}}.
+
V zemědělství se mezi {{TextTerm|hospodáři|1|356|IndexEntry=hospodář}}, kteří jsou {{TextTerm|zemědělskými podnikateli|1|356|2|IndexEntry=zemědělský podnikatel|OtherIndexEntry=podnikatel. zemědělský ...}}, tj. mezi těmi, kdo obhospodařují půdu ve svůj prospěch, rozlišují {{TextTerm|vlastníci půdy|2|356|IndexEntry=vlastník půdy|OtherIndexEntry=půda. vlastník ...}} a {{TextTerm|nájemci|3|356|IndexEntry=pachtýř}}, kteří hospodaří svým vlastním nářadím na půdě, za niž platí nájemné (pachtovné) v penězích nebo naturáliích. Další skupiny tvoří {{TextTerm|zemědělští dělníci|4|356|IndexEntry=zemědělský dělník}} ({{RefNumber|35|4|2}}) a {{NonRefTerm|ostatní zaměstnanci}} v zemědělství (viz {{RefNumber|35|4|3}}).
{{Note|1| {{NonRefTerm|Zemědělec}} v nejširším smyslu jako {{NoteTerm|pracující v zemědělství}}.}}
 
{{Note|2| Mezi {{NonRefTerm|rolníky}} n. {{NoteTerm|hospodáře}} se někdy zařazují i {{NoteTerm|vedoucí hospodářství}}, kteří pracují za plat.}}
 
{{Note|3| {{NonRefTerm|Zemědělský nájemce}} n. {{NoteTerm|pachtýř}} pronajímající půdu za peníze se liší od {{NoteTerm|nájemce}}, který si půjčuje od vlastníka nejen půdu. ale i hospodářské vybavení a dělí se s ním v natu-ráliích o dosažený výtěžek; původně se dělil výtěžek na polovinu a odtud též označení těchto {{NonRefTerm|nájemců}} v některých {{NonRefTerm|jazycích}} (něm.). Často existují pro {{NonRefTerm|nájemce}} místní označení, např. pro {{NoteTerm|nájemce malých hospodářství}}.}}
 
{{Note|4| {{NonRefTerm|Zemědělský dělník}} může být {{NonRefTerm|stálým zaměstnancem}} ({{RefNumber|35|3|3}}) nebo může být {{NonRefTerm|dělníkem}} najímaným na den n. {{NoteTerm|nádeníkem}} nebo {{NoteTerm|sezónním dělníkem}}.}}
 
  
 
=== 357 ===
 
=== 357 ===
  
{{NonRefTerm|Ekonomicky aktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|1}}) může být tříděno také podle {{TextTerm|národohospodářských odvětví|1|357|IndexEntry=národohospodářské odvětví|OtherIndexEntry=odvětví, národohospodářské}}, v nichž vykonává svá {{NonRefTerm|zaměstnání}} ({{RefNumber|35|2|2}}), resp. do kterého jejich {{TextTerm|zařízení|2|357}} patří. Důležité je rozdělení {{NonRefTerm|pracujícího obyvatelstva}} mezi {{TextTerm|pracovníky v zemědělství|3|357|IndexEntry=pracovník, v zemědělství|OtherIndexEntry=zemědělství, pracovník}} a {{TextTerm|pracovníky nezemědělské|4|357|IndexEntry=pracovník, nezemědělský|OtherIndexEntry=nezemědělský pracovník}}. Někdy se samostatně vydělují {{TextTerm|veřejní zaměstnanci|5|357|IndexEntry=veřejný zaměstnanec|OtherIndexEntry=zaměstnanec veřejfý}} a zpravidla samostatně se uvádějí {{TextTerm|vojenští zaměstnanci|6|357|IndexEntry=vojenský zaměstnanec|OtherIndexEntry=zaměstnanec vojenský}}. {{NonRefTerm|Národohospodářská odvětví}} se dělí do tří {{NonRefTerm|sektorů}}, z nichž {{TextTerm|primární sektor|7|357|OtherIndexEntry=sektor, primární}} zahrnuje zemědělství, lesnictví a těžbu, {{TextTerm|sekundární sektor|8|357|OtherIndexEntry=sektor, sekundární}} zpracovatelský průmysl a stavebnictví a {{TextTerm|terciární sektor|9|357|OtherIndexEntry=sektor, terciární}} služby, tj. obchod, dopravu, finance a ostatní služby, V rozvojových zemích se zpravidla uvádí odděleně {{TextTerm|tradiční sektor|10|357|OtherIndexEntry=sektor, tradiční}}, který se výrazně liší od moderního hospodářství.
+
{{NonRefTerm|Ekonomicky aktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|1}}) může býti tříděno také podle {{TextTerm|hospodářských odvětví|1|357|IndexEntry=hospodářské odvětví|OtherIndexEntry=odvětví. hospodářské ...}}, v nichž vykonává své {{NonRefTerm|zaměstnám}} ({{RefNumber|35|2|2}}). Toto třídění {{TextTerm|objektivních povolání|1|357|2|IndexEntry=objektivní povolání|OtherIndexEntry=povolání. objektivní ...}} spočívá na povaze {{TextTerm|podniků|2|357|IndexEntry=podnik}}. Velmi důležité je též rozlišovat {{TextTerm|zemědělské pracovníky|3|357|IndexEntry=zemědělský pracovník|OtherIndexEntry=pracovník. zemědělský ...}} a {{TextTerm|nezemědělské pracovníky|4|357|IndexEntry=nezemědělský pracovník|OtherIndexEntry=pracovník. nezemědělský ...}}. Skupina {{TextTerm|veřejných zaměstnanců|5|357|IndexEntry=veřejný zaměstnanec|OtherIndexEntry=zaměstnanec. veřejný ...}} a skupina vojenských {{TextTerm|zaměstnanců|6|357|IndexEntry=vojenský zaměstnanec|OtherIndexEntry=zaměstnanec. vojenský ...}} se někdy považují za zvláštní kategorie aktivního nezemědělského obyvatelstva.
{{Note|1| Někdy se v tomto smyslu hovoří o {{NonRefTerm|objektivním povolání}} (viz 352) na rozdíl od {{NonRefTerm|subjektivního povolání}}: v různých jazycích existuje též několik ter. pro {{NonRefTerm|národohospodářské odvětví}} (fr., šp., něm., angl,).}}
+
{{Note|2| {{NoteTerm|Podnik}} se může skládat z několika {{NoteTerm|závodů}}, které mohou býti tříděny do různých {{NonRefTerm|odvětví}} ({{RefNumber|35|7|1}}).}}
{{Note|2| Zařízení mohou být nejrůznějšího druhu; nejčastěji půjde o {{NoteTerm|podnik}} nebo {{NoteTerm|závod}} jako jeho část, ale též např. {{NoteTerm|úřadovna}} (něm.). Také {{NoteTerm|zemědělský podnik}} může mít zvláštní ter. (fr., šp.).}}
 
{{Note|5| {{NonRefTerm|Veřejný zaměstnanec}} může být {{NonRefTerm|zaměstnancem}} ústřední vlády nebo jiného veřejného orgánu.}}
 
  
 
=== 358 ===
 
=== 358 ===
  
{{NonRefTerm|Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|2}}) lze rozdělit podle zdroje jejich obživy na {{TextTerm|závislé|1|358|IndexEntry=závislý}} ({{RefNumber|35|0|5}}) a {{TextTerm|nezávislé|2|358|IndexEntry=nezávislý}} . {{NonRefTerm|Závislé osoby}} nemají zpravidla vlastní {{NonRefTerm|příjem}} nebo jeho výše jim nedostačuje k obživě a jsou proto závislé na '{{NonRefTerm|živiteli3; jsou to např. }}ženy v domácnosti{{NonRefTerm| ({{RefNumber|35|0|4}}) a {{TextTerm|závislé děti|4|358|OtherIndexEntry=děti, závislé}}. }}Nezávislé osoby mají{{NonRefTerm| samostatný zdroj obživy; patří mezi ně např. {{TextTerm|rentiéři|5|358|IndexEntry=rentiér, rentiérka}} a {{TextTerm|důchodci|6|358|IndexEntry=důchodce, důchodkyně}}. Zvláštní skupinu tvoří {{TextTerm|sociální důchodci|7|358|IndexEntry=sociální důchodce|OtherIndexEntry=důchodce, sociální}}, jejichž }}důchod{{NonRefTerm| nepochází z předcházející }}ekonomické aktivity{{NonRefTerm| (viz 350). }}Osoby{{NonRefTerm| neschopné pracovat označujeme jako {{TextTerm|nezaměstnatelné|8|358|IndexEntry=nezaměstnatelný}}. Podíl }}ekonomicky neaktivních{{NonRefTerm| k počtu }}aktivního obyvatelstva{{NonRefTerm| může být označen jako {{TextTerm|ukazatel ekonomické závislosti|9|358|OtherIndexEntry=ekonomická závislost, ukazatel}}. }}'
+
{{NonRefTerm|Osoby neaktivní}} ({{RefNumber|35|0|2}}) lze dělit na {{NoteTerm|závislé}} osoby<sup>1</sup> n. {{TextTerm|živené osoby|1|358|IndexEntry=živený osoba|OtherIndexEntry=osoba. živená ...}} a {{TextTerm|osoby nezávislé|2|358|IndexEntry=osoba. nezávislá ...|OtherIndexEntry=nezávislá osoba}}. Závislý je ten, kdo závisí svou obživou na jiné osobě ({{RefNumber|35|0|5}}), která se nazývá {{TextTerm|živitelem|3|358|IndexEntry=živitel}}(viz {{RefNumber|11|1|3}}) — jsou to např. {{NonRefTerm|ženy v domácnosti}} ({{RefNumber|35|0|4}}) a {{NonRefTerm|živené děti}} ({{RefNumber|63|5|4}}). Mezi nezávislé patří {{TextTerm|důchodci|5|358|IndexEntry=důchodce}}, jejichž důchod vyplývá z jejich dřívější aktivity, a {{TextTerm|sociální důchodci|6|358|IndexEntry=sociální důchodce|OtherIndexEntry=důchodce. sociální ...}}, kteří mají důchod přiznaný jim společností ze sociálních důvodů, a v kapitalistických státech také {{TextTerm|rentiéři|4|358|IndexEntry=rentiér}}, žijící z výnosu svého majetku. {{TextTerm|Invalidy|7|358|IndexEntry=invalida}} se nazývají ti, kdo nejsou schopni pracovat resp. mají sníženou pracovní schopnost.
{{Note|1| {{NonRefTerm|Závislý}} je vlastně {{NonRefTerm|člověk}} žijící na náklady jiné {{NonRefTerm|osoby}} (viz {{RefNumber|35|0|5}}).}}
+
{{Note|2| {{NoteTerm|Osoby nezávislé}} jsou někdy ve starších pramenech označovány jako {{NoteTerm|osoby samostatné}} — mají samostatný příjem. }}
{{Note|3| {{NonRefTerm|Živitel}} je vlastně ten, kdo vydělává peníze nejen pro sebe (angl.).}}
+
{{Note|5| Pro {{NoteTerm|důchodce}} se někdy užívá názvu {{NoteTerm|pensista}}.}}
{{Note|5| {{NonRefTerm|Rentiér je}} osoba, která nepracuje a žije z výtěžku svého majetku.}}
 
{{Note|6| {{NonRefTerm|Důchodce}} n. {{NoteTerm|penzista}} je {{NonRefTerm|osoba}} na odpočinku. Někdy v některých {{NonRefTerm|jazycích}} existují samostatné ter., pro různé typy {{NonRefTerm|důchodců}}, např. {{NoteTerm|vojenský důchodce}} (šp.), {{NoteTerm|důchodce ze státní služby}} (šp.), {{NoteTerm|starobní důchodce}}, {{NoteTerm|invalidní důchodce}} nebo {{NonRefTerm|důchodce}} z titulu ovdovění nebo osiření apod. Podobně se odlišuje {{NonRefTerm|důchodce}} z předcházejícího {{NonRefTerm|zaměstnání}} od {{NonRefTerm|důchodce -}} bývalého {{NonRefTerm|zaměstnavatele}} (fr.).}}
 
{{Note|7| {{NonRefTerm|Sociální důchodce}} n. {{NoteTerm|osoba}}, {{NoteTerm|která dostává veřejnou podporu}} (angl.), může mít na takovou podporu právní nárok nebo je tato podpora přiznávána individuálně po splnění určitých podmínek.}}
 
{{Note|9| Poměr {{NonRefTerm|osob}} mladých a starých k počtu {{NonRefTerm|osob v produktivním věku}} se někdy označuje jako {{NoteTerm|ukazatel závislosti}}.}}
 
  
 
=== 359 ===
 
=== 359 ===
  
Existuje také možnost třídit celé {{NonRefTerm|obyvatelstvo}} podle příslušnosti k {{NonRefTerm|národohospodářskému odvětví}} ({{RefNumber|35|7|1}}); závislí ({{RefNumber|35|8|1}}) jsou zařazeni podle svého {{NonRefTerm|živitele}} ({{RefNumber|35|8|3}}). Potom hovoříme o {{TextTerm|obyvatelstvu příslušném|1|359|IndexEntry=obyvatelstvo, příslušné}} k určitému odvětví nebo {{NonRefTerm|hospodářské činnosti}}. Tímto způsobem je možno určit {{TextTerm|obyvatelstvo příslušné k zemědělství|2|359|IndexEntry=obyvatelstvo, příslušné k zemědělství|OtherIndexEntry=zemědělství, obyvatelstvo příslušné}} a ostatní, tj. {{TextTerm|nezemědělské obyvatelstvo|3|359|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, nezemědělské}} .
+
{{NonRefTerm|Závislí}} ({{RefNumber|35|8|1}}] mohou býti tříděni podle {{NonRefTerm|povolání}} nebo {{NonRefTerm|sociální příslušnosti}} svého {{NonRefTerm|živitele}} ({{RefNumber|35|8|3}}). Obyvatelstvo určité země lze takto třídit a rozdělit na {{TextTerm|obyvatelstvo příslušné|1|359|IndexEntry=obyvatelstvo příslušné (k určitému hospodářskému odvětví)}} {{NonRefTerm|(k určitému odvětví či povolání)}} n. obyvatelstvo závislé<sup>1</sup> {{NonRefTerm|(na určitém povolání)}} apod. Tímto způsobem se definuje především {{TextTerm|obyvatelstvo závislé na zemědělství|2|359|OtherIndexEntry=závislý. obyvatelstvo ... na zemědělství}} či {{TextTerm|zemědělské obyvatelstvo|2|359|2|OtherIndexEntry=obyvatelstvo zemědělské}} a {{TextTerm|nezemědělské obyvatelstvo|3|359|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. nezemědělské ...}}.
{{Note|1| {{NonRefTerm|Obyvatelstvo příslušné}} ve smyslu {{NoteTerm|hospodářská příslušnost obyvatelstva}} (něm.) n. {{NoteTerm|obyvatelstvo žijící z určitého druhu hospodaření}} (fr., šp.).}}
+
{{Note|2| Nesmí se zaměňovat {{NoteTerm|zemědělské obyvatelstvo}} a {{NoteTerm|venkovské obyvatelstvo}} ({{RefNumber|31|1|3}}).}}
{{Note|2| Syn. je {{NoteTerm|zemědělské obyvatelstvo}}; nemělo by být zaměňováno se {{NonRefTerm|zemědělskými pracovníky}} ({{RefNumber|35|7|3}}) nebo s {{NonRefTerm|venkovským obyvatelstvem}} ({{RefNumber|31|1|3}}).}}
 
  
 
=== 360 ===
 
=== 360 ===
  
Ve {{NonRefTerm|sčítání lidu}} se v některých zemích věnuje pozornost osobám s {{NonRefTerm|tělesnou}} nebo {{NonRefTerm|duševní vadou}}, tj. {{TextTerm|handicapovaným osobám|1|360|IndexEntry=handicapovaná osoba|OtherIndexEntry=osoba, handicapovaná}}. Třídí se podle druhu {{TextTerm|vady|2|360|IndexEntry=vada}} . Zásadně se odlišují {{TextTerm|tělesné vady|3|360|IndexEntry=tělesná vada|OtherIndexEntry=vada tělesná}} jako je např slepota, hluchota, němota, amputace končetiny aj. od {{TextTerm|duševních vad|4|360|IndexEntry=duševní vada|OtherIndexEntry=vada duševní}} jako je např. slabomyslnost nebo demence apod.
+
Předmětem zvláštní pozornosti, obvykle při sčítání, jsou někdy osoby {{TextTerm|s tělesnými a duševními vadami<sup>1</sup> n, vadní|1|360|IndexEntry=osoba s tělesnými a duševními vadami}}; jsou tříděny podle druhu {{TextTerm|vady|2|360|IndexEntry=vada}}, pokud to umožňují získané informace, na {{TextTerm|tělesně vadné|3|360|IndexEntry=tělesně vadný|OtherIndexEntry=vadný. tělesně ...}} (např. slepci, hluchoněmí) a {{TextTerm|duševně vadné|4|360|IndexEntry=duševně vadný|OtherIndexEntry=vadný. duševně ...}} (např. idioti, slabomyslní).
{{Note|1| {{NonRefTerm|Handicapovaná osoba}} je vlastně zdravotně postižená {{NonRefTerm|osoba}}, která se označuje někdy jako {{NoteTerm|invalida}}.}}
 
  
 
=== 361 ===
 
=== 361 ===
  
V souvislosti s analýzou {{NonRefTerm|ekonomické aktivity}} (viz 350) bývá předmětem zájmu průběh {{TextTerm|pracovního života|1|361|IndexEntry=pracovní život|OtherIndexEntry=život, pracovní}} jednotlivých osob, a to zejména jejich {{TextTerm|vstup do ekonomické aktivity|2|361|OtherIndexEntry=ekonomická aktivita, vstup}} a jejich {{TextTerm|odchod z ekonomické aktivity|3|361|OtherIndexEntry=ekonomická aktivita, odchod}}. Při {{NonRefTerm|vstupu do ekonomické aktivity}} je možno rozlišit {{NonRefTerm|osoby}}, které nebyly dosud aktivní od těch, které se do {{NonRefTerm|ekonomické aktivity}} navracejí; {{NonRefTerm|odchod}} může být rozlišen podle příčiny, např. {{NonRefTerm|úmrtí}}, dočasné přerušení práce nebo {{TextTerm|odchod do důchodu|4|361|OtherIndexEntry=důchod, odchod}}. Analýza se může uskutečnit podle {{NonRefTerm|kohort}} nebo {{NonRefTerm|časových intervalů}} a podle toho lze konstruovat {{TextTerm|ukazatele intenzity vstupu do ekonomické aktivity|5|361|IndexEntry=ukazatel intenzity vstupu do ekonomické aktivity|OtherIndexEntry=vstup do ekonomické aktivity, ukazatel intenzity}} nebo {{TextTerm|pravděpodobnosti vstupu do ekonomické aktivity|6|361|IndexEntry=pravděpodobnost vstupu do ekonomické aktivity|OtherIndexEntry=vstup do ekonomické aktivity, pravděpodobnost}}; podobně lze konstruovat {{TextTerm|ukazatele intenzity odchodu z ekonomické aktivity|7|361|IndexEntry=ukazatel intenzity odchodu z ekonomické aktivity|OtherIndexEntry=ekonomická aktivita, ukazatel intenzity odchodu}} nebo {{TextTerm|pravděpodobnosti odchodu z ekonomické aktivity|8|361|IndexEntry=pravděpodobnost odchodu z ekonomické aktivity}}. Uvedené {{NonRefTerm|ukazatele}} se počítají podle {{NonRefTerm|pohlaví}}, {{NonRefTerm|věku}} a ev. též podle příčin.
+
Studium ekonomické {{TextTerm|aktivity|1|361|IndexEntry=ekonomický aktivita}} (350) jednotlivců zahrnuje určení {{TextTerm|věku vstupu do ekonomické aktivity|2|361|IndexEntry=věk vstupu do ekonomické aktivity|OtherIndexEntry=aktivita. věk vstupu do ekonomické ...}} jakož i {{TextTerm|věku odchodu z ekonomické aktivity|3|361|IndexEntry=věk odchodu z ekonomické aktivity|OtherIndexEntry=aktivita. věk odchodu z ekonomické ...}}. Mezi těmito dvěma hranicemi je {{TextTerm|pracovní věk|4|361|OtherIndexEntry=věk. pracovní ...}}. Někdy se počítá — analogicky se {{NonRefTerm|střední délkou života}} ({{RefNumber|43|3|3}}) — {{TextTerm|střední délka ekonomické aktivity|5|361|OtherIndexEntry=aktivita. střední délka ekonomické ...}} osob určitého pohlaví a věku.
{{Note|1| Je to vlastně {{NoteTerm|biografie pracovního životního období}} (něm.).}}
 
 
 
=== 362 ===
 
 
 
Uvedené {{NonRefTerm|ukazatele}} slouží ke konstrukci {{TextTerm|tabulek ekonomické aktivity|1|362|IndexEntry=tabulka ekonomické aktivity|OtherIndexEntry=ekonomická aktivita, tabulka}}, které mohou být sestrojeny v {{NonRefTerm|longitudinálním}} nebo {{NonRefTerm|transversálním}} pohledu (viz 153). {{NonRefTerm|Tabulky}} obsahují rozložení tabulkového počtu {{NonRefTerm|osob}} podle {{TextTerm|věku vstupu do ekonomické aktivity|2|362|IndexEntry=věk vstupu do ekonomické aktivity|OtherIndexEntry=vstup do ekonomické aktivity, věk}} a podle {{TextTerm|věku odchodu z ekonomické aktivity|3|362|IndexEntry=věk odchodu z ekonomické aktivity|OtherIndexEntry=odchod z ekonomické aktivity, věk}}, ev. podle příčin {{NonRefTerm|odchodu}}, např. s uvažováním nebo bez uvažování úmrtnosti; dále obsahují {{TextTerm|průměrný věk vstupu do ekonomické aktivity|4|362|OtherIndexEntry=věk vstupu do ekonomické aktivity, průměrný}} a {{TextTerm|průměrný věk odchodu z ekonomické aktivity|5|362|OtherIndexEntry=věk odchodu z ekonomické aktivity, průměrný}}. Výsledným {{NonRefTerm|ukazatelem tabulek ekonomické aktivity}} je {{TextTerm|střední délka ekonomické aktivity|6|362|OtherIndexEntry=délka ekonomické aktivity, střední}}, která může být vypočtena jako {{TextTerm|hrubá střední délka ekonomické aktivity|7|362|OtherIndexEntry=délka ekonomické aktivity, hrubá střední}} za předpokladu neuvažování {{NonRefTerm|úmrtnosti}} a {{TextTerm|čistá střední délka ekonomické aktivity|8|362|OtherIndexEntry=délka ekonomické aktivity, čistá střední}}, kdy se {{NonRefTerm|úmrtnost}} jako odchod z {{NonRefTerm|ekonomické aktivity}} respektuje; tyto {{NonRefTerm|ukazatele}} udávají průměrný počet let {{NonRefTerm|pracovního života}}, který v každém věku má před sebou {{NonRefTerm|ekonomicky aktivní osoba}}. Pro vstupující do {{NonRefTerm|ekonomické aktivity}} je {{NonRefTerm|střední délka ekonomické aktivity}} právě {{TextTerm|průměrná doba pracovního života|9|362|OtherIndexEntry=doba pracovního života, průměrná}}.
 
 
 
1 {{NonRefTerm|Tabulky ekonomické aktivity}} se počítají zpravidla pouze tehdy, jsou-li různá přerušení v prácí zanedbatelná; to je většinou splněno u {{NonRefTerm|mužů}}, Naproti tomu u {{NonRefTerm|žen}} {{NoteTerm|přerušení ekonomické aktivity}} v důsledku mateřství a péče o děti výpočet těchto {{NonRefTerm|tabulek}} komplikuje. V takovém případě je nutno rozlišovat {{NoteTerm|první vstup do ekonomické aktivity}} a {{NoteTerm|opětovný vstup do ekonomické aktivity}}.
 
{{Note|9| Výsledky všech těchto výpočtů platí za předpokladu trvalého udržení intenzitních {{NonRefTerm|ukazatelů ekonomické aktivity}} v období, za které byly vypočteny.}}
 
  
  

Verze z 16. 2. 2010, 12:40


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Šablona:Unmodified edition I

zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

35

350

Rozlišujeme činné obyvatelstvo1 n. obyvatelstvo pracující1 n. obyvatelstvo ekonomicky aktivní1 od obyvatelstva nečinného2 n. obyvatelstva ekonomicky neaktivního2 n. nepracujícího2. Činné (n. aktivní) obyvatelstvo tvoří v podstatě osoby vykonávající pravidelně určitou profesionální činnost; patří sem zpravidla nejen obyvatelstvo výdělečně činné3, ale také ti, jejichž práce není odměňována, jako pomáhající členové rodiny (353-5). Nezapočítávají se ženy v domácnosti4, jejichž činnost není profesionální činností. Z ekonomického hlediska nečinné obyvatelstvo, tvořené všemi osobami nepojatými mezi činné obyvatelstvo, se považuje za živené5 n. závislé5 na obyvatelstvu aktivním (viz 359). Mírou aktivity6 n. aktivitou6 určité skupiny obyvatelstva nazýváme podíl aktivních z úhrnu obyvatelstva této skupiny.

  • 5. Obyvatelstvo nečinné může být živené buď soukromými osobami nebo z veřejných prostředků.

351

Pracující obyvatelstvo (350-1) se dělí zpravidla na zaměstnané1 a nezaměstnané2, a to podle poměru k povolání3. Mezi nezaměstnané jsou počítány osoby zaměstnání hledající4, které zaměstnání nemají. Mezi nimi je třeba odlišit mladé osoby, které ještě nikdy neměly zaměstnání5, a pracovníky, kteří již byli zaměstnáni6.

  • 3. Studium nezaměstnanosti se provádí na základě statistiky uchazečů o práci a nabídek pracovních příležitostí.

352

Složením podle povolání1 n. profesionální strukturou1 v užším smyslu se rozumí rozčlenění obyvatelstva podle povolání2 n. profesí2 n. podle subjektivního povolání2 n. lépe zaměstnání2. Dříve se složením podle povolání nazývalo rozdělení obyvatelstva podle odvětví hospodářské činnosti (357-1), založené na tom, co se nevhodně nazývalo objektivním povoláním (357-1). Dnes výraz skupina povolání3 n. profesionální skupina3 neoznačuje již osoby činné v jednom hospodářském odvětví, ale osoby vykonávající příbuzná zaměstnání (352-2).

353

Na třídění činného obyvatelstva (350-1) podle zaměstnání (352-2) se váže třídění obyvatelstva podle postavení v povolání1 n. jeho status1. Z tohoto hlediska se v kapitalistických státech rozlišují u ekonomicky činných osob: zaměstnavatelé2, zaměstnanci3, samostatně hospodařící4 a pomáhající členové rodiny5. Pomáhající členové rodiny jsou členové rodiny zaměstnavatele nebo samostatně hospodařícího, kteří s ním pracují, aniž dostávají mzdu nebo plat. Samostatně hospodařící jsou vymezeni jako pracující na vlastní účet bez zaměstnanců, avšak s případnou pomocí pomáhajících členů rodiny. V socialistických státech se prakticky nevyskytuje skupina zaměstnavatelů (352-2), významnou kategogorii naproti tomu tvoří družstevníci (353-7*). Kombinací různých kritérií, jako je zaměstnání (352-2), postavení v povolání a příslušnost k ekonomickému odvětví (viz 359-1), lze vymezit různé hospodářsko-spolecenské skupiny6 n. méně vhodně socio-profesionální skupiny6, podle kterých lze třídit aktivní i neaktivní obyvatelstvo.

  • 2. Skupina samostatných n. podnikatelů v kapitalistických zemích zahrnuje zaměstnavatele a samostatně hospodařící (353-4).
  • 4. Samostatně hospodařící nebo též někdy jednotlivě hospodařící jako protiklad ke kolektivně hospodařícím v družstvech.
  • 7. Družstevníci v tomto smyslu jsou členové JZD a ostatních výrobních nezemědělských družstev, která zahrnují celou výrobu. Do takto vymezené skupiny družstevníků nepatří např. členové spotřebních a bytových družstev apod.

354

Mezi zaměstnanci (353-3) lišíme někdy domácké pracovníky1, kteří mohou případně pracovat pro několik zaměstnavatelů (353-2). Pracující podniků (357-2) se dělí především na dvě základní kategorie: dělníky2, kteří pracují převážně manuálně a zaměstnance3, kteří nepracují manuálně. Podle své profesionální kvalifikace4 se dělí na kvalifikované dělníky5 (n. vyučené dělníky5), polokvalifikované dělníky6 (n. zaučené dělníky6) a nekvalifikované dělníky7 (n. pomocné dělníky7). Učňové8 se někdy nesprávně počítají mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1), zejména pokud pracují ve výrobě.

  • 3. V běžné terminologii se používá termínu zaměstnanec v širším smyslu (353-3) i v užším smyslu (354-3).. V případech možné záměny je proto vhodnější používat v druhém smyslu termínu ostatní zaměstnanci.

355

Zaměstnanci (354-3) se dělí na vedoucí pracovníky1, střední odborné kádry2 a dílovedoucí3 n. mistry3. Placení ředitelé, kteří vykonávají funkci vedoucích závodů, se v některých kapitalistických statistikách přímo slučují se skupinou zaměstnavatelů (353-2).

356

V zemědělství se mezi hospodáři1, kteří jsou zemědělskými podnikateli1, tj. mezi těmi, kdo obhospodařují půdu ve svůj prospěch, rozlišují vlastníci půdy2 a nájemci3, kteří hospodaří svým vlastním nářadím na půdě, za niž platí nájemné (pachtovné) v penězích nebo naturáliích. Další skupiny tvoří zemědělští dělníci4 (354-2) a ostatní zaměstnanci v zemědělství (viz 354-3).

357

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) může býti tříděno také podle hospodářských odvětví1, v nichž vykonává své zaměstnám (352-2). Toto třídění objektivních povolání1 spočívá na povaze podniků2. Velmi důležité je též rozlišovat zemědělské pracovníky3 a nezemědělské pracovníky4. Skupina veřejných zaměstnanců5 a skupina vojenských zaměstnanců6 se někdy považují za zvláštní kategorie aktivního nezemědělského obyvatelstva.

  • 2. Podnik se může skládat z několika závodů, které mohou býti tříděny do různých odvětví (357-1).

358

Osoby neaktivní (350-2) lze dělit na závislé osoby1 n. živené osoby1 a osoby nezávislé2. Závislý je ten, kdo závisí svou obživou na jiné osobě (350-5), která se nazývá živitelem3(viz 111-3) — jsou to např. ženy v domácnosti (350-4) a živené děti (635-4). Mezi nezávislé patří důchodci5, jejichž důchod vyplývá z jejich dřívější aktivity, a sociální důchodci6, kteří mají důchod přiznaný jim společností ze sociálních důvodů, a v kapitalistických státech také rentiéři4, žijící z výnosu svého majetku. Invalidy7 se nazývají ti, kdo nejsou schopni pracovat resp. mají sníženou pracovní schopnost.

  • 2. Osoby nezávislé jsou někdy ve starších pramenech označovány jako osoby samostatné — mají samostatný příjem.
  • 5. Pro důchodce se někdy užívá názvu pensista.

359

Závislí (358-1] mohou býti tříděni podle povolání nebo sociální příslušnosti svého živitele (358-3). Obyvatelstvo určité země lze takto třídit a rozdělit na obyvatelstvo příslušné1 (k určitému odvětví či povolání) n. obyvatelstvo závislé1 (na určitém povolání) apod. Tímto způsobem se definuje především obyvatelstvo závislé na zemědělství2 či zemědělské obyvatelstvo2 a nezemědělské obyvatelstvo3.

  • 2. Nesmí se zaměňovat zemědělské obyvatelstvo a venkovské obyvatelstvo (311-3).

360

Předmětem zvláštní pozornosti, obvykle při sčítání, jsou někdy osoby s tělesnými a duševními vadami1 n, vadní1; jsou tříděny podle druhu vady2, pokud to umožňují získané informace, na tělesně vadné3 (např. slepci, hluchoněmí) a duševně vadné4 (např. idioti, slabomyslní).

361

Studium ekonomické aktivity1 (350) jednotlivců zahrnuje určení věku vstupu do ekonomické aktivity2 jakož i věku odchodu z ekonomické aktivity3. Mezi těmito dvěma hranicemi je pracovní věk4. Někdy se počítá — analogicky se střední délkou života (433-3) — střední délka ekonomické aktivity5 osob určitého pohlaví a věku.


* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93