Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:50

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

35

350

Z hlediska postavení v ekonomickém procesu se rozlišuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo¹ a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo². V prvém případě jde o obyvatelstvo, které vykonává nějaké zaměstnání n. výdělečnou činnost³ ; je to činnost, která přispívá k vytváření společenského produktu. Do ekonomicky aktivního obyvatelstva se však zahrnují i pomáhající členové rodiny, kteří nejsou přímo odměňováni. Naproti tomu se do něho nezahrnují ženy v domácnosti⁴, činné při neplacených pracích v domácnosti, studenti a důchodci. Lidé zahrnutí do ekonomicky neaktivního obyvatelstva se někdy označují jako závislí⁵ v tom smyslu, že jejich obživa je přímo nebo nepřímo závislá na obyvatelstvu ekonomicky aktivním (viz 358). Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva k velikosti celé populace, většinou počítaný podle pohlaví pro jednotlivé věkové skupiny odděleně, se nazývá ukazatel aktivity⁶ ve smyslu ekonomické aktivity.

• 1. Řada ter. se užívá jako syn. ekonomicky aktivního obyvatelstva, jsou však většinou méně přesné, např. pracující obyvatelstvo, výdělečně činní nebo pracovní síly. Pro statistické vymezení ekonomicky aktivního obyvatelstva existují v některých zemích dvě koncepce. Podle koncepce výdělečně činných se započítávají pouze výdělečně zaměstnané osoby. Podle koncepce pracovní síly se započítávají i nezaměstnaní hledající práci po určitou vymezenou dobu..
• 2. Syn. je nepracující obyvatelstvo resp. nečinné obyvatelstvo.
• 3. Syn. je ekonomická aktivita, která je zaměřena na výdělek.
• 6. Je to vlastně ukazatel účasti v ekonomické aktivitě n. podíl aktivních v obyvatelstvu
  od určitého věku nebo v dané věkové skupině.

351

Pracovníci¹ vymezení výše jako ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) se dělí na zaměstnané² a nezaměstnané³. Mezi nezaměstnané se zahrnují pouze osoby hledající zaměstnání⁴. Mezi zaměstnané obyvatelstvo⁵ patří potom pouze ty osoby, které ve sledovaném čase pracují za odměnu. Část ekonomicky aktivního obyvatelstva může být v důsledku ekonomických podmínek nucena pracovat kratší směnu než je obvyklá délka pracovní doby a než je ochotna pracovat; v takovém případě hovoříme o částečné nezaměstnanosti⁶. Příležitostní pracovníci⁷ se nejčastěji zahrnují mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (350-2), protože vykonávají výdělečnou činnost (350-3) pouze příležitostně; v některých zemích se však zahrnují mezi aktivní obyvatelstvo.

• 4. Nezaměstnaný je pracovník bez placené práce (fr., šp.).
• 6. Částečná nezaměstnanost je vlastně podzaměstnanost nebo též skrytá nezaměstnanost (fr., šp.).
  8 Ukazatel zaměstnanosti (něm.) může být definován jako podíl zaměstnaných v celé populaci nebo v určité skupině obyvatelstva.
• 9. Nepracující jsou podle vymezení osoby, které žádné zaměstnání nevykonávají ani nehledají (něm.).
• 10. Kromě registrovaných nezaměstnaných existují též neregistrovaní nezaměstnaní, kteří tvoří skrytou rezervu (něm.); jsou to lidé, kteří sami hledají práci bez pomoci úřadů nebo ji nehledají, ale mohou být ke vstupu do zaměstnání motivováni.

352

Klasifikace zaměstnání¹ poskytuje členění ekonomicky aktivního obyvatelstva (350-1) podle zaměstnání². Kritériem pro vytváření skupin zaměstnání³ je podobnost vykonávané práce spolu s požadovanou kvalifikací a praxí.

• 2. Zaměstnání ve smyslu skutečně vykonávané práce je nutno odlišit od povolání; někdy se však oba tyto ter. považují za syn. nebo se zaměstnání blíže určuje jako subjektivní povolání. Povolání ve smyslu objektivního povolání označuje spíše profesi, k jejímuž vykonávám je určitý pracovník připraven bez ohledu na to, zda ji v danou dobu skutečně vykonává; v původním významu jde vlastně o zaměstnání, k jehož výkonu je pracovník povolán. Objektivní povolání může být též syn. pro národohospodářské odvětví. Manuální zaměstnání má v některých jazycích samostatné ter. (fr.,šp.).
• 3. Syn. je profesní skupina.

353

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) se třídí také podle postavení v zaměstnání¹. Rozlišují se zaměstnavatelé² a zaměstnanci³; zvláštní skupinu tvoří samostatně pracující⁴ a pomáhající členové rodiny⁵. Poslední skupinu tvoří členové rodin zaměstnavatelů nebo samostatně pracujících, kteří za svou činnost nedostávají mzdu nebo plat. Kombinací různých kritérií při třídění pracujícího obyvatelstva, např. zaměstnání, postavení v zaměstnání (357-1) a národohospodářského odvětví (357-1), lze vytvořit socioprofesní skupiny⁶.

• 1. Postavení v zaměstnáníje někdy označováno též jako profesní status; podává vlastně určitou hierarchii v zaměstnání.
• 2. Zaměstnavatel bývá označován též jako podnikatel; mezi zaměstnavatele se někdy zahrnují vedoucí pracovníci (355-1), ředitelé apod., tzv. manažéři.
• 3. Zaměstnanci je v širším vymezení společný ter. pro dělníky (354-2) a úředníky (354-3), resp. některé další skupiny pracovníků.
• 4. Samostatně pracující n. pracující na svůj účet se někdy označují též jako samostatně výdělečně činní; jsou to vlastně osamocení pracovníci (fr); zpravidla nemají žádného zaměstnance; patří sem i svobodná povolání.
• 5. Pomáhající členové rodiny jsou rodinní příslušníci pracující bez odměny.
• 6. Podle socioprofesních skupin lze třídit celé obyvatelstvo.
• 7. Podle postavení v zaměstnání je možno vydělit též členy výrobních a zemědělských družstev a dále také samostatně hospodařící zemědělce, kteří jsou zahrnuti mezi samostatně pracující.

354

Ze zaměstnanců (353-3) se někdy vyčleňují domáčtí pracovníci¹, kteří mohou ev. pracovat současně pro více zaměstnavatelů (353-2). V rámci pracujícího obyvatelstva se dále oddělují dvě velké skupiny: dělníci² a ostatní zaměstnanci³. Dělníci se pak většinou třídí podle své profesní kvalifikace⁴ na kvalifikované dělníky⁵, dále polokvalifikované dělníky⁶ a nekvalifikované dělníky⁷ . Učňové⁸ se někdy nesprávně zahrnují mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1).

• 2. Syn. je manuální pracovník.
• 3. Zaměstnanec v širším smyslu oproti zaměstnavateli. Zaměstnanci v užším smyslu jsou nemanuální pracovníci; někdy je tento ter. syn. úředníků, někdy se sem zahrnují i jiné skupiny zaměstnaných, např. zřízenci. Podle jiného třídění zejména v angl. se dělí úředníci a dělníci podle toho, zda jsou placeni týdenní mzdou nebo měsíčním platem. Podobně se někdy odlišují také nezemědělští dělníci, dělníci ve službách apod. V některých jazycích (zejména v něm.) se rozlišují také různé stupně úředníků, a to úředníci jednoduché služby, úředníci ve střední službě, úředníci ve vyšší službě a ředníci v nejvyšším postavení.
• 5. Kvalifikovaní dělníci mají někdy různá označení (angl., něm.); patří mezi ně např. i předáci.
• 6. Syn. je zaučený dělník.
• 7. Syn. je pomocný dělník.
• 8. Učňové nepatří mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo ani v závěru učňovského poměru, kdy již pobírají částečnou mzdu.

355

Mezi zaměstnanci (353-3) se nejčastěji rozlišují vedoucí pracovníci¹, střední odborné kádry² a mistři³ .

• 1. Mezi vedoucí pracovníky se zařazují např. manažeři, ředitelé, vedoucí oddělení, vedoucí inženýři apod., kteří mají v různých jazycích zvláštní pojmenování (angl., fř., něm., rus.).
• 2. Zařazení různých zaměstnanců (353-3) do uvedených tří skupin není ve všech zemích stejné a tomu odpovídají i jejich různá označení, např. dílovedoucí (angl, něm., rus., šp.; viz též 354).

356

Různá pojmenování ekonomicky aktivního obyvatelstva (350-1) existují v zemědělství. Zemědělci¹ jsou pracovníci, kteří pěstují rostliny nebo chovají různá hospodářská zvířata za účelem získání obživy a zisku. Mezi nimi můžeme rozlišovat rolníky², kteří pracují na vlastní půdě, a zemědělské nájemce³, kteří vlastním vybavením obdělávají pronajatou půdu. Kromě toho v zemědělství pracují též zemědělští dělníci⁴.

• 1. Zemědělec v nejširším smyslu jako pracující v zemědělství.
• 2. Mezi rolníky n. hospodáře se někdy zařazují i vedoucí hospodářství, kteří pracují za plat.
• 3. Zemědělský nájemce n. pachtýř pronajímající půdu za peníze se liší od nájemce, který si půjčuje od vlastníka nejen půdu. ale i hospodářské vybavení a dělí se s ním v natu-ráliích o dosažený výtěžek; původně se dělil výtěžek na polovinu a odtud též označení těchto nájemců v některých jazycích (něm.). Často existují pro nájemce místní označení, např. pro nájemce malých hospodářství.
• 4. Zemědělský dělník může být stálým zaměstnancem (353-3) nebo může být dělníkem najímaným na den n. nádeníkem nebo sezónním dělníkem.

357

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) může být tříděno také podle národohospodářských odvětví¹, v nichž vykonává svá zaměstnání (352-2), resp. do kterého jejich zařízení² patří. Důležité je rozdělení pracujícího obyvatelstva mezi pracovníky v zemědělství³ a pracovníky nezemědělské⁴. Někdy se samostatně vydělují veřejní zaměstnanci⁵ a zpravidla samostatně se uvádějí vojenští zaměstnanci⁶. Národohospodářská odvětví se dělí do tří sektorů, z nichž primární sektor⁷ zahrnuje zemědělství, lesnictví a těžbu, sekundární sektor⁸ zpracovatelský průmysl a stavebnictví a terciární sektor⁹ služby, tj. obchod, dopravu, finance a ostatní služby, V rozvojových zemích se zpravidla uvádí odděleně tradiční sektor¹⁰, který se výrazně liší od moderního hospodářství.

• 1. Někdy se v tomto smyslu hovoří o objektivním povolání (viz 352) na rozdíl od subjektivního povolání: v různých jazycích existuje též několik ter. pro národohospodářské odvětví (fr., šp., něm., angl,).
• 2. Zařízení mohou být nejrůznějšího druhu; nejčastěji půjde o podnik nebo závod jako jeho část, ale též např. úřadovna (něm.). Také zemědělský podnik může mít zvláštní ter. (fr., šp.).
• 5. Veřejný zaměstnanec může být zaměstnancem ústřední vlády nebo jiného veřejného orgánu.

358

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (350-2) lze rozdělit podle zdroje jejich obživy na závislé¹ (350-5) a nezávislé² . Závislé osoby nemají zpravidla vlastní příjem nebo jeho výše jim nedostačuje k obživě a jsou proto závislé na 'živiteli3; jsou to např. ženy v domácnosti (350-4) a závislé děti⁴. Nezávislé osoby mají samostatný zdroj obživy; patří mezi ně např. rentiéři⁵ a důchodci⁶. Zvláštní skupinu tvoří sociální důchodci⁷, jejichž důchod nepochází z předcházející ekonomické aktivity (viz 350). Osoby neschopné pracovat označujeme jako nezaměstnatelné⁸. Podíl ekonomicky neaktivních k počtu aktivního obyvatelstva může být označen jako ukazatel ekonomické závislosti⁹. '

• 1. Závislý je vlastně člověk žijící na náklady jiné osoby (viz 350-5).
• 3. Živitel je vlastně ten, kdo vydělává peníze nejen pro sebe (angl.).
• 5. Rentiér je osoba, která nepracuje a žije z výtěžku svého majetku.
• 6. Důchodce n. penzista je osoba na odpočinku. Někdy v některých jazycích existují samostatné ter., pro různé typy důchodců, např. vojenský důchodce (šp.), důchodce ze státní služby (šp.), starobní důchodce, invalidní důchodce nebo důchodce z titulu ovdovění nebo osiření apod. Podobně se odlišuje důchodce z předcházejícího zaměstnání od důchodce - bývalého zaměstnavatele (fr.).
• 7. Sociální důchodce n. osoba, která dostává veřejnou podporu (angl.), může mít na takovou podporu právní nárok nebo je tato podpora přiznávána individuálně po splnění určitých podmínek.
• 9. Poměr osob mladých a starých k počtu osob v produktivním věku se někdy označuje jako ukazatel závislosti.

359

Existuje také možnost třídit celé obyvatelstvo podle příslušnosti k národohospodářskému odvětví (357-1); závislí (358-1) jsou zařazeni podle svého živitele (358-3). Potom hovoříme o obyvatelstvu příslušném¹ k určitému odvětví nebo hospodářské činnosti. Tímto způsobem je možno určit obyvatelstvo příslušné k zemědělství² a ostatní, tj. nezemědělské obyvatelstvo³ .

• 1. Obyvatelstvo příslušné ve smyslu hospodářská příslušnost obyvatelstva (něm.) n. obyvatelstvo žijící z určitého druhu hospodaření (fr., šp.).
• 2. Syn. je zemědělské obyvatelstvo; nemělo by být zaměňováno se zemědělskými pracovníky (357-3) nebo s venkovským obyvatelstvem (311-3).

360

Ve sčítání lidu se v některých zemích věnuje pozornost osobám s tělesnou nebo duševní vadou, tj. handicapovaným osobám¹. Třídí se podle druhu vady² . Zásadně se odlišují tělesné vady³ jako je např slepota, hluchota, němota, amputace končetiny aj. od duševních vad⁴ jako je např. slabomyslnost nebo demence apod.

• 1. Handicapovaná osoba je vlastně zdravotně postižená osoba, která se označuje někdy jako invalida.

361

V souvislosti s analýzou ekonomické aktivity (viz 350) bývá předmětem zájmu průběh pracovního života¹ jednotlivých osob, a to zejména jejich vstup do ekonomické aktivity² a jejich odchod z ekonomické aktivity³. Při vstupu do ekonomické aktivity je možno rozlišit osoby, které nebyly dosud aktivní od těch, které se do ekonomické aktivity navracejí; odchod může být rozlišen podle příčiny, např. úmrtí, dočasné přerušení práce nebo odchod do důchodu⁴. Analýza se může uskutečnit podle kohort nebo časových intervalů a podle toho lze konstruovat ukazatele intenzity vstupu do ekonomické aktivity⁵ nebo pravděpodobnosti vstupu do ekonomické aktivity⁶; podobně lze konstruovat ukazatele intenzity odchodu z ekonomické aktivity⁷ nebo pravděpodobnosti odchodu z ekonomické aktivity⁸. Uvedené ukazatele se počítají podle pohlaví, věku a ev. též podle příčin.

• 1. Je to vlastně biografie pracovního životního období (něm.).

362

Uvedené ukazatele slouží ke konstrukci tabulek ekonomické aktivity¹, které mohou být sestrojeny v longitudinálním nebo transversálním pohledu (viz 153). Tabulky obsahují rozložení tabulkového počtu osob podle věku vstupu do ekonomické aktivity² a podle věku odchodu z ekonomické aktivity³, ev. podle příčin odchodu, např. s uvažováním nebo bez uvažování úmrtnosti; dále obsahují průměrný věk vstupu do ekonomické aktivity⁴ a průměrný věk odchodu z ekonomické aktivity⁵. Výsledným ukazatelem tabulek ekonomické aktivity je střední délka ekonomické aktivity⁶, která může být vypočtena jako hrubá střední délka ekonomické aktivity⁷ za předpokladu neuvažování úmrtnosti a čistá střední délka ekonomické aktivity⁸, kdy se úmrtnost jako odchod z ekonomické aktivity respektuje; tyto ukazatele udávají průměrný počet let pracovního života, který v každém věku má před sebou ekonomicky aktivní osoba. Pro vstupující do ekonomické aktivity je střední délka ekonomické aktivity právě průměrná doba pracovního života⁹.

1 Tabulky ekonomické aktivity se počítají zpravidla pouze tehdy, jsou-li různá přerušení v prácí zanedbatelná; to je většinou splněno u mužů, Naproti tomu u žen přerušení ekonomické aktivity v důsledku mateřství a péče o děti výpočet těchto tabulek komplikuje. V takovém případě je nutno rozlišovat první vstup do ekonomické aktivity a opětovný vstup do ekonomické aktivity.

• 9. Výsledky všech těchto výpočtů platí za předpokladu trvalého udržení intenzitních ukazatelů ekonomické aktivity v období, za které byly vypočteny.

* * *