Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
40: Porovnání verzí
Z Demopædia
(Zdeněk Pavlík 1965) |
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<!--'''40'''--> | <!--'''40'''--> | ||
{{CurrentStatus}} | {{CurrentStatus}} | ||
| − | {{Unmodified edition | + | {{Unmodified edition II}} |
{{Summary}} | {{Summary}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
=== 401 === | === 401 === | ||
| − | + | {{TextTerm|Úmrtností|1|401|IndexEntry=úmrtnost}} se v {{NonRefTerm|demografii}} rozumí proces vymírání {{NonRefTerm|populace}}. Ter. {{TextTerm|míra úmrtnosti|2|401|OtherIndexEntry=úmrtnost, míra}} se označují všechny {{NonRefTerm|míry}} ({{RefNumber|13|3|4}}), které měří četnosti {{TextTerm|úmrtí|3|401}}. Jestliže ter. {{NonRefTerm|míra úmrtnosti}} není dále specifikován, myslí se jím {{TextTerm|hrubá míra úmrtnosti|4|401|OtherIndexEntry=úmrtnost, hrubá míra}}, tj. poměr celkového {{NonRefTerm|počtu zemřelých}} z jednotlivých {{NonRefTerm|generací}} ke {{TextTerm|střednímu stavu obyvatelstva|5|401|IndexEntry=střední stav obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, střední stav}} v daném období (zpravidla v kalendářním roce); tato {{NonRefTerm|míra}} se většinou vyjadřuje v promilích, tj. na 1000 obyvatelů. {{NonRefTerm|Střední stav obyvatelstva}} má vystihovat co nejpřesněji průměrný počet {{NonRefTerm|osob}} žijících v daném období; nejčastěji se počítá jako {{NonRefTerm|aritmetický průměr}} z okamžikových údajů na počátku a konci období, přesnější je použití {{NonRefTerm|geometrického průměru}} nebo se ztotožňuje s okamžitým počtem {{NonRefTerm|obyvatelů}} ke středu daného časového období; poslední způsob je přesný za předpokladu, že v celém sledovaném období je stálý relativní {{NonRefTerm|přírůstek (úbytek) obyvatelstva}} (viz 702). {{NonRefTerm|Hrubou míru úmrtnosti}} označujeme jako {{NonRefTerm|hrubý ukazatel}} ({{RefNumber|13|6|8}}) proto, že nebyl při jejím výpočtu odstraněn vliv {{NonRefTerm|věkové struktury}}. Jestliže nepočítáme {{NonRefTerm|míry úmrtnosti}} za celou {{NonRefTerm|populaci}}, ale pouze za její část, označujeme je jako {{TextTerm|specifické míry úmrtnosti podle pohlaví a věku|6|401|IndexEntry=specifická míra úmrtnosti podle pohlaví a věku|OtherIndexEntry=míra úmrtnosti podle pohlaví a věku, specifická}}; velmi často jsou označeny pouze jako {{TextTerm|míry úmrtnosti podle věku|7|401|IndexEntry=míra úmrtnosti podle věku|OtherIndexEntry=úmrtnost, míra podle věku}}, neboť {{NonRefTerm|specifické míry úmrtnosti}} se vždy počítají odděleně pro obě {{NonRefTerm|pohlaví}}. | |
| − | {{ | + | {{Note|2| Někdy se méně přesně místo {{NonRefTerm|míry úmrtnosti}} používá ve stejném smyslu ter. {{NonRefTerm|úmrtnost}}.}} |
| − | {{Note| | + | {{Note|4| {{NonRefTerm|Hrubá míra úmrtnosti}} je zpravidla hrubá roční {{NonRefTerm|míra obecné úmrtnosti}} n. {{NoteTerm|obecná úmrtnost}}, která označuje, že se počítají všechna {{NonRefTerm|úmrtí}}.}} |
| − | {{Note| | + | {{Note|5| {{NonRefTerm|Střední stav obyvatelstva}} je vlastně {{NoteTerm|průměrné obyvatelstvo}} daného období; jeho nejpřesnější výpočet dostaneme vyjádřením změn počtu {{NonRefTerm|obyvatelstva}} jako funkci času.}} |
=== 402 === | === 402 === | ||
| − | Studium {{TextTerm|diferenční úmrtnosti|1|402|IndexEntry=diferenční úmrtnost}} se | + | Studium {{TextTerm|diferenční úmrtnosti|1|402|IndexEntry=diferenční úmrtnost|OtherIndexEntry=úmrtnost diferenční}} se zabývá sledováním rozdílů v intenzitě {{NonRefTerm|úmrtnosti}} mezi různými skupinami {{NonRefTerm|obyvatelstva}}. Jestliže jedna část {{NonRefTerm|populace}} má vyšší {{NonRefTerm|intenzitu úmrtnosti}} než druhá, hovoříme o její {{TextTerm|nadúmrtnosti|2|402|IndexEntry=nadúmrtnost}}. Rozdíly v {{NonRefTerm|úrovni úmrtnosti}} různých skupin {{NonRefTerm|obyvatelstva}} roztříděných podle {{NonRefTerm|zaměstnání}} označujeme jako {{TextTerm|úmrtnost podle zaměstnáni|4|402|IndexEntry=úmrtnost podle zaměstnání|OtherIndexEntry=zaměstnání, úmrtnost podle něj}}. Tento ter. nelze zaměňovat za ter. {{TextTerm|úmrtnost ze zaměstnání|5|402|OtherIndexEntry=zaměstnání, úmrtnost z něj}}, tj. {{NonRefTerm|úmrtnost}}, která je způsobena přímo {{NonRefTerm|rizikem}} určitého {{NonRefTerm|zaměstnání}}, resp. {{NonRefTerm|nadúmrtností}} způsobenou daným {{NonRefTerm|zaměstnáním}}, které též vyvolává {{NoteTerm|nemoci}} ze {{TextTerm|zaměstnání|6|402|IndexEntry=zaměstnání, nemoc|OtherIndexEntry=nemoc, ze zaměstnání}} |
| − | {{Note| | + | {{Note|1| {{NonRefTerm|Diferenční úmrtnost}} studuje rozdíly v {{NoteTerm|úrovni úmrtnosti}} (něm., rus.) mezi různě vymezenými skupinami {{NonRefTerm|obyvatelů}}.}} |
| + | {{Note|2| V tomto smyslu se hovoří o mužské nadúmrtností, např. v některých {{NonRefTerm|věkových skupinách}}.}} | ||
| + | {{Note|3| {{NonRefTerm|Nadúmrtnost}} je možno vyjádřit {{NoteTerm|ukazatelem nadúmrtností}}.}} | ||
| + | {{Note|6| Syn. v č. jsou {{NoteTerm|nemoci z povolání}}; o rozdílu mezi {{NonRefTerm|zaměstnáním ^povoláním}} viz 352.}} | ||
=== 403 === | === 403 === | ||
| − | {{ | + | Hodnota ukazatele {{NonRefTerm|hrubá míra úmrtnosti}} ({{RefNumber|40|1|4}}) závisí na {{NonRefTerm|intenzitě úmrtnosti}} v jednotlivých {{NonRefTerm|věkových skupinách}} (resp. {{NonRefTerm|jednotkách věku)}} a na {{NonRefTerm|věkové struktuře}} ({{RefNumber|32|5|6}}) zkoumané {{NonRefTerm|populace}}. Pro odstranění vlivu {{NonRefTerm|věkové struktury}} se konstruují {{TextTerm|srovnávací ukazatele úmrtnosti|1|403|IndexEntry=srovnávací ukazatel úmrtnosti|OtherIndexEntry=ukazatel úmrtnosti, srovnávací}}, které umožňují porovnávání celkové intenzity {{NonRefTerm|úmrtnosti}}. Jeden způsob je založen na aplikaci {{NonRefTerm|měr úmrtnosti podle věku}} ({{RefNumber|40|1|7}}) na {{NonRefTerm|věkovou strukturu}} {{TextTerm|standardní populace|2|403|OtherIndexEntry=populace, standardní}}; {{NonRefTerm|míry úmrtnosti podle věku}} jsou váženy četnostmi {{NonRefTerm|věkových skupin}} této {{NonRefTerm|standardní populace}}. Tento způsob se nazývá {{TextTerm|metoda přímé standardizace|3|403|OtherIndexEntry=standardizace, metoda přímé}}. Jestliže {{NonRefTerm|míry úmrtnosti podle věku}} za srovnávané {{NonRefTerm|populace}} nejsou k dispozici, je nutno použít {{TextTerm|metodu nepřímé standardizace|4|403|IndexEntry=metoda nepřímé standardizace|OtherIndexEntry=standardizace, metoda nepřímé}}, při které za {{NonRefTerm|standard}} zvolíme {{NonRefTerm|míry úmrtnosti podle věku}} některé ze srovnávaných {{NonRefTerm|populací}} nebo ev. {{NonRefTerm|populace}} jiné, kterou tím určíme za standardní. Ty označíme za {{TextTerm|standardní míry úmrtnosti podle věku|6|403|OtherIndexEntry=míry úmrtnosti podle věku, standardní}} a tyto {{NonRefTerm|míry}} aplikujeme na {{NonRefTerm|věkové struktury}} srovnávaných {{NonRefTerm|populací}}, Tímto způsobem dostaneme {{TextTerm|očekávaný počet zemřelých|8|403|OtherIndexEntry=počet zemřelých, očekávaný}}, tj. počet {{NonRefTerm|osob}}, které by zemřely za předpokladu, že by v dané {{NonRefTerm|populaci}} byly takové {{NonRefTerm|míry úmrtnosti podle věku}} jako {{NonRefTerm|v populaci}} zvolené za {{NonRefTerm|standard}}. Jestliže {{TextTerm|skutečný počet zemřelých|7|403|OtherIndexEntry=počet zemřelých, skutečný}} dané {{NonRefTerm|populace}} vydělíme {{NonRefTerm|očekávaným počtem zemřelých}}, který zpravidla bereme {{NoteTerm|za}} 100, {{TextTerm|dostaneme srovnávací index úmrtnosti|5|403|IndexEntry=srovnávací index úmrtnosti|OtherIndexEntry=index úmrtnosti, srovnávací}}. |
| − | {{Note| | + | {{Note|1| Mezi {{NoteTerm|srovnávací míry úmrtnosti}} patří {{NoteTerm|standardizované míry úmrtnosti}}.}} |
| + | {{Note|5| {{NonRefTerm|Srovnávací index úmrtnosti}} je vlastně také {{NoteTerm|standardizovaný index úmrtnosti}}, neboť je založen na metodě nepřímé standardizace. {{NoteTerm|Nepřímo standardizovanou hrubou míru úmrtnosti}} dostaneme, vynásobíme-li {{NonRefTerm|hrubou míru úmrtnosti srovnávacím indexem úmrtnosti}}. {{NonRefTerm|Srovnávací index úmrtnosti}} může mít též jiný význam; tímto ter. se označuje též {{NonRefTerm|standardizovaná hrubá míra úmrtnosti}}.}} | ||
| + | {{Note|8| {{NonRefTerm|Očekávaný počet zemřelých}} n. též {{NoteTerm|teoretický počet zemřelých}} je vlastně výsledek tohoto výpočtu.}} | ||
==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ||
Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:50
|
Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails. |
|
Úmrtnost a nemocnost
40
401
Úmrtností1 se v demografii rozumí proces vymírání populace. Ter. míra úmrtnosti2 se označují všechny míry (133-4), které měří četnosti úmrtí3. Jestliže ter. míra úmrtnosti není dále specifikován, myslí se jím hrubá míra úmrtnosti4, tj. poměr celkového počtu zemřelých z jednotlivých generací ke střednímu stavu obyvatelstva5 v daném období (zpravidla v kalendářním roce); tato míra se většinou vyjadřuje v promilích, tj. na 1000 obyvatelů. Střední stav obyvatelstva má vystihovat co nejpřesněji průměrný počet osob žijících v daném období; nejčastěji se počítá jako aritmetický průměr z okamžikových údajů na počátku a konci období, přesnější je použití geometrického průměru nebo se ztotožňuje s okamžitým počtem obyvatelů ke středu daného časového období; poslední způsob je přesný za předpokladu, že v celém sledovaném období je stálý relativní přírůstek (úbytek) obyvatelstva (viz 702). Hrubou míru úmrtnosti označujeme jako hrubý ukazatel (136-8) proto, že nebyl při jejím výpočtu odstraněn vliv věkové struktury. Jestliže nepočítáme míry úmrtnosti za celou populaci, ale pouze za její část, označujeme je jako specifické míry úmrtnosti podle pohlaví a věku6; velmi často jsou označeny pouze jako míry úmrtnosti podle věku7, neboť specifické míry úmrtnosti se vždy počítají odděleně pro obě pohlaví.
- 2. Někdy se méně přesně místo míry úmrtnosti používá ve stejném smyslu ter. úmrtnost.
- 4. Hrubá míra úmrtnosti je zpravidla hrubá roční míra obecné úmrtnosti n. obecná úmrtnost, která označuje, že se počítají všechna úmrtí.
- 5. Střední stav obyvatelstva je vlastně průměrné obyvatelstvo daného období; jeho nejpřesnější výpočet dostaneme vyjádřením změn počtu obyvatelstva jako funkci času.
402
Studium diferenční úmrtnosti1 se zabývá sledováním rozdílů v intenzitě úmrtnosti mezi různými skupinami obyvatelstva. Jestliže jedna část populace má vyšší intenzitu úmrtnosti než druhá, hovoříme o její nadúmrtnosti2. Rozdíly v úrovni úmrtnosti různých skupin obyvatelstva roztříděných podle zaměstnání označujeme jako úmrtnost podle zaměstnáni4. Tento ter. nelze zaměňovat za ter. úmrtnost ze zaměstnání5, tj. úmrtnost, která je způsobena přímo rizikem určitého zaměstnání, resp. nadúmrtností způsobenou daným zaměstnáním, které též vyvolává nemoci ze zaměstnání6
- 1. Diferenční úmrtnost studuje rozdíly v úrovni úmrtnosti (něm., rus.) mezi různě vymezenými skupinami obyvatelů.
- 2. V tomto smyslu se hovoří o mužské nadúmrtností, např. v některých věkových skupinách.
- 3. Nadúmrtnost je možno vyjádřit ukazatelem nadúmrtností.
- 6. Syn. v č. jsou nemoci z povolání; o rozdílu mezi zaměstnáním ^povoláním viz 352.
403
Hodnota ukazatele hrubá míra úmrtnosti (401-4) závisí na intenzitě úmrtnosti v jednotlivých věkových skupinách (resp. jednotkách věku) a na věkové struktuře (325-6) zkoumané populace. Pro odstranění vlivu věkové struktury se konstruují srovnávací ukazatele úmrtnosti1, které umožňují porovnávání celkové intenzity úmrtnosti. Jeden způsob je založen na aplikaci měr úmrtnosti podle věku (401-7) na věkovou strukturu standardní populace2; míry úmrtnosti podle věku jsou váženy četnostmi věkových skupin této standardní populace. Tento způsob se nazývá metoda přímé standardizace3. Jestliže míry úmrtnosti podle věku za srovnávané populace nejsou k dispozici, je nutno použít metodu nepřímé standardizace4, při které za standard zvolíme míry úmrtnosti podle věku některé ze srovnávaných populací nebo ev. populace jiné, kterou tím určíme za standardní. Ty označíme za standardní míry úmrtnosti podle věku6 a tyto míry aplikujeme na věkové struktury srovnávaných populací, Tímto způsobem dostaneme očekávaný počet zemřelých8, tj. počet osob, které by zemřely za předpokladu, že by v dané populaci byly takové míry úmrtnosti podle věku jako v populaci zvolené za standard. Jestliže skutečný počet zemřelých7 dané populace vydělíme očekávaným počtem zemřelých, který zpravidla bereme za 100, dostaneme srovnávací index úmrtnosti5.
- 1. Mezi srovnávací míry úmrtnosti patří standardizované míry úmrtnosti.
- 5. Srovnávací index úmrtnosti je vlastně také standardizovaný index úmrtnosti, neboť je založen na metodě nepřímé standardizace. Nepřímo standardizovanou hrubou míru úmrtnosti dostaneme, vynásobíme-li hrubou míru úmrtnosti srovnávacím indexem úmrtnosti. Srovnávací index úmrtnosti může mít též jiný význam; tímto ter. se označuje též standardizovaná hrubá míra úmrtnosti.
- 8. Očekávaný počet zemřelých n. též teoretický počet zemřelých je vlastně výsledek tohoto výpočtu.
* * *
|
