Čeština - druhé vydání 2005

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

zpět na Hlavní strana | Předmluva | Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9 Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Úmrtnost a nemocnost

40

401

Pojmem úmrtnosti¹ se chápe proces vymírání obyvatelstva. Pojem míra úmrtnosti² n. koeficient úmrtnosti² zkráceně též úmrtnost², zahrnuje obecně všechny míry (133-4), jimiž měříme intensitu úmrtnosti obyvatelstva (101-3) n. skupin obyvatelstva (101-5), tj. relativní výskyt úmrtí³. Není-li k pojmu míra úmrtnosti připojena další poznámka, výraz míra úmrtnosti se vztahuje na obecnou míru celková úmrtnosti⁴ n. přesněji na roční obecnou míru celkové úmrtnosti⁴ (viz 134-7); tyto ukazatele jsou vesměs ukazateli hrubými (135-8), počítanými na 1000 osob středního stavu obyvatelstva⁵, tj. v promilích (viz 133-4). Specifická míra úmrtnosti podle pohlaví a věku⁶ n. stručně specifická míra úmrtnosti⁶ má zpravidla týž význam jako výraz míra specifické úmrtnosti podle věku⁷, jen zřídka se počítá úmrtnost podle jednotek věku (resp. skupin věku) bez rozlišení pohlaví; úplných termínů se používá jen v případě nebezpečí záměny.

• 1. I v cizích jazycích se zaměňují termíny míra úmrtnosti a úmrtnost (např. taux de mortalitě a mortalitě, death rate a mortality); správnější je však důsledně používat termínu míra úmrtnosti.
• 3. Umírání je proces, který končí úmrtím n. smrtí. Zemříti, slov. — zemřelý, příd., podst. m.: osoba po úmrtí.
• 4. Výraz celková úmrtnost je protějškem diferenční úmrtnosti (401-1); obecná úmrtnost pak specifické úmrtnosti (401-6).

402

Studium diferenční úmrtnosti¹ se vztahuje na rozdíly v úmrtnosti různých skupin obyvatelstva. Jestliže některá skupina obyvatelstva má jasně vyšší úmrtnost než jiná skupina obyvatelstva, s níž se úmrtnost srovnává, mluvíme o nadámrtnosti² prvé skupiny. Úmrtností podle povolání³ se rozumí úmrtnost různych skupin povolání (352-3), která se nesmí směšovat s profesionální úmrtností⁴ n. úmrtností z povolání⁴, což je úmrtnost způsobená přímo zvláštní risikovostí příslušného povolání, vedoucího také k nemocem z povolání⁵ n. chorobám z povolání⁵ a k úrazům (422-1).

• 2. Výraz mužská nadámrtnost označuje vyšší úmrtnost mužů v poměru k ženám (např. v témže věku).

403

Standardisované míry úmrtnosti¹ (viz 135-7) jsou určeny pro srovnávání úrovně úmrtnosti různých populací (101-3), po odstranění vlivu různé struktury (144-4), především věkové struktury (325-6). Obvyklou aplikací standardisováných měr je aplikace měr vypočtených podle věku u pozorované populace na věkové složení odpovídající tzv. standardu² n. standardnímu obyvatelstvu². Nejsou-li známy specifické úmrtnosti, nelze této metody přímé standardisace³ užít. Používá se pak metoda nepřímé standardisace⁴ spočívající v tom, že se aplikují specifické míry standardu (standardního obyvatelstva) na věkové složení srovnávané populace. Jejich výpočet se provádí tak, že se tzv. srovnávací indexy úmrtnosti⁵ násobí úmrtností standardního obyvatelstva⁶. Srovnávací index úmrtnosti se pro příslušnou populaci vypočte tak, že celkový pozorovaný počet zemřelýeli⁷ v této zkoumaná populaci se vydělí hypotetickým počtem zemřelých⁸ (n. teoretickým počtem zemřelých⁸), který se získá násobením jednotlivých specifických úmrtností standardu skutečným počtem osob v příslušné věkové skupině pozorované populace.

• 1. standard, podst. m. — standardní, příd. — standardisovati, slov.