Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
42: Porovnání verzí
Z Demopædia
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík 1965) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<!--'''42'''--> | <!--'''42'''--> | ||
{{CurrentStatus}} | {{CurrentStatus}} | ||
| − | {{Unmodified edition | + | {{Unmodified edition I}} |
{{Summary}} | {{Summary}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
| + | == 42 == | ||
=== 420 === | === 420 === | ||
| − | Pod | + | Pod pojmem {{TextTerm|nemocnosti|1|420|IndexEntry=nemocnost}} se rozumí působení {{TextTerm|nemocí|2|420|IndexEntry=choroba}} n. {{TextTerm|chorob|2|420|2|IndexEntry=}} v obyvatelstvu. Zpracování {{TextTerm|statistik nemocnosti|3|420|IndexEntry=statistika nemocnosti|OtherIndexEntry=nemocnost. statistika ...}} je obtížné, protože není dostatečně jasná hranice mezi nemocí a zdravím i vymezení obsahu pojmu {{TextTerm|onemocnění|4|420}}. Pojem {{TextTerm|zdravotnická statistika|5|420|OtherIndexEntry=statistika. zdravotnická ...}} má širší smysl než {{NonRefTerm|statistika nemocnosti}} a vztahuje se na všechny statistiky zabývající se zdravím obyvatelstva. Rozumí se jí také statistika {{TextTerm|smrinosti|6|420|IndexEntry=smrtnost}} tj. úmrtnosti podle {{TextTerm|příčin smrti|7|420|IndexEntry=příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. příčina ...}}, neboť je řada {{NonRefTerm|nemocí}}, které mohou býti příčinami smrti. Demografové proto užívají kombinovaných {{NonRefTerm|klasifikací}} ({{RefNumber|22|1|5}}), které slouží i jako klasifikace {{NonRefTerm|nemocí}}, i jako klasifikace {{NonRefTerm|příčin smrti}}. |
| − | + | {{Note|2| Pro označení krátkodobých {{NoteTerm|onemocnění}} je vhodné používat termínu {{NoteTerm|nemoc}}, pro označení dlouhodobých zejména chronických nemocí termínu {{NoteTerm|choroba}}.}} | |
| − | {{Note| | ||
| − | |||
| − | |||
=== 421 === | === 421 === | ||
| − | + | Třídění zemřelých podle {{NonRefTerm|příčin smrti}} ({{RefNumber|42|0|7}}) je komplikováno existencí {{TextTerm|samostatných příčin smrti|1|421|IndexEntry=samostatná příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. samostatná příčina ...}} a {{TextTerm|sdružených příčin smíti|2|421|IndexEntry=sdružená příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. sdružená příčina ...}}. V tomto případě rozeznáváme {{TextTerm|bezprostřední příčinu smrti|3|421|IndexEntry=bezprostřední příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. bezprostřední příčina ...}} n. {{TextTerm|konečnou příčinu smrti|3|421|2|IndexEntry=konečná příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. konečná příčina ...}} a {{TextTerm|onemocnění předcházející smrti|4|421}}; rozeznáváme též {{TextTerm|základní příčinu smrti|5|421|IndexEntry=základní příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. základní příčina ...}} n. {{TextTerm|počáteční příčinu smrti|5|421|2|IndexEntry=počáteční příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. počáteční příčina ...}} a {{TextTerm|přidružené nemoci|6|421|IndexEntry=přidružená nemoc|OtherIndexEntry=nemoc. přidružená ...}} n. {{TextTerm|vedlejší příčiny smrti|6|421|2|IndexEntry=vedlejší příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. vedlejší příčina ...}}. Míry {{TextTerm|smrtnosti|7|421|IndexEntry=míra smrtnosti|OtherIndexEntry=smrtnost. míra ...}} n. {{TextTerm|letality|7|421|2|IndexEntry=letalita}} se vyjadřují na 100 000 obyvatelů. Extensitu sinrtnosti lze vyjádřit {{TextTerm|podílem úmrtí podle příčin smrti|8|421|IndexEntry=podíl úmrtí podle příčin smrti|OtherIndexEntry=smrt. podíl úmrtí podle příčin ...}} ze všech zemřelých. | |
| − | + | {{Note|7| {{NoteTerm|Míra smrtnosti}} na 100 000 obyvatelů je ukazatelem intensity, podíl ně-Iteré příčiny nebo příčin v {{NoteTerm|úhrnu zemřelých}} (napr. v % nebo ‰) je {{NoteTerm|ukazatelem extensity}}.}} | |
| − | |||
| − | {{Note|7| {{ | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
=== 422 === | === 422 === | ||
| − | {{NonRefTerm|Úmrtí}} nebo {{NonRefTerm|pracovní neschopnost}} ({{RefNumber|42|6 | + | {{NonRefTerm|Úmrtí}} nebo {{NonRefTerm|pracovní neschopnost}} ({{RefNumber|42|5|6}}) mohou být důsledkem {{NonRefTerm|nemoci}} ({{RefNumber|40|2|2}}), {{TextTerm|úrazu|1|422|IndexEntry=úraz}}, {{TextTerm|poranění|1|422|2}} a {{TextTerm|otravy|2|422|IndexEntry=otrava}} (n. {{TextTerm|intoxikace|2|422|2}}). Gjazy a otravy mohou býti způsobeny buď {{TextTerm|nehodou|3|422|IndexEntry=nehoda}} nebo jsou aktem {{TextTerm|násilí|4|422}}. U násilných úrazů a otrav rozeznáváme {{TextTerm|sebevraždy|5|422|IndexEntry=sebevražda}} a {{TextTerm|sebevražedné pokusy|5|422|2|IndexEntry=sebevražedný pokus|OtherIndexEntry=pokus. sebevražedný ...}} na jedné straně a {{TextTerm|vraždy|6|422|IndexEntry=vražda}}, {{TextTerm|úmyslná poranění|6|422|2|IndexEntry=úmyslné poranění|OtherIndexEntry=poranění. úmyslné ...}} a {{TextTerm|úmyslné otravy|6|422|3|IndexEntry=úmyslná otrava|OtherIndexEntry=otrava. úmyslná ...}} na straně druhé. Rozeznávají se také {{TextTerm|válečná úmrtí|7|422|IndexEntry=válečné úmrtí|OtherIndexEntry=úmrtí. válečné ...}} a {{TextTerm|válečná poranění|7|422|2|IndexEntry=válečné poranění}}. |
| − | |||
| − | {{ | ||
| − | |||
| − | {{ | ||
| − | |||
| − | {{ | ||
=== 423 === | === 423 === | ||
| − | {{TextTerm| | + | Některé {{TextTerm|přenosné nemoci|1|423|IndexEntry=přenosná nemoc}} jsou předmětem zvláštní pozornosti, protože se mohou rychle šířit; jsou to {{TextTerm|nemoci epidemické|2|423|IndexEntry=nemoc epidemická|OtherIndexEntry=epidemická. nemoc ...}} a jsou předmětem speciální tzv. {{TextTerm|epidemiologické statistiky|3|423|IndexEntry=epidemiologická statistika|OtherIndexEntry=statistika. epidemiologická ...}}. Zpracování této statistiky je umožněno v četných zemích tím, že tyto nemoci patří mezi {{TextTerm|povinně hlášené nemoci|4|423|IndexEntry=povinně hlášená nemoc|OtherIndexEntry=nemoc. povinně hlášená ...}}. Z hlediska vývoje nemocí rozeznáváme někdy {{TextTerm|chronické nemoci|5|423|IndexEntry=chronická nemoc|OtherIndexEntry=nemoc. chronická ...}} a {{TextTerm|náhlá onemocnění|6|423|IndexEntry=náhlé onemocnění|OtherIndexEntry=onemocnění. náhlé ...}} n. {{TextTerm|akutní onemocnění|6|423|2|OtherIndexEntry=onemocnění. akutní ...}} podle rychlosti, s jakou onemocnění probíhají. |
| − | + | {{Note|1| Termíny {{NoteTerm|přenosná nemoc, nakažlivá nemoc}} a {{NoteTerm|infekční nemoc}} nejsou synonymy. {{NoteTerm|Nakažlivá nemoc}} je ta, která se přenáší z člověka na člověka. Např. zimnice je nemoc {{NoteTerm|přenosná}}, ale nikoli {{NoteTerm|nakažlivá}}. Na druhé straně některé {{NoteTerm|infekční nemoci}} — např. nemoci šestinedělí —- nejsou v pravém slova smyslu nemocemi {{NoteTerm|přenosnými}}.}} | |
| − | {{Note| | ||
| − | |||
| − | |||
=== 424 === | === 424 === | ||
| − | + | Mezi {{NonRefTerm|příčinami smrti}} ({{RefNumber|42|0|7}}) mají zvláštní význam {{TextTerm|vrozené vývojové vady|1|424|IndexEntry=vrozená vývojová vada|OtherIndexEntry=vada. vrozená vývojová ...}}, {{TextTerm|nemoci raného věku|2|424|IndexEntry=nemoc raného věku|OtherIndexEntry=věk. nemoc raného ...}} a skupina nemocí spojených s {{TextTerm|těhotenstvím, porodem a šestinedělím|3|424|IndexEntry=šestinedělí}}. Úmrtí v těhotenství, při porodu a v šestinedělí nazýváme {{TextTerm|mateřskou úmrtností|4|424|IndexEntry=mateřská úmrtnost}}; jako míru ji lze vyjadřovat v promilích (viz {{NonRefTerm|smrtnost}} — {{RefNumber|42|1|7}}) nebo na počet koncepcí a není-li znám tento počet, na počet narozených podobně jako {{NonRefTerm|míru fatality}} ({{RefNumber|42|5|7}}). Poměrný počet úmrtí na {{TextTerm|stařeckou sešlost|5|424|IndexEntry=stařecká sešlost}} nebo na příčiny nepřesně označené jsou ukazatelem kvality statistiky úmrtí podle {{NonRefTerm|příčin smrti}}. | |
| − | {{Note| | + | {{Note|2| {{NoteTerm|Úmrtí dětí do 1 roku}} ({{RefNumber|41|1|2}}) se rozdělují někdy na dvě skupiny, a to podle toho, jde-li o {{NoteTerm|úmrtí na příčiny endogenní}} nebo {{NoteTerm|exogenní. u}} prvých příčin jde o úmrtí vznikající z konstituce novorozence a z nemocí získaných před porodem nebo při porodu; v druhém případě jde o úmrtí mající svůj původ ve styku dítěte se zevním pro<středím, především s infekčními nemocemi nebo úrazy.}} |
| − | {{Note | + | {{Note|3| {{NoteTerm|Puerperální úmrtnost}} je úmrtnost na příčiny souvisící se šestinedělím. }} |
| − | |||
=== 425 === | === 425 === | ||
| − | + | Hlavní {{TextTerm|ukazatele nemocnosti|1|425|IndexEntry=ukazatel nemocnosti}} n. {{TextTerm|morbidity|1|425|2|IndexEntry=ukazatel morbidity|OtherIndexEntry=morbidita. ukazatel ...}} ({{RefNumber|42|0|1}}) se vztahují buď k výskytu nemocí, nebo k jejímu trvání, nebo k její závažnosti. Ukazatele mohou býti vypočítávány pro jednotlivou {{NonRefTerm|nemoc}} ({{RefNumber|42|0|2}}) nebo pro skupinu nemocí. Analogicky k {{NonRefTerm|míře úmrť nosti}} ({{RefNumber|40|1|2}}) se nazývá {{TextTerm|mírou nemocnosti|2|425|IndexEntry=míra nemocnosti|OtherIndexEntry=nemocnost. míra ...}} počet {{NonRefTerm|nových případů onemocnění}} ({{RefNumber|42|0|4}}) pozorovaných v souboru během určitého období na střední stav studovaného souboru. Jiným ukazatelem je {{TextTerm|míra chorobnpsti|3|425|IndexEntry=míra chorobnosti|OtherIndexEntry=chorobnost. míra ...}}, která se vypočítává jako podíl nemocných v daném okamžiku ve sledovaném souboru. {{TextTerm|Průměrná délka nemoci|4|425|OtherIndexEntry=nemoc. průměrná délka ...}} a {{TextTerm|průměrný počet dnů onemocnění|5|425|OtherIndexEntry=onemocnění. průměrný počet dnů ...}} ve sledovaném souboru během určitého období slouží u aktivního obyvatelstva jako ukazatelé {{TextTerm|pracovní neschopnosti|6|425|IndexEntry=pracovní neschopnost|OtherIndexEntry=neschopnost. pracovní ...}} na určitou nemoc. Závažnost nemocí může být měřena {{TextTerm|mírou smrtelnosti|7|425|IndexEntry=míra smrtelnosti|OtherIndexEntry=smrtelnost. míra ...}} n. fatalitou <sup>7</sup>, která vyjadřuje četnost úmrtí mezi nemocnými nebo přesněji poměrný počet zemřelých na určitou nemoc z osob onemocnělých na tuto chorobu. | |
| − | {{Note| | + | {{Note|2| Rozeznává se {{NoteTerm|nemocnost}} jako počet případů nových onemocnění, tzv. {{NoteTerm|incidence}} a {{NoteTerm|chorobnost}} jako počet nemocných s trvající nemocí, tzv. {{NoteTerm|prevalence}}.}} |
| − | + | {{Note|6| {{NoteTerm|Pracovní neschopnost}} trvající určitou stanovenou dobu se nazývá {{NoteTerm|invalidita}}.}} | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | {{Note| | ||
| − | |||
==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ||
Verze z 16. 2. 2010, 13:40
|
Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails. |
|
42
420
Pod pojmem nemocnosti1 se rozumí působení nemocí2 n. chorob2 v obyvatelstvu. Zpracování statistik nemocnosti3 je obtížné, protože není dostatečně jasná hranice mezi nemocí a zdravím i vymezení obsahu pojmu onemocnění4. Pojem zdravotnická statistika5 má širší smysl než statistika nemocnosti a vztahuje se na všechny statistiky zabývající se zdravím obyvatelstva. Rozumí se jí také statistika smrinosti6 tj. úmrtnosti podle příčin smrti7, neboť je řada nemocí, které mohou býti příčinami smrti. Demografové proto užívají kombinovaných klasifikací (221-5), které slouží i jako klasifikace nemocí, i jako klasifikace příčin smrti.
- 2. Pro označení krátkodobých onemocnění je vhodné používat termínu nemoc, pro označení dlouhodobých zejména chronických nemocí termínu choroba.
421
Třídění zemřelých podle příčin smrti (420-7) je komplikováno existencí samostatných příčin smrti1 a sdružených příčin smíti2. V tomto případě rozeznáváme bezprostřední příčinu smrti3 n. konečnou příčinu smrti3 a onemocnění předcházející smrti4; rozeznáváme též základní příčinu smrti5 n. počáteční příčinu smrti5 a přidružené nemoci6 n. vedlejší příčiny smrti6. Míry smrtnosti7 n. letality7 se vyjadřují na 100 000 obyvatelů. Extensitu sinrtnosti lze vyjádřit podílem úmrtí podle příčin smrti8 ze všech zemřelých.
- 7. Míra smrtnosti na 100 000 obyvatelů je ukazatelem intensity, podíl ně-Iteré příčiny nebo příčin v úhrnu zemřelých (napr. v % nebo ‰) je ukazatelem extensity.
422
Úmrtí nebo pracovní neschopnost (425-6) mohou být důsledkem nemoci (402-2), úrazu1, poranění1 a otravy2 (n. intoxikace2). Gjazy a otravy mohou býti způsobeny buď nehodou3 nebo jsou aktem násilí4. U násilných úrazů a otrav rozeznáváme sebevraždy5 a sebevražedné pokusy5 na jedné straně a vraždy6, úmyslná poranění6 a úmyslné otravy6 na straně druhé. Rozeznávají se také válečná úmrtí7 a válečná poranění7.
423
Některé přenosné nemoci1 jsou předmětem zvláštní pozornosti, protože se mohou rychle šířit; jsou to nemoci epidemické2 a jsou předmětem speciální tzv. epidemiologické statistiky3. Zpracování této statistiky je umožněno v četných zemích tím, že tyto nemoci patří mezi povinně hlášené nemoci4. Z hlediska vývoje nemocí rozeznáváme někdy chronické nemoci5 a náhlá onemocnění6 n. akutní onemocnění6 podle rychlosti, s jakou onemocnění probíhají.
- 1. Termíny přenosná nemoc, nakažlivá nemoc a infekční nemoc nejsou synonymy. Nakažlivá nemoc je ta, která se přenáší z člověka na člověka. Např. zimnice je nemoc přenosná, ale nikoli nakažlivá. Na druhé straně některé infekční nemoci — např. nemoci šestinedělí —- nejsou v pravém slova smyslu nemocemi přenosnými.
424
Mezi příčinami smrti (420-7) mají zvláštní význam vrozené vývojové vady1, nemoci raného věku2 a skupina nemocí spojených s těhotenstvím, porodem a šestinedělím3. Úmrtí v těhotenství, při porodu a v šestinedělí nazýváme mateřskou úmrtností4; jako míru ji lze vyjadřovat v promilích (viz smrtnost — 421-7) nebo na počet koncepcí a není-li znám tento počet, na počet narozených podobně jako míru fatality (425-7). Poměrný počet úmrtí na stařeckou sešlost5 nebo na příčiny nepřesně označené jsou ukazatelem kvality statistiky úmrtí podle příčin smrti.
- 2. Úmrtí dětí do 1 roku (411-2) se rozdělují někdy na dvě skupiny, a to podle toho, jde-li o úmrtí na příčiny endogenní nebo exogenní. u prvých příčin jde o úmrtí vznikající z konstituce novorozence a z nemocí získaných před porodem nebo při porodu; v druhém případě jde o úmrtí mající svůj původ ve styku dítěte se zevním pro<středím, především s infekčními nemocemi nebo úrazy.
- 3. Puerperální úmrtnost je úmrtnost na příčiny souvisící se šestinedělím.
425
Hlavní ukazatele nemocnosti1 n. morbidity1 (420-1) se vztahují buď k výskytu nemocí, nebo k jejímu trvání, nebo k její závažnosti. Ukazatele mohou býti vypočítávány pro jednotlivou nemoc (420-2) nebo pro skupinu nemocí. Analogicky k míře úmrť nosti (401-2) se nazývá mírou nemocnosti2 počet nových případů onemocnění (420-4) pozorovaných v souboru během určitého období na střední stav studovaného souboru. Jiným ukazatelem je míra chorobnpsti3, která se vypočítává jako podíl nemocných v daném okamžiku ve sledovaném souboru. Průměrná délka nemoci4 a průměrný počet dnů onemocnění5 ve sledovaném souboru během určitého období slouží u aktivního obyvatelstva jako ukazatelé pracovní neschopnosti6 na určitou nemoc. Závažnost nemocí může být měřena mírou smrtelnosti7 n. fatalitou 7, která vyjadřuje četnost úmrtí mezi nemocnými nebo přesněji poměrný počet zemřelých na určitou nemoc z osob onemocnělých na tuto chorobu.
- 2. Rozeznává se nemocnost jako počet případů nových onemocnění, tzv. incidence a chorobnost jako počet nemocných s trvající nemocí, tzv. prevalence.
- 6. Pracovní neschopnost trvající určitou stanovenou dobu se nazývá invalidita.
* * *
|
