Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

42: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík 1965)
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''42'''-->
 
<!--'''42'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
{{Unmodified edition I}}
+
{{Unmodified edition II}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
Řádka 10: Řádka 10:
 
=== 420 ===
 
=== 420 ===
  
Pod pojmem {{TextTerm|nemocnosti|1|420|IndexEntry=nemocnost}} se rozumí působení {{TextTerm|nemocí|2|420|IndexEntry=choroba}} n. {{TextTerm|chorob|2|420|2|IndexEntry=}} v obyvatelstvu. Zpracování {{TextTerm|statistik nemocnosti|3|420|IndexEntry=statistika nemocnosti|OtherIndexEntry=nemocnost. statistika ...}} je obtížné, protože není dostatečně jasná hranice mezi nemocí a zdravím i vymezení obsahu pojmu {{TextTerm|onemocnění|4|420}}. Pojem {{TextTerm|zdravotnická statistika|5|420|OtherIndexEntry=statistika. zdravotnická ...}} má širší smysl než {{NonRefTerm|statistika nemocnosti}} a vztahuje se na všechny statistiky zabývající se zdravím obyvatelstva. Rozumí se jí také statistika {{TextTerm|smrinosti|6|420|IndexEntry=smrtnost}} tj. úmrtnosti podle {{TextTerm|příčin smrti|7|420|IndexEntry=příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. příčina ...}}, neboť je řada {{NonRefTerm|nemocí}}, které mohou býti příčinami smrti. Demografové proto užívají kombinovaných {{NonRefTerm|klasifikací}} ({{RefNumber|22|1|5}}), které slouží i jako klasifikace {{NonRefTerm|nemocí}}, i jako klasifikace {{NonRefTerm|příčin smrti}}.
+
Pod ter. {{TextTerm|nemocnost|1|420}} se rozumí studium výskytu {{TextTerm|nemocí|2|420|IndexEntry=nemoc}} v {{NonRefTerm|populaci}}. Může se k němu přistupovat ze dvou hledisek, jako k {{TextTerm|výskytu onemocnění|3|420|IndexEntry=výskyt onemocnění|OtherIndexEntry=onemocnění, výskyt}} nebo k {{TextTerm|výskytu nemocí|4|420|IndexEntry=výskyt nemocí|OtherIndexEntry=nemoci, výskyt}}; v prvním případě se uvažuje výskyt nových {{TextTerm|případů onemocnění|5|420|IndexEntry=případy onemocnění|OtherIndexEntry=onemocnění, případy}} za určité období, v druhém počet {{NonRefTerm|nemocných}} k určitému okamžiku n. {{NonRefTerm|podíl nemocných}} (viz {{RefNumber|42|5|3}}). Problémem při sestavení {{TextTerm|statistiky nemocnosti|6|420|IndexEntry=statistika nemocnosti|OtherIndexEntry=nemocnost, statistika}} je rozlišení {{TextTerm|chorobného stavu|7|420|IndexEntry=chorobný stav|OtherIndexEntry=stav chorobný}} od dobrého zdraví. {{TextTerm|Nosologie|8|420}} se zabývá rozlišováním a definováním jednotlivých druhů {{NonRefTerm|nemocí}} a {{NonRefTerm|vad}}, {{TextTerm|nosografie|9|420|IndexEntry=nosografíe}} systematickým popisem {{NonRefTerm|nemocí}} a jejich klasifikací.
{{Note|2| Pro označení krátkodobých {{NoteTerm|onemocnění}} je vhodné používat termínu {{NoteTerm|nemoc}}, pro označení dlouhodobých zejména chronických nemocí termínu {{NoteTerm|choroba}}.}}
+
{{Note|2| Ter. {{NonRefTerm|nemoc}} jako opak {{NoteTerm|zdraví}} se používá jako syn. {{NoteTerm|choroby}}, která však může mít také význam déle trvající {{NonRefTerm|nemoci}}, např. {{NonRefTerm|chronická choroba}}; syn. je však také {{NoteTerm|onemocnění}}, které však může mít též význam počátku {{NonRefTerm|nemoci}} nebo lehčího {{NonRefTerm|onemocnění}}, ev. {{NonRefTerm|chorobného stavu}}.}}
 +
{{Note|3| {{NonRefTerm|Výskyt onemocnění}} je vlastně {{NoteTerm|četnost počátků nemocí}}}}
 +
{{Note|4| {{NonRefTerm|Výskyt nemoci}} je vlastně zastoupení n. {{NoteTerm|četnost nemocných v populaci}}}}
 +
{{Note|9| V č. se tohoto ter. nepoužívá a systematický popis {{NonRefTerm|nemocí}} a jejich klasifikace se zahrnuje do {{NonRefTerm|nosologie}}.}}
  
 
=== 421 ===
 
=== 421 ===
  
Třídění zemřelých podle {{NonRefTerm|příčin smrti}} ({{RefNumber|42|0|7}}) je komplikováno existencí {{TextTerm|samostatných příčin smrti|1|421|IndexEntry=samostatná příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. samostatná příčina ...}} a {{TextTerm|sdružených příčin smíti|2|421|IndexEntry=sdružená příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. sdružená příčina ...}}. V tomto případě rozeznáváme {{TextTerm|bezprostřední příčinu smrti|3|421|IndexEntry=bezprostřední příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. bezprostřední příčina ...}} n. {{TextTerm|konečnou příčinu smrti|3|421|2|IndexEntry=konečná příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. konečná příčina ...}} a {{TextTerm|onemocnění předcházející smrti|4|421}}; rozeznáváme též {{TextTerm|základní příčinu smrti|5|421|IndexEntry=základní příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. základní příčina ...}} n. {{TextTerm|počáteční příčinu smrti|5|421|2|IndexEntry=počáteční příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. počáteční příčina ...}} a {{TextTerm|přidružené nemoci|6|421|IndexEntry=přidružená nemoc|OtherIndexEntry=nemoc. přidružená ...}} n. {{TextTerm|vedlejší příčiny smrti|6|421|2|IndexEntry=vedlejší příčina smrti|OtherIndexEntry=smrt. vedlejší příčina ...}}. Míry {{TextTerm|smrtnosti|7|421|IndexEntry=míra smrtnosti|OtherIndexEntry=smrtnost. míra ...}} n. {{TextTerm|letality|7|421|2|IndexEntry=letalita}} se vyjadřují na 100 000 obyvatelů. Extensitu sinrtnosti lze vyjádřit {{TextTerm|podílem úmrtí podle příčin smrti|8|421|IndexEntry=podíl úmrtí podle příčin smrti|OtherIndexEntry=smrt. podíl úmrtí podle příčin ...}} ze všech zemřelých.
+
Pod ter. {{TextTerm|zdravotnická statistika|1|421|OtherIndexEntry=statistika zdravotnická}} se rozumí nejen {{NonRefTerm|statistika nemocnosti}} ({{RefNumber|42|0|6}}), ale zahrnují se do ní různé aspekty {{NonRefTerm|zdraví populace}}, patří do ní i statistiky {{TextTerm|úmrtnosti podle příčin smrti|2|421|IndexEntry=úmrtnost podle příčin úmrtí|OtherIndexEntry=úmrtí, úmrtnost podle příčin}}. Klasifikace {{NonRefTerm|úmrtí}} podle {{TextTerm|příčiny smrti|3|421|IndexEntry=příčina smrti|OtherIndexEntry=úmrtí, příčina}} je obtížná, neboť v mnoha případech se nejedná o {{TextTerm|jedinou příčinu smrti|4|421|IndexEntry=jediná příčina smrti|OtherIndexEntry=příčina smrti, jediná}}, ale o {{TextTerm|sdružené příčiny smrti|5|421|OtherIndexEntry=příčiny smrti, sdružené}}. Z jiného hlediska je možno rozlišit {{TextTerm|bezprostřední příčinu smrti|6|421|IndexEntry=bezprostřední příčina smrti|OtherIndexEntry=příčina smrti, bezprostřední}} a {{TextTerm|příčiny předcházející smrti|7|421|IndexEntry=příčina předcházející smrti|OtherIndexEntry=smrt, příčina předcházej ící}}; v řadě {{NonRefTerm|zemí}} se {{NonRefTerm|úmrtí}} třídí především podle {{TextTerm|základní příčiny smrti|8|421|IndexEntry=základní příčina smrti|OtherIndexEntry=příčina smrti, základní}}, za kterou se považuje taková {{NonRefTerm|příčina smrti}}, tj. {{NonRefTerm|nemoc}} nebo {{NonRefTerm|úraz}}, jíž byl započat řetěz {{NonRefTerm|chorobných stavů}} vedoucích k {{NonRefTerm|úmrtí}}. Statisticky se zpravidla nezpracovávají {{TextTerm|přidružené příčiny smrti|9|421|IndexEntry=přidružená příčina smrti|OtherIndexEntry=příčina smrti, přidružená}} . {{NonRefTerm|Intenzita úmrtnosti}} na určitou {{NonRefTerm|příčinu}} se vyjadřuje {{TextTerm|mírou smrtnosti|10|421|IndexEntry=míra smrtnosti|OtherIndexEntry=smrtnost, míra}} , což je počet {{NonRefTerm|úmrtí}} na {{NonRefTerm|danou příčinu}}, vyjádřený zpravidla na 10 000 {{NonRefTerm|obyvatelů středního stavu}}. Podíl počtu {{NonRefTerm|zemřelých}} na určitou {{NonRefTerm|příčinu úmrtí}} ze všech {{NonRefTerm|zemřelých}}, tj. {{NonRefTerm|zemřelých}} na všechny {{NonRefTerm|příčiny}}, se označuje jako {{TextTerm|podíl úmrtí podle příčiny smrti|11|421|OtherIndexEntry=smrt, podíl úmrtí podle příčiny}}; charakterizuje významnost různých {{NonRefTerm|příčin úmrtí}}.
{{Note|7| {{NoteTerm|Míra smrtnosti}} na 100 000 obyvatelů je ukazatelem intensity, podíl ně-Iteré příčiny nebo příčin v {{NoteTerm|úhrnu zemřelých}} (napr. v % nebo ‰) je {{NoteTerm|ukazatelem extensity}}.}}
+
{{Note|5| {{NonRefTerm|Sdružené příčiny smrti}} jsou vlastně {{NoteTerm|spojené příčiny smrti}}; mohou být též označeny za {{NoteTerm|vícečetné příčiny smrti}}.}}
 +
{{Note|6| {{NonRefTerm|Bezprostřední příčina smrti je}} také {{NoteTerm|konečná příčina smrtí}} n. {{NoteTerm|přímá příčina smrti}}.}}
 +
{{Note|7| {{NonRefTerm|Příčina předcházející smrti je}} chápána jako {{NonRefTerm|nemoc}} nebo {{NonRefTerm|úraz}}, která ji způsobuje, provází nebo předchází {{NonRefTerm|základní příčině smrti}}.}}
 +
{{Note|8| {{NonRefTerm|Základní příčina smrti je}} podle svého významu také {{NoteTerm|prvotní příčina smrti}}.}}
 +
{{Note|9| Různé {{NonRefTerm|příčiny smrti}} jsou pojmenovány podle odlišných hledisek a jednotlivé ter. v různých {{NonRefTerm|jazycích}} si ne vždy přesně odpovídají. Platí to též o {{NoteTerm|vedlejší příčině smrti}}, která je vlastně také {{NonRefTerm|přidruženou příčinou smrti}} a zároveň {{NonRefTerm|příčinou}}, která přispívá k {{NonRefTerm|základní příčině smrti}}}}
 +
{{Note|10| Syn. je {{NoteTerm|specifická míra letality}}.}}
 +
{{Note|11| Procentní rozdělení úmrtí podle příčin smrti dává {{NoteTerm|strukturu úmrtí podle příčin}}.}}
  
 
=== 422 ===
 
=== 422 ===
  
{{NonRefTerm|Úmrtí}} nebo {{NonRefTerm|pracovní neschopnost}} ({{RefNumber|42|5|6}}) mohou být důsledkem {{NonRefTerm|nemoci}} ({{RefNumber|40|2|2}}), {{TextTerm|úrazu|1|422|IndexEntry=úraz}}, {{TextTerm|poranění|1|422|2}} a {{TextTerm|otravy|2|422|IndexEntry=otrava}} (n. {{TextTerm|intoxikace|2|422|2}}). Gjazy a otravy mohou býti způsobeny buď {{TextTerm|nehodou|3|422|IndexEntry=nehoda}} nebo jsou aktem {{TextTerm|násilí|4|422}}. U násilných úrazů a otrav rozeznáváme {{TextTerm|sebevraždy|5|422|IndexEntry=sebevražda}} a {{TextTerm|sebevražedné pokusy|5|422|2|IndexEntry=sebevražedný pokus|OtherIndexEntry=pokus. sebevražedný ...}} na jedné straně a {{TextTerm|vraždy|6|422|IndexEntry=vražda}}, {{TextTerm|úmyslná poranění|6|422|2|IndexEntry=úmyslné poranění|OtherIndexEntry=poranění. úmyslné ...}} a {{TextTerm|úmyslné otravy|6|422|3|IndexEntry=úmyslná otrava|OtherIndexEntry=otrava. úmyslná ...}} na straně druhé. Rozeznávají se také {{TextTerm|válečná úmrtí|7|422|IndexEntry=válečné úmrtí|OtherIndexEntry=úmrtí. válečné ...}} a {{TextTerm|válečná poranění|7|422|2|IndexEntry=válečné poranění}}.
+
{{NonRefTerm|Úmrtí}} nebo {{NonRefTerm|pracovní neschopnost}} ({{RefNumber|42|6|2}}) mohou být důsledkem {{NonRefTerm|nemoci}} ({{RefNumber|42|0|2}}) nebo {{TextTerm|úrazu|1|422|IndexEntry=úraz}} či {{TextTerm|otravy|2|422|IndexEntry=otrava}}, K {{NonRefTerm|poranění}}, {{NonRefTerm|úmrtí}}, {{NonRefTerm|úrazu}} či {{NonRefTerm|otravě}} může dojít {{TextTerm|nehodou|3|422|IndexEntry=nehoda}} nebo {{TextTerm|násilím|4|422|IndexEntry=násilí}}. Mezi případy {{NonRefTerm|násilí}} se zahrnují {{TextTerm|sebevraždy|5|422|IndexEntry=sebevražda}}, {{TextTerm|zabití|6|422}} a {{TextTerm|úmrtí a poranění způsobená válečnými událostmi|7|422|IndexEntry=úmrtí a poranění způsobené válečnými událostmi|OtherIndexEntry=válečné události, úmrtí a poranění}} .
 +
{{Note|1| Syn. je poranění, které má většinou méně závažnou povahu.}}
 +
{{Note|3| {{NoteTerm|Úmrtí}} v {{NoteTerm|důsledku nehody}} lze odlišit od {{NoteTerm|přirozených úmrtí}}, způsobených {{NonRefTerm|nemocí}} nebo v důsledku {{NonRefTerm|stáří}}.}}
 +
{{Note|4| Výsledkem takového {{NonRefTerm|násilí}} je {{NoteTerm|násilná smrt}} (fr., šp.); {{NonRefTerm|násilná smrt}} se zahrnuje mezi {{NonRefTerm|úmrtí}} v důsledku {{NonRefTerm|nehody}}.}}
 +
{{Note|5| {{NonRefTerm|Poranění}} může být též důsledkem {{NoteTerm|pokusu o sebevraždu}} nebo důsledkem {{NoteTerm|sebepoškození}}.}}
 +
{{Note|6| {{NonRefTerm|Zabití}} může být {{NoteTerm|úmyslné zabití}}, které lze označit za {{NoteTerm|vraždu}}. {{NoteTerm|Neúmyslné zabití}} se považuje většinou za {{NonRefTerm|nehodu}}, jejímž následkem bylo {{NonRefTerm|úmrtí}}. Důsledkem {{NonRefTerm|násilí}} může být též {{NoteTerm|úmyslné poraněni}} nebo {{NoteTerm|otrávení jinou osobou}}, ev. {{NoteTerm|zločinné otrávení}}.}}
 +
{{Note|7| Též {{NoteTerm|válečná úmrtí}} a ev. {{NoteTerm|válečná poranění}} nebo ztráty způsobené válečnými {{NonRefTerm|událostmi}}.}}
  
 
=== 423 ===
 
=== 423 ===
  
Některé {{TextTerm|přenosné nemoci|1|423|IndexEntry=přenosná nemoc}} jsou předmětem zvláštní pozornosti, protože se mohou rychle šířit; jsou to {{TextTerm|nemoci epidemické|2|423|IndexEntry=nemoc epidemická|OtherIndexEntry=epidemická. nemoc ...}} a jsou předmětem speciální tzv. {{TextTerm|epidemiologické statistiky|3|423|IndexEntry=epidemiologická statistika|OtherIndexEntry=statistika. epidemiologická ...}}. Zpracování této statistiky je umožněno v četných zemích tím, že tyto nemoci patří mezi {{TextTerm|povinně hlášené nemoci|4|423|IndexEntry=povinně hlášená nemoc|OtherIndexEntry=nemoc. povinně hlášená ...}}. Z hlediska vývoje nemocí rozeznáváme někdy {{TextTerm|chronické nemoci|5|423|IndexEntry=chronická nemoc|OtherIndexEntry=nemoc. chronická ...}} a {{TextTerm|náhlá onemocnění|6|423|IndexEntry=náhlé onemocnění|OtherIndexEntry=onemocnění. náhlé ...}} n. {{TextTerm|akutní onemocnění|6|423|2|OtherIndexEntry=onemocnění. akutní ...}} podle rychlosti, s jakou onemocnění probíhají.
+
{{TextTerm|Endemií|1|423|IndexEntry=endemie}} se označuje {{NonRefTerm|nemoc}}, která se trvale vyskytuje v určité části {{NonRefTerm|populace}} na rozdíl od {{TextTerm|epidemie|2|423}}, která se rychle šíří, ale i relativně rychle zmizí; jestliže zasahuje do mnoha {{NonRefTerm|zemí}}, označuje se jako {{TextTerm|pandemie|3|423}}. Zvláštní pozornost je často věnována {{TextTerm|infekčním nemocím|4|423|IndexEntry=infekční nemoc|OtherIndexEntry=nemoc, infekční}}, kterými může v krátké době onemocnět značný počet osob; označují se pak jako {{TextTerm|epidemické nemoci|5|423|IndexEntry=epidemická nemoc|OtherIndexEntry=nemoc, epidemická}} a jsou předmětem {{TextTerm|epidemiologické statistiky|6|423|IndexEntry=epidemiologická statistika|OtherIndexEntry=statistika epidemiologická}}. O některých těchto {{NonRefTerm|nemocích}} lze získat za četné {{NonRefTerm|země}} přehledy vzhledem k tomu, že řada z nich patří mezi {{TextTerm|povinně hlášené nemoci|7|423|IndexEntry=povinně hlášená nemoc|OtherIndexEntry=nemoc, povinně hlášená}}. Podle vývoje {{NonRefTerm|nemoci}} resp. podle rychlosti, s jakou nemoc probíhá, lze rozlišit {{TextTerm|nemoci chronické|8|423|IndexEntry=nemoc, chronická|OtherIndexEntry=chronická nemoc}} a {{TextTerm|nemoci akutní|9|423|IndexEntry=nemoc, akutní|OtherIndexEntry=akutní nemoc}}. Tyto ter. nejsou přesně definovány, ale {{NonRefTerm|akutní nemocí}} se obvykle rozumí {{NonRefTerm|nemoc}}, která má náhlý a prudký počátek a krátké trvání, zatímco {{NonRefTerm|chronická nemoc}} má pozvolný počátek a dlouhé trvání.
{{Note|1| Termíny {{NoteTerm|přenosná nemoc, nakažlivá nemoc}} a {{NoteTerm|infekční nemoc}} nejsou synonymy. {{NoteTerm|Nakažlivá nemoc}} je ta, která se přenáší z člověka na člověka. Např. zimnice je nemoc {{NoteTerm|přenosná}}, ale nikoli {{NoteTerm|nakažlivá}}. Na druhé straně některé {{NoteTerm|infekční nemoci}} — např. nemoci šestinedělí —- nejsou v pravém slova smyslu nemocemi {{NoteTerm|přenosnými}}.}}
+
{{Note|1| {{NonRefTerm|Endemie}} ve smyslu {{NoteTerm|endemická nemoc}}.}}
 +
{{Note|4| Syn. je {{NoteTerm|přenosná nemoc}} n. {{NoteTerm|nakažlivá nemoc}}. Ter. {{NonRefTerm|infekční nemoc}}, {{NonRefTerm|přenosná nemoc}} a {{NonRefTerm|nakažlivá nemoc}} nejsou syn. {{NonRefTerm|Nakažlivá nemoc}} může být přenesena pouze z {{NonRefTerm|osoby}} na {{NonRefTerm|osobu}}; např. malárie je {{NonRefTerm|přenosná nemoc}}, ale není nakažlivá. Některé {{NonRefTerm|infekční nemoci}} nejsou naproti tomu přenosné. Mezi {{NonRefTerm|infekční nemoci}} se zařazují také {{NoteTerm|parazitární nemoci}}.}}
 +
{{Note|6| {{NoteTerm|Epidemiologie}} je vědní obor, zabývající se studiem {{NonRefTerm|epidemií}}. Zahrnuje studium vztahů mezi biologickými, sociálními a ekologickými faktory, geografického rozšíření apod.}}
 +
{{Note|7| V některých {{NonRefTerm|zemích}} existují též {{NoteTerm|fakultativně hlášené nemoci}}.}}
  
 
=== 424 ===
 
=== 424 ===
  
Mezi {{NonRefTerm|příčinami smrti}} ({{RefNumber|42|0|7}}) mají zvláštní význam {{TextTerm|vrozené vývojové vady|1|424|IndexEntry=vrozená vývojová vada|OtherIndexEntry=vada. vrozená vývojová ...}}, {{TextTerm|nemoci raného věku|2|424|IndexEntry=nemoc raného věku|OtherIndexEntry=věk. nemoc raného ...}} a skupina nemocí spojených s {{TextTerm|těhotenstvím, porodem a šestinedělím|3|424|IndexEntry=šestinedělí}}. Úmrtí v těhotenství, při porodu a v šestinedělí nazýváme {{TextTerm|mateřskou úmrtností|4|424|IndexEntry=mateřská úmrtnost}}; jako míru ji lze vyjadřovat v promilích (viz {{NonRefTerm|smrtnost}} — {{RefNumber|42|1|7}}) nebo na počet koncepcí a není-li znám tento počet, na počet narozených podobně jako {{NonRefTerm|míru fatality}} ({{RefNumber|42|5|7}}). Poměrný počet úmrtí na {{TextTerm|stařeckou sešlost|5|424|IndexEntry=stařecká sešlost}} nebo na příčiny nepřesně označené jsou ukazatelem kvality statistiky úmrtí podle {{NonRefTerm|příčin smrti}}.
+
V rámci analýz {{NonRefTerm|úmrtnosti}} se věnuje zvláštní pozornost některým dalším aspektům. Je to především {{TextTerm|endogenní úmrtnost|1|424|OtherIndexEntry=úmrtnost endogenní}} jako důsledek genetické konstituce jednotlivce, {{TextTerm|vrozené vývojové vady|2|424|IndexEntry=vrozená vývoj ová vada}} nebo {{NonRefTerm|poranění}} spojené s {{NonRefTerm|porodem}}, a degenerativní {{NonRefTerm|choroby}} spojené se {{NonRefTerm|stářím}}, tzv. {{NonRefTerm|nemoci stáří}}. Naproti tomu {{TextTerm|exogenní úmrtnost|3|424|OtherIndexEntry=úmrtnost exogenní}} je způsobena vnějšími příčinami jako jsou např. infekční a parazitární {{NonRefTerm|nemoci}} ({{RefNumber|42|3|4}}), {{NonRefTerm|nemoci}} dýchacího a trávícího ústrojí, {{NonRefTerm|úrazy}} a {{NonRefTerm|úmrtí dětí}} při porodu apod. Zvláštní pozornost je věnována také {{NonRefTerm|úmrtím}} jako následkům pracovních {{NonRefTerm|úrazů}}, {{NonRefTerm|úmrtím}} spojeným s {{NonRefTerm|těhotenstvím}} ({{RefNumber|60|2|5}}), {{NonRefTerm|porodem}} ({{RefNumber|60|3|4}}) a {{TextTerm|šestinedělím|4|424|IndexEntry=šestinedělí}}. Posledně uvedená {{NonRefTerm|úmrtí}} tvoří {{TextTerm|mateřskou úmrtnost|5|424|IndexEntry=mateřská úmrtnost|OtherIndexEntry=úmrtnost mateřská}}; k je-jímu vystižení se používá {{TextTerm|index mateřské úmrtnosti|6|424|OtherIndexEntry=úmrtnost, index mateřské}}, vypočtený jako počet {{NonRefTerm|zemřelých žen}} v důsledku {{NonRefTerm|mateřské úmrtnosti}} vztažený k počtu {{NonRefTerm|narozených}} daného roku. Pokud jde o {{NonRefTerm|úmrtí}} na {{TextTerm|stařeckou sešlost|7|424|IndexEntry=stařecká sešlost|OtherIndexEntry=sešlost stařecká}}, vyvolávají pozornost z hlediska hodnocení kvality zápisu o {{NonRefTerm|příčině úmrtí}}; vysoký podíl {{NonRefTerm|zemřelých}} na {{NonRefTerm|tato příčinu}} ukazuje na jejich nepřesné určování.
{{Note|2| {{NoteTerm|Úmrtí dětí do 1 roku}} ({{RefNumber|41|1|2}}) se rozdělují někdy na dvě skupiny, a to podle toho, jde-li o {{NoteTerm|úmrtí na příčiny endogenní}} nebo {{NoteTerm|exogenní. u}} prvých příčin jde o úmrtí vznikající z konstituce novorozence a z nemocí získaných před porodem nebo při porodu; v druhém případě jde o úmrtí mající svůj původ ve styku dítěte se zevním pro&lt;středím, především s infekčními nemocemi nebo úrazy.}}
+
{{Note|1|, 3 {{NonRefTerm|Endogenní úmrtnost}} vzhledem k tomu, že podle předpokladu není ovlivněna {{NonRefTerm|vnějšími příčinami}}, nazývá se též někdy {{NoteTerm|biologická úmrtnost}}. Zejména {{NonRefTerm|kojenecká úmrtnost}} ({{RefNumber|41|0|1}}) bývá rozdělena na {{NoteTerm|endogenní kojeneckou úmrtnost}} a na {{NoteTerm|exogenní kojeneckou úmrtnost}}.}}
{{Note|3| {{NoteTerm|Puerperální úmrtnost}} je úmrtnost na příčiny souvisící se šestinedělím. }}
+
{{Note|4| Syn. je {{NoteTerm|puerperium}}, viz též {{RefNumber|60|3|6}}; od tohoto ter. je odvozena {{NoteTerm|puerperální úmrtnost}}.}}
 +
{{Note|7| Syn. je {{NoteTerm|senilita}}; v č. se {{NonRefTerm|senilitou}} rozumí {{NoteTerm|psychická sešlost}}.}}
  
 
=== 425 ===
 
=== 425 ===
  
Hlavní {{TextTerm|ukazatele nemocnosti|1|425|IndexEntry=ukazatel nemocnosti}} n. {{TextTerm|morbidity|1|425|2|IndexEntry=ukazatel morbidity|OtherIndexEntry=morbidita. ukazatel ...}} ({{RefNumber|42|0|1}}) se vztahují buď k výskytu nemocí, nebo k jejímu trvání, nebo k její závažnosti. Ukazatele mohou býti vypočítávány pro jednotlivou {{NonRefTerm|nemoc}} ({{RefNumber|42|0|2}}) nebo pro skupinu nemocí. Analogicky k {{NonRefTerm|míře úmrť nosti}} ({{RefNumber|40|1|2}}) se nazývá {{TextTerm|mírou nemocnosti|2|425|IndexEntry=míra nemocnosti|OtherIndexEntry=nemocnost. míra ...}} počet {{NonRefTerm|nových případů onemocnění}} ({{RefNumber|42|0|4}}) pozorovaných v souboru během určitého období na střední stav studovaného souboru. Jiným ukazatelem je {{TextTerm|míra chorobnpsti|3|425|IndexEntry=míra chorobnosti|OtherIndexEntry=chorobnost. míra ...}}, která se vypočítává jako podíl nemocných v daném okamžiku ve sledovaném souboru. {{TextTerm|Průměrná délka nemoci|4|425|OtherIndexEntry=nemoc. průměrná délka ...}} a {{TextTerm|průměrný počet dnů onemocnění|5|425|OtherIndexEntry=onemocnění. průměrný počet dnů ...}} ve sledovaném souboru během určitého období slouží u aktivního obyvatelstva jako ukazatelé {{TextTerm|pracovní neschopnosti|6|425|IndexEntry=pracovní neschopnost|OtherIndexEntry=neschopnost. pracovní ...}} na určitou nemoc. Závažnost nemocí může být měřena {{TextTerm|mírou smrtelnosti|7|425|IndexEntry=míra smrtelnosti|OtherIndexEntry=smrtelnost. míra ...}} n. fatalitou <sup>7</sup>, která vyjadřuje četnost úmrtí mezi nemocnými nebo přesněji poměrný počet zemřelých na určitou nemoc z osob onemocnělých na tuto chorobu.
+
Základní {{TextTerm|ukazatele nemocnosti|1|425|IndexEntry=ukazatel nemocnosti}} charakterizují buď výskyt {{NonRefTerm|nemocí}} nebo jejich trvání a závažnost; mohou být vyjádřeny pro jednotlivou {{NonRefTerm|nemoc}}, skupinu {{NonRefTerm|nemocí}} nebo pro všechna {{NonRefTerm|onemocnění}} dohromady. Mezi {{NonRefTerm|ukazateli intenzity}} lze uvést {{TextTerm|míru onemocnění|2|425|IndexEntry=míra onemocnění|OtherIndexEntry=onemocnění, míra}}, tj. počet {{NonRefTerm|onemocnění}} na určitou {{NonRefTerm|nemoc}} nebo celkem na 1 000 {{NonRefTerm|obyvatelů středního stavu}}. Jiným {{NonRefTerm|ukazatelem nemocnosti}} je {{TextTerm|ukazatel prevalence|3|425|OtherIndexEntry=prevalence, ukazatel}}, který je podílem počtu {{NonRefTerm|nemocných osob}} celkem nebo na určitou {{NonRefTerm|nemoc}} v celé {{NonRefTerm|populaci}}; může být vypočten jako {{NonRefTerm|ukazatel okamžikový}} nebo pro určité, nejčastěji roční období. Doplňujícími {{NonRefTerm|ukazateli}} jsou {{TextTerm|průměrná délka nemoci|4|425|OtherIndexEntry=délka nemoci, průměrná}} a {{TextTerm|průměrný počet prostonaných dnů|5|425|OtherIndexEntry=počet prostonaných dnů, průměrný}}; v prvním případě počet prostonaných dnů na určitou {{NonRefTerm|nemoc}} nebo celkem je vztažen k počtu {{NonRefTerm|onemocnění}}, v druhém případě ke {{NonRefTerm|střednímu stavu obyvatelstva}}; týká-li se pouze {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}}, slouží k charakteristice {{NonRefTerm|pracovní neschopnosti}}. Závažnost určité {{NonRefTerm|nemoci}} z hlediska {{NonRefTerm|uzdravení}} resp. {{NonRefTerm|přežití}} může být vystižena {{TextTerm|mírou smrtelnosti|6|425|IndexEntry=míra smrtelnosti|OtherIndexEntry=smrtelnost, míra}}, definovanou jako počet {{NonRefTerm|zemřelých}} na určitou {{NonRefTerm|nemoc}} vztažený ke {{NonRefTerm|střednímu stavu nemocných}} danou {{NonRefTerm|nemocí}}. 2 Syn. je {{NoteTerm|míra incidence}}.
{{Note|2| Rozeznává se {{NoteTerm|nemocnost}} jako počet případů nových onemocnění, tzv. {{NoteTerm|incidence}} a {{NoteTerm|chorobnost}} jako počet nemocných s trvající nemocí, tzv. {{NoteTerm|prevalence}}.}}
+
{{Note|4| V některých {{NonRefTerm|zemích}} se nezapočítávají {{NonRefTerm|onemocněni}} která netrvají déle než je stanovena určitá {{NoteTerm|karenční}} n. {{NoteTerm|čekací doba}}.}}
{{Note|6| {{NoteTerm|Pracovní neschopnost}} trvající určitou stanovenou dobu se nazývá {{NoteTerm|invalidita}}.}}
+
{{Note|6| Syn. je {{NoteTerm|míra fatality}}; oproti tomu závažnost určité {{NonRefTerm|nemoci}} v {{NonRefTerm|populaci}} může být vystižena počtem {{NonRefTerm|zemřelých}} na určitou {{NonRefTerm|nemoc}}, zpravidla na 100 000 {{NonRefTerm|obyvatelů středního stavu}} za sledované období, tj. {{NonRefTerm|mírou letality}} n. {{NonRefTerm|mírou smrtnosti}} ({{RefNumber|42|1|10}}). Oba ter. se někdy nesprávně zaměňují.}}
 +
 
 +
=== 426 ===
 +
 
 +
Pod ter. {{TextTerm|porucha zdraví|1|426|OtherIndexEntry=zdraví, porucha}} se rozumí jakákoliv fyzická, funkční nebo psychická porucha jako důsledek {{NonRefTerm|nemoci}} ({{RefNumber|42|0|2}}), {{NonRefTerm|poranění}} ({{RefNumber|42|2|1}}), {{NonRefTerm|otravy}} ({{RefNumber|42|2|2}}) nebo {{NonRefTerm|vrozené vývojové vady}} ({{RefNumber|42|4|2}}). Jestliže tato porucha znemožňuje účast v pracovním procesu, {{NonRefTerm|nazývá}} se {{TextTerm|pracovní neschopnost|2|426|OtherIndexEntry=neschopnost, pracovní}}, která může být buď celková nebo částečná; {{TextTerm|trvalá pracovní neschopnost|3|426|OtherIndexEntry=neschopnost, trvalá pracovní}}, ať částečná či celková, se označuje jako {{TextTerm|invalidita|4|426}}. Pravděpodobnost, že osoba v přesném {{NonRefTerm|věku ξ}} se stane invalidní před dosažením {{NonRefTerm|přesného věku ξ + 1 }}, se označuje jako {{TextTerm|pravděpodobnost invalidity|5|426|OtherIndexEntry=invalidita, pravděpodobnost}} ve {{NonRefTerm|věku x}}, která je základem pro konstrukci {{TextTerm|tabulek invalidity|6|426|IndexEntry=tabulka invalidity|OtherIndexEntry=invalidita, tabulka}} jako zvláštního případu {{NonRefTerm|tabulek života}} ({{RefNumber|43|2|1}}).
 +
{{Note|2| {{NonRefTerm|Pracovní neschopnost}} je {{NoteTerm|nezpůsobilost pracovat}} ze zdravotních důvodů.}}
 +
{{Note|5| Syn. je {{NoteTerm|riziko invalidity}}.}}
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:50


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

42

420

Pod ter. nemocnost1 se rozumí studium výskytu nemocí2 v populaci. Může se k němu přistupovat ze dvou hledisek, jako k výskytu onemocnění3 nebo k výskytu nemocí4; v prvním případě se uvažuje výskyt nových případů onemocnění5 za určité období, v druhém počet nemocných k určitému okamžiku n. podíl nemocných (viz 425-3). Problémem při sestavení statistiky nemocnosti6 je rozlišení chorobného stavu7 od dobrého zdraví. Nosologie8 se zabývá rozlišováním a definováním jednotlivých druhů nemocí a vad, nosografie9 systematickým popisem nemocí a jejich klasifikací.

  • 2. Ter. nemoc jako opak zdraví se používá jako syn. choroby, která však může mít také význam déle trvající nemoci, např. chronická choroba; syn. je však také onemocnění, které však může mít též význam počátku nemoci nebo lehčího onemocnění, ev. chorobného stavu.
  • 3. Výskyt onemocnění je vlastně četnost počátků nemocí
  • 4. Výskyt nemoci je vlastně zastoupení n. četnost nemocných v populaci
  • 9. V č. se tohoto ter. nepoužívá a systematický popis nemocí a jejich klasifikace se zahrnuje do nosologie.

421

Pod ter. zdravotnická statistika1 se rozumí nejen statistika nemocnosti (420-6), ale zahrnují se do ní různé aspekty zdraví populace, patří do ní i statistiky úmrtnosti podle příčin smrti2. Klasifikace úmrtí podle příčiny smrti3 je obtížná, neboť v mnoha případech se nejedná o jedinou příčinu smrti4, ale o sdružené příčiny smrti5. Z jiného hlediska je možno rozlišit bezprostřední příčinu smrti6 a příčiny předcházející smrti7; v řadě zemí se úmrtí třídí především podle základní příčiny smrti8, za kterou se považuje taková příčina smrti, tj. nemoc nebo úraz, jíž byl započat řetěz chorobných stavů vedoucích k úmrtí. Statisticky se zpravidla nezpracovávají přidružené příčiny smrti9 . Intenzita úmrtnosti na určitou příčinu se vyjadřuje mírou smrtnosti10 , což je počet úmrtí na danou příčinu, vyjádřený zpravidla na 10 000 obyvatelů středního stavu. Podíl počtu zemřelých na určitou příčinu úmrtí ze všech zemřelých, tj. zemřelých na všechny příčiny, se označuje jako podíl úmrtí podle příčiny smrti11; charakterizuje významnost různých příčin úmrtí.

  • 5. Sdružené příčiny smrti jsou vlastně spojené příčiny smrti; mohou být též označeny za vícečetné příčiny smrti.
  • 6. Bezprostřední příčina smrti je také konečná příčina smrtí n. přímá příčina smrti.
  • 7. Příčina předcházející smrti je chápána jako nemoc nebo úraz, která ji způsobuje, provází nebo předchází základní příčině smrti.
  • 8. Základní příčina smrti je podle svého významu také prvotní příčina smrti.
  • 9. Různé příčiny smrti jsou pojmenovány podle odlišných hledisek a jednotlivé ter. v různých jazycích si ne vždy přesně odpovídají. Platí to též o vedlejší příčině smrti, která je vlastně také přidruženou příčinou smrti a zároveň příčinou, která přispívá k základní příčině smrti
  • 10. Syn. je specifická míra letality.
  • 11. Procentní rozdělení úmrtí podle příčin smrti dává strukturu úmrtí podle příčin.

422

Úmrtí nebo pracovní neschopnost (426-2) mohou být důsledkem nemoci (420-2) nebo úrazu1 či otravy2, K poranění, úmrtí, úrazu či otravě může dojít nehodou3 nebo násilím4. Mezi případy násilí se zahrnují sebevraždy5, zabití6 a úmrtí a poranění způsobená válečnými událostmi7 .

  • 1. Syn. je poranění, které má většinou méně závažnou povahu.
  • 3. Úmrtí v důsledku nehody lze odlišit od přirozených úmrtí, způsobených nemocí nebo v důsledku stáří.
  • 4. Výsledkem takového násilí je násilná smrt (fr., šp.); násilná smrt se zahrnuje mezi úmrtí v důsledku nehody.
  • 5. Poranění může být též důsledkem pokusu o sebevraždu nebo důsledkem sebepoškození.
  • 6. Zabití může být úmyslné zabití, které lze označit za vraždu. Neúmyslné zabití se považuje většinou za nehodu, jejímž následkem bylo úmrtí. Důsledkem násilí může být též úmyslné poraněni nebo otrávení jinou osobou, ev. zločinné otrávení.
  • 7. Též válečná úmrtí a ev. válečná poranění nebo ztráty způsobené válečnými událostmi.

423

Endemií1 se označuje nemoc, která se trvale vyskytuje v určité části populace na rozdíl od epidemie2, která se rychle šíří, ale i relativně rychle zmizí; jestliže zasahuje do mnoha zemí, označuje se jako pandemie3. Zvláštní pozornost je často věnována infekčním nemocím4, kterými může v krátké době onemocnět značný počet osob; označují se pak jako epidemické nemoci5 a jsou předmětem epidemiologické statistiky6. O některých těchto nemocích lze získat za četné země přehledy vzhledem k tomu, že řada z nich patří mezi povinně hlášené nemoci7. Podle vývoje nemoci resp. podle rychlosti, s jakou nemoc probíhá, lze rozlišit nemoci chronické8 a nemoci akutní9. Tyto ter. nejsou přesně definovány, ale akutní nemocí se obvykle rozumí nemoc, která má náhlý a prudký počátek a krátké trvání, zatímco chronická nemoc má pozvolný počátek a dlouhé trvání.

  • 1. Endemie ve smyslu endemická nemoc.
  • 4. Syn. je přenosná nemoc n. nakažlivá nemoc. Ter. infekční nemoc, přenosná nemoc a nakažlivá nemoc nejsou syn. Nakažlivá nemoc může být přenesena pouze z osoby na osobu; např. malárie je přenosná nemoc, ale není nakažlivá. Některé infekční nemoci nejsou naproti tomu přenosné. Mezi infekční nemoci se zařazují také parazitární nemoci.
  • 6. Epidemiologie je vědní obor, zabývající se studiem epidemií. Zahrnuje studium vztahů mezi biologickými, sociálními a ekologickými faktory, geografického rozšíření apod.
  • 7. V některých zemích existují též fakultativně hlášené nemoci.

424

V rámci analýz úmrtnosti se věnuje zvláštní pozornost některým dalším aspektům. Je to především endogenní úmrtnost1 jako důsledek genetické konstituce jednotlivce, vrozené vývojové vady2 nebo poranění spojené s porodem, a degenerativní choroby spojené se stářím, tzv. nemoci stáří. Naproti tomu exogenní úmrtnost3 je způsobena vnějšími příčinami jako jsou např. infekční a parazitární nemoci (423-4), nemoci dýchacího a trávícího ústrojí, úrazy a úmrtí dětí při porodu apod. Zvláštní pozornost je věnována také úmrtím jako následkům pracovních úrazů, úmrtím spojeným s těhotenstvím (602-5), porodem (603-4) a šestinedělím4. Posledně uvedená úmrtí tvoří mateřskou úmrtnost5; k je-jímu vystižení se používá index mateřské úmrtnosti6, vypočtený jako počet zemřelých žen v důsledku mateřské úmrtnosti vztažený k počtu narozených daného roku. Pokud jde o úmrtí na stařeckou sešlost7, vyvolávají pozornost z hlediska hodnocení kvality zápisu o příčině úmrtí; vysoký podíl zemřelých na tato příčinu ukazuje na jejich nepřesné určování.

  • 1. , 3 Endogenní úmrtnost vzhledem k tomu, že podle předpokladu není ovlivněna vnějšími příčinami, nazývá se též někdy biologická úmrtnost. Zejména kojenecká úmrtnost (410-1) bývá rozdělena na endogenní kojeneckou úmrtnost a na exogenní kojeneckou úmrtnost.
  • 4. Syn. je puerperium, viz též 603-6; od tohoto ter. je odvozena puerperální úmrtnost.
  • 7. Syn. je senilita; v č. se senilitou rozumí psychická sešlost.

425

Základní ukazatele nemocnosti1 charakterizují buď výskyt nemocí nebo jejich trvání a závažnost; mohou být vyjádřeny pro jednotlivou nemoc, skupinu nemocí nebo pro všechna onemocnění dohromady. Mezi ukazateli intenzity lze uvést míru onemocnění2, tj. počet onemocnění na určitou nemoc nebo celkem na 1 000 obyvatelů středního stavu. Jiným ukazatelem nemocnosti je ukazatel prevalence3, který je podílem počtu nemocných osob celkem nebo na určitou nemoc v celé populaci; může být vypočten jako ukazatel okamžikový nebo pro určité, nejčastěji roční období. Doplňujícími ukazateli jsou průměrná délka nemoci4 a průměrný počet prostonaných dnů5; v prvním případě počet prostonaných dnů na určitou nemoc nebo celkem je vztažen k počtu onemocnění, v druhém případě ke střednímu stavu obyvatelstva; týká-li se pouze ekonomicky aktivního obyvatelstva, slouží k charakteristice pracovní neschopnosti. Závažnost určité nemoci z hlediska uzdravení resp. přežití může být vystižena mírou smrtelnosti6, definovanou jako počet zemřelých na určitou nemoc vztažený ke střednímu stavu nemocných danou nemocí. 2 Syn. je míra incidence.

  • 4. V některých zemích se nezapočítávají onemocněni která netrvají déle než je stanovena určitá karenční n. čekací doba.
  • 6. Syn. je míra fatality; oproti tomu závažnost určité nemoci v populaci může být vystižena počtem zemřelých na určitou nemoc, zpravidla na 100 000 obyvatelů středního stavu za sledované období, tj. mírou letality n. mírou smrtnosti (421-10). Oba ter. se někdy nesprávně zaměňují.

426

Pod ter. porucha zdraví1 se rozumí jakákoliv fyzická, funkční nebo psychická porucha jako důsledek nemoci (420-2), poranění (422-1), otravy (422-2) nebo vrozené vývojové vady (424-2). Jestliže tato porucha znemožňuje účast v pracovním procesu, nazývá se pracovní neschopnost2, která může být buď celková nebo částečná; trvalá pracovní neschopnost3, ať částečná či celková, se označuje jako invalidita4. Pravděpodobnost, že osoba v přesném věku ξ se stane invalidní před dosažením přesného věku ξ + 1 , se označuje jako pravděpodobnost invalidity5 ve věku x, která je základem pro konstrukci tabulek invalidity6 jako zvláštního případu tabulek života (432-1).

  • 2. Pracovní neschopnost je nezpůsobilost pracovat ze zdravotních důvodů.
  • 5. Syn. je riziko invalidity.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93