Verze z 16. 2. 2010, 13:40

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Šablona:Unmodified edition I

Sňategnost

50

501

Zkoumání sňatečnosti¹ obsahuje především studium kvantitativních jevů, které vznikají ve společnosti, jako jsou uzavírání a zanikání manželství² n. zákonných svazků², tj. svazků³ mezi osobami různého pohlaví, které vznikly formou předepsanou zákonem nebo obyčejem a které poskytují jednotlivcům určitá práva a ukládají jim povinnosti. Ve většině společností vznik takových právních svazků založených zákonem nebo obyčejovým právem je provázen zvláštní ceremonií n. formalitou, která se nazývá sňatkem⁴ n. uzavřením manželství⁴. Pozorování výskytu těchto událostí (201-3), tj. sňatků (501-4) a zrušení svazků (513-3) je základem studia snatecnosti. V rozšířeném smyslu se jím rozumí také někdy studium mimozákonných svazků (503-3), hlavně tam, kde tento typ svazků je rozšířenější a proto je nutno brát jej v úvahu. Manžely⁵ se nazývají jedinci spojení manželstvím (ve smyslu 501-2). Podle pohlaví mluvíme o manželu⁶ resp. manželce⁷, kteří dohromady tvoří manželský pár⁸ (503-4).

• 1. Výraz siíatečnost se užívá též ve významu ukazatele: míra sňatečnosti.
• 5. Manželé před uzavřením manželství se nazývají snoubenci, a to od zasnoubení; snoubenec při uzavírání manželství se nazývá ženich, snoubenka se nazývá nevěsta.

502

Manželské zákonodárství¹ (viz 501-2) a manželské obyčejové právo² jsou v různých společnostech odlišné. Obyvatelstvo se nazývá monogamní³, může-li jedinec mít jen jednoho druha nebo manžela (501-5) a naopak polygamní⁴, může-li mít více druhů nebo manželů. V polygamní společnosti se rozlišují společnosti polyandrické⁵ n. mnohomiížské⁵, kde jedna žena může mít více mužů (druhů nebo manželů) a společnosti polygynní⁶ n. nmoho ženské⁶, kde jeden muž může mít více žen (družek nebo manželek).

• 3. Druhem v tomto smyslu rozumíme obvykle manžela; v širším slova smyslu rozumíme polygamní společností i takovou, kde sice jsou zákonně uznávána pouze monogamní manželství, avšak prakticky dochází k polygynii.

503

Některá zákonodárství spojují právní důsledky jen s tzv. občanským sňatkem¹ n. civilním sňatkem¹, uzavřeným v předepsané formě před občanským orgánem. Jiná zákonodárství přiznávají právní platnost církevním sňatkům², uzavřeným ve formě předepsané církví, s případnou výhradou některé formality civilní (ohlášení, registrace občanským orgánem). Jestliže neexistuje žádná formalita nebo ceremoniál při vzniku trvalejšího svazku (501-3) mezi mužem a ženou, mluví se o konsensuálním manželství³ n. faktickém manželství³ n. inimozákenném svazku³, prvého termínu se používá tam, kde je tento typ svazku jediný nebo velmi rozšířen, třetího termínu naopak tam, kde existuje vedle ostatních typů, které nepostrádají určité formy. Současná terminologie směřuje k tomu, označovat slovem pár⁴ svazek tvořený jedinci různého pohlaví.

• 3. Někdy se označuje jako konkubinát; termín S3 postupně opouští; mluví se o druhovi a družce.

504

Uzavřít manželství (501-4) není zpravidla dovoleno před dosažením minimálního sňatkovéhověku¹, který může býti rozdílný pro každé pohlaví. Jiné překážky jsou obsaženy v zákonech nebo obyčejích především pokud jde o tzv. příbuzenské sňatky² n. pokrevní sňatky² mezi blízkými příbuznými (114-3), mezi nimiž je určitý stupeň pokrevnosti³.

• 1. Osoby, které dosáhly sňatkového věku a dosud neuzavřely sňatek, se označují jako sňatkuschopne. V ČSSR je sňatkovým věkem dosažení plnoletosti, tj. 18 let; tento věk může být v odůvodněných případech snížen, avšak ne více než o 2 roky. Samozřejmým požadavkem na sňatkuschopnou osobu je také fysické a duševní zdraví, umožňující normální manželský život.
• 2. Manželství nemůže být v ČSSR pcdle platného zákona o rodině (č. 94' 1963 Sb.j uzavřeno mezi přadky a potomky a mezi sourozenci; totéž platí o příbuzenství založeném osvojením, pokud osvojení trvá.

505

Zveřejnění ohlášek¹, je-li vyžadováno platnými normami před uzavřením sňatku (manželství — 501-4), má za účel uvést ve známost budoucí sňatek tak, aby proti němu bylo možno případně vznést námitky. Někdy musí býti získáno před uzavřením sňatku povolení k sňatku² n. povolení k uzavření manželství². Po obřadu se novomanželům⁴ obvykle vydává oddací list³. O konzumovaném manželství⁵ se mluví tehdy, byl-li uskutečněn mezi manžely pohlavní styk.

506

O endogamii¹ se mluví tam, kde manželství (501-4) je dovoleno pouze mezi jedinci patřícími k téže skupině obyvatelstva, např. rodu, kmenu. V rozšířeném smyslu se mluví o endogamii tam, kde existuje zvyk uzavírání svazků mezi snoubenci (501-5*) z blízké vzdálenosti, např. územní. Mluví se pak o tzv. isolátu² a hranice, jimiž je určen, mohou být povahy geografické, sociální, náboženské aj. Podobně se mluví o exogamii³ tam, kde se druhý manžel vybírá např. mimo rod, k němuž patří druhá strana; exogamie v užším smyslu znamená zákaz manželství mezi jedinci patřícími k téže skupině, např. rodu, kmenu. Smíšené manželství⁴ je manželství uzavřené mezi jedinci různých skupin náboženských, národnostních, plemenných (334-4) aj. O homogamii⁵ se mluví u manželství mezi osobami ze stejných skupin (např. sociálních, fysických) a o heterogamii⁶ v opačných případech.

* * *