Verze z 9. 1. 2010, 03:22

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

601

Demografické studium porodnosti¹ se zabývá událostmi, které jsou spojeny s procesem rození dětí² n, s reprodukcí². Pro tento proces se používá jako syn. ter. plodnost¹, zejména pokud je tento proces omezen na studium ženské části populace. Výsledkem realizované plodnosti je četnost narozených dětí³, zpravidla pouze živě narozených v populaci nebo v subpopulaci. Narozením se rozumí opuštění matčina těla dítětem. Podle projevu, resp. neexistence známek života a na základě dalších podrobných kritérií se rozlišují živě narozené děti⁵ a mrtvě narozené děti (411-5). Pokud bereme v úvahu pouze živě narozené děti, používá se někdy termín čistá plodnost⁶, bereme-li v úvahu všechny narozené děti včetně mrtvě narozených, mluvíme o hrubé plodnosti⁷. Diferenční plodnost⁸ je plodnost různě vymezených skupin obyvatelstva, např. sociálních skupin, subpopulaci apod.

• 1. Význam a používání termínu plodnost v demografii (viz též 623).
• 2. Reprodukce - kromě procesu rození dětí se někdy tento termín používá v cizích jazycích (angl.) i pro označení rozdílu mezi počtem narozených a zemřelých.
• 3. Pokud je termín narozené děti použit bez bližší specifikace, obvykle se rozumí živě narozené děti.
• 5. V české statistice se za živě narozené dítě považuje takové, které mí porodní hmotnost vyšší než 500 gramů (v případě nižší porodní hmotnosti, pokud dítě přežije 24 hodin po porodu) a projevuje alespoň jednu ze známek života, za které se považují dech nebo akce srdeční, pulzace pupečníku a aktivní pohyb svalstva. V případě, že plod neprojevuje ani jednu ze známek života a má porodní hmotnost 1000 gramů a vyšší, jedná se o mrtvě narozené dítě.

602

< Početí¹ n. 'koncepce¹, tj. oplodnění² ženské zárodečné buňky³ spermií⁴ se považuje za počátek těhotenství⁵ n. gravidity⁵. V průběhu těhotenství je produkt koncepce⁶ označován včasné fázi vývoje jako zárodek⁷ n. embryo⁷, v pozdější fázi vývoje jako plod⁷ n. foetus⁷. Okamžik, kdy se zárodek stává plodem, není přesně definován, obvyklá hranice je konec 12. týdne těhotenství nebo 3. měsíce nitroděložního života, někdy se ter. plod používá už po osmém týdnu vývojového stadia. V prvních dnech po oplodnění probíhá nidace⁸, tj. vrůstání vajíčka do sliznice dělohy⁹. '

• 2. Umělé oplodnění je oplodnění, které je výsledkem umělé inseminace, nikoliv pohlavního styku (627-2). Provádí se v případě sterility páru způsobené sterilitou jednoho či obou partnerů, resp. jejich biologickou disharmonií.
• 3. Oplodněná zárodečná buňka n. oplodněné vajíčko nazývá zygota (911-7).
• 4. Syn. je spermatozoon n. chámové tělísko.
• 7. Embryologie je nauka o vývoji živých organismů v zárodečném období.
• 9. Lat. uterus.

603

V počátečním stadiu těhotenství je plod životaneschopný², teprve později je označován jako životaschopný¹. Ktéto změně dochází ve stadiu vývoje, kdy plod je schopen života mimo tělo matky, tj obvykle po 28. týdnu trvání těhotenství³. Pokud těhotenstvítrvá déle než 28 týdnů (28-38), vypuzení plodu (živého nebo mrtvého) z těla matky se označuje jako porod⁴, před dosažením 28. týdne těhotenství jako potrat⁵ (viz 604). Šestinedělí⁶ je období 6 týdnů po ukončení těhotenství porodem dítěte. V tomto období děloha postupně získává svoji původní velikost a pravděpodobnost případného početí je velmi nízká.

• 2. Za minimální dobu, určující životaschopnost plodu, se obvykle považuje 20 až 28 týdnů trvání těhotenství, a tato doba se liší podle zemí. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje jako standardní dobu 28 týdnů. Obvyklá délka těhotenství je definována časovým rozdílem mezi datem poslední menstruace a datem porodu, a toto mechanické hodnocení vychází z tzv. menstruačního cyklu. Skutečná délka těhotenství vychází z věku při koncepci a je počítána od doby předpokládaného početí Rozdíl mezi uvedenými způsoby určení délky těhotenstvíje v průměru dva týdny.

604

Potratem se rozumí ukončení těhotenství v době od koncepce do takového vývojového stadia plodu, než je plod podle platných definic považován za dítě (obvykle před dosažením 28. týdne těhotenství). Potraty se dělí na samovolné potraty¹ n. spontánní potraty¹, umělá ukončení těhotenství² n. indukované potraty² a ostatní potraty³. Samovolné potraty představují biologicky podmíněný proces nitroděložní úmrtnosti (411-1*), četnost indukovaných potratů je dána především legální možností ukončit těhotenství na žádost ženy, ostatní potraty zahrnují ukončení těhotenství v případě bezprostředního ohrožení života ženy, tj. z lékařských důvodů, a to především pro mimoděložní těhotenství. Ve vztahu k platné potratové legislativě se rozlišují potraty legální⁴, které se provádějí v souladu s platnou potratovou legislativou a potraty nelegální⁵ n. nezákonné⁵. Podle použité techniky se rozlišují potraty prováděné kyretáží⁶, mininterrupce⁷ a potraty prováděné pomocí dalších speciálních lékařských technik.

• 7. Jde fakticky o odsátí plodu. Pokud je miniinterrupce provedena velmi brzy po předpokládané koncepci, je v některých zemích označována jako regulace menstruace.

605

Pokud těhotenství trvá alespoň 37 týdnů, tj. obvyklou dobu trvání těhotenství (603-3), mluvíme o včasném porodu¹ a jeho výsledkem je donošené dítě³. Těhotenství ukončené před normální délkou trvání těhotenství se označuje jako předčasný porod² n. předčasné narození² a jeho výsledkem je nedonošené dítě⁴. V řadě zemí se používá klasifikace živě narozených dětí podle porodní hmotnosti⁶, tj. nepřihlíží se k délce trvání těhotenství. Podle této klasifikace je živě narozené dítě sporodní hmotností 2500 gramů a nižší označováno jako nezralé⁸. Toto hledisko je však pouze formální a nesouvisí s funkční zralostí novorozence (323-4). Nezralost⁷ je někdy spojována s debilitou⁹ nebo s dlouhodobým nebo trvalým poškozením zdravotního stavu dítěte.

606

Podle počtu narozených dětí se rozlišují porody jednočetné¹ a porody vícečetné² . Převážnou část porodů tvoří porody jednočetné, kdy se narodí pouze jedno dítě. Při vícečetnémporodu se rodí dvě nebo i více dětí Dvě děti narozené při jednom porodu se nazývají dvojčata³. Rozlišujeme dvojčata jednovaječná⁴ a dvojčata dvouvaječná⁵. Jednovaječná dvojčata, resp. vícerčata vznikají časným rozdělením jednoho vajíčka po oplodnění a jsou vždy stejného pohlaví Dvouvaječná dvojčata, resp. vícerčata vznikají současným oplodněním dvou nebo více vajíček a mohou být stejného i různého pohlaví

• 2. Při jednom porodu se tedy může narodit více děti; porod a narození dítěte nelze považovat kvantitativně za syn.
• 3. Pokud jsou výsledkem vícečetného porodu 3 děti, nazývají se trojčata, 4 děti čtyřčata, 5 dětí paterčata atd.; je možno je také označit jako vícerčata. V některých zemích jsou děti z vícečetných porodů posuzovány podle počtu dětí, které zůstaly naživu.

* * *