Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

60: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(Zdeněk Pavlík 1965)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''60'''-->
 
<!--'''60'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
−
{{Unmodified edition II}}
+
{{Unmodified edition I}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
 +
= Plodnost =
 +
== 60 ==
  
  
 
=== 601 ===
 
=== 601 ===
  
−
Demografické studium {{TextTerm|porodnosti|1|601|IndexEntry=porodnost}} se zabývá {{NonRefTerm|událostmi}}, které jsou spojeny s procesem {{TextTerm|rození dětí|2|601}} n, s {{TextTerm|reprodukcí|2|601|2|IndexEntry=reprodukce}}. Pro tento proces se používá jako syn. ter. {{NonRefTerm|plodnost<sup>1</sup>}}, zejména pokud je tento proces omezen na studium ženské části {{NonRefTerm|populace}}. Výsledkem realizované {{NonRefTerm|plodnosti}} je četnost {{TextTerm|narozených dětí|3|601|IndexEntry=narozené děti|OtherIndexEntry=děti, narozené}}, zpravidla pouze {{NonRefTerm|živě narozených}} v {{NonRefTerm|populaci}} nebo v {{NonRefTerm|subpopulaci}}. Narozením se rozumí opuštění matčina těla {{NonRefTerm|dítětem}}. Podle projevu, resp. neexistence známek života a na základě dalších podrobných kritérií se rozlišují {{TextTerm|živě narozené děti|5|601|OtherIndexEntry=děti, živě narozené}} a {{NonRefTerm|mrtvě narozené děti}} ({{RefNumber|41|1|5}}). Pokud bereme v úvahu pouze {{NonRefTerm|živě narozené děti}}, používá se někdy termín {{TextTerm|čistá plodnost|6|601|OtherIndexEntry=plodnost, čistá}}, bereme-li v úvahu všechny narozené děti včetně mrtvě narozených, mluvíme o {{TextTerm|hrubé plodnosti|7|601|IndexEntry=hrubá plodnost|OtherIndexEntry=plodnost, hrubá}}. {{TextTerm|Diferenční plodnost|8|601|OtherIndexEntry=plodnost, diferenční}} je {{NonRefTerm|plodnost}} různě vymezených {{NonRefTerm|skupin obyvatelstva}}, např. {{NonRefTerm|sociálních skupin}}, {{NonRefTerm|subpopulaci}} apod.
+
Demografické studie o {{TextTerm|plodnosíi|1|601|IndexEntry=plodnost}} (viz {{RefNumber|62|1|3}}) pojednávají o určitých jevech spojených s {{TextTerm|rozením|2|601|IndexEntry=rození}} dětí. Místo termínu {{NonRefTerm|plodnost}} je někdy pro obecné označení jevů používán termín {{TextTerm|porodnost|1|601|2}}; jako názvy konkrétních měr je třeba tyto termíny důsledně odlišovat. Uvedené studie se soustřeďují zejména na výskyt {{TextTerm|narození|3|601}} a na činitele, jež ho ovlivňují. Narozením se rozumí opuštění matčina těla dítětem. Rozlišují se porody {{TextTerm|živě narozených|4|601|IndexEntry=živě narozený|OtherIndexEntry=narozený. živě ...}}, spočívající ve vypuzení {{TextTerm|živě narozeného dítěte|5|601|IndexEntry=živě narozené dítě|OtherIndexEntry=dítě, živě narozené ...}} a porody mrtvě narozených (viz {{RefNumber|41|0|6}}), spočívající ve vypuzení plodu po šesti měsících těhotenství, který zemřel před nebo během porodu. Termín {{TextTerm|čistá plodnost|6|601}} se někdy užívá tam, kde uvažujeme jen živě narozené, termínu {{TextTerm|hrubá plodnost|7|601|IndexEntry=hrubý plodnost|OtherIndexEntry=plodnost. hrubá ...}} tam, kde uvažujeme všechny narozené, tedy včetně mrtvě narozených. Pojem živě narozeného dítěte je u nás vymezen přesně výnosem ministerstva zdravotnictví ZD-252 z 15. 10. 1959, Sbírka instrukcí Národních výborů, částka 21, pořadové číslo 67/1959.
−
{{Note|1| Význam a používání termínu {{NonRefTerm|plodnost}} v {{NonRefTerm|demografii}} (viz též 623).}}
 
−
{{Note|2| {{NonRefTerm|Reprodukce}} - kromě procesu rození {{NonRefTerm|dětí}} se někdy tento termín používá v cizích {{NonRefTerm|jazycích}} (angl.) i pro označení rozdílu mezi počtem {{NonRefTerm|narozených}} a {{NonRefTerm|zemřelých}}.}}
 
−
{{Note|3| Pokud je termín {{NonRefTerm|narozené děti}} použit bez bližší specifikace, obvykle se rozumí {{NonRefTerm|živě narozené děti}}.}}
 
−
{{Note|5| V české statistice se za {{NonRefTerm|živě narozené dítě}} považuje takové, které {{NonRefTerm|mí porodní hmotnost}} vyšší než 500 gramů (v případě {{NonRefTerm|nižší porodní hmotnosti}}, pokud dítě přežije 24 hodin po {{NonRefTerm|porodu)}} a projevuje alespoň jednu ze známek života, za které se považují dech nebo akce srdeční, pulzace pupečníku a aktivní pohyb svalstva. V případě, že {{NonRefTerm|plod}} neprojevuje ani jednu ze známek života a {{NonRefTerm|má porodní hmotnost}} 1000 gramů a vyšší, jedná se o {{NonRefTerm|mrtvě narozené dítě}}.}}
 
  
 
=== 602 ===
 
=== 602 ===
  
−
&lt; {{TextTerm|Početí|1|602}} n. '{{NonRefTerm|koncepce<sup>1</sup>, tj. {{TextTerm|oplodnění|2|602}} {{TextTerm|ženské zárodečné buňky|3|602|IndexEntry=ženská zárodečná buňka|OtherIndexEntry=buňka, ženská zárodečná}} {{TextTerm|spermií|4|602|IndexEntry=spermie}} se považuje za počátek {{TextTerm|těhotenství|5|602}} n. {{TextTerm|gravidity|5|602|2|IndexEntry=gravidita}}. V průběhu }}těhotenství{{NonRefTerm| je {{TextTerm|produkt koncepce|6|602|OtherIndexEntry=koncepce, produkt}} označován včasné fázi vývoje jako {{TextTerm|zárodek|7|602}} n. {{TextTerm|embryo|7|602|2}}, v pozdější fázi vývoje jako {{TextTerm|plod|7|602|3}} n. {{TextTerm|foetus|7|602|4}}. Okamžik, kdy se }}zárodek{{NonRefTerm| stává }}plodem{{NonRefTerm|, není přesně definován, obvyklá hranice je konec 12. týdne }}těhotenství{{NonRefTerm| nebo 3. měsíce nitroděložního života, někdy se ter. }}plod{{NonRefTerm| používá už po osmém týdnu vývojového stadia. V prvních dnech po }}oplodnění{{NonRefTerm| probíhá {{TextTerm|nidace|8|602}}, tj. vrůstání }}vajíčka{{NonRefTerm| do sliznice {{TextTerm|dělohy|9|602|IndexEntry=děloha}}. }}'
+
{{TextTerm|Početí|1|602}} n. {{TextTerm|koncepce|1|602|2}} je {{TextTerm|oplodnění|2|602}} ženského {{TextTerm|vajíčka|3|602|IndexEntry=vajíčko}} mužskou {{TextTerm|spermií|4|602|IndexEntry=spermie}} (též {{TextTerm|spermatozoon|4|602|2}}, {{TextTerm|chámové tělísko|4|602|3|OtherIndexEntry=tělísko. chámové ...}}); je začátkem {{TextTerm|těhotenství|5|602}}, jež spočívá ve vývoji {{TextTerm|plodu|6|602|IndexEntry=plod}} jako {{TextTerm|výsledku početí|6|602|2|IndexEntry=výsledek početí}} ve formě {{TextTerm|zárodku|7|602|IndexEntry=zárodek}} n. embrya<sup>7</sup> n. {{TextTerm|foetu|7|602|2|IndexEntry=foetus}}. Ačkoliv není rozdíl mezi termínem {{NonRefTerm|embryo}} a {{NonRefTerm|foetus}} přesně vymezen, bývá obvykle termín {{NonRefTerm|embryo}} užíván pro časnější fáze vývoje plodu. První dny po početí probíhá {{TextTerm|nidace|8|602}}, tj. {{TextTerm|vrůstání vajíčka|8|602|2|OtherIndexEntry=vajíčko. vrůstání ...}} do sliznice {{TextTerm|dělohy|9|602|IndexEntry=děloha}}.
−
{{Note|2| {{NoteTerm|Umělé oplodnění}} je {{NonRefTerm|oplodnění}}, které je výsledkem {{NoteTerm|umělé inseminace}}, nikoliv {{NonRefTerm|pohlavního styku}} ({{RefNumber|62|7|2}}). Provádí se v případě {{NonRefTerm|sterility páru}} způsobené {{NonRefTerm|sterilitou}} jednoho či obou {{NonRefTerm|partnerů}}, resp. jejich biologickou disharmonií.}}
 
−
{{Note|3| {{NonRefTerm|Oplodněná zárodečná buňka}} n. oplodněné vajíčko nazývá {{NonRefTerm|zygota}} ({{RefNumber|91|1|7}}).}}
 
−
{{Note|4| Syn. je spermatozoon n. chámové tělísko.}}
 
−
{{Note|7| {{NoteTerm|Embryologie}} je nauka o vývoji živých organismů v zárodečném období.}}
 
−
{{Note|9| Lat. uterus.}}
 
  
 
=== 603 ===
 
=== 603 ===
  
−
V počátečním stadiu {{NonRefTerm|těhotenství}} je plod {{TextTerm|životaneschopný|2|603}}, teprve později je označován jako {{TextTerm|životaschopný|1|603}}. Ktéto změně dochází ve stadiu vývoje, kdy {{NonRefTerm|plod je}} schopen života mimo tělo {{NonRefTerm|matky}}, tj obvykle po 28. týdnu {{TextTerm|trvání těhotenství|3|603|OtherIndexEntry=těhotenství, trvání}}. Pokud {{NonRefTerm|těhotenství}}trvá déle než 28 týdnů (28-38), vypuzení {{NonRefTerm|plodu}} (živého nebo mrtvého) z těla {{NonRefTerm|matky}} se označuje jako {{TextTerm|porod|4|603}}, před dosažením 28. týdne {{NonRefTerm|těhotenství}} jako {{TextTerm|potrat|5|603}} (viz 604). {{TextTerm|Šestinedělí|6|603}} je období 6 týdnů po ukončení {{NonRefTerm|těhotenství porodem dítěte}}. V tomto období {{NonRefTerm|děloha}} postupně získává svoji původní velikost a pravděpodobnost případného {{NonRefTerm|početí}} je velmi nízká.
+
Plod je považován za {{TextTerm|životaschopný|1|603|IndexEntry=životaneschopný}}, je-li schopen nezávisle samostatně žít mimo tělo matky, mladší plody jsou {{TextTerm|životaneschopné|2|603|IndexEntry=životaschopný}}. Rozhodující pro rozlišení obou skupin je obecně {{TextTerm|délka těhotenství|3|603|OtherIndexEntry=těhotenství. délka ...}} n. {{TextTerm|doba těhotenství|3|603|2|OtherIndexEntry=těhotenství. doba ...}} n. {{TextTerm|trvání těhotenství|3|603|3|OtherIndexEntry=těhotenství. trvání ...}} od 20 do 28 týdnů; starší plody bývají považovány za {{NonRefTerm|životaschopné}}. Trvalo-li těhotenství déle než tuto dobu, označuje se ukončení vypuzením plodu (živého i mrtvého) jako {{TextTerm|porod|4|603}}, časnější vypuzení nebo vynětí plodu označujeme jako {{TextTerm|potrat|5|603}} n. {{TextTerm|přerušaní těhotenství|5|603|2|IndexEntry=přerušení těhotenství|OtherIndexEntry=těhotenství. přerušení ...}} n. {{TextTerm|abort|5|603|3}} (viz 604). Období šesti týdnů od ukončení těhotenství po vypuzení plodu (během kterého děloha nabývá obvykle své normální velikosti a ve kterém pravděpodobnost početí je nízká) je nazýváno {{TextTerm|šestinedělí|6|603}} n. {{TextTerm|puerperium|6|603|2}} (viz {{NoteTerm|{{RefNumber|42|4|3}}*)}}.
−
{{Note|2| Za minimální dobu, určující {{NonRefTerm|životaschopnost plodu}}, se obvykle považuje 20 až 28 týdnů trvání {{NonRefTerm|těhotenství}}, a tato doba se liší podle {{NonRefTerm|zemí}}. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje jako standardní dobu 28 týdnů. {{NoteTerm|Obvyklá délka těhotenství}} je definována časovým rozdílem mezi datem {{NoteTerm|poslední menstruace}} a datem {{NonRefTerm|porodu}}, a toto mechanické hodnocení vychází z tzv. {{NonRefTerm|menstruačního cyklu}}. {{NoteTerm|Skutečná délka těhotenství}} vychází z {{NonRefTerm|věku}} při {{NonRefTerm|koncepci}} a je počítána od doby předpokládaného {{NonRefTerm|početí}} Rozdíl mezi uvedenými způsoby určení {{NonRefTerm|délky těhotenství}}je v průměru dva týdny.}}
 
  
 
=== 604 ===
 
=== 604 ===
  
−
{{NonRefTerm|Potratem}} se rozumí ukončení těhotenství v době od {{NonRefTerm|koncepce}} do takového vývojového stadia {{NonRefTerm|plodu}}, než {{NonRefTerm|je plod}} podle platných definic považován za {{NonRefTerm|dítě}} (obvykle před dosažením 28. týdne těhotenství). {{NonRefTerm|Potraty}} se dělí na {{TextTerm|samovolné potraty|1|604|IndexEntry=samovolný potrat|OtherIndexEntry=potrat, samovolný}} n. {{TextTerm|spontánní potraty|1|604|2|IndexEntry=spontánní potrat|OtherIndexEntry=potrat, spontánní}}, {{TextTerm|umělá ukončení těhotenství|2|604|IndexEntry=umělé ukončení těhotenství|OtherIndexEntry=těhotenství, umělé ukončení}} n. {{TextTerm|indukované potraty|2|604|2|IndexEntry=indukovaný potrat|OtherIndexEntry=potrat, indukovaný}} a {{TextTerm|ostatní potraty|3|604|OtherIndexEntry=potraty, ostatní}}. {{NonRefTerm|Samovolné potraty}} představují biologicky podmíněný proces {{NonRefTerm|nitroděložní úmrtnosti}} ({{RefNumber|41|1|1}}*), četnost {{NonRefTerm|indukovaných potratů}} je dána především legální možností ukončit {{NonRefTerm|těhotenství}} na žádost {{NonRefTerm|ženy}}, ostatní {{NonRefTerm|potraty}} zahrnují {{NonRefTerm|ukončení těhotenství}} v případě bezprostředního ohrožení života {{NonRefTerm|ženy}}, tj. z lékařských důvodů, {{NoteTerm|a}} to především pro mimoděložní {{NonRefTerm|těhotenství}}. Ve vztahu k platné potratové legislativě se rozlišují {{TextTerm|potraty legální|4|604|IndexEntry=potrat, legální|OtherIndexEntry=legální potrat}}, které se provádějí v souladu s platnou potratovou legislativou a {{TextTerm|potraty nelegální|5|604|IndexEntry=potrat, nelegální|OtherIndexEntry=nelegální potrat}} n. {{TextTerm|nezákonné|5|604|2|IndexEntry=nezákonný potrat|OtherIndexEntry=potrat, nezákonný}}. Podle použité techniky se rozlišují {{NonRefTerm|potraty}} prováděné {{TextTerm|kyretáží|6|604|IndexEntry=kyretáž}}, {{TextTerm|mininterrupce|7|604|IndexEntry=miniinterrupce}} a {{NonRefTerm|potraty}} prováděné pomocí dalších speciálních lékařských technik.
+
{{TextTerm|Spontánní potrat|1|604|OtherIndexEntry=potrat. spontánní ...}} n. {{TextTerm|samovolný potrat|1|604|2|OtherIndexEntry=potrat. samovolný ...}} je takové přerušení těhotenství, které není vyvoláno úmyslně. Umělý {{TextTerm|potrat|2|604|IndexEntry=umělý potrat|OtherIndexEntry=potrat. umělý ...}} n. {{TextTerm|zavedený potrat|2|604|2|OtherIndexEntry=potrat. zavedený ...}} n. {{TextTerm|indukovaný potrat|2|604|3}} n. {{TextTerm|uměle přerušení těhotenství|2|604|4|IndexEntry=umělé přerušení těhotenství|OtherIndexEntry=těhotenství. umělé přerušení ...}} n. {{TextTerm|interrupce|2|604|5}} znamená takové přerušení, které je způsobeno úmyslným vnějším zásahem. Z {{NonRefTerm|umělých potratů}} jsou nejdůležitější {{TextTerm|přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů|3|604}} (jeli ohroženo zdraví matky) a ze sociálních důvodů. Některé státy svými zákony umělá přerušení těhotenství připouštějí za určitých podmínek (lékařská, morální, etická, eugenická, sociální indikace). Potom je možné rozlišovat v takových státech {{TextTerm|legální potraty|4|604|IndexEntry=legální potrat|OtherIndexEntry=potrat. legální ...}} n. {{TextTerm|indikované potraty|4|604|2|IndexEntry=indikovaný potrat|OtherIndexEntry=potrat. indikovaný ...}} a {{TextTerm|kriminální potraty|5|604|IndexEntry=kriminální potrat|OtherIndexEntry=potrat. kriminální ...}} n. {{TextTerm|ilegální potraty|5|604|2|IndexEntry=ilegální potrat|OtherIndexEntry=potrat. ilegální ...}}.
−
{{Note|7| Jde fakticky o {{NoteTerm|odsátí plodu}}. Pokud je {{NonRefTerm|miniinterrupce}} provedena velmi brzy po předpokládané {{NonRefTerm|koncepci}}, je v některých {{NonRefTerm|zemích}} označována jako {{NoteTerm|regulace menstruace}}. }}
 
  
 
=== 605 ===
 
=== 605 ===
  
−
Pokud {{NonRefTerm|těhotenství}} trvá alespoň 37 týdnů, tj. {{NonRefTerm|obvyklou dobu trvání těhotenství}} ({{RefNumber|60|3|3}}), mluvíme o {{TextTerm|včasném porodu|1|605|IndexEntry=včasný porod|OtherIndexEntry=porod, včasný}} a jeho výsledkem je {{TextTerm|donošené dítě|3|605|IndexEntry=donošenédítě|OtherIndexEntry=dítě, donošené}}. {{NonRefTerm|Těhotenství}} ukončené před normální {{NonRefTerm|délkou trvání těhotenství}} se označuje jako {{TextTerm|předčasný porod|2|605|OtherIndexEntry=porod, předčasný}} n. {{TextTerm|předčasné narození|2|605|2|OtherIndexEntry=narození, předčasné}} a jeho výsledkem je {{TextTerm|nedonošené dítě|4|605|OtherIndexEntry=dítě, nedonošené}}. V řadě {{NonRefTerm|zemí}} se používá klasifikace {{NonRefTerm|živě narozených dětí}} podle {{TextTerm|porodní hmotnosti|6|605|IndexEntry=porodní hmotnost|OtherIndexEntry=hmotnost, porodní}}, tj. nepřihlíží se k {{NonRefTerm|délce trvání těhotenství}}. Podle této klasifikace je {{NonRefTerm|živě narozené dítě}} s{{NonRefTerm|porodní hmotností}} 2500 gramů a nižší označováno jako {{TextTerm|nezralé|8|605|IndexEntry=nezralé dítě|OtherIndexEntry=dítě, nezralé}}. Toto hledisko je však pouze formální a nesouvisí s funkční zralostí {{NonRefTerm|novorozence}} ({{RefNumber|32|3|4}}). {{TextTerm|Nezralost|7|605}} je někdy spojována s {{TextTerm|debilitou|9|605|IndexEntry=debilita}} nebo s dlouhodobým nebo trvalým poškozením zdravotního stavu dítěte.
+
Trvalo-li těhotenství obvyklých devět měsíců, označuje se porod za {{TextTerm|porod včasný|1|605|OtherIndexEntry=včasný. porod ...}}. Skončilo-li těhotenství dříve než po devíti měsících po početí, jde o {{TextTerm|porod předčasný|2|605|OtherIndexEntry=předčasný porod}} a plod je pak nazýván (avšak nejméně po 28 týdnech těhotenství) {{TextTerm|nedonošený plod|4|605|OtherIndexEntry=plod. nedonošený ...}} n. {{TextTerm|nedonošené dítě|4|605|2|OtherIndexEntry=dítě. nedonošené ...}} n. {{TextTerm|nezralý plod|4|605|3|OtherIndexEntry=plod. nezralý ...}} n. {{TextTerm|nezralé dítě|4|605|4|OtherIndexEntry=dítě. nezralé ...}}. Výsledkem porodu, který nebyl předčasný, je {{TextTerm|včasně nařezané dítě|3|605|IndexEntry=včasně narozené dítě|OtherIndexEntry=dítě. včasně narozené ...}} n. {{TextTerm|donošené dítě|3|605|2|OtherIndexEntry=dítě. donošené ...}} a narozený plod obvykle bývá {{TextTerm|zralé dítě|3|605|3|OtherIndexEntry=dítě. zralé ...}}. Termínu {{TextTerm|nezralost|5|605}} se používá často pro všechny jevy souvisící s předčasným porodem. Vzhledem k obtížím, souvisícím se správným určením přesné doby {{NonRefTerm|těhotenství}} a tím i správným rozlišením zralých a nezralých plodů podle {{NonRefTerm|doby těhotenství}}, užívá se v mnohých státech klasifikace porodů podle celkového somatického vývoje dítěte, tj. zejména podle {{TextTerm|porodní váhy|6|605|IndexEntry=porodní váha|OtherIndexEntry=váha. porodní ...}} a porodní délky. Za {{TextTerm|nezralé|7|605|IndexEntry=nezralý }} se považují děti, které nedosahují předepsané délky při narození (porodní délky). V mezinárodním měřítku se za nezralé považují obvykle děti, jejichž {{NonRefTerm|porodní váha}} nedosáhla 2500 g. V Československu je {{NonRefTerm|nezralost}} resp. {{NonRefTerm|zralost}} určována předpisy ministerstva zdravotnictví (výnos min. zdrav. ŽD-252 ze dne 15. 10. 1959, Sb. instr. NV poř. č. 67/1959). Pro statistické účely se užívá od roku 1949 této definice: zralé je každé dítě z jednoduchého porodu, které při narození vážilo alespoň 2500 g nebo měřilo alespoň 48 cm (jeden znak stačí); u vícečetných těhotenství se za zralé dítě považuje každé, které při porodu vážilo alespoň 1800 g nebo měřilo alespoň 45 cm (jeden znak stačí).
  
 
=== 606 ===
 
=== 606 ===
  
−
Podle počtu {{NonRefTerm|narozených dětí}} se rozlišují {{TextTerm|porody jednočetné|1|606|IndexEntry=porod, jednočetný|OtherIndexEntry=jednocetný porod}} a {{TextTerm|porody vícečetné|2|606|IndexEntry=porod, vícečetný|OtherIndexEntry=vícečetný porod}} . Převážnou část {{NonRefTerm|porodů}} tvoří {{NonRefTerm|porody jednočetné}}, kdy se narodí pouze jedno {{NonRefTerm|dítě}}. Při {{NonRefTerm|vícečetnémporodu}} se rodí dvě nebo i více {{NonRefTerm|dětí}} Dvě {{NonRefTerm|děti}} narozené při jednom {{NonRefTerm|porodu}} se nazývají {{TextTerm|dvojčata|3|606}}. Rozlišujeme {{TextTerm|dvojčata jednovaječná|4|606|IndexEntry=dvojčata, jednovaječná|OtherIndexEntry=jednovaječná dvojčata}} a {{TextTerm|dvojčata dvouvaječná|5|606|IndexEntry=dvojčata, dvouvaječná|OtherIndexEntry=dvouvaječná dvojčata}}. {{NonRefTerm|Jednovaječná dvojčata}}, resp. {{NonRefTerm|vícerčata}} vznikají časným rozdělením jednoho {{NonRefTerm|vajíčka}} po {{NonRefTerm|oplodnění}} a jsou vždy stejného {{NonRefTerm|pohlaví Dvouvaječná dvojčata}}, resp. {{NonRefTerm|vícerčata}} vznikají současným {{NonRefTerm|oplodněním}} dvou nebo více {{NonRefTerm|vajíček}} a mohou být stejného i různého {{NonRefTerm|pohlaví}}
+
Největší část porodů tvoří {{TextTerm|jednoduché porody|1|606|IndexEntry=jednoduchý porod}} n. {{TextTerm|jednočetné porody|1|606|2|IndexEntry=jednočetný porod|OtherIndexEntry=porod. jednočetný ...}}, při kterých se rodí pouze jediné dítě. Existují však i {{TextTerm|více-četné porody|2|606|IndexEntry=vícečetný porod|OtherIndexEntry=porod. vícečetný ...}} n. {{TextTerm|vícenásobné porody|2|606|2|IndexEntry=vícenásobný porod|OtherIndexEntry=porod. vícenásobný ...}} n. {{TextTerm|porody vícerčat|2|606|3|IndexEntry=porod vícerčat|OtherIndexEntry=vícerčata. porod ...}}, při kterých přicházejí na svět dvě nebo i více dětí. Narodí-li se při jednom porodu dvě děti, nazývají se {{TextTerm|dvojčata|3|606}} a můžeme mezi nimi rozlišovat jednovafecná {{TextTerm|dvojčata|4|606|IndexEntry=jednovaječná dvojčata|OtherIndexEntry=dvojčata. jednovaječná ...}} a {{TextTerm|dvojvaječná dvojčata|5|606|OtherIndexEntry=dvojčata. dvojvaječná ...}}. {{NonRefTerm|Jednovaječná dvojčata}} vznikají časným rozdělením vajíčka po oplodnění a obě musí mít vždy stejné pohlaví (tzv. blíženci<sup>4</sup>). {{NonRefTerm|Dvojvaječná dvojčata}} vznikají současným oplodněním dvou vajíček a mohou mít i různé pohlaví.
−
{{Note|2| Při jednom {{NonRefTerm|porodu}} se tedy může narodit více {{NonRefTerm|děti; porod}} a {{NonRefTerm|narození dítěte}} nelze považovat kvantitativně za syn.}}
+
{{Note|3| Narodí-li se při vícenásobném porodu tři, čtyři, pět dětí, mluvíme o trojčatech, čtyřčatech, paterčatech, v některých zemích jsou děti z vícenásobných porodů klasifikovány podle počtu dětí, které zůstaly na živu.}}
−
{{Note|3| Pokud jsou výsledkem {{NonRefTerm|vícečetného porodu}} 3 {{NonRefTerm|děti}}, nazývají se {{NoteTerm|trojčata}}, 4 {{NonRefTerm|děti}} {{NoteTerm|čtyřčata}}, 5 {{NonRefTerm|dětí}} {{NoteTerm|paterčata}} atd.; je možno je také označit jako {{NoteTerm|vícerčata}}. V některých {{NonRefTerm|zemích}} jsou děti z {{NonRefTerm|vícečetných porodů}} posuzovány podle počtu {{NonRefTerm|dětí}}, které zůstaly naživu.}}
 
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Verze z 16. 2. 2010, 13:40


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Šablona:Unmodified edition I

zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Plodnost

60

601

Demografické studie o plodnosíi1 (viz 621-3) pojednávají o určitých jevech spojených s rozením2 dětí. Místo termínu plodnost je někdy pro obecné označení jevů používán termín porodnost1; jako názvy konkrétních měr je třeba tyto termíny důsledně odlišovat. Uvedené studie se soustřeďují zejména na výskyt narození3 a na činitele, jež ho ovlivňují. Narozením se rozumí opuštění matčina těla dítětem. Rozlišují se porody živě narozených4, spočívající ve vypuzení živě narozeného dítěte5 a porody mrtvě narozených (viz 410-6), spočívající ve vypuzení plodu po šesti měsících těhotenství, který zemřel před nebo během porodu. Termín čistá plodnost6 se někdy užívá tam, kde uvažujeme jen živě narozené, termínu hrubá plodnost7 tam, kde uvažujeme všechny narozené, tedy včetně mrtvě narozených. Pojem živě narozeného dítěte je u nás vymezen přesně výnosem ministerstva zdravotnictví ZD-252 z 15. 10. 1959, Sbírka instrukcí Národních výborů, částka 21, pořadové číslo 67/1959.

602

Početí1 n. koncepce1 je oplodnění2 ženského vajíčka3 mužskou spermií4 (též spermatozoon4, chámové tělísko4); je začátkem těhotenství5, jež spočívá ve vývoji plodu6 jako výsledku početí6 ve formě zárodku7 n. embrya7 n. foetu7. Ačkoliv není rozdíl mezi termínem embryo a foetus přesně vymezen, bývá obvykle termín embryo užíván pro časnější fáze vývoje plodu. První dny po početí probíhá nidace8, tj. vrůstání vajíčka8 do sliznice dělohy9.

603

Plod je považován za životaschopný1, je-li schopen nezávisle samostatně žít mimo tělo matky, mladší plody jsou životaneschopné2. Rozhodující pro rozlišení obou skupin je obecně délka těhotenství3 n. doba těhotenství3 n. trvání těhotenství3 od 20 do 28 týdnů; starší plody bývají považovány za životaschopné. Trvalo-li těhotenství déle než tuto dobu, označuje se ukončení vypuzením plodu (živého i mrtvého) jako porod4, časnější vypuzení nebo vynětí plodu označujeme jako potrat5 n. přerušaní těhotenství5 n. abort5 (viz 604). Období šesti týdnů od ukončení těhotenství po vypuzení plodu (během kterého děloha nabývá obvykle své normální velikosti a ve kterém pravděpodobnost početí je nízká) je nazýváno šestinedělí6 n. puerperium6 (viz 424-3*).

604

Spontánní potrat1 n. samovolný potrat1 je takové přerušení těhotenství, které není vyvoláno úmyslně. Umělý potrat2 n. zavedený potrat2 n. indukovaný potrat2 n. uměle přerušení těhotenství2 n. interrupce2 znamená takové přerušení, které je způsobeno úmyslným vnějším zásahem. Z umělých potratů jsou nejdůležitější přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů3 (jeli ohroženo zdraví matky) a ze sociálních důvodů. Některé státy svými zákony umělá přerušení těhotenství připouštějí za určitých podmínek (lékařská, morální, etická, eugenická, sociální indikace). Potom je možné rozlišovat v takových státech legální potraty4 n. indikované potraty4 a kriminální potraty5 n. ilegální potraty5.

605

Trvalo-li těhotenství obvyklých devět měsíců, označuje se porod za porod včasný1. Skončilo-li těhotenství dříve než po devíti měsících po početí, jde o porod předčasný2 a plod je pak nazýván (avšak nejméně po 28 týdnech těhotenství) nedonošený plod4 n. nedonošené dítě4 n. nezralý plod4 n. nezralé dítě4. Výsledkem porodu, který nebyl předčasný, je včasně nařezané dítě3 n. donošené dítě3 a narozený plod obvykle bývá zralé dítě3. Termínu nezralost5 se používá často pro všechny jevy souvisící s předčasným porodem. Vzhledem k obtížím, souvisícím se správným určením přesné doby těhotenství a tím i správným rozlišením zralých a nezralých plodů podle doby těhotenství, užívá se v mnohých státech klasifikace porodů podle celkového somatického vývoje dítěte, tj. zejména podle porodní váhy6 a porodní délky. Za nezralé7 se považují děti, které nedosahují předepsané délky při narození (porodní délky). V mezinárodním měřítku se za nezralé považují obvykle děti, jejichž porodní váha nedosáhla 2500 g. V Československu je nezralost resp. zralost určována předpisy ministerstva zdravotnictví (výnos min. zdrav. ŽD-252 ze dne 15. 10. 1959, Sb. instr. NV poř. č. 67/1959). Pro statistické účely se užívá od roku 1949 této definice: zralé je každé dítě z jednoduchého porodu, které při narození vážilo alespoň 2500 g nebo měřilo alespoň 48 cm (jeden znak stačí); u vícečetných těhotenství se za zralé dítě považuje každé, které při porodu vážilo alespoň 1800 g nebo měřilo alespoň 45 cm (jeden znak stačí).

606

Největší část porodů tvoří jednoduché porody1 n. jednočetné porody1, při kterých se rodí pouze jediné dítě. Existují však i více-četné porody2 n. vícenásobné porody2 n. porody vícerčat2, při kterých přicházejí na svět dvě nebo i více dětí. Narodí-li se při jednom porodu dvě děti, nazývají se dvojčata3 a můžeme mezi nimi rozlišovat jednovafecná dvojčata4 a dvojvaječná dvojčata5. Jednovaječná dvojčata vznikají časným rozdělením vajíčka po oplodnění a obě musí mít vždy stejné pohlaví (tzv. blíženci4). Dvojvaječná dvojčata vznikají současným oplodněním dvou vajíček a mohou mít i různé pohlaví.

  • 3. Narodí-li se při vícenásobném porodu tři, čtyři, pět dětí, mluvíme o trojčatech, čtyřčatech, paterčatech, v některých zemích jsou děti z vícenásobných porodů klasifikovány podle počtu dětí, které zůstaly na živu.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93
Citováno z „http://cs-ii.demopaedia.org/w/index.php?title=60&oldid=1857“