Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

61

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

61

610

Narozené děti jsou klasifikovány podle legitimity1 a obecně je toto členění závislé na rodinném stavu matky v době porodu, ev. početí. Přísně vzato se za legitimní dítě2 n. manželské dítě2 považuje takové, jehož rodiče byli manželé již v době jeho početí. V praxi se však bere v úvahu rodinný stav matky při narození dítěte, v případě rozpadu manželství (510-3) rodinný stav matky v předpokládané době otěhotnění. Porody se podle rodinného stavu matky rozlišují na legitimní narození3 a nelegitimní narození4. Obecně se za legitimní považují i děti z předmanželských koncepcí5 (tj. děti narozené do 8 měsíců po sňatku). Nelegitimní dítě6 n. dítě narozené mimo manželství6 může být legitimováno8 následným uzavřením manželství jeho rodičů. Proces legitimace9 je odlišný podle zemí a může nelegitimním dětem přiznat některá nebo všechna práva dětí legitimních, tj. dětí narozených v manželství. Podle některých právních systémů může otec uznat otcovství7 svého dítěte, aniž dojde k uzavření sňatku rodičů.

  • 6. V historické demografii je někdy používán hanlivý ter. bastard n. levoboček. V některých zemích je za nelegitimní podle zákona považováno i dítě narozené z mimomanželského vztahu vdané ženy či ženatého muže, ale ne vždy jsou tyto děti jako ne-legitimní registrovány.

611

Narozené děti jsou klasifikovány podle pořadí dítěte1, tj. děti prvního pořadí, druhého pořadí atd. Pořadí narozených je obvykle určováno podle počtu všech předchozích dětí narozených matce3, nebo pouze podle počtu dětí z nynějšího manželství2. Pořadí dítěte se obvykle určuje pouze podle počtu živě narozených dětí, někdy se však berou v úvahu i mrtvě narozené děti. Na stejném principu je založena klasifikace žen podle pořadí porodů4, kdy se berou v úvahu všechna těhotenství, která trvala alespoň 28 týdnů (603-4); vícečetný porod se v tomto případě uvažuje jako jeden. Podobně se provádí klasifikace podle pořadí těhotenství5, kdy se uvažují všechna známá otěhotnění Zena, která nebyla nikdy těhotná, se v lékařské terminologii nazývá nulligravida6, žena poprvé těhotná primigravida7, žena vícekrát těhotná multigravida8. Ženy jsou také klasifikovány podle pořadí narozených dětí9, tj. nejen na základě počtu živě narozených dětí. Žena, která nikdy nerodila, se nazývá nullipara10, žena rodící poprvé prvorodiěka11 n. primapara11, žena rodící již poněkolikáté vícerodička12 n. multipara12.

  • 1. Dvojčata, trojčata apod. se klasifikují jako děti rozdílného pořadí n. parity. Narození vyššího pořadí jsou narození po posledním specifikovaném pořadí, tj. např. narození třetího po porodu dvojčat.

612

Při sledování časování porodů1, tj. rozložení porodů v průběhu času, se sledují meziporodní intervaly2. Prvoporodní interval3 je doba, která uplyne od sňatku k narození prvního dítěte, meziporodní interval4 je doba mezi předchozím porodem a narozením dítěte n-tého pořadí. Doba mezi porodem a nějakým přesným časovým určením, např. datem sčítání (201-1) nebo šetření (203-4), se nazývá otevřený porodní interval5; intervaly, které začínají před a končí po tomto přesně vymezeném datu, se označují jako roztažené intervaly6. Sleduje se také doba od sňatku k narození dítěte n-tého pořadí7; tyto intervaly slouží k charakteristice časování narození dětí. Analogicky lze sledovat i intervaly mezi j ednotlivými těhotenstvími.

613

Délka těhotenství je obvykle určena časovým rozdílem mezi datem prvního dne poslední menstruace a datem vypuzení, resp. vynětí plodu z těla matky. Při sledování intervalů mezi jednotlivými těhotenstvími2 lze při určování délky těhotenství považovat za počátek těhotenství dobu předpokládaného početí1. Rozdíl mezi uvedenými přístupy k definování délky těhotenství činí v průměru dva týdny. Interval mezi datem sňatku a prvním těhotenstvím se nazývá prvotěhotenský interval3. Období mezi koncem těhotenství a počátkem dalšího je mezitěhotenský interval4. Pokud nebereme v úvahu dobu, po kterou žena neměla sexuální styk, získáme čistý mezitěhotenský interval5. Období mezi koncem posledního těhotenství a datem šetření se nazývá otevřený těhotenský interval6. 3 V angl. je syn. těhotenské zpoždění.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93