Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
70: Porovnání verzí
Z Demopædia
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík 1965) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<!--'''70'''--> | <!--'''70'''--> | ||
{{CurrentStatus}} | {{CurrentStatus}} | ||
| − | {{Unmodified edition | + | {{Unmodified edition I}} |
{{Summary}} | {{Summary}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
| + | = Měna a reprodukce obyvatelstva = | ||
| + | == 70 == | ||
=== 701 === | === 701 === | ||
| − | {{ | + | Pod pojmem {{NonRefTerm|měna obyvatelstva}} ({{RefNumber|20|1|6}}) rozumíme způsob, jakým {{NonRefTerm|se obyvatelstvo}} ({{RefNumber|10|1|3}}) mění střídáním {{NonRefTerm|generací}} ({{RefNumber|11|6|1}}), z kterých se skládá, a v důsledku {{NonRefTerm|vnějšího stěhování}} ({{RefNumber|80|2|1}}). Změny v {{NonRefTerm|počtu}} ({{RefNumber|10|1|6}}) obyvatelstva nazýváme {{TextTerm|populační růst|1|701|OtherIndexEntry=růst. populační ...}}. {{TextTerm|Obyvatelstvo ubývající|2|701|OtherIndexEntry=ubývající obyvatelstvo}} má {{TextTerm|negativní růst|3|701|OtherIndexEntry=růst. negativní ...}}. Rozlišujeme {{TextTerm|populace uzavřené|4|701|IndexEntry=populace uzavřená}}, které nemají žádnou vnější migraci a jejichž růst je výsledkem pouze rozdílu mezi počtem narozených a zemřelých, a {{TextTerm|populace otevřené|5|701|IndexEntry=populace otevřená}},; kde může působit také migrace. {{TextTerm|Celkový přírůstek|6|701|OtherIndexEntry=přírůstek. celkový ...}} otevřené populace můžeme rozložit na přírůstek, který je výsledkem {{NonRefTerm|vnějších migrací}} ({{RefNumber|80|2|1}}), a na {{TextTerm|přirozený přírůstek|7|701|OtherIndexEntry=přírůstek. přirozený ...}} (viz {{RefNumber|20|1|7}}), jehož výsledkem je {{TextTerm|bilance přirozené měny|8|701|OtherIndexEntry=měna. bilance přirozené ...}} n. {{TextTerm|bilance narozených a zemřelých|8|701|2}}. Výsledek této bilance je vyjádřen jako {{TextTerm|přebyíek narozených nad zemřelými|8|701|3|IndexEntry=přebytek narozených nad zemřelými|OtherIndexEntry=zemřelý. přebytek narozených nad ...}}; se záporným znaménkem značí úbytek. |
| − | + | {{Note|6| {{NoteTerm|Růstem populace}} myslíme děj, kdežto přírůstkem výsledek tohoto děje. V odb. vyjádření mohou být oba kladné i záporné. Záporný růst a přírůstek můžeme označit jako {{NoteTerm|ubývání populace}}, resp. {{NoteTerm|populační úbytek}}.}} | |
| − | {{ | ||
| − | |||
| − | {{Note| | ||
| − | |||
=== 702 === | === 702 === | ||
| − | {{NonRefTerm| | + | Intensita {{NonRefTerm|populačního růstu}} ({{RefNumber|70|1|1}})) během daného období může být vyjádřena {{TextTerm|mírou celkového přírůstku|1|702|IndexEntry=celková přírůstkovost}} n. {{TextTerm|celkovou přírůstkovostí|1|702|2|IndexEntry=poměrný celkový přírůstek|OtherIndexEntry=přírůstek. poměrný celkový ...}} n. též {{TextTerm|poměrným celkovým přírůstkem|1|702|3|IndexEntry=celkový. míra ... přírůstku}} za toto období. Tuto míru vypočteme tak, že vydělíme {{NonRefTerm|celkový přírůstek}} ({{RefNumber|70|1|6}}) obyvatelstva za určité období {{NonRefTerm|středním stavem obyvatelstva}}; zpravidla ji vyjadřujeme v promilích. Někdy je {{NonRefTerm|celkový přírůstek}} vztažen k počtu obyvatelstva na začátku období a pak vyjadřuje rychlost populačního růstu (zejména při interpolaci a extrapolaci). Podobně vypočítáváme {{TextTerm|roční míry celkového přírůstku|2|702|IndexEntry=roční míra celkového přírůstku|OtherIndexEntry=míra. roční ... celkového přírůstku}} n. {{TextTerm|celkovou roční přírůstkovosi|2|702|2|IndexEntry=celková roční přírůstkovost}} obyvatelstva. Při analyse víceletého populačního vývoje předpokládáme nejčastěji exponenciální růst obyvatelstva. Takové obyvatelstvo, které početně roste v čase podle exponenciální funkce, označuje se jako {{TextTerm|exponenciální populace|3|702|OtherIndexEntry=populace. exponenciální ...}}. {{TextTerm|Míra přirozeného přírůstku|4|702}} (n. {{TextTerm|přirozená přírůstkovost|4|702|2|OtherIndexEntry=přírůstkovost. přirozená ...}}) (viz {{RefNumber|70|1|7}}) je definována jako poměr přebytku živě narozených nad zemřelými (viz {{RefNumber|70|1|8}}) k průměrnému počtu obyvatel za příslušné období. Může být vypočtena jako rozdíl mezi {{NonRefTerm|mírou živorodnosti}} ({{RefNumber|63|0|2}}) a {{NonRefTerm|mírou úmrtnosti}} ({{RefNumber|40|1|4}}). {{TextTerm|Vitální index|5|702|OtherIndexEntry=index. vitální ...}} je poměr živě narozených k počtu zemřelých za určité období, nejčastěji roční. Tento ukazatel je stále méně používán. |
| − | {{Note| | + | {{Note|1| {{NoteTerm|Míra přírůstku}} bývá vyjádřena jako {{NoteTerm|poměrný přírůstek na 1000 obyvatelů}}. Mluvíme-li však pouze o {{NoteTerm|přírůstku}}, myslíme tím jeho velikost v absolutním vyjádření.}} |
| − | {{Note| | + | {{Note|3| {{NoteTerm|Exponenciální populace}}, která vychází z geometrické progrese růstu, bývá někdy také nazývána v cizí literatuře {{NoteTerm|malthusovská populace}}.}} |
=== 703 === | === 703 === | ||
| − | + | Jestliže určitá {{NonRefTerm|uzavřená populace}} ({{RefNumber|70|1|4}}) vykazuje po určitou dobu stálou úroveň specifických plodností a úmrtností, pak její {{NonRefTerm|poměrný přírůstek}} ({{RefNumber|70|2|1}}) je také stálý a obyvatelstvo směřuje k neměnné {{NonRefTerm|věkové struktuře}} ({{RefNumber|32|5|6}}), k {{TextTerm|stabilnímu obyvatelstvu|2|703|IndexEntry=stabilní obyvatelsvo}}, které má stabilní přirozený přírůstek označovaný jako {{TextTerm|koeficient progresivnosti|1|703|OtherIndexEntry=progresivnost. koeficient ...}} stabilního obyvatelstva a {{TextTerm|stabilní věkové složení|3|703|OtherIndexEntry=složení. stabilní věkové ...}}. Taková {{TextTerm|stabilní populace|2|703|2|OtherIndexEntry=populace. stabilní ...}} je nezávislá na {{TextTerm|výchozí věkové struktuře|4|703|IndexEntry=výchozí věková struktura}}, závisí pouze na úrovni úmrtnosti a plodnosti a roste exponenciálně. {{NonRefTerm|Koeficient progresivnosti}} ({{RefNumber|70|3|1}}) charakterisuje {{TextTerm|potenciální růst|5|703|OtherIndexEntry=růst. potenciální ...}} pozorované populace, daný úrovní specifických plodností a úmrtností s vyloučením vlivu skutečné věkové struktury. {{NonRefTerm|Stabilní populaci}}, jejíž {{NonRefTerm|koeficient progresivnosti}} se rovná nule, nazýváme {{TextTerm|stacionární populací|6|703|IndexEntry=stacionární populace|OtherIndexEntry=populace. stacionární ...}}. {{NonRefTerm|Stacionární populace}} má nejen neměnnou relativní {{NonRefTerm|věkovou strukturu}}, ale i stálý počet osob v každé věkové skupině. Tento počet je dán integrálem {{NonRefTerm|funkce dožívajících}} omezeným horní a dolní věkovou hranicí dané {{NonRefTerm|věkové skupiny}} ({{RefNumber|43|1|433}}). Populaci, která početně roste v čase podle logistické funkce, nazýváme {{TextTerm|logistickou populaeí|7|703|IndexEntry=logistická populace}}. Poměrný přírůstek takové populace se po dosažení maxima zmenšuje v lineární závislosti na jejím počtu a směřuje asymptoticky k nule. | |
| − | {{Note| | + | {{Note|1| {{NoteTerm|Koeficient}} progresivnosti stabilního obyvatelstva je někdy nazýván {{NoteTerm|Lotkův koeficient}}, ač priorita formulace stabilního obyvatelstva náleží Bortkiewiczovi.}} |
| + | {{Note|2| {{NoteTerm|Stabilní populace}} má také {{NoteTerm|stabilní porodnost}} a {{NoteTerm|stabilní úmrtnost}}.}} | ||
| + | {{Note|6| Teorie {{NoteTerm|logistické populace}} je příkladem formálního přístupu ke zkoumání populačních jevů a v praxi nebyla potvrzena; při analyse populačního vývoje může však mít pomocný význam.}} | ||
==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ||
Verze z 16. 2. 2010, 13:41
|
Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails. |
|
Měna a reprodukce obyvatelstva
70
701
Pod pojmem měna obyvatelstva (201-6) rozumíme způsob, jakým se obyvatelstvo (101-3) mění střídáním generací (116-1), z kterých se skládá, a v důsledku vnějšího stěhování (802-1). Změny v počtu (101-6) obyvatelstva nazýváme populační růst1. Obyvatelstvo ubývající2 má negativní růst3. Rozlišujeme populace uzavřené4, které nemají žádnou vnější migraci a jejichž růst je výsledkem pouze rozdílu mezi počtem narozených a zemřelých, a populace otevřené5,; kde může působit také migrace. Celkový přírůstek6 otevřené populace můžeme rozložit na přírůstek, který je výsledkem vnějších migrací (802-1), a na přirozený přírůstek7 (viz 201-7), jehož výsledkem je bilance přirozené měny8 n. bilance narozených a zemřelých8. Výsledek této bilance je vyjádřen jako přebyíek narozených nad zemřelými8; se záporným znaménkem značí úbytek.
- 6. Růstem populace myslíme děj, kdežto přírůstkem výsledek tohoto děje. V odb. vyjádření mohou být oba kladné i záporné. Záporný růst a přírůstek můžeme označit jako ubývání populace, resp. populační úbytek.
702
Intensita populačního růstu (701-1)) během daného období může být vyjádřena mírou celkového přírůstku1 n. celkovou přírůstkovostí1 n. též poměrným celkovým přírůstkem1 za toto období. Tuto míru vypočteme tak, že vydělíme celkový přírůstek (701-6) obyvatelstva za určité období středním stavem obyvatelstva; zpravidla ji vyjadřujeme v promilích. Někdy je celkový přírůstek vztažen k počtu obyvatelstva na začátku období a pak vyjadřuje rychlost populačního růstu (zejména při interpolaci a extrapolaci). Podobně vypočítáváme roční míry celkového přírůstku2 n. celkovou roční přírůstkovosi2 obyvatelstva. Při analyse víceletého populačního vývoje předpokládáme nejčastěji exponenciální růst obyvatelstva. Takové obyvatelstvo, které početně roste v čase podle exponenciální funkce, označuje se jako exponenciální populace3. Míra přirozeného přírůstku4 (n. přirozená přírůstkovost4) (viz 701-7) je definována jako poměr přebytku živě narozených nad zemřelými (viz 701-8) k průměrnému počtu obyvatel za příslušné období. Může být vypočtena jako rozdíl mezi mírou živorodnosti (630-2) a mírou úmrtnosti (401-4). Vitální index5 je poměr živě narozených k počtu zemřelých za určité období, nejčastěji roční. Tento ukazatel je stále méně používán.
- 1. Míra přírůstku bývá vyjádřena jako poměrný přírůstek na 1000 obyvatelů. Mluvíme-li však pouze o přírůstku, myslíme tím jeho velikost v absolutním vyjádření.
- 3. Exponenciální populace, která vychází z geometrické progrese růstu, bývá někdy také nazývána v cizí literatuře malthusovská populace.
703
Jestliže určitá uzavřená populace (701-4) vykazuje po určitou dobu stálou úroveň specifických plodností a úmrtností, pak její poměrný přírůstek (702-1) je také stálý a obyvatelstvo směřuje k neměnné věkové struktuře (325-6), k stabilnímu obyvatelstvu2, které má stabilní přirozený přírůstek označovaný jako koeficient progresivnosti1 stabilního obyvatelstva a stabilní věkové složení3. Taková stabilní populace2 je nezávislá na výchozí věkové struktuře4, závisí pouze na úrovni úmrtnosti a plodnosti a roste exponenciálně. Koeficient progresivnosti (703-1) charakterisuje potenciální růst5 pozorované populace, daný úrovní specifických plodností a úmrtností s vyloučením vlivu skutečné věkové struktury. Stabilní populaci, jejíž koeficient progresivnosti se rovná nule, nazýváme stacionární populací6. Stacionární populace má nejen neměnnou relativní věkovou strukturu, ale i stálý počet osob v každé věkové skupině. Tento počet je dán integrálem funkce dožívajících omezeným horní a dolní věkovou hranicí dané věkové skupiny (431-433). Populaci, která početně roste v čase podle logistické funkce, nazýváme logistickou populaeí7. Poměrný přírůstek takové populace se po dosažení maxima zmenšuje v lineární závislosti na jejím počtu a směřuje asymptoticky k nule.
- 1. Koeficient progresivnosti stabilního obyvatelstva je někdy nazýván Lotkův koeficient, ač priorita formulace stabilního obyvatelstva náleží Bortkiewiczovi.
- 2. Stabilní populace má také stabilní porodnost a stabilní úmrtnost.
- 6. Teorie logistické populace je příkladem formálního přístupu ke zkoumání populačních jevů a v praxi nebyla potvrzena; při analyse populačního vývoje může však mít pomocný význam.
* * *
|
