Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:51

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Migrace

80

801

Studium územní mobility¹ n. geografické mobility¹ se zabývá kvantitativními aspekty pohybu obyvatelstva² v geografickém prostoru. Migrací³ se obecně rozumí změna obvyklého místa pobytu (310-6*) přes hranice určité územní jednotky. Vymezení migrace je v jednotlivých zemích odlišné; v České republice je migrace definována jako změna trvalého pobytu přes hranice určité administrativní jednotky, zpravidla obce. Administrativní jednotka, ze které se osoba vystěhovala, se nazývá předchozí trvalé bydliště⁴ n. místo vystěhování⁴; místo do kterého se osoba přistěhovala, je nové trvalé bydliště⁵ n. místo přistěhování⁵. Do migrační statistiky nejsou obvykle zahrnuty územní pohyby obyvatelstva bez trvalého bydliště, tj. např. kočující obyvatelstvo. V praxi je někdy obtížné rozlišit migraci, tj. relativně trvalou změnu pobytu a dočasný územní pohyb⁶. V tomto případě se sleduje délka nepřítomnosti⁷ v místě trvalého bydliště nebo délka pobytu⁸ v novém bydlišti. Obecně platí, že geografická mobilita nezahrnuje krátkodobé cesty, při kterých nedochází ke změně trvalého pobytu, i když také tyto pohyby jsou vzhledem k jejich ekonomickému a sociálnímu významu předmětem studia. Kyvadlová migrace⁹ představuje pravidelně se opakující denní nebo týdenní územní pohyby mezi místem trvalého bydliště a místem pracoviště či školy, sezónní migrace¹⁰ se pravidelně ročně opakuje. Transity¹¹ jsou přejezdy přes území státu, který leží mezi výchozím a cílovým místem cesty a nejsou považovány za migraci. Podobně cesty za rekreací¹² a turistika¹² nejsou zahrnuty do geografické mobility.

• 1. Prostorovou mobilitu je třeba odlišit od sociální mobility (920-4) a pracovní migrace (921 -3).
• 3. Jako syn. migrace se používá pojmu stěhování. Ter. migrace vystihuje proces a např. v angl. (na rozdíl od fř.) ho nelze použít pro označení jednoho přestěhování; zřídka se používá v mn.č Někteří autoři považují za migraci i stěhování uvnitř vymezených administrativních jednotek, tj. residenční mobilitu (803-6). Od roku 1976 se za migraci považuje např. i stěhování mezi městskými obvody Prahy. Obvykle se však migrací rozumí stěhování přes hranice předem definované územní jednotky.
• 5. V případě mezinárodní migrace se používá termín cílová země.
• 9. Kyvadlová migrace se v češtině často označuje jako dojíždění n. cesta za prací, a osoba, která pravidelně cestuje z místa svého bydliště do místa zaměstnáni se nazývá dojíždějící.
• 10. Sezónní pohyb za prací je vhodnější ter. než často používané označení sezónní migrace, neboť tento pohyb obvykle neznamená změnu trvalého bydliště.

802

Pro sledování migrace v průběhu časuje vhodné porovnávat minulé místo bydliště¹ nebo předchozí místo bydliště² se současným místem bydliště³. Osoba, která ve sledovaném časovém intervalu změnila místo pobytu, tj. vymezenou administrativní jednotku, se nazývá migrant⁴. Migrující osoby se rozlišují na emigranty⁵ n. vystěhovalé osoby⁵ ve vztahu k jejich původnímu bydlišti, a na imigranty⁶ n. přistěhovalé osoby⁶ vzhledem k jejich současnému bydlišti. Jestliže sčítám lidu obsahuje otázku na předchozí místo bydliště, získaná data informují pouze o poslední migraci⁷ n. o poslední změně bydliště⁷ . Za migran-ta se považuje osoba, která měla alespoň jedno předchozí trvalé bydliště v jiné územní jednotce než je její současné bydliště. Tato osoba pak buď imigrovala⁸, tj. přistěhovala se do současného bydliště nebo emigrovala⁹, tj. vystěhovala se ze svého předchozího bydliště. Osoba, jejíž místo narození¹⁰ je odlišné od místa trvalého pobytu, se v angl. označuje jako life-time migrant¹¹, vč. ji můžeme označit ter. celoživotní migrant¹¹.

• 4. Přísně vzato, migrující osoba n. migrant se musí narodit před obdobím, které je z pohledu migrace sledováno a musí žít do konce tohoto období. Někdy je definice rozšířena a migrace zahrnuje i děti, které se narodily během sledovaného období; jejich předchozí bydliště je pak shodné s předchozím bydlištěm matky na počátku sledovaného období. Počet registrovaných migrantů za určité sledované období nemusí být vždy shodný s počtem migračních pohybů, neboť jedna osoba se může během vymezeného časového úseku stěhovat vícekrát nebo se může dokonce vrátit do svého předchozího místa bydliště.
• 5. Ter. emigrant označuje osobu, která se později může vrátit do země, ze které se vystěhovala. Oproti tomu exulant je vyhnaná nebo vyhoštěná osoba bez možnosti návratu.
• 10. Místo narození je v některých zemích určováno podle místa bydliště matky nebo podle místa, kde je dítě přihlášeno prvně k pobytu.
• 11. V opačném smyslu se používá ter. bydlící rodák.

803

Migrace se sleduje zpravidla podle řádu územních jednotek. Pokud dochází k územním pohybům v rámci jednoho svrchovaného státu (305-3), tj. místo vystěhování (801-4) a místo přistěhování (801-5) leží uvnitř hranic státu, mluvíme o vnitrostátní migraci¹ n. vnitřní migraci¹ n. vnitrostátním stěhování¹. Stěhování za hranice státu se nazývá zahraniční migrace² n. mezinárodní migrace², někdy se používá i termín externí n. vnější migrace³. Přesto, že se obvykle tyto ter. používají jako syn., nejsou ve všech případech rovnocenné, neboť za vnější migraci se může považovat stěhování za hranice jakékoli vymezené oblasti. Zahraniční migrace se z hlediska cílové země a země původu dělí na imigraci⁴ a emigraci⁵. Stěhování v rámci nejnižších administrativních jednotek, tj. obvykle obcí, se do statistiky migrace nezahrnuje a je označováno jako rezidenční mobilita⁶ n. místní stěhování⁶. Migrační proud⁹ je soubor migrujících osob, které mají stejné místo vystěhování i přistěhování. Početnější proudy mezi územními jednotkami vyššího řádu, např. kraji, se nazývají hlavní migrační proudy¹⁰.

• 1. V případě států s více či méně autonomními oblastmi může být rozlišení migrace na vnitřní a mezinárodní obtížné a nepřesné.
• 2. Pouhé pravidelné dojíždění za prací přes hranice státu se označuje jako příhraniční pracovní migrace a nelze ho ztotožňovat s mezinárodní migrací. Takovéto dojíždění se u nás někdy nazývá pendlování a dojíždějící jsou pak pendleři.
• 6. V tom případě se mluví o změně adresy v obci.

804

Pokud se určitá osoba stěhuje během sledovaného období několikrát, rozlišuje se migrace podle pořadí¹. Doba pobytu² je buď časový interval mezi přistěhováním do určitého místa a následným vystěhováním, nebo doba, která uplynula od posledního přistěhování. Zpětná migrace³ je stěhování buď do místa původního pobytu nebo do kteréhokoliv z předchozích bydlišť. Jako opakovaná migrace⁴ n. chronická migrace⁴ je označována tendence stěhovat se několikrát během poměrně krátkého časového úseku. Migrace mezi městem a venkovem⁵ má často podobu postupné migrace⁶; konečným cílem migrujících osob jsou velká města a migrace do nich může probíhat sérií postupných stěhování

• 3. Osoby zahrnuté do zpětné migrace se nazývají zpětní migranti.
• 4. Pokud opakovaná migrace zahrnuje i migrační pohyby do nových oblastí, mluví se někdy o tzv. druhotné migraci a druhotných migrantech na rozdíl od primární migrace, která zahrnuje migrační pohyby prvního pořadí n. primární migranty. Toto pojetí bývá však zdrojem častých nedorozumění, pokud tyto ter. mají také jiný význam (806-4).

805

Na celkovém přírůstku obyvatelstva (701-1) se migrace (801-3) n. migrační pohyby¹ podílí tzv. čistou migrací², což je rozdíl mezi počtem přistěhovalých³ a počtem vystěhovalých⁴, který je označován také jako saldo migrace². Čistá migrace může mít kladnou nebo zápornou hodnotu. V případě, že počet přistěhovalých je vyšší než počet vystěhovalých, mluvíme o migračním přírůstku⁵ n. čisté imigraci⁵, v opačném případě o migračním úbytku⁶ n. čisté emigraci⁶. Úhrn přistěhování a vystěhování v určité územní jednotce se označuje jako objem migrace⁷, někdy také jako hrubá migrace⁸, a dělí se na hrubou emigraci a hrubou imigraci. Sledujeme-li pouze vnitřní migraci (803-1), počet vystěhování a přistěhování je shodný, není však totožný s počtem migrantů, neboť někteří z nich se mohli během sledovaného období vystěhovat resp. přistěhovat vícekrát.

• 2. Někdy je také označována jako bilance migrace.

806

Spontánní migrace¹, dobrovolná migrace¹ n. volná migrace¹ je výsledkem iniciativy a svobodného výběru migrujících osob. V případě stěhování jednotlivých osob mluvíme o individuální migraci²; pokud se stěhují celé rodiny, používá se někdy termín migrace rodin³. Migrace, která je vyvolaná stěhováním jiných osob, se nazývá druhotná migrace⁴ n. přidružená migrace⁴, např, když děti následují své rodiče. Pracovní migrací⁵ se nazývá stěhování osob za pracovními příležitostmi. Migrace vyvolaná sňatkem se označuje jako migrace z důvodu sňatku⁶, migrace vyvolaná odchodem do důchodu se označuje jako migrace z důvodu odchodu do důchodu⁷.

• 4. I když tyto termíny jsou někdy používány také v jiném smyslu (804-4), primární migrant je osoba, která se stěhuje na základě svého rozhodnutí. Druhotný migrant je např. malé dítě, které se stěhuje na základě rozhodnutí svých rodičů. Řetězová migrace je stěhování do určitého místa, kde perspektivní migranti mají již své příbuzné (114-3*) nebo přátele, kteří se v daném místě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout informace a pomoc.

807

V případě, že se skupiny osob nebo rodin rozhodnout migrovat společně, mluvíme o kolektivní migraci¹ n. skupinové migraci¹. Masová migrace² se týká velkého množství osob. Termínu exodus³ se používá k označení náhlých hromadných migrací, vyvolaných určitým nebezpečím nebo přírodní katastrofou.

808

V protikladu s dobrovolnou migrací (806-1) n. chtěnou migrací je migrace vynucená¹, kdy jsou lidé státní mocí přinuceni ke stěhování. Repatriace² je umožněný nebo nucený návrat osob do jejich země původu, obvykle organizovaný státní administrativou. Jiným příkladem vynucené migrace je vypovězení³ n. vyhoštění³ osob nebo celých skupin obyvatelstva ze země, kde chtěly zůstat. Ter. evakuace⁴ se obvykle používá pro stěhování velkých skupin obyvatelstva v důsledku jejich záchrany před následky nějaké katastrofy, jako jsou např. zemětřesení, povodně, válečné operace apod. Uprchlík⁵ obvykle opouští svou zemi dobrovolně na základě vlastního rozhodnutí, když je vystaven silnému tlaku ze strany vládní moci a v případě setrvání v zemi mu hrozí pronásledování. Vysídlenec⁶ n. vyhnanec⁶ je osoba, která byla nucena opustit zemi svého původu na příkaz státní moci. Tento typ migrace je obvykle součástí rozsáhlejšího vysídlování⁷ n. transferu obyvatelstva⁷ n. výměny obyvatelstva⁸.

• 3. Nucené vystěhování, kdy další pobyt osoby v určité zemi je nežádoucí, se označuje jako deportace.

809

Proces, kdy se imigranti přizpůsobují podmínkám svého nového bydliště, je postupný a rozlišujeme několik jeho fází a druhů: naturalizace (331-1) n. získání státního občanství; absorbce¹ n. zapojení¹ do ekonomické aktivity získáním pra-covního povolení; asimilace³ n. úplné splynutí snovým prostředím; adkulturace² n. kulturní přizpůsobení přijetím zvyků a hodnot v nové zemi.

• 3. Přizpůsobování se migrantů novému prostředí lze označit jako jejich akomodaci a jejich zapojení do sociálních struktur ve smyslu rovnocenného postavení jako integraci.

810

Pokud se imigranti z určitého území ve své nové zemi neasimilují a zachovávají si zvyky svého místa původu (803-1), vzniká tzv. kolonie¹. Je-li země příchodu již obydlena, vzniká problém koexistence² n. soužití² dvou odlišných populací. Ten může být vyřešen fůzí³ n. splynutím³ populací, kdy rozdíly mezi populacemi postupně mizí, nebo integrací⁴ n. včleněním⁴ jedné z populací do druhé. V případě, že dvě nebo více populací žijí na určitém území a zůstávají odděleny zvyky nebo zákonem, mluvíme o segregaci⁵.

• 5. V extrémních případech může konflikt vyústit v genocidu, tj. pokus o částečné nebo úplné vyhlazení určité populace (obvykle se jedná o odlišné etnické, jazykové nebo náboženské skupiny).

811

Migrační politika¹ je součástí populační politiky (105-2). Většina zemí reguluje příliv cizích státních příslušníků imigračními zákony². Tyto zákony často umožňují pouze výběrovou imigraci³, n. selektivní imigraci³, tj. povolení k pobytu je poskytováno pouze osobám s určitými charakteristikami. V některých zemích je zaveden systém kvót⁴, který pevně stanovuje počty imigrantů podle jejich země původu⁵. Opatření, která ovlivňují přerozdělování⁶ n. redistribuci⁶ obyvatelstva uvnitř země, tj. interní migraci (803-1), mají obvykle nepřímý charakter.

* * *