Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

80: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík 1965)
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''80'''-->
 
<!--'''80'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
{{Unmodified edition I}}
+
{{Unmodified edition II}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
Řádka 11: Řádka 11:
 
=== 801 ===
 
=== 801 ===
  
{{TextTerm|Migrace|1|801}} n. {{TextTerm|stěhování|1|801|2}} je forma {{TextTerm|geografické mobility|2|801|IndexEntry=geografická mobilita|OtherIndexEntry=mobilita. geografická ...}} n. {{TextTerm|prostorových pohybů|2|801|2|IndexEntry=prostorový pohyb|OtherIndexEntry=pohyb. prostorový ...}} (viz {{RefNumber|92|0|5}}, {{RefNumber|92|1|1}}) mezi dvěma územními jednotkami, znamenající obvykle změnu bydliště z {{TextTerm|původního (předchozího) místa pobytu|3|801|IndexEntry=předchozí místo pobytu|OtherIndexEntry=pobyt. předchozí místo ...}} ({{TextTerm|starého bydliště|3|801|2|IndexEntry=staré bydliště|OtherIndexEntry=bydliště. staré ...}}) do {{TextTerm|nynějšího místa pobytu|4|801|IndexEntry=nynější místo pobytu|OtherIndexEntry=pobyt. nynější místo ...}} ({{TextTerm|nového bydliště|4|801|2|IndexEntry=nové bydliště|OtherIndexEntry=bydliště. nové ...}}). Jen taková migrace je skutečnou migrací a je ji třeba rozlišovat od ostatních forem pohybu, jež nevedou k trvalé, ale jen k {{NonRefTerm|dočasné změně bydliště}} ({{RefNumber|21|2|5}}). Pojem {{NonRefTerm|migrace}} je použitelný jen v případě relativně usedlého obyvatelstva. V praxi je obtížné rozlišování mezi migranty a návštěvníky (viz {{RefNumber|80|4|4}}), přičemž rozlišovacím hlediskem někdy bývá {{TextTerm|doba (délka) nepřítomnosti|5|801|IndexEntry=délka nepřítomnosti|OtherIndexEntry=nepřítomnost. délka ...}} v {{NonRefTerm|předchozím bydlišti}} nebo {{TextTerm|doba (délka) pobytu|6|801|IndexEntry=délka pobytu|OtherIndexEntry=pobyt. délka ...}} v {{NonRefTerm|novém bydlišti}}. Toto rozlišování může být též založeno na právním podkladě v souhlase s tříděním jednotlivých osob jako usedlíků či návštěvníků, prováděným vládou země mající pravomoc nad zkoumaným územím.
+
Studium {{TextTerm|územní mobility|1|801|IndexEntry=územní mobilita|OtherIndexEntry=mobilita, územní}} n. {{TextTerm|geografické mobility|1|801|2|IndexEntry=geografická mobilita|OtherIndexEntry=mobilita, geografická}} se zabývá kvantitativními aspekty {{TextTerm|pohybu obyvatelstva|2|801|IndexEntry=pohyb obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, pohyb}} v geografickém prostoru. {{TextTerm|Migrací|3|801|IndexEntry=migrace}} se obecně rozumí {{NonRefTerm|změna obvyklého místa pobytu}} ({{RefNumber|31|0|6}}*) přes hranice určité {{NonRefTerm|územní jednotky}}. Vymezení {{NonRefTerm|migrace}} je v jednotlivých {{NonRefTerm|zemích}} odlišné; v České republice je migrace definována jako změna {{NonRefTerm|trvalého pobytu}} přes hranice určité administrativní jednotky, zpravidla {{NonRefTerm|obce}}. {{NonRefTerm|Administrativní jednotka}}, ze které se osoba vystěhovala, se nazývá {{TextTerm|předchozí trvalé bydliště|4|801|OtherIndexEntry=trvalé bydliště, předchozí}} n. {{TextTerm|místo vystěhování|4|801|2|OtherIndexEntry=vystěhování, místo}}; místo do kterého se osoba přistěhovala, je {{TextTerm|nové trvalé bydliště|5|801|OtherIndexEntry=trvalé bydliště, nové}} n. {{TextTerm|místo přistěhování|5|801|2|OtherIndexEntry=přistěhování, místo}}. Do {{NonRefTerm|migrační statistiky}} nejsou obvykle zahrnuty územní {{NonRefTerm|pohyby obyvatelstva}} bez {{NonRefTerm|trvalého bydliště}}, tj. např. kočující {{NonRefTerm|obyvatelstvo}}. V praxi je někdy obtížné rozlišit {{NonRefTerm|migraci}}, tj. relativně trvalou {{NonRefTerm|změnu pobytu}} a {{TextTerm|dočasný územní pohyb|6|801|OtherIndexEntry=územní pohyb, dočasný}}. V tomto případě se sleduje {{TextTerm|délka nepřítomnosti|7|801|OtherIndexEntry=nepřítomnost, délka}} v místě {{NonRefTerm|trvalého bydliště nebo}} {{TextTerm|délka pobytu|8|801|OtherIndexEntry=pobyt, délka}} v novém {{NonRefTerm|bydlišti}}. Obecně platí, že {{NonRefTerm|geografická mobilita}} nezahrnuje krátkodobé cesty, při kterých nedochází ke změně {{NonRefTerm|trvalého pobytu}}, i když také tyto pohyby jsou vzhledem k jejich ekonomickému a sociálnímu významu předmětem studia. {{TextTerm|Kyvadlová migrace|9|801|OtherIndexEntry=migrace, kyvadlová}} představuje pravidelně se opakující denní nebo týdenní {{NonRefTerm|územní pohyby}} mezi místem {{NonRefTerm|trvalého bydliště}} a místem {{NonRefTerm|pracoviště}} či {{NonRefTerm|školy}}, {{TextTerm|sezónní migrace|10|801|OtherIndexEntry=migrace, sezónní}} se pravidelně ročně opakuje. {{TextTerm|Transity|11|801|IndexEntry=transit}} jsou přejezdy přes {{NonRefTerm|území státu}}, který leží mezi výchozím a cílovým místem cesty a nejsou považovány za {{NonRefTerm|migraci}}. Podobně {{TextTerm|cesty za rekreací|12|801|IndexEntry=cesta za rekreací|OtherIndexEntry=rekreace, cesta}} a {{TextTerm|turistika|12|801|2}} nejsou zahrnuty do {{NonRefTerm|geografické mobility}}.
{{Note|1| Stěhující se osobu je možno označit jako {{NoteTerm|migranta}}.}}
+
{{Note|1| {{NonRefTerm|Prostorovou mobilitu}} je třeba odlišit od {{NonRefTerm|sociální mobility}} ({{RefNumber|92|0|4}}) a {{NonRefTerm|pracovní migrace}} (921 -3).}}
{{Note|3| Zvláštním problémem je {{NoteTerm|nomádství}} čili {{NoteTerm|kočovnictví}} (viz {{RefNumber|30|4|2}}).}}
+
{{Note|3| Jako syn. {{NonRefTerm|migrace}} se používá pojmu {{NoteTerm|stěhování}}. Ter. {{NonRefTerm|migrace}} vystihuje proces a např. v angl. (na rozdíl od fř.) ho nelze použít pro označení jednoho přestěhování; zřídka se používá v mn.č Někteří autoři považují za {{NonRefTerm|migraci}} i {{NonRefTerm|stěhování}} uvnitř vymezených {{NonRefTerm|administrativních jednotek}}, tj. {{NonRefTerm|residenční mobilitu}} ({{RefNumber|80|3|6}}). Od roku 1976 se za {{NonRefTerm|migraci}} považuje např. i {{NonRefTerm|stěhování}} mezi městskými obvody Prahy. Obvykle se však {{NonRefTerm|migrací}} rozumí {{NonRefTerm|stěhování přes}} hranice předem definované {{NonRefTerm|územní jednotky}}.}}
 +
{{Note|5| V případě {{NonRefTerm|mezinárodní migrace}} se používá termín {{NoteTerm|cílová země}}.}}
 +
{{Note|9| {{NonRefTerm|Kyvadlová migrace}} se v češtině často označuje jako {{NoteTerm|dojíždění}} n. {{NoteTerm|cesta za prací}}, a {{NonRefTerm|osoba}}, která pravidelně cestuje z místa svého {{NonRefTerm|bydliště}} do místa {{NonRefTerm|zaměstnáni}} se nazývá {{NoteTerm|dojíždějící}}. }}
 +
{{Note|10| {{NoteTerm|Sezónní pohyb za prací}} je vhodnější ter. než často používané označení {{NonRefTerm|sezónní migrace}}, neboť tento pohyb obvykle neznamená změnu {{NonRefTerm|trvalého bydliště}}.}}
  
 
=== 802 ===
 
=== 802 ===
  
{{TextTerm|Vnější migrace|1|802|OtherIndexEntry=migrace. vnější ...}} n. {{TextTerm|vnější stěhování|1|802|2|OtherIndexEntry=stěhování. vnější ...}} zahrnuje pohyby přes hranice vymezené oblasti. Je-li tato oblast územím svrchovaného státu, nazývá se {{TextTerm|zahraniční migrací|2|802|IndexEntry=zahraniční migrace|OtherIndexEntry=migrace. zahraniční ...}} n. {{TextTerm|zahraničním stěhováním|2|802|2|IndexEntry=zahraniční stěhování}}. Oba termíny jsou někdy užívány jako synonyma, přestože to nejsou ve všech případech pojmy rovnocenné. Termínů {{TextTerm|imigrace|3|802}} n. {{TextTerm|přistěhování|3|802|2}} a {{TextTerm|emigrace|4|802}} n. {{TextTerm|vystěhování|4|802|2}} se používá pro rozlišení pohybů do anebo ven z určité oblasti. Migrace uvnitř určitého státu, sestávající z pohybů mezi jeho různými částmi, se označuje jako {{TextTerm|vnitřní migrace|5|802|OtherIndexEntry=migrace. vnitřní ...}} n. {{TextTerm|vnitřní stěhování|5|802|2}} n. {{TextTerm|vnitrostátní migrace|5|802|3|IndexEntry=migrace. vnitrostátní ...}}. Termín {{NonRefTerm|vnitřní migrace}} může mít i obecnější význam migrace uvnitř libovolně vymezené územní jednotky (menší i větší než území státu). Zejména u vnitrozemských států bývá rozlišována zámořská a vnitrokontinentální migrace.
+
Pro sledování {{NonRefTerm|migrace}} v průběhu časuje vhodné porovnávat {{TextTerm|minulé místo bydliště|1|802|OtherIndexEntry=místo bydliště, minulé}} nebo {{TextTerm|předchozí místo bydliště|2|802|OtherIndexEntry=místo bydliště, předchozí}} se {{TextTerm|současným místem bydliště|3|802|IndexEntry=současné místo bydliště|OtherIndexEntry=místo bydliště, současné}}. {{NonRefTerm|Osoba}}, která ve sledovaném časovém intervalu změnila {{NonRefTerm|místo pobytu}}, tj. vymezenou {{NonRefTerm|administrativní jednotku}}, se nazývá {{TextTerm|migrant|4|802}}. Migrující {{NonRefTerm|osoby}} se rozlišují na {{TextTerm|emigranty|5|802|IndexEntry=emigrant}} n. {{TextTerm|vystěhovalé osoby|5|802|2|IndexEntry=vystěhovalá osoba|OtherIndexEntry=osoba, vystěhovalá}} ve vztahu k jejich původnímu {{NonRefTerm|bydlišti}}, a na {{TextTerm|imigranty|6|802|IndexEntry=imigrant}} n. {{TextTerm|přistěhovalé osoby|6|802|2|IndexEntry=přistěhovalá osoba|OtherIndexEntry=osoba, přistěhovalá}} vzhledem k jejich současnému {{NonRefTerm|bydlišti}}. Jestliže {{NonRefTerm|sčítám lidu}} obsahuje otázku na {{NonRefTerm|předchozí místo bydliště}}, získaná data informují pouze o {{TextTerm|poslední migraci|7|802|IndexEntry=poslední migrace|OtherIndexEntry=migrace, poslední}} n. o {{TextTerm|poslední změně bydliště|7|802|2|IndexEntry=poslední změna bydliště}} . Za {{NonRefTerm|migran-ta}} se považuje {{NonRefTerm|osoba}}, která měla alespoň jedno předchozí {{NonRefTerm|trvalé bydliště}} v jiné {{NonRefTerm|územní jednotce}} než je její současné {{NonRefTerm|bydliště}}. Tato osoba pak buď {{TextTerm|imigrovala|8|802|IndexEntry=imigrovat}}, tj. přistěhovala se do současného {{NonRefTerm|bydliště}} nebo {{TextTerm|emigrovala|9|802|IndexEntry=emigrovat}}, tj. vystěhovala se ze {{NonRefTerm|svého předchozího bydliště}}. {{NonRefTerm|Osoba}}, jejíž {{TextTerm|místo narození|10|802|IndexEntry=místo narození, statistika|OtherIndexEntry=narození, místo}} je odlišné od místa {{NonRefTerm|trvalého pobytu}}, se v angl. označuje jako {{TextTerm|life-time migrant|11|802|OtherIndexEntry=migrant, life-time}}, vč. ji můžeme označit ter. {{TextTerm|celoživotní migrant|11|802|2|OtherIndexEntry=migrant, celoživotní}}.
{{Note|1| Pohyb směřující pres určité území státu (na tomto území však nepocatý ani neukončený) se nazývá někdy {{NoteTerm|transit}}.}}
+
{{Note|4| Přísně vzato, migrující osoba n. {{NonRefTerm|migrant}} se musí narodit před obdobím, které je z pohledu {{NonRefTerm|migrace}} sledováno a musí žít do konce tohoto období. Někdy je definice rozšířena a {{NonRefTerm|migrace}} zahrnuje i {{NonRefTerm|děti}}, které se narodily během sledovaného období; jejich předchozí {{NonRefTerm|bydliště}} je pak shodné s předchozím {{NonRefTerm|bydlištěm matky}} na počátku sledovaného období. Počet registrovaných {{NonRefTerm|migrantů}} za určité sledované období nemusí být vždy shodný s počtem migračních pohybů, neboť jedna {{NonRefTerm|osoba}} se může během vymezeného časového úseku stěhovat vícekrát nebo se může dokonce vrátit do svého {{NonRefTerm|předchozího místa bydliště}}.}}
{{Note|4| U vnitrní migrace se používá spíše termínu {{NoteTerm|odstěhování}} než {{NoteTerm|vystěhování}}.}}
+
{{Note|5| Ter. {{NonRefTerm|emigrant}} označuje {{NonRefTerm|osobu}}, která se později může vrátit do {{NonRefTerm|země}}, ze které se vystěhovala. Oproti tomu {{NoteTerm|exulant}} je vyhnaná nebo vyhoštěná {{NonRefTerm|osoba}} bez možnosti návratu.}}
{{Note|5| Vnitřní migrace zahrnuje obvykle jen {{NoteTerm|pohyby mezi obcemi}}. Naproti tomu {{NoteTerm|pohyby uvnitř obcí}} nejsou zpravidla považovány v demografickém smyslu slova za qoučást stěhování (migrace), i když jsou mnohdy statisticky sledovány. Hovorově jsou však i tyto pohyby označovány za {{NoteTerm|přestěhování}}. Zvláštním typem vnitřní migrace je {{NoteTerm|pohyb mezi městy a venkovem}}, který je vždy silnější ve směru do měst. Je významným činitelem růstu měst a urbanisace. Pro zemědělství však znamená ztráty pracovních sil. Bývá označován jako {{NoteTerm|útěk do měst}} resp. jako {{NoteTerm|útěk ze vsi}}.}}
+
{{Note|10| Místo {{NonRefTerm|narození}} je v některých zemích určováno podle místa {{NonRefTerm|bydliště matky}} nebo podle místa, kde je dítě přihlášeno prvně k pobytu.}}
 +
{{Note|11| V opačném smyslu se používá ter. {{NoteTerm|bydlící rodák}}.}}
  
 
=== 803 ===
 
=== 803 ===
  
Termín {{TextTerm|migrační pohyb|1|803|OtherIndexEntry=pohyb. migrační ...}} n. {{TextTerm|mechanický pohyb|1|803|2|OtherIndexEntry=pohyb. mechanický ...}} je užíván pro tu část {{NonRefTerm|celkového pohybu obyvatelstva}}, která je způsobena {{NonRefTerm|stěhováním}} ({{RefNumber|80|1|1}}). Úhrn {{TextTerm|přistěhování|2|803}} n. {{NonRefTerm|imigrantů}} ({{RefNumber|80|2|3}}) a {{TextTerm|vystěhování|3|803}} n. {{NonRefTerm|emigrantů}} ({{RefNumber|80|2|4}}) je označován jako {{TextTerm|obrat stěhování|4|803|OtherIndexEntry=stěhování. obrat ...}}. Rozdíl mezi celkovým počtem přistěhovalých a odstěhovalých tvoří {{TextTerm|migrační přírůstek|5|803|OtherIndexEntry=přírůstek stěhováním}} ({{TextTerm|přírůstek stěhováním|5|803|2|OtherIndexEntry=migrační přírůstek}}, {{TextTerm|migrační saldo|5|803|3|OtherIndexEntry=saldo. migrační ...}}, {{TextTerm|mechanický přírůstek|5|803|4|OtherIndexEntry=přírůstek. mechanický ...}}). Jestliže počet přistěhování převyšuje počet vystěhování, mluvíme o {{TextTerm|čisté imigraci|6|803|IndexEntry=čistá imigrace}}, v opačném případě o {{TextTerm|čisté emigraci|7|803|IndexEntry=čistá emigrace}}.
+
{{NonRefTerm|Migrace}} se sleduje zpravidla podle řádu {{NonRefTerm|územních jednotek}}. Pokud dochází k územním pohybům v rámci jednoho {{NonRefTerm|svrchovaného státu}} ({{RefNumber|30|5|3}}), tj. {{NonRefTerm|místo vystěhování}} ({{RefNumber|80|1|4}}) a {{NonRefTerm|místo přistěhování}} ({{RefNumber|80|1|5}}) leží uvnitř hranic {{NonRefTerm|státu}}, mluvíme o {{TextTerm|vnitrostátní migraci|1|803|IndexEntry=vnitrostátní migrace|OtherIndexEntry=migrace, vnitrostátní}} n. {{TextTerm|vnitřní migraci|1|803|2|IndexEntry=vnitřní migrace|OtherIndexEntry=migrace, vnitřní}} n. {{TextTerm|vnitrostátním stěhování|1|803|3|IndexEntry=vnitrostátní stěhování|OtherIndexEntry=stěhování, vnitrostátní}}. {{NonRefTerm|Stěhování}} za hranice státu se nazývá {{TextTerm|zahraniční migrace|2|803|OtherIndexEntry=migrace, zahraniční}} n. {{TextTerm|mezinárodní migrace|2|803|2|OtherIndexEntry=migrace, mezinároiní}}, někdy se používá i termín {{NoteTerm|externí}} n. {{TextTerm|vnější migrace|3|803|OtherIndexEntry=migrace, vnější}}. Přesto, že se obvykle tyto ter. používají jako syn., nejsou ve všech případech rovnocenné, neboť za {{NonRefTerm|vnější migraci}} se může považovat {{NonRefTerm|stěhování}} za hranice jakékoli vymezené oblasti. {{NonRefTerm|Zahraniční migrace}} se z hlediska cílové {{NonRefTerm|země}} a {{NonRefTerm|země}} původu dělí na {{TextTerm|imigraci|4|803|IndexEntry=imigrace}} a {{TextTerm|emigraci|5|803|IndexEntry=emigrace}}. {{NonRefTerm|Stěhování}} v rámci nejnižších {{NonRefTerm|administrativních jednotek}}, tj. obvykle {{NonRefTerm|obcí}}, se do statistiky {{NonRefTerm|migrace}} nezahrnuje a je označováno jako {{TextTerm|rezidenční mobilita|6|803|OtherIndexEntry=mobilita, rezidenční}} n. {{TextTerm|místní stěhování|6|803|2|OtherIndexEntry=stěhování, místní}}. {{TextTerm|Migrační proud|9|803|OtherIndexEntry=proud migrační}} je soubor migrujících {{NonRefTerm|osob}}, které mají stejné {{NonRefTerm|místo vystěhování}} i {{NonRefTerm|přistěhování}}. Početnější proudy mezi územními jednotkami vyššího řádu, např. {{NonRefTerm|kraji}}, se nazývají {{TextTerm|hlavní migrační proudy|10|803|IndexEntry=hlavní migrační proud|OtherIndexEntry=migrační proud, hlavní}}.
{{Note|4| Osoby {{NoteTerm|v transitu}} ({{RefNumber|80|2|1}}] nemají být zahrnovány do {{NoteTerm|obratu stěhování}} ({{RefNumber|80|3|4}}). Za {{NoteTerm|objem vnitřního stěhování}} je možno považovat úhrnný počet stěhujících se uvnitř určitého území; souhrn {{NoteTerm|obratu}} a {{NoteTerm|objemu stěhování}} tvoří pak {{NoteTerm|celkové stěhování}}.}}
+
{{Note|1| V případě {{NonRefTerm|států}} s více či méně autonomními oblastmi může být rozlišení {{NonRefTerm|migrace}} na {{NonRefTerm|vnitřní}} a {{NonRefTerm|mezinárodní}} obtížné a nepřesné.}}
 +
{{Note|2| Pouhé pravidelné {{NonRefTerm|dojíždění za prací}} přes hranice {{NonRefTerm|státu}} se označuje jako příhraniční {{NoteTerm|pracovní migrace}} a nelze ho ztotožňovat s {{NonRefTerm|mezinárodní migrací}}. Takovéto {{NonRefTerm|dojíždění}} se u nás někdy {{NonRefTerm|nazývá}} {{NoteTerm|pendlování}} a dojíždějící jsou pak {{NoteTerm|pendleři}}.}}
 +
{{Note|6| V tom případě se mluví o změně adresy v {{NonRefTerm|obci}}.}}
  
 
=== 804 ===
 
=== 804 ===
  
Cílem {{TextTerm|migrační statistiky|1|804|IndexEntry=migrační statistika|OtherIndexEntry=statistika. migrační ...}} ({{TextTerm|statistiky stěhování|1|804|2|IndexEntry=statistika stěhování|OtherIndexEntry=stěhování. statistika ...}}, {{TextTerm|statistiky mechanického pohybu|1|804|3|IndexEntry=statistika mechanického pohybu}}) je zjistit rozsah {{NonRefTerm|migrace}} ({{RefNumber|80|1|1}}), směry {{NonRefTerm|migračních pohybů}} ({{RefNumber|80|3|1}}) a charakteristiky {{NonRefTerm|migrantů}} ({{RefNumber|80|1|1}}*). Přesnost, s jakou každá z těchto skutečností je určena, závisí na metodě zjišťování, neboť většina migračních statistik je založena spise na aproximacích a odhadech než na přesném zjišťování. {{TextTerm|Přímé zjišťování migrace|2|804|OtherIndexEntry=migrace. přímé zjišťování ...}} záleží v systematickém zaznamenávání pohybů v době jejich vzniku. V tomto případě může být např. zámořská migrace zjištěna pomocí {{TextTerm|seznamů cestujících|3|804|IndexEntry=seznam cestujících|OtherIndexEntry=cestující. seznam ...}}, vedených námořními a leteckými dopravními společnostmi. Obtížné je však oddělit skutečné {{NonRefTerm|vystěhovalce}} či {{NonRefTerm|přistěhovalce}} od pouhých {{TextTerm|cestujících|4|804|IndexEntry=cestující}}, kteří nemění své {{NonRefTerm|stálé bydliště}}. Zvláštní obtíže v tomto smyslu vznikají zejména v případech sledování {{NonRefTerm|zahraniční migrace}} uvnitř kontinentů, kde mezi zjištěnými přechody státních hranic lze někdy velmi těžko odlišit skutečnou (trvalou) migraci od dočasných pohybů jako je {{NonRefTerm|sezónní migrace}} ({{RefNumber|80|6|2}}), malý pohraniční styk apod., resp. od pohybů, které se uskutečňují přes hranice sledovaného státu, avšak jejich počátek byl na území jiných států (viz {{RefNumber|80|2|1}}). Vedle údajů o počtu přechodů státních hranic mohou sloužit jako podklady pro migrační statistiku také údaje o počtu {{TextTerm|vis|5|804|IndexEntry=visum}} n. {{TextTerm|vstupních povolení|5|804|2|IndexEntry=vstupní povolení}} nebo {{TextTerm|povolení k pobytu|6|804|OtherIndexEntry=pobyt. povolení k ...}}, resp. {{TextTerm|pracovních povolení|7|804|IndexEntry=pracovní povolení}}, udělených cizím státním příslušníkům. Vedle přímých záznamů o stěhování, vedených policejními orgány, mohou jako charakteristiky {{NonRefTerm|vnitřní migrace}} ({{RefNumber|80|2|5}}) sloužit např. i údaje o změnách {{NonRefTerm|stálého bydliště}} (z právního hlediska {{RefNumber|31|0|6}}) vedených pro volební účely, přesuny ve školní registraci apod. Posledně uvedené prameny však mohou zaznamenávat i takové pohyby, které neodpovídají vymezení {{NonRefTerm|migrace}}, a naopak skutečná {{NonRefTerm|migrace}} se v nich nemusí odrazit.
+
Pokud se určitá {{NonRefTerm|osoba}} stěhuje během sledovaného období několikrát, rozlišuje se {{TextTerm|migrace podle pořadí|1|804|IndexEntry=migrace, podle pořadí|OtherIndexEntry=pořadí migrace}}. {{TextTerm|Doba pobytu|2|804|OtherIndexEntry=pobyt, doba}} je buď časový interval mezi {{NonRefTerm|přistěhováním}} do určitého místa a následným {{NonRefTerm|vystěhováním}}, nebo doba, která uplynula od posledního {{NonRefTerm|přistěhování}}. {{TextTerm|Zpětná migrace|3|804|OtherIndexEntry=migrace, zpětná}} je {{NonRefTerm|stěhování}} buď do místa {{NonRefTerm|původního pobytu}} nebo do kteréhokoliv z předchozích {{NonRefTerm|bydlišť}}. Jako {{TextTerm|opakovaná migrace|4|804|OtherIndexEntry=migrace, opakovaná}} n. {{TextTerm|chronická migrace|4|804|2|OtherIndexEntry=migrace, chronická}} je označována tendence stěhovat se několikrát během poměrně krátkého časového úseku. {{TextTerm|Migrace mezi městem a venkovem|5|804|IndexEntry=migrace, mezi městem a venkovem}} má často podobu {{TextTerm|postupné migrace|6|804|IndexEntry=postupná migrace|OtherIndexEntry=migrace, postupná}}; konečným cílem migrujících osob jsou velká {{NonRefTerm|města}} a {{NonRefTerm|migrace}} do nich může probíhat sérií postupných {{NonRefTerm|stěhování}}
{{Note|2| {{NoteTerm|V Československu}} je hlavním podkladem pro {{NoteTerm|statistiku zahraniční migrace}} jednak evidence ČEDOKU (pokud jde o vystěhovalce), jednak evidence trvalého pobytu obyvatelstva (pokud jde o přistěhovalce). Hlášení o změnách trvalého bydliště, vedená orgány veřejné bezpečnosti, je zároveň pro {{NoteTerm|statistiku vnitřní migrace}} ({{RefNumber|80|2|5}}), která je v mezinárodním srovnání velmi podrobně zpracována. Jejím určitým nedostatkem je, že se pojem trvalého bydliště blíží spíše pojmu {{NoteTerm|právního bydliště}} ({{RefNumber|31|0|6}}) než pojmu {{NoteTerm|skutečného stálého (obvyklého) bydliště}} ({{RefNumber|31|0|6}}).}}
+
{{Note|3| Osoby zahrnuté do zpětné {{NonRefTerm|migrace}} se nazývají {{NoteTerm|zpětní migranti}}.}}
{{Note|5| {{NoteTerm|visum}} podst. s. — V některých státech je zkoumání migračních pohybů založeno na údajích o udělených {{NoteTerm|výjezdních povoleních či emigračních visech}} (tato povolení nejsou však zavedena ve všech státech). }}
+
{{Note|4| Pokud opakovaná {{NonRefTerm|migrace}} zahrnuje i {{NonRefTerm|migrační pohyby}} do nových oblastí, mluví se někdy o tzv. {{NonRefTerm|druhotné migraci}} a {{NonRefTerm|druhotných migrantech}} na rozdíl od {{NoteTerm|primární migrace}}, která zahrnuje {{NonRefTerm|migrační pohyby}} prvního pořadí n. {{NoteTerm|primární migranty}}. Toto pojetí bývá však zdrojem častých nedorozumění, pokud tyto ter. mají také jiný význam ({{RefNumber|80|6|4}}).}}
  
 
=== 805 ===
 
=== 805 ===
  
Tam, kde není možné zjišťovat migrací přímo, užívá se {{TextTerm|nepřímého zjišťování migrace|1|805|IndexEntry=nepřímé zjišťování migrace|OtherIndexEntry=migrace. nepřímé zjišťování ...}}, které spočívá ve zjištění {{TextTerm|migračního salda|2|805|IndexEntry=migrační saldo|OtherIndexEntry=saldo. migrační ...}} diferenční metodou, tj. ve srovnání celkového a přirozeného přírůstku obyvatelstva za určité období (mezi dvěma daty, ke kterým je znám celkový počet obyvatelstva). Rozdíl těchto dvou údajů představuje odhad {{NonRefTerm|migračního salda}} za uvedené období. První varianta diferenční metody — {{TextTerm|metoda přirozeného přírůstku|3|805|OtherIndexEntry=přírůstek. metoda přirozeného ...}} — spočívá ve zjištění přirozeného přírůstku na základě {{NonRefTerm|běžné evidence obyvatelstva}} (211); rozdíl celkového přírůstku a takto zjištěného přirozeného přírůstku dává {{NonRefTerm|migrační saldo}}. Druhá varianta diferenční metody — {{TextTerm|metoda koeficientů dožití|4|805|OtherIndexEntry=dožití. metoda koeficientů ...}} — je založena na odhadu očekávaného počtu obyvatelstva ke konci sledovaného období, určeného metodou {{NonRefTerm|přesouvání věkových skupin}} (viz {{RefNumber|32|6|3}}) pomocí známých koeficientů dožití. Rozdíl očekávaného a skutečného stavu obyvatelstva ke konci období je odhadem migračního salda za celé období. Tato data mohou sloužit i jako podklad pro zkoumání intensity migrace podle věku. Jestliže údaje o {{NonRefTerm|obratu stěhování}} ({{RefNumber|80|3|4}}) nebo {{NonRefTerm|saldu stěhování}} ({{RefNumber|80|3|5}}) nebo dílčí údaje o migraci vztáhneme podle jejích směrů za určité období ke {{NonRefTerm|střednímu stavu obyvatelstva}} ({{RefNumber|40|1|5}}) zkoumané oblasti, dostaneme {{TextTerm|míry stěhování|5|805|IndexEntry=míra stěhování|OtherIndexEntry=stěhování. míra ...}}, které charakterisují intensitu {{NonRefTerm|mobility}} ({{RefNumber|80|1|2}}) obyvatelstva daného území. Často se od výpočtu těchto relativních ukazatelů upouští vzhledem k obtížím se stanovením exponovaného obyvatelstva.
+
Na celkovém {{NonRefTerm|přírůstku obyvatelstva}} ({{RefNumber|70|1|1}}) se {{NonRefTerm|migrace}} ({{RefNumber|80|1|3}}) n. {{TextTerm|migrační pohyby|1|805|IndexEntry=migrační pohyb|OtherIndexEntry=pohyb migrační}} podílí tzv. {{TextTerm|čistou migrací|2|805|IndexEntry=čistá migrace|OtherIndexEntry=migrace, čistá}}, což je rozdíl mezi {{TextTerm|počtem přistěhovalých|3|805|IndexEntry=počet přistěhovalých|OtherIndexEntry=přistěhovalí, počet}} a {{TextTerm|počtem vystěhovalých|4|805|IndexEntry=počet vystěhovalých|OtherIndexEntry=vystěhovalí, počet}}, který je označován také jako {{TextTerm|saldo migrace|2|805|2|OtherIndexEntry=migrace, saldo}}. {{NonRefTerm|Čistá migrace}} může mít kladnou nebo zápornou hodnotu. V případě, že {{NonRefTerm|počet přistěhovalých}} je vyšší než {{NonRefTerm|počet vystěhovalých}}, mluvíme o {{TextTerm|migračním přírůstku|5|805|IndexEntry=migrační přírůstek|OtherIndexEntry=přírůstek, migrační}} n. {{TextTerm|čisté imigraci|5|805|2|IndexEntry=Čistá imigrace|OtherIndexEntry=imigrace, čistá}}, v opačném případě o {{TextTerm|migračním úbytku|6|805|IndexEntry=migrační úbytek|OtherIndexEntry=úbytek, migrační}} n. {{TextTerm|čisté emigraci|6|805|2|IndexEntry=čistá emigrace|OtherIndexEntry=emigrace, čistá}}. Úhrn {{NonRefTerm|přistěhování}} a {{NonRefTerm|vystěhování}} v určité {{NonRefTerm|územní jednotce}} se označuje jako {{TextTerm|objem migrace|7|805|OtherIndexEntry=migrace, objem}}, někdy také jako {{TextTerm|hrubá migrace|8|805|OtherIndexEntry=migrace, hrubá}}, a dělí se na hrubou {{NonRefTerm|emigraci}} a hrubou {{NonRefTerm|imigraci}}. Sledujeme-li pouze {{NonRefTerm|vnitřní migraci}} ({{RefNumber|80|3|1}}), počet {{NonRefTerm|vystěhování}} a {{NonRefTerm|přistěhování}} je shodný, není však totožný s počtem {{NonRefTerm|migrantů}}, neboť někteří z nich se mohli během sledovaného období vystěhovat resp. přistěhovat vícekrát.
{{Note|4| Tyto ukazatele můžeme blíže specifikovat jako {{NoteTerm|míru emigrace, imigrace, přírůstku stěhováním, obratu stěhování, objemu stěhování a celkového stěhování}}.}}
+
{{Note|2| Někdy je také označována jako {{NoteTerm|bilance migrace}}.}}
  
 
=== 806 ===
 
=== 806 ===
  
Zkoumání mobility obyvatelstva může zahrnout kromě {{NonRefTerm|stěhování}} ({{RefNumber|80|1|1}}) též dočasné změny {{NonRefTerm|místa pobytu}} ({{RefNumber|80|1|3}}). Také některé z těchto naposled zmíněných pohybů vykazují pozoruhodnou pravidelnost; to kromě jiných jejich rysů zvyšuje význam některých druhů těchto pohybů. Významná je zejména tzv. {{TextTerm|kyvadlová migrace|1|806|OtherIndexEntry=migrace. kyvadlová ...}}, což je pravidelně se opakující pohyb (denní nebo týdenní) mezi dvěma lokalitami (obvykle mezí bydlištěm a pracovištěm), a dále {{TextTerm|sezónní migrace|2|806|OtherIndexEntry=migrace. sezónní ...}}, ke které dochází pravidelně v určitých ročních obdobích. Oba uvedené typy dočasných pohybů mají obvykle charakter ekonomický; jsou to většinou {{TextTerm|pohyby za prací|3|806|IndexEntry=pohyb za prací}} (n. {{TextTerm|pracovní migrace|3|806|2}}), pracovní pohyby zemědělských dělníků v době sklizně apod. Tyto pohyby mohou někdy překračovat i státní hranice. Hlavní význam sledování těchto pohybů je dvojí: umožňují sledovat atraktivnost a zdroje pracovních sil jednotlivých hospodářských center a jsou významným zdrojem údajů pro projektování dopravní sítě.
+
{{TextTerm|Spontánní migrace|1|806|OtherIndexEntry=migrace, spontánní}}, {{TextTerm|dobrovolná migrace|1|806|2|OtherIndexEntry=migrace, dobrovolná}} n. {{TextTerm|volná migrace|1|806|3|OtherIndexEntry=migrace, volná}} je výsledkem iniciativy a svobodného výběru migrujících osob. V případě {{NonRefTerm|stěhování}} jednotlivých {{NonRefTerm|osob}} mluvíme o {{TextTerm|individuální migraci|2|806|IndexEntry=individuální migrace|OtherIndexEntry=migrace, individuální}}; pokud se stěhují celé {{NonRefTerm|rodiny}}, používá se někdy termín {{TextTerm|migrace rodin|3|806|IndexEntry=migrace, rodin|OtherIndexEntry=rodina, migrace}}. {{NonRefTerm|Migrace}}, která je vyvolaná {{NonRefTerm|stěhováním}} jiných {{NonRefTerm|osob}}, se nazývá {{TextTerm|druhotná migrace|4|806|IndexEntry=přidružená migrace|OtherIndexEntry=migrace, přidružená}} n. {{TextTerm|přidružená migrace|4|806|2|IndexEntry=migrace, druhotná}}, např, když {{NonRefTerm|děti}} následují své {{NonRefTerm|rodiče}}. {{TextTerm|Pracovní migrací|5|806|IndexEntry=pracovní migrace|OtherIndexEntry=migrace, pracovní}} se nazývá {{NonRefTerm|stěhování osob}} za pracovními příležitostmi. {{NonRefTerm|Migrace}} vyvolaná {{NonRefTerm|sňatkem}} se označuje jako {{TextTerm|migrace z důvodu sňatku|6|806|IndexEntry=migrace, z důvodu sňatku}}, {{NonRefTerm|migrace}} vyvolaná odchodem do {{NonRefTerm|důchodu}} se označuje jako {{TextTerm|migrace z důvodu odchodu do důchodu|7|806|IndexEntry=migrace, z důvodu odchodu do důchodu}}.
 +
{{Note|4| I když tyto termíny jsou někdy používány také v jiném smyslu ({{RefNumber|80|4|4}}), {{NoteTerm|primární migrant}} je {{NonRefTerm|osoba}}, která se stěhuje na základě svého rozhodnutí. {{NoteTerm|Druhotný migrant}} je např. malé {{NonRefTerm|dítě}}, které se stěhuje na základě rozhodnutí svých {{NonRefTerm|rodičů}}. {{NoteTerm|Řetězová migrace}} je {{NonRefTerm|stěhování}} do určitého místa, kde perspektivní {{NonRefTerm|migranti}} mají již {{NonRefTerm|své příbuzné}} ({{RefNumber|11|4|3}}*) nebo přátele, kteří se v daném místě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout informace a pomoc.}}
  
1, 2 Společným rysem obou uvedených typů pohybů obyvatelstva je, že jsou to {{NoteTerm|pohyby oboustranné}}, že po pohybu v jednom směru; následuje vždy zpětný pjohyb. Odlišnost obou typů je v parioda, ve které se .tyto dva pohyby ', opakují. Tuto vlastnost nemají jen pohyby za prací, ale i některé pohyby jiné (rekreační, nákupní apod.)- I tyto pohyby mají svůj význam pro posouzení spádovosti v určitých oblastech. Všechny tyto pohyby značně ovlivňují rozdíly mezi {{NoteTerm|denním}} a {{NoteTerm|nočním}} obyvatelstvem ve velkých městech, resp. mezi {{NoteTerm|stálým}} a {{NoteTerm|sezónním}} obyvatelstvem v rekreačních oblastech.
+
=== 807 ===
 +
 
 +
V případě, že se skupiny {{NonRefTerm|osob}} nebo {{NonRefTerm|rodin}} rozhodnout migrovat společně, mluvíme o {{TextTerm|kolektivní migraci|1|807|IndexEntry=kolektivní migrace|OtherIndexEntry=migrace, kolektivní}} n. {{TextTerm|skupinové migraci|1|807|2|IndexEntry=skupinová migrace|OtherIndexEntry=migrace, skupinová}}. {{TextTerm|Masová migrace|2|807|OtherIndexEntry=migrace, masová}} se týká velkého množství {{NonRefTerm|osob}}. Termínu {{TextTerm|exodus|3|807}} se používá k označení náhlých hromadných {{NonRefTerm|migrací}}, vyvolaných určitým nebezpečím nebo přírodní katastrofou.
 +
 
 +
=== 808 ===
 +
 
 +
V protikladu s {{NonRefTerm|dobrovolnou migrací}} ({{RefNumber|80|6|1}}) n. {{NonRefTerm|chtěnou migrací}} je {{TextTerm|migrace vynucená|1|808|IndexEntry=migrace, vynucená|OtherIndexEntry=vynucená migrace}}, kdy jsou {{NonRefTerm|lidé}} státní mocí přinuceni ke {{NonRefTerm|stěhování}}. {{TextTerm|Repatriace|2|808}} je umožněný nebo nucený návrat {{NonRefTerm|osob}} do jejich {{NonRefTerm|země původu}}, obvykle organizovaný státní administrativou. Jiným příkladem {{NonRefTerm|vynucené migrace}} je {{TextTerm|vypovězení|3|808}} n. {{TextTerm|vyhoštění|3|808|2}} {{NonRefTerm|osob}} nebo celých skupin {{NonRefTerm|obyvatelstva}} ze {{NonRefTerm|země}}, kde chtěly zůstat. Ter. {{TextTerm|evakuace|4|808}} se obvykle používá pro {{NonRefTerm|stěhování}} velkých skupin {{NonRefTerm|obyvatelstva}} v důsledku jejich záchrany před následky nějaké katastrofy, jako jsou např. zemětřesení, povodně, válečné operace apod. {{TextTerm|Uprchlík|5|808}} obvykle opouští svou {{NonRefTerm|zemi}} dobrovolně na základě vlastního rozhodnutí, když je vystaven silnému tlaku ze strany vládní moci a v případě setrvání v {{NonRefTerm|zemi}} mu hrozí pronásledování. {{TextTerm|Vysídlenec|6|808}} n. {{TextTerm|vyhnanec|6|808|2}} je {{NonRefTerm|osoba}}, která byla nucena opustit {{NonRefTerm|zemi}} svého původu na příkaz státní moci. Tento typ {{NonRefTerm|migrace}} je obvykle součástí rozsáhlejšího {{TextTerm|vysídlování|7|808}} n. {{TextTerm|transferu obyvatelstva|7|808|2|IndexEntry=transfer obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, transfer}} n. {{TextTerm|výměny obyvatelstva|8|808|IndexEntry=výměna obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, výměna}}.
 +
{{Note|3| Nucené {{NonRefTerm|vystěhování}}, kdy další pobyt {{NonRefTerm|osoby}} v určité {{NonRefTerm|zemi}} je nežádoucí, se označuje jako {{NoteTerm|deportace}}.}}
 +
 
 +
=== 809 ===
 +
 
 +
Proces, kdy se {{NonRefTerm|imigranti}} přizpůsobují podmínkám svého nového {{NonRefTerm|bydliště}}, je postupný a rozlišujeme několik jeho fází a druhů: {{NonRefTerm|naturalizace}} ({{RefNumber|33|1|1}}) n. získání státního občanství; {{TextTerm|absorbce|1|809}} n. {{TextTerm|zapojení|1|809|2}} do {{NonRefTerm|ekonomické aktivity}} získáním pra-covního povolení; {{TextTerm|asimilace|3|809}} n. úplné splynutí snovým prostředím; {{TextTerm|adkulturace|2|809}} n. kulturní přizpůsobení přijetím zvyků a hodnot v nové {{NonRefTerm|zemi}}.
 +
{{Note|3| Přizpůsobování se {{NonRefTerm|migrantů}} novému prostředí lze označit jako jejich {{NoteTerm|akomodaci}} a jejich zapojení do {{NonRefTerm|sociálních struktur}} ve smyslu rovnocenného postavení jako {{NonRefTerm|integraci}}.}}
 +
 
 +
=== 810 ===
 +
 
 +
Pokud se {{NonRefTerm|imigranti}} z určitého {{NonRefTerm|území}} ve své nové {{NonRefTerm|zemi}} neasimilují a zachovávají si zvyky svého {{NonRefTerm|místa původu}} ({{RefNumber|80|3|1}}), vzniká tzv. {{TextTerm|kolonie|1|810}}. Je-li {{NonRefTerm|země}} příchodu již obydlena, vzniká problém {{TextTerm|koexistence|2|810}} n. {{NonRefTerm|soužití<sup>2</sup>}} dvou odlišných {{NonRefTerm|populací}}. Ten může být vyřešen {{TextTerm|fůzí|3|810|IndexEntry=fuze}} n. {{TextTerm|splynutím|3|810|2|IndexEntry=splynutí}} {{NonRefTerm|populací}}, kdy rozdíly mezi {{NonRefTerm|populacemi}} postupně mizí, nebo {{TextTerm|integrací|4|810|IndexEntry=integrace}} n. {{TextTerm|včleněním|4|810|2|IndexEntry=včlenění}} jedné {{NonRefTerm|z populací}} do druhé. V případě, že dvě nebo {{NonRefTerm|více populací}} žijí na určitém {{NonRefTerm|území}} a zůstávají odděleny zvyky nebo zákonem, mluvíme o {{TextTerm|segregaci|5|810|IndexEntry=segregace}}.
 +
{{Note|5| V extrémních případech může konflikt vyústit v {{NoteTerm|genocidu}}, tj. pokus o částečné nebo úplné vyhlazení určité {{NonRefTerm|populace}} (obvykle se jedná o odlišné etnické, jazykové nebo náboženské skupiny).}}
 +
 
 +
=== 811 ===
 +
 
 +
{{TextTerm|Migrační politika|1|811|OtherIndexEntry=politika, migrační}} je součástí {{NonRefTerm|populační politiky}} ({{RefNumber|10|5|2}}). Většina zemí reguluje příliv cizích státních příslušníků {{TextTerm|imigračními zákony|2|811|IndexEntry=imigrační zákony|OtherIndexEntry=zákony imigrační}}. Tyto zákony často umožňují pouze {{TextTerm|výběrovou imigraci|3|811|IndexEntry=výběrová imigrace|OtherIndexEntry=imigrace, výběrová}}, n. {{TextTerm|selektivní imigraci|3|811|2|IndexEntry=selektivní imigrace|OtherIndexEntry=imigrace, selektivní}}, tj. povolení k pobytu je poskytováno pouze {{NonRefTerm|osobám}} s určitými charakteristikami. V některých {{NonRefTerm|zemích}} je zaveden {{TextTerm|systém kvót|4|811|OtherIndexEntry=kvóty, systém}}, který pevně stanovuje počty {{NonRefTerm|imigrantů}} podle jejich {{TextTerm|země původu|5|811|OtherIndexEntry=původ, země}}. Opatření, která ovlivňují {{TextTerm|přerozdělování|6|811}} n. {{TextTerm|redistribuci|6|811|2|IndexEntry=redistribuce}} obyvatelstva uvnitř země, tj. {{NonRefTerm|interní migraci}} ({{RefNumber|80|3|1}}), mají obvykle nepřímý charakter.
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Aktuální verze z 16. 2. 2010, 12:51


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Migrace

80

801

Studium územní mobility1 n. geografické mobility1 se zabývá kvantitativními aspekty pohybu obyvatelstva2 v geografickém prostoru. Migrací3 se obecně rozumí změna obvyklého místa pobytu (310-6*) přes hranice určité územní jednotky. Vymezení migrace je v jednotlivých zemích odlišné; v České republice je migrace definována jako změna trvalého pobytu přes hranice určité administrativní jednotky, zpravidla obce. Administrativní jednotka, ze které se osoba vystěhovala, se nazývá předchozí trvalé bydliště4 n. místo vystěhování4; místo do kterého se osoba přistěhovala, je nové trvalé bydliště5 n. místo přistěhování5. Do migrační statistiky nejsou obvykle zahrnuty územní pohyby obyvatelstva bez trvalého bydliště, tj. např. kočující obyvatelstvo. V praxi je někdy obtížné rozlišit migraci, tj. relativně trvalou změnu pobytu a dočasný územní pohyb6. V tomto případě se sleduje délka nepřítomnosti7 v místě trvalého bydliště nebo délka pobytu8 v novém bydlišti. Obecně platí, že geografická mobilita nezahrnuje krátkodobé cesty, při kterých nedochází ke změně trvalého pobytu, i když také tyto pohyby jsou vzhledem k jejich ekonomickému a sociálnímu významu předmětem studia. Kyvadlová migrace9 představuje pravidelně se opakující denní nebo týdenní územní pohyby mezi místem trvalého bydliště a místem pracoviště či školy, sezónní migrace10 se pravidelně ročně opakuje. Transity11 jsou přejezdy přes území státu, který leží mezi výchozím a cílovým místem cesty a nejsou považovány za migraci. Podobně cesty za rekreací12 a turistika12 nejsou zahrnuty do geografické mobility.

  • 1. Prostorovou mobilitu je třeba odlišit od sociální mobility (920-4) a pracovní migrace (921 -3).
  • 3. Jako syn. migrace se používá pojmu stěhování. Ter. migrace vystihuje proces a např. v angl. (na rozdíl od fř.) ho nelze použít pro označení jednoho přestěhování; zřídka se používá v mn.č Někteří autoři považují za migraci i stěhování uvnitř vymezených administrativních jednotek, tj. residenční mobilitu (803-6). Od roku 1976 se za migraci považuje např. i stěhování mezi městskými obvody Prahy. Obvykle se však migrací rozumí stěhování přes hranice předem definované územní jednotky.
  • 5. V případě mezinárodní migrace se používá termín cílová země.
  • 9. Kyvadlová migrace se v češtině často označuje jako dojíždění n. cesta za prací, a osoba, která pravidelně cestuje z místa svého bydliště do místa zaměstnáni se nazývá dojíždějící.
  • 10. Sezónní pohyb za prací je vhodnější ter. než často používané označení sezónní migrace, neboť tento pohyb obvykle neznamená změnu trvalého bydliště.

802

Pro sledování migrace v průběhu časuje vhodné porovnávat minulé místo bydliště1 nebo předchozí místo bydliště2 se současným místem bydliště3. Osoba, která ve sledovaném časovém intervalu změnila místo pobytu, tj. vymezenou administrativní jednotku, se nazývá migrant4. Migrující osoby se rozlišují na emigranty5 n. vystěhovalé osoby5 ve vztahu k jejich původnímu bydlišti, a na imigranty6 n. přistěhovalé osoby6 vzhledem k jejich současnému bydlišti. Jestliže sčítám lidu obsahuje otázku na předchozí místo bydliště, získaná data informují pouze o poslední migraci7 n. o poslední změně bydliště7 . Za migran-ta se považuje osoba, která měla alespoň jedno předchozí trvalé bydliště v jiné územní jednotce než je její současné bydliště. Tato osoba pak buď imigrovala8, tj. přistěhovala se do současného bydliště nebo emigrovala9, tj. vystěhovala se ze svého předchozího bydliště. Osoba, jejíž místo narození10 je odlišné od místa trvalého pobytu, se v angl. označuje jako life-time migrant11, vč. ji můžeme označit ter. celoživotní migrant11.

  • 4. Přísně vzato, migrující osoba n. migrant se musí narodit před obdobím, které je z pohledu migrace sledováno a musí žít do konce tohoto období. Někdy je definice rozšířena a migrace zahrnuje i děti, které se narodily během sledovaného období; jejich předchozí bydliště je pak shodné s předchozím bydlištěm matky na počátku sledovaného období. Počet registrovaných migrantů za určité sledované období nemusí být vždy shodný s počtem migračních pohybů, neboť jedna osoba se může během vymezeného časového úseku stěhovat vícekrát nebo se může dokonce vrátit do svého předchozího místa bydliště.
  • 5. Ter. emigrant označuje osobu, která se později může vrátit do země, ze které se vystěhovala. Oproti tomu exulant je vyhnaná nebo vyhoštěná osoba bez možnosti návratu.
  • 10. Místo narození je v některých zemích určováno podle místa bydliště matky nebo podle místa, kde je dítě přihlášeno prvně k pobytu.
  • 11. V opačném smyslu se používá ter. bydlící rodák.

803

Migrace se sleduje zpravidla podle řádu územních jednotek. Pokud dochází k územním pohybům v rámci jednoho svrchovaného státu (305-3), tj. místo vystěhování (801-4) a místo přistěhování (801-5) leží uvnitř hranic státu, mluvíme o vnitrostátní migraci1 n. vnitřní migraci1 n. vnitrostátním stěhování1. Stěhování za hranice státu se nazývá zahraniční migrace2 n. mezinárodní migrace2, někdy se používá i termín externí n. vnější migrace3. Přesto, že se obvykle tyto ter. používají jako syn., nejsou ve všech případech rovnocenné, neboť za vnější migraci se může považovat stěhování za hranice jakékoli vymezené oblasti. Zahraniční migrace se z hlediska cílové země a země původu dělí na imigraci4 a emigraci5. Stěhování v rámci nejnižších administrativních jednotek, tj. obvykle obcí, se do statistiky migrace nezahrnuje a je označováno jako rezidenční mobilita6 n. místní stěhování6. Migrační proud9 je soubor migrujících osob, které mají stejné místo vystěhování i přistěhování. Početnější proudy mezi územními jednotkami vyššího řádu, např. kraji, se nazývají hlavní migrační proudy10.

  • 1. V případě států s více či méně autonomními oblastmi může být rozlišení migrace na vnitřní a mezinárodní obtížné a nepřesné.
  • 2. Pouhé pravidelné dojíždění za prací přes hranice státu se označuje jako příhraniční pracovní migrace a nelze ho ztotožňovat s mezinárodní migrací. Takovéto dojíždění se u nás někdy nazývá pendlování a dojíždějící jsou pak pendleři.
  • 6. V tom případě se mluví o změně adresy v obci.

804

Pokud se určitá osoba stěhuje během sledovaného období několikrát, rozlišuje se migrace podle pořadí1. Doba pobytu2 je buď časový interval mezi přistěhováním do určitého místa a následným vystěhováním, nebo doba, která uplynula od posledního přistěhování. Zpětná migrace3 je stěhování buď do místa původního pobytu nebo do kteréhokoliv z předchozích bydlišť. Jako opakovaná migrace4 n. chronická migrace4 je označována tendence stěhovat se několikrát během poměrně krátkého časového úseku. Migrace mezi městem a venkovem5 má často podobu postupné migrace6; konečným cílem migrujících osob jsou velká města a migrace do nich může probíhat sérií postupných stěhování

  • 3. Osoby zahrnuté do zpětné migrace se nazývají zpětní migranti.
  • 4. Pokud opakovaná migrace zahrnuje i migrační pohyby do nových oblastí, mluví se někdy o tzv. druhotné migraci a druhotných migrantech na rozdíl od primární migrace, která zahrnuje migrační pohyby prvního pořadí n. primární migranty. Toto pojetí bývá však zdrojem častých nedorozumění, pokud tyto ter. mají také jiný význam (806-4).

805

Na celkovém přírůstku obyvatelstva (701-1) se migrace (801-3) n. migrační pohyby1 podílí tzv. čistou migrací2, což je rozdíl mezi počtem přistěhovalých3 a počtem vystěhovalých4, který je označován také jako saldo migrace2. Čistá migrace může mít kladnou nebo zápornou hodnotu. V případě, že počet přistěhovalých je vyšší než počet vystěhovalých, mluvíme o migračním přírůstku5 n. čisté imigraci5, v opačném případě o migračním úbytku6 n. čisté emigraci6. Úhrn přistěhování a vystěhování v určité územní jednotce se označuje jako objem migrace7, někdy také jako hrubá migrace8, a dělí se na hrubou emigraci a hrubou imigraci. Sledujeme-li pouze vnitřní migraci (803-1), počet vystěhování a přistěhování je shodný, není však totožný s počtem migrantů, neboť někteří z nich se mohli během sledovaného období vystěhovat resp. přistěhovat vícekrát.

  • 2. Někdy je také označována jako bilance migrace.

806

Spontánní migrace1, dobrovolná migrace1 n. volná migrace1 je výsledkem iniciativy a svobodného výběru migrujících osob. V případě stěhování jednotlivých osob mluvíme o individuální migraci2; pokud se stěhují celé rodiny, používá se někdy termín migrace rodin3. Migrace, která je vyvolaná stěhováním jiných osob, se nazývá druhotná migrace4 n. přidružená migrace4, např, když děti následují své rodiče. Pracovní migrací5 se nazývá stěhování osob za pracovními příležitostmi. Migrace vyvolaná sňatkem se označuje jako migrace z důvodu sňatku6, migrace vyvolaná odchodem do důchodu se označuje jako migrace z důvodu odchodu do důchodu7.

  • 4. I když tyto termíny jsou někdy používány také v jiném smyslu (804-4), primární migrant je osoba, která se stěhuje na základě svého rozhodnutí. Druhotný migrant je např. malé dítě, které se stěhuje na základě rozhodnutí svých rodičů. Řetězová migrace je stěhování do určitého místa, kde perspektivní migranti mají již své příbuzné (114-3*) nebo přátele, kteří se v daném místě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout informace a pomoc.

807

V případě, že se skupiny osob nebo rodin rozhodnout migrovat společně, mluvíme o kolektivní migraci1 n. skupinové migraci1. Masová migrace2 se týká velkého množství osob. Termínu exodus3 se používá k označení náhlých hromadných migrací, vyvolaných určitým nebezpečím nebo přírodní katastrofou.

808

V protikladu s dobrovolnou migrací (806-1) n. chtěnou migrací je migrace vynucená1, kdy jsou lidé státní mocí přinuceni ke stěhování. Repatriace2 je umožněný nebo nucený návrat osob do jejich země původu, obvykle organizovaný státní administrativou. Jiným příkladem vynucené migrace je vypovězení3 n. vyhoštění3 osob nebo celých skupin obyvatelstva ze země, kde chtěly zůstat. Ter. evakuace4 se obvykle používá pro stěhování velkých skupin obyvatelstva v důsledku jejich záchrany před následky nějaké katastrofy, jako jsou např. zemětřesení, povodně, válečné operace apod. Uprchlík5 obvykle opouští svou zemi dobrovolně na základě vlastního rozhodnutí, když je vystaven silnému tlaku ze strany vládní moci a v případě setrvání v zemi mu hrozí pronásledování. Vysídlenec6 n. vyhnanec6 je osoba, která byla nucena opustit zemi svého původu na příkaz státní moci. Tento typ migrace je obvykle součástí rozsáhlejšího vysídlování7 n. transferu obyvatelstva7 n. výměny obyvatelstva8.

  • 3. Nucené vystěhování, kdy další pobyt osoby v určité zemi je nežádoucí, se označuje jako deportace.

809

Proces, kdy se imigranti přizpůsobují podmínkám svého nového bydliště, je postupný a rozlišujeme několik jeho fází a druhů: naturalizace (331-1) n. získání státního občanství; absorbce1 n. zapojení1 do ekonomické aktivity získáním pra-covního povolení; asimilace3 n. úplné splynutí snovým prostředím; adkulturace2 n. kulturní přizpůsobení přijetím zvyků a hodnot v nové zemi.

  • 3. Přizpůsobování se migrantů novému prostředí lze označit jako jejich akomodaci a jejich zapojení do sociálních struktur ve smyslu rovnocenného postavení jako integraci.

810

Pokud se imigranti z určitého území ve své nové zemi neasimilují a zachovávají si zvyky svého místa původu (803-1), vzniká tzv. kolonie1. Je-li země příchodu již obydlena, vzniká problém koexistence2 n. soužití2 dvou odlišných populací. Ten může být vyřešen fůzí3 n. splynutím3 populací, kdy rozdíly mezi populacemi postupně mizí, nebo integrací4 n. včleněním4 jedné z populací do druhé. V případě, že dvě nebo více populací žijí na určitém území a zůstávají odděleny zvyky nebo zákonem, mluvíme o segregaci5.

  • 5. V extrémních případech může konflikt vyústit v genocidu, tj. pokus o částečné nebo úplné vyhlazení určité populace (obvykle se jedná o odlišné etnické, jazykové nebo náboženské skupiny).

811

Migrační politika1 je součástí populační politiky (105-2). Většina zemí reguluje příliv cizích státních příslušníků imigračními zákony2. Tyto zákony často umožňují pouze výběrovou imigraci3, n. selektivní imigraci3, tj. povolení k pobytu je poskytováno pouze osobám s určitými charakteristikami. V některých zemích je zaveden systém kvót4, který pevně stanovuje počty imigrantů podle jejich země původu5. Opatření, která ovlivňují přerozdělování6 n. redistribuci6 obyvatelstva uvnitř země, tj. interní migraci (803-1), mají obvykle nepřímý charakter.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93