Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

80: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(Zdeněk Pavlík 1965)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''80'''-->
 
<!--'''80'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
{{Unmodified edition II}}
+
{{Unmodified edition I}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
 +
= Migrace =
 +
== 80 ==
  
  
 
=== 801 ===
 
=== 801 ===
  
Studium {{TextTerm|územní mobility|1|801|IndexEntry=územní mobilita|OtherIndexEntry=mobilita, územní}} n. {{TextTerm|geografické mobility|1|801|2|IndexEntry=geografická mobilita|OtherIndexEntry=mobilita, geografická}} se zabývá kvantitativními aspekty {{TextTerm|pohybu obyvatelstva|2|801|IndexEntry=pohyb obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, pohyb}} v geografickém prostoru. {{TextTerm|Migrací|3|801|IndexEntry=migrace}} se obecně rozumí {{NonRefTerm|změna obvyklého místa pobytu}} ({{RefNumber|31|0|6}}*) přes hranice určité {{NonRefTerm|územní jednotky}}. Vymezení {{NonRefTerm|migrace}} je v jednotlivých {{NonRefTerm|zemích}} odlišné; v České republice je migrace definována jako změna {{NonRefTerm|trvalého pobytu}} přes hranice určité administrativní jednotky, zpravidla {{NonRefTerm|obce}}. {{NonRefTerm|Administrativní jednotka}}, ze které se osoba vystěhovala, se nazývá {{TextTerm|předchozí trvalé bydliště|4|801|OtherIndexEntry=trvalé bydliště, předchozí}} n. {{TextTerm|místo vystěhování|4|801|2|OtherIndexEntry=vystěhování, místo}}; místo do kterého se osoba přistěhovala, je {{TextTerm|nové trvalé bydliště|5|801|OtherIndexEntry=trvalé bydliště, nové}} n. {{TextTerm|místo přistěhování|5|801|2|OtherIndexEntry=přistěhování, místo}}. Do {{NonRefTerm|migrační statistiky}} nejsou obvykle zahrnuty územní {{NonRefTerm|pohyby obyvatelstva}} bez {{NonRefTerm|trvalého bydliště}}, tj. např. kočující {{NonRefTerm|obyvatelstvo}}. V praxi je někdy obtížné rozlišit {{NonRefTerm|migraci}}, tj. relativně trvalou {{NonRefTerm|změnu pobytu}} a {{TextTerm|dočasný územní pohyb|6|801|OtherIndexEntry=územní pohyb, dočasný}}. V tomto případě se sleduje {{TextTerm|délka nepřítomnosti|7|801|OtherIndexEntry=nepřítomnost, délka}} v místě {{NonRefTerm|trvalého bydliště nebo}} {{TextTerm|délka pobytu|8|801|OtherIndexEntry=pobyt, délka}} v novém {{NonRefTerm|bydlišti}}. Obecně platí, že {{NonRefTerm|geografická mobilita}} nezahrnuje krátkodobé cesty, při kterých nedochází ke změně {{NonRefTerm|trvalého pobytu}}, i když také tyto pohyby jsou vzhledem k jejich ekonomickému a sociálnímu významu předmětem studia. {{TextTerm|Kyvadlová migrace|9|801|OtherIndexEntry=migrace, kyvadlová}} představuje pravidelně se opakující denní nebo týdenní {{NonRefTerm|územní pohyby}} mezi místem {{NonRefTerm|trvalého bydliště}} a místem {{NonRefTerm|pracoviště}} či {{NonRefTerm|školy}}, {{TextTerm|sezónní migrace|10|801|OtherIndexEntry=migrace, sezónní}} se pravidelně ročně opakuje. {{TextTerm|Transity|11|801|IndexEntry=transit}} jsou přejezdy přes {{NonRefTerm|území státu}}, který leží mezi výchozím a cílovým místem cesty a nejsou považovány za {{NonRefTerm|migraci}}. Podobně {{TextTerm|cesty za rekreací|12|801|IndexEntry=cesta za rekreací|OtherIndexEntry=rekreace, cesta}} a {{TextTerm|turistika|12|801|2}} nejsou zahrnuty do {{NonRefTerm|geografické mobility}}.
+
{{TextTerm|Migrace|1|801}} n. {{TextTerm|stěhování|1|801|2}} je forma {{TextTerm|geografické mobility|2|801|IndexEntry=geografická mobilita|OtherIndexEntry=mobilita. geografická ...}} n. {{TextTerm|prostorových pohybů|2|801|2|IndexEntry=prostorový pohyb|OtherIndexEntry=pohyb. prostorový ...}} (viz {{RefNumber|92|0|5}}, {{RefNumber|92|1|1}}) mezi dvěma územními jednotkami, znamenající obvykle změnu bydliště z {{TextTerm|původního (předchozího) místa pobytu|3|801|IndexEntry=předchozí místo pobytu|OtherIndexEntry=pobyt. předchozí místo ...}} ({{TextTerm|starého bydliště|3|801|2|IndexEntry=staré bydliště|OtherIndexEntry=bydliště. staré ...}}) do {{TextTerm|nynějšího místa pobytu|4|801|IndexEntry=nynější místo pobytu|OtherIndexEntry=pobyt. nynější místo ...}} ({{TextTerm|nového bydliště|4|801|2|IndexEntry=nové bydliště|OtherIndexEntry=bydliště. nové ...}}). Jen taková migrace je skutečnou migrací a je ji třeba rozlišovat od ostatních forem pohybu, jež nevedou k trvalé, ale jen k {{NonRefTerm|dočasné změně bydliště}} ({{RefNumber|21|2|5}}). Pojem {{NonRefTerm|migrace}} je použitelný jen v případě relativně usedlého obyvatelstva. V praxi je obtížné rozlišování mezi migranty a návštěvníky (viz {{RefNumber|80|4|4}}), přičemž rozlišovacím hlediskem někdy bývá {{TextTerm|doba (délka) nepřítomnosti|5|801|IndexEntry=délka nepřítomnosti|OtherIndexEntry=nepřítomnost. délka ...}} v {{NonRefTerm|předchozím bydlišti}} nebo {{TextTerm|doba (délka) pobytu|6|801|IndexEntry=délka pobytu|OtherIndexEntry=pobyt. délka ...}} v {{NonRefTerm|novém bydlišti}}. Toto rozlišování může být též založeno na právním podkladě v souhlase s tříděním jednotlivých osob jako usedlíků či návštěvníků, prováděným vládou země mající pravomoc nad zkoumaným územím.
{{Note|1| {{NonRefTerm|Prostorovou mobilitu}} je třeba odlišit od {{NonRefTerm|sociální mobility}} ({{RefNumber|92|0|4}}) a {{NonRefTerm|pracovní migrace}} (921 -3).}}
+
{{Note|1| Stěhující se osobu je možno označit jako {{NoteTerm|migranta}}.}}
{{Note|3| Jako syn. {{NonRefTerm|migrace}} se používá pojmu {{NoteTerm|stěhování}}. Ter. {{NonRefTerm|migrace}} vystihuje proces a např. v angl. (na rozdíl od fř.) ho nelze použít pro označení jednoho přestěhování; zřídka se používá v mn.č Někteří autoři považují za {{NonRefTerm|migraci}} i {{NonRefTerm|stěhování}} uvnitř vymezených {{NonRefTerm|administrativních jednotek}}, tj. {{NonRefTerm|residenční mobilitu}} ({{RefNumber|80|3|6}}). Od roku 1976 se za {{NonRefTerm|migraci}} považuje např. i {{NonRefTerm|stěhování}} mezi městskými obvody Prahy. Obvykle se však {{NonRefTerm|migrací}} rozumí {{NonRefTerm|stěhování přes}} hranice předem definované {{NonRefTerm|územní jednotky}}.}}
+
{{Note|3| Zvláštním problémem je {{NoteTerm|nomádství}} čili {{NoteTerm|kočovnictví}} (viz {{RefNumber|30|4|2}}).}}
{{Note|5| V případě {{NonRefTerm|mezinárodní migrace}} se používá termín {{NoteTerm|cílová země}}.}}
 
{{Note|9| {{NonRefTerm|Kyvadlová migrace}} se v češtině často označuje jako {{NoteTerm|dojíždění}} n. {{NoteTerm|cesta za prací}}, a {{NonRefTerm|osoba}}, která pravidelně cestuje z místa svého {{NonRefTerm|bydliště}} do místa {{NonRefTerm|zaměstnáni}} se nazývá {{NoteTerm|dojíždějící}}. }}
 
{{Note|10| {{NoteTerm|Sezónní pohyb za prací}} je vhodnější ter. než často používané označení {{NonRefTerm|sezónní migrace}}, neboť tento pohyb obvykle neznamená změnu {{NonRefTerm|trvalého bydliště}}.}}
 
  
 
=== 802 ===
 
=== 802 ===
  
Pro sledování {{NonRefTerm|migrace}} v průběhu časuje vhodné porovnávat {{TextTerm|minulé místo bydliště|1|802|OtherIndexEntry=místo bydliště, minulé}} nebo {{TextTerm|předchozí místo bydliště|2|802|OtherIndexEntry=místo bydliště, předchozí}} se {{TextTerm|současným místem bydliště|3|802|IndexEntry=současné místo bydliště|OtherIndexEntry=místo bydliště, současné}}. {{NonRefTerm|Osoba}}, která ve sledovaném časovém intervalu změnila {{NonRefTerm|místo pobytu}}, tj. vymezenou {{NonRefTerm|administrativní jednotku}}, se nazývá {{TextTerm|migrant|4|802}}. Migrující {{NonRefTerm|osoby}} se rozlišují na {{TextTerm|emigranty|5|802|IndexEntry=emigrant}} n. {{TextTerm|vystěhovalé osoby|5|802|2|IndexEntry=vystěhovalá osoba|OtherIndexEntry=osoba, vystěhovalá}} ve vztahu k jejich původnímu {{NonRefTerm|bydlišti}}, a na {{TextTerm|imigranty|6|802|IndexEntry=imigrant}} n. {{TextTerm|přistěhovalé osoby|6|802|2|IndexEntry=přistěhovalá osoba|OtherIndexEntry=osoba, přistěhovalá}} vzhledem k jejich současnému {{NonRefTerm|bydlišti}}. Jestliže {{NonRefTerm|sčítám lidu}} obsahuje otázku na {{NonRefTerm|předchozí místo bydliště}}, získaná data informují pouze o {{TextTerm|poslední migraci|7|802|IndexEntry=poslední migrace|OtherIndexEntry=migrace, poslední}} n. o {{TextTerm|poslední změně bydliště|7|802|2|IndexEntry=poslední změna bydliště}} . Za {{NonRefTerm|migran-ta}} se považuje {{NonRefTerm|osoba}}, která měla alespoň jedno předchozí {{NonRefTerm|trvalé bydliště}} v jiné {{NonRefTerm|územní jednotce}} než je její současné {{NonRefTerm|bydliště}}. Tato osoba pak buď {{TextTerm|imigrovala|8|802|IndexEntry=imigrovat}}, tj. přistěhovala se do současného {{NonRefTerm|bydliště}} nebo {{TextTerm|emigrovala|9|802|IndexEntry=emigrovat}}, tj. vystěhovala se ze {{NonRefTerm|svého předchozího bydliště}}. {{NonRefTerm|Osoba}}, jejíž {{TextTerm|místo narození|10|802|IndexEntry=místo narození, statistika|OtherIndexEntry=narození, místo}} je odlišné od místa {{NonRefTerm|trvalého pobytu}}, se v angl. označuje jako {{TextTerm|life-time migrant|11|802|OtherIndexEntry=migrant, life-time}}, vč. ji můžeme označit ter. {{TextTerm|celoživotní migrant|11|802|2|OtherIndexEntry=migrant, celoživotní}}.
+
{{TextTerm|Vnější migrace|1|802|OtherIndexEntry=migrace. vnější ...}} n. {{TextTerm|vnější stěhování|1|802|2|OtherIndexEntry=stěhování. vnější ...}} zahrnuje pohyby přes hranice vymezené oblasti. Je-li tato oblast územím svrchovaného státu, nazývá se {{TextTerm|zahraniční migrací|2|802|IndexEntry=zahraniční migrace|OtherIndexEntry=migrace. zahraniční ...}} n. {{TextTerm|zahraničním stěhováním|2|802|2|IndexEntry=zahraniční stěhování}}. Oba termíny jsou někdy užívány jako synonyma, přestože to nejsou ve všech případech pojmy rovnocenné. Termínů {{TextTerm|imigrace|3|802}} n. {{TextTerm|přistěhování|3|802|2}} a {{TextTerm|emigrace|4|802}} n. {{TextTerm|vystěhování|4|802|2}} se používá pro rozlišení pohybů do anebo ven z určité oblasti. Migrace uvnitř určitého státu, sestávající z pohybů mezi jeho různými částmi, se označuje jako {{TextTerm|vnitřní migrace|5|802|OtherIndexEntry=migrace. vnitřní ...}} n. {{TextTerm|vnitřní stěhování|5|802|2}} n. {{TextTerm|vnitrostátní migrace|5|802|3|IndexEntry=migrace. vnitrostátní ...}}. Termín {{NonRefTerm|vnitřní migrace}} může mít i obecnější význam migrace uvnitř libovolně vymezené územní jednotky (menší i větší než území státu). Zejména u vnitrozemských států bývá rozlišována zámořská a vnitrokontinentální migrace.
{{Note|4| Přísně vzato, migrující osoba n. {{NonRefTerm|migrant}} se musí narodit před obdobím, které je z pohledu {{NonRefTerm|migrace}} sledováno a musí žít do konce tohoto období. Někdy je definice rozšířena a {{NonRefTerm|migrace}} zahrnuje i {{NonRefTerm|děti}}, které se narodily během sledovaného období; jejich předchozí {{NonRefTerm|bydliště}} je pak shodné s předchozím {{NonRefTerm|bydlištěm matky}} na počátku sledovaného období. Počet registrovaných {{NonRefTerm|migrantů}} za určité sledované období nemusí být vždy shodný s počtem migračních pohybů, neboť jedna {{NonRefTerm|osoba}} se může během vymezeného časového úseku stěhovat vícekrát nebo se může dokonce vrátit do svého {{NonRefTerm|předchozího místa bydliště}}.}}
+
{{Note|1| Pohyb směřující pres určité území státu (na tomto území však nepocatý ani neukončený) se nazývá někdy {{NoteTerm|transit}}.}}
{{Note|5| Ter. {{NonRefTerm|emigrant}} označuje {{NonRefTerm|osobu}}, která se později může vrátit do {{NonRefTerm|země}}, ze které se vystěhovala. Oproti tomu {{NoteTerm|exulant}} je vyhnaná nebo vyhoštěná {{NonRefTerm|osoba}} bez možnosti návratu.}}
+
{{Note|4| U vnitrní migrace se používá spíše termínu {{NoteTerm|odstěhování}} než {{NoteTerm|vystěhování}}.}}
{{Note|10| Místo {{NonRefTerm|narození}} je v některých zemích určováno podle místa {{NonRefTerm|bydliště matky}} nebo podle místa, kde je dítě přihlášeno prvně k pobytu.}}
+
{{Note|5| Vnitřní migrace zahrnuje obvykle jen {{NoteTerm|pohyby mezi obcemi}}. Naproti tomu {{NoteTerm|pohyby uvnitř obcí}} nejsou zpravidla považovány v demografickém smyslu slova za qoučást stěhování (migrace), i když jsou mnohdy statisticky sledovány. Hovorově jsou však i tyto pohyby označovány za {{NoteTerm|přestěhování}}. Zvláštním typem vnitřní migrace je {{NoteTerm|pohyb mezi městy a venkovem}}, který je vždy silnější ve směru do měst. Je významným činitelem růstu měst a urbanisace. Pro zemědělství však znamená ztráty pracovních sil. Bývá označován jako {{NoteTerm|útěk do měst}} resp. jako {{NoteTerm|útěk ze vsi}}.}}
{{Note|11| V opačném smyslu se používá ter. {{NoteTerm|bydlící rodák}}.}}
 
  
 
=== 803 ===
 
=== 803 ===
  
{{NonRefTerm|Migrace}} se sleduje zpravidla podle řádu {{NonRefTerm|územních jednotek}}. Pokud dochází k územním pohybům v rámci jednoho {{NonRefTerm|svrchovaného státu}} ({{RefNumber|30|5|3}}), tj. {{NonRefTerm|místo vystěhování}} ({{RefNumber|80|1|4}}) a {{NonRefTerm|místo přistěhování}} ({{RefNumber|80|1|5}}) leží uvnitř hranic {{NonRefTerm|státu}}, mluvíme o {{TextTerm|vnitrostátní migraci|1|803|IndexEntry=vnitrostátní migrace|OtherIndexEntry=migrace, vnitrostátní}} n. {{TextTerm|vnitřní migraci|1|803|2|IndexEntry=vnitřní migrace|OtherIndexEntry=migrace, vnitřní}} n. {{TextTerm|vnitrostátním stěhování|1|803|3|IndexEntry=vnitrostátní stěhování|OtherIndexEntry=stěhování, vnitrostátní}}. {{NonRefTerm|Stěhování}} za hranice státu se nazývá {{TextTerm|zahraniční migrace|2|803|OtherIndexEntry=migrace, zahraniční}} n. {{TextTerm|mezinárodní migrace|2|803|2|OtherIndexEntry=migrace, mezinároiní}}, někdy se používá i termín {{NoteTerm|externí}} n. {{TextTerm|vnější migrace|3|803|OtherIndexEntry=migrace, vnější}}. Přesto, že se obvykle tyto ter. používají jako syn., nejsou ve všech případech rovnocenné, neboť za {{NonRefTerm|vnější migraci}} se může považovat {{NonRefTerm|stěhování}} za hranice jakékoli vymezené oblasti. {{NonRefTerm|Zahraniční migrace}} se z hlediska cílové {{NonRefTerm|země}} a {{NonRefTerm|země}} původu dělí na {{TextTerm|imigraci|4|803|IndexEntry=imigrace}} a {{TextTerm|emigraci|5|803|IndexEntry=emigrace}}. {{NonRefTerm|Stěhování}} v rámci nejnižších {{NonRefTerm|administrativních jednotek}}, tj. obvykle {{NonRefTerm|obcí}}, se do statistiky {{NonRefTerm|migrace}} nezahrnuje a je označováno jako {{TextTerm|rezidenční mobilita|6|803|OtherIndexEntry=mobilita, rezidenční}} n. {{TextTerm|místní stěhování|6|803|2|OtherIndexEntry=stěhování, místní}}. {{TextTerm|Migrační proud|9|803|OtherIndexEntry=proud migrační}} je soubor migrujících {{NonRefTerm|osob}}, které mají stejné {{NonRefTerm|místo vystěhování}} i {{NonRefTerm|přistěhování}}. Početnější proudy mezi územními jednotkami vyššího řádu, např. {{NonRefTerm|kraji}}, se nazývají {{TextTerm|hlavní migrační proudy|10|803|IndexEntry=hlavní migrační proud|OtherIndexEntry=migrační proud, hlavní}}.
+
Termín {{TextTerm|migrační pohyb|1|803|OtherIndexEntry=pohyb. migrační ...}} n. {{TextTerm|mechanický pohyb|1|803|2|OtherIndexEntry=pohyb. mechanický ...}} je užíván pro tu část {{NonRefTerm|celkového pohybu obyvatelstva}}, která je způsobena {{NonRefTerm|stěhováním}} ({{RefNumber|80|1|1}}). Úhrn {{TextTerm|přistěhování|2|803}} n. {{NonRefTerm|imigrantů}} ({{RefNumber|80|2|3}}) a {{TextTerm|vystěhování|3|803}} n. {{NonRefTerm|emigrantů}} ({{RefNumber|80|2|4}}) je označován jako {{TextTerm|obrat stěhování|4|803|OtherIndexEntry=stěhování. obrat ...}}. Rozdíl mezi celkovým počtem přistěhovalých a odstěhovalých tvoří {{TextTerm|migrační přírůstek|5|803|OtherIndexEntry=přírůstek stěhováním}} ({{TextTerm|přírůstek stěhováním|5|803|2|OtherIndexEntry=migrační přírůstek}}, {{TextTerm|migrační saldo|5|803|3|OtherIndexEntry=saldo. migrační ...}}, {{TextTerm|mechanický přírůstek|5|803|4|OtherIndexEntry=přírůstek. mechanický ...}}). Jestliže počet přistěhování převyšuje počet vystěhování, mluvíme o {{TextTerm|čisté imigraci|6|803|IndexEntry=čistá imigrace}}, v opačném případě o {{TextTerm|čisté emigraci|7|803|IndexEntry=čistá emigrace}}.
{{Note|1| V případě {{NonRefTerm|států}} s více či méně autonomními oblastmi může být rozlišení {{NonRefTerm|migrace}} na {{NonRefTerm|vnitřní}} a {{NonRefTerm|mezinárodní}} obtížné a nepřesné.}}
+
{{Note|4| Osoby {{NoteTerm|v transitu}} ({{RefNumber|80|2|1}}] nemají být zahrnovány do {{NoteTerm|obratu stěhování}} ({{RefNumber|80|3|4}}). Za {{NoteTerm|objem vnitřního stěhování}} je možno považovat úhrnný počet stěhujících se uvnitř určitého území; souhrn {{NoteTerm|obratu}} a {{NoteTerm|objemu stěhování}} tvoří pak {{NoteTerm|celkové stěhování}}.}}
{{Note|2| Pouhé pravidelné {{NonRefTerm|dojíždění za prací}} přes hranice {{NonRefTerm|státu}} se označuje jako příhraniční {{NoteTerm|pracovní migrace}} a nelze ho ztotožňovat s {{NonRefTerm|mezinárodní migrací}}. Takovéto {{NonRefTerm|dojíždění}} se u nás někdy {{NonRefTerm|nazývá}} {{NoteTerm|pendlování}} a dojíždějící jsou pak {{NoteTerm|pendleři}}.}}
 
{{Note|6| V tom případě se mluví o změně adresy v {{NonRefTerm|obci}}.}}
 
  
 
=== 804 ===
 
=== 804 ===
  
Pokud se určitá {{NonRefTerm|osoba}} stěhuje během sledovaného období několikrát, rozlišuje se {{TextTerm|migrace podle pořadí|1|804|IndexEntry=migrace, podle pořadí|OtherIndexEntry=pořadí migrace}}. {{TextTerm|Doba pobytu|2|804|OtherIndexEntry=pobyt, doba}} je buď časový interval mezi {{NonRefTerm|přistěhováním}} do určitého místa a následným {{NonRefTerm|vystěhováním}}, nebo doba, která uplynula od posledního {{NonRefTerm|přistěhování}}. {{TextTerm|Zpětná migrace|3|804|OtherIndexEntry=migrace, zpětná}} je {{NonRefTerm|stěhování}} buď do místa {{NonRefTerm|původního pobytu}} nebo do kteréhokoliv z předchozích {{NonRefTerm|bydlišť}}. Jako {{TextTerm|opakovaná migrace|4|804|OtherIndexEntry=migrace, opakovaná}} n. {{TextTerm|chronická migrace|4|804|2|OtherIndexEntry=migrace, chronická}} je označována tendence stěhovat se několikrát během poměrně krátkého časového úseku. {{TextTerm|Migrace mezi městem a venkovem|5|804|IndexEntry=migrace, mezi městem a venkovem}} má často podobu {{TextTerm|postupné migrace|6|804|IndexEntry=postupná migrace|OtherIndexEntry=migrace, postupná}}; konečným cílem migrujících osob jsou velká {{NonRefTerm|města}} a {{NonRefTerm|migrace}} do nich může probíhat sérií postupných {{NonRefTerm|stěhování}}
+
Cílem {{TextTerm|migrační statistiky|1|804|IndexEntry=migrační statistika|OtherIndexEntry=statistika. migrační ...}} ({{TextTerm|statistiky stěhování|1|804|2|IndexEntry=statistika stěhování|OtherIndexEntry=stěhování. statistika ...}}, {{TextTerm|statistiky mechanického pohybu|1|804|3|IndexEntry=statistika mechanického pohybu}}) je zjistit rozsah {{NonRefTerm|migrace}} ({{RefNumber|80|1|1}}), směry {{NonRefTerm|migračních pohybů}} ({{RefNumber|80|3|1}}) a charakteristiky {{NonRefTerm|migrantů}} ({{RefNumber|80|1|1}}*). Přesnost, s jakou každá z těchto skutečností je určena, závisí na metodě zjišťování, neboť většina migračních statistik je založena spise na aproximacích a odhadech než na přesném zjišťování. {{TextTerm|Přímé zjišťování migrace|2|804|OtherIndexEntry=migrace. přímé zjišťování ...}} záleží v systematickém zaznamenávání pohybů v době jejich vzniku. V tomto případě může být např. zámořská migrace zjištěna pomocí {{TextTerm|seznamů cestujících|3|804|IndexEntry=seznam cestujících|OtherIndexEntry=cestující. seznam ...}}, vedených námořními a leteckými dopravními společnostmi. Obtížné je však oddělit skutečné {{NonRefTerm|vystěhovalce}} či {{NonRefTerm|přistěhovalce}} od pouhých {{TextTerm|cestujících|4|804|IndexEntry=cestující}}, kteří nemění své {{NonRefTerm|stálé bydliště}}. Zvláštní obtíže v tomto smyslu vznikají zejména v případech sledování {{NonRefTerm|zahraniční migrace}} uvnitř kontinentů, kde mezi zjištěnými přechody státních hranic lze někdy velmi těžko odlišit skutečnou (trvalou) migraci od dočasných pohybů jako je {{NonRefTerm|sezónní migrace}} ({{RefNumber|80|6|2}}), malý pohraniční styk apod., resp. od pohybů, které se uskutečňují přes hranice sledovaného státu, avšak jejich počátek byl na území jiných států (viz {{RefNumber|80|2|1}}). Vedle údajů o počtu přechodů státních hranic mohou sloužit jako podklady pro migrační statistiku také údaje o počtu {{TextTerm|vis|5|804|IndexEntry=visum}} n. {{TextTerm|vstupních povolení|5|804|2|IndexEntry=vstupní povolení}} nebo {{TextTerm|povolení k pobytu|6|804|OtherIndexEntry=pobyt. povolení k ...}}, resp. {{TextTerm|pracovních povolení|7|804|IndexEntry=pracovní povolení}}, udělených cizím státním příslušníkům. Vedle přímých záznamů o stěhování, vedených policejními orgány, mohou jako charakteristiky {{NonRefTerm|vnitřní migrace}} ({{RefNumber|80|2|5}}) sloužit např. i údaje o změnách {{NonRefTerm|stálého bydliště}} (z právního hlediska {{RefNumber|31|0|6}}) vedených pro volební účely, přesuny ve školní registraci apod. Posledně uvedené prameny však mohou zaznamenávat i takové pohyby, které neodpovídají vymezení {{NonRefTerm|migrace}}, a naopak skutečná {{NonRefTerm|migrace}} se v nich nemusí odrazit.
{{Note|3| Osoby zahrnuté do zpětné {{NonRefTerm|migrace}} se nazývají {{NoteTerm|zpětní migranti}}.}}
+
{{Note|2| {{NoteTerm|V Československu}} je hlavním podkladem pro {{NoteTerm|statistiku zahraniční migrace}} jednak evidence ČEDOKU (pokud jde o vystěhovalce), jednak evidence trvalého pobytu obyvatelstva (pokud jde o přistěhovalce). Hlášení o změnách trvalého bydliště, vedená orgány veřejné bezpečnosti, je zároveň pro {{NoteTerm|statistiku vnitřní migrace}} ({{RefNumber|80|2|5}}), která je v mezinárodním srovnání velmi podrobně zpracována. Jejím určitým nedostatkem je, že se pojem trvalého bydliště blíží spíše pojmu {{NoteTerm|právního bydliště}} ({{RefNumber|31|0|6}}) než pojmu {{NoteTerm|skutečného stálého (obvyklého) bydliště}} ({{RefNumber|31|0|6}}).}}
{{Note|4| Pokud opakovaná {{NonRefTerm|migrace}} zahrnuje i {{NonRefTerm|migrační pohyby}} do nových oblastí, mluví se někdy o tzv. {{NonRefTerm|druhotné migraci}} a {{NonRefTerm|druhotných migrantech}} na rozdíl od {{NoteTerm|primární migrace}}, která zahrnuje {{NonRefTerm|migrační pohyby}} prvního pořadí n. {{NoteTerm|primární migranty}}. Toto pojetí bývá však zdrojem častých nedorozumění, pokud tyto ter. mají také jiný význam ({{RefNumber|80|6|4}}).}}
+
{{Note|5| {{NoteTerm|visum}} podst. s. — V některých státech je zkoumání migračních pohybů založeno na údajích o udělených {{NoteTerm|výjezdních povoleních či emigračních visech}} (tato povolení nejsou však zavedena ve všech státech). }}
  
 
=== 805 ===
 
=== 805 ===
  
Na celkovém {{NonRefTerm|přírůstku obyvatelstva}} ({{RefNumber|70|1|1}}) se {{NonRefTerm|migrace}} ({{RefNumber|80|1|3}}) n. {{TextTerm|migrační pohyby|1|805|IndexEntry=migrační pohyb|OtherIndexEntry=pohyb migrační}} podílí tzv. {{TextTerm|čistou migrací|2|805|IndexEntry=čistá migrace|OtherIndexEntry=migrace, čistá}}, což je rozdíl mezi {{TextTerm|počtem přistěhovalých|3|805|IndexEntry=počet přistěhovalých|OtherIndexEntry=přistěhovalí, počet}} a {{TextTerm|počtem vystěhovalých|4|805|IndexEntry=počet vystěhovalých|OtherIndexEntry=vystěhovalí, počet}}, který je označován také jako {{TextTerm|saldo migrace|2|805|2|OtherIndexEntry=migrace, saldo}}. {{NonRefTerm|Čistá migrace}} může mít kladnou nebo zápornou hodnotu. V případě, že {{NonRefTerm|počet přistěhovalých}} je vyšší než {{NonRefTerm|počet vystěhovalých}}, mluvíme o {{TextTerm|migračním přírůstku|5|805|IndexEntry=migrační přírůstek|OtherIndexEntry=přírůstek, migrační}} n. {{TextTerm|čisté imigraci|5|805|2|IndexEntry=Čistá imigrace|OtherIndexEntry=imigrace, čistá}}, v opačném případě o {{TextTerm|migračním úbytku|6|805|IndexEntry=migrační úbytek|OtherIndexEntry=úbytek, migrační}} n. {{TextTerm|čisté emigraci|6|805|2|IndexEntry=čistá emigrace|OtherIndexEntry=emigrace, čistá}}. Úhrn {{NonRefTerm|přistěhování}} a {{NonRefTerm|vystěhování}} v určité {{NonRefTerm|územní jednotce}} se označuje jako {{TextTerm|objem migrace|7|805|OtherIndexEntry=migrace, objem}}, někdy také jako {{TextTerm|hrubá migrace|8|805|OtherIndexEntry=migrace, hrubá}}, a dělí se na hrubou {{NonRefTerm|emigraci}} a hrubou {{NonRefTerm|imigraci}}. Sledujeme-li pouze {{NonRefTerm|vnitřní migraci}} ({{RefNumber|80|3|1}}), počet {{NonRefTerm|vystěhování}} a {{NonRefTerm|přistěhování}} je shodný, není však totožný s počtem {{NonRefTerm|migrantů}}, neboť někteří z nich se mohli během sledovaného období vystěhovat resp. přistěhovat vícekrát.
+
Tam, kde není možné zjišťovat migrací přímo, užívá se {{TextTerm|nepřímého zjišťování migrace|1|805|IndexEntry=nepřímé zjišťování migrace|OtherIndexEntry=migrace. nepřímé zjišťování ...}}, které spočívá ve zjištění {{TextTerm|migračního salda|2|805|IndexEntry=migrační saldo|OtherIndexEntry=saldo. migrační ...}} diferenční metodou, tj. ve srovnání celkového a přirozeného přírůstku obyvatelstva za určité období (mezi dvěma daty, ke kterým je znám celkový počet obyvatelstva). Rozdíl těchto dvou údajů představuje odhad {{NonRefTerm|migračního salda}} za uvedené období. První varianta diferenční metody — {{TextTerm|metoda přirozeného přírůstku|3|805|OtherIndexEntry=přírůstek. metoda přirozeného ...}} — spočívá ve zjištění přirozeného přírůstku na základě {{NonRefTerm|běžné evidence obyvatelstva}} (211); rozdíl celkového přírůstku a takto zjištěného přirozeného přírůstku dává {{NonRefTerm|migrační saldo}}. Druhá varianta diferenční metody — {{TextTerm|metoda koeficientů dožití|4|805|OtherIndexEntry=dožití. metoda koeficientů ...}} — je založena na odhadu očekávaného počtu obyvatelstva ke konci sledovaného období, určeného metodou {{NonRefTerm|přesouvání věkových skupin}} (viz {{RefNumber|32|6|3}}) pomocí známých koeficientů dožití. Rozdíl očekávaného a skutečného stavu obyvatelstva ke konci období je odhadem migračního salda za celé období. Tato data mohou sloužit i jako podklad pro zkoumání intensity migrace podle věku. Jestliže údaje o {{NonRefTerm|obratu stěhování}} ({{RefNumber|80|3|4}}) nebo {{NonRefTerm|saldu stěhování}} ({{RefNumber|80|3|5}}) nebo dílčí údaje o migraci vztáhneme podle jejích směrů za určité období ke {{NonRefTerm|střednímu stavu obyvatelstva}} ({{RefNumber|40|1|5}}) zkoumané oblasti, dostaneme {{TextTerm|míry stěhování|5|805|IndexEntry=míra stěhování|OtherIndexEntry=stěhování. míra ...}}, které charakterisují intensitu {{NonRefTerm|mobility}} ({{RefNumber|80|1|2}}) obyvatelstva daného území. Často se od výpočtu těchto relativních ukazatelů upouští vzhledem k obtížím se stanovením exponovaného obyvatelstva.
{{Note|2| Někdy je také označována jako {{NoteTerm|bilance migrace}}.}}
+
{{Note|4| Tyto ukazatele můžeme blíže specifikovat jako {{NoteTerm|míru emigrace, imigrace, přírůstku stěhováním, obratu stěhování, objemu stěhování a celkového stěhování}}.}}
  
 
=== 806 ===
 
=== 806 ===
  
{{TextTerm|Spontánní migrace|1|806|OtherIndexEntry=migrace, spontánní}}, {{TextTerm|dobrovolná migrace|1|806|2|OtherIndexEntry=migrace, dobrovolná}} n. {{TextTerm|volná migrace|1|806|3|OtherIndexEntry=migrace, volná}} je výsledkem iniciativy a svobodného výběru migrujících osob. V případě {{NonRefTerm|stěhování}} jednotlivých {{NonRefTerm|osob}} mluvíme o {{TextTerm|individuální migraci|2|806|IndexEntry=individuální migrace|OtherIndexEntry=migrace, individuální}}; pokud se stěhují celé {{NonRefTerm|rodiny}}, používá se někdy termín {{TextTerm|migrace rodin|3|806|IndexEntry=migrace, rodin|OtherIndexEntry=rodina, migrace}}. {{NonRefTerm|Migrace}}, která je vyvolaná {{NonRefTerm|stěhováním}} jiných {{NonRefTerm|osob}}, se nazývá {{TextTerm|druhotná migrace|4|806|IndexEntry=přidružená migrace|OtherIndexEntry=migrace, přidružená}} n. {{TextTerm|přidružená migrace|4|806|2|IndexEntry=migrace, druhotná}}, např, když {{NonRefTerm|děti}} následují své {{NonRefTerm|rodiče}}. {{TextTerm|Pracovní migrací|5|806|IndexEntry=pracovní migrace|OtherIndexEntry=migrace, pracovní}} se nazývá {{NonRefTerm|stěhování osob}} za pracovními příležitostmi. {{NonRefTerm|Migrace}} vyvolaná {{NonRefTerm|sňatkem}} se označuje jako {{TextTerm|migrace z důvodu sňatku|6|806|IndexEntry=migrace, z důvodu sňatku}}, {{NonRefTerm|migrace}} vyvolaná odchodem do {{NonRefTerm|důchodu}} se označuje jako {{TextTerm|migrace z důvodu odchodu do důchodu|7|806|IndexEntry=migrace, z důvodu odchodu do důchodu}}.
+
Zkoumání mobility obyvatelstva může zahrnout kromě {{NonRefTerm|stěhování}} ({{RefNumber|80|1|1}}) též dočasné změny {{NonRefTerm|místa pobytu}} ({{RefNumber|80|1|3}}). Také některé z těchto naposled zmíněných pohybů vykazují pozoruhodnou pravidelnost; to kromě jiných jejich rysů zvyšuje význam některých druhů těchto pohybů. Významná je zejména tzv. {{TextTerm|kyvadlová migrace|1|806|OtherIndexEntry=migrace. kyvadlová ...}}, což je pravidelně se opakující pohyb (denní nebo týdenní) mezi dvěma lokalitami (obvykle mezí bydlištěm a pracovištěm), a dále {{TextTerm|sezónní migrace|2|806|OtherIndexEntry=migrace. sezónní ...}}, ke které dochází pravidelně v určitých ročních obdobích. Oba uvedené typy dočasných pohybů mají obvykle charakter ekonomický; jsou to většinou {{TextTerm|pohyby za prací|3|806|IndexEntry=pohyb za prací}} (n. {{TextTerm|pracovní migrace|3|806|2}}), pracovní pohyby zemědělských dělníků v době sklizně apod. Tyto pohyby mohou někdy překračovat i státní hranice. Hlavní význam sledování těchto pohybů je dvojí: umožňují sledovat atraktivnost a zdroje pracovních sil jednotlivých hospodářských center a jsou významným zdrojem údajů pro projektování dopravní sítě.
{{Note|4| I když tyto termíny jsou někdy používány také v jiném smyslu ({{RefNumber|80|4|4}}), {{NoteTerm|primární migrant}} je {{NonRefTerm|osoba}}, která se stěhuje na základě svého rozhodnutí. {{NoteTerm|Druhotný migrant}} je např. malé {{NonRefTerm|dítě}}, které se stěhuje na základě rozhodnutí svých {{NonRefTerm|rodičů}}. {{NoteTerm|Řetězová migrace}} je {{NonRefTerm|stěhování}} do určitého místa, kde perspektivní {{NonRefTerm|migranti}} mají již {{NonRefTerm|své příbuzné}} ({{RefNumber|11|4|3}}*) nebo přátele, kteří se v daném místě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout informace a pomoc.}}
 
  
=== 807 ===
+
1, 2 Společným rysem obou uvedených typů pohybů obyvatelstva je, že jsou to {{NoteTerm|pohyby oboustranné}}, že po pohybu v jednom směru; následuje vždy zpětný pjohyb. Odlišnost obou typů je v parioda, ve které se .tyto dva pohyby ', opakují. Tuto vlastnost nemají jen pohyby za prací, ale i některé pohyby jiné (rekreační, nákupní apod.)- I tyto pohyby mají svůj význam pro posouzení spádovosti v určitých oblastech. Všechny tyto pohyby značně ovlivňují rozdíly mezi {{NoteTerm|denním}} a {{NoteTerm|nočním}} obyvatelstvem ve velkých městech, resp. mezi {{NoteTerm|stálým}} a {{NoteTerm|sezónním}} obyvatelstvem v rekreačních oblastech.
 
 
V případě, že se skupiny {{NonRefTerm|osob}} nebo {{NonRefTerm|rodin}} rozhodnout migrovat společně, mluvíme o {{TextTerm|kolektivní migraci|1|807|IndexEntry=kolektivní migrace|OtherIndexEntry=migrace, kolektivní}} n. {{TextTerm|skupinové migraci|1|807|2|IndexEntry=skupinová migrace|OtherIndexEntry=migrace, skupinová}}. {{TextTerm|Masová migrace|2|807|OtherIndexEntry=migrace, masová}} se týká velkého množství {{NonRefTerm|osob}}. Termínu {{TextTerm|exodus|3|807}} se používá k označení náhlých hromadných {{NonRefTerm|migrací}}, vyvolaných určitým nebezpečím nebo přírodní katastrofou.
 
 
 
=== 808 ===
 
 
 
V protikladu s {{NonRefTerm|dobrovolnou migrací}} ({{RefNumber|80|6|1}}) n. {{NonRefTerm|chtěnou migrací}} je {{TextTerm|migrace vynucená|1|808|IndexEntry=migrace, vynucená|OtherIndexEntry=vynucená migrace}}, kdy jsou {{NonRefTerm|lidé}} státní mocí přinuceni ke {{NonRefTerm|stěhování}}. {{TextTerm|Repatriace|2|808}} je umožněný nebo nucený návrat {{NonRefTerm|osob}} do jejich {{NonRefTerm|země původu}}, obvykle organizovaný státní administrativou. Jiným příkladem {{NonRefTerm|vynucené migrace}} je {{TextTerm|vypovězení|3|808}} n. {{TextTerm|vyhoštění|3|808|2}} {{NonRefTerm|osob}} nebo celých skupin {{NonRefTerm|obyvatelstva}} ze {{NonRefTerm|země}}, kde chtěly zůstat. Ter. {{TextTerm|evakuace|4|808}} se obvykle používá pro {{NonRefTerm|stěhování}} velkých skupin {{NonRefTerm|obyvatelstva}} v důsledku jejich záchrany před následky nějaké katastrofy, jako jsou např. zemětřesení, povodně, válečné operace apod. {{TextTerm|Uprchlík|5|808}} obvykle opouští svou {{NonRefTerm|zemi}} dobrovolně na základě vlastního rozhodnutí, když je vystaven silnému tlaku ze strany vládní moci a v případě setrvání v {{NonRefTerm|zemi}} mu hrozí pronásledování. {{TextTerm|Vysídlenec|6|808}} n. {{TextTerm|vyhnanec|6|808|2}} je {{NonRefTerm|osoba}}, která byla nucena opustit {{NonRefTerm|zemi}} svého původu na příkaz státní moci. Tento typ {{NonRefTerm|migrace}} je obvykle součástí rozsáhlejšího {{TextTerm|vysídlování|7|808}} n. {{TextTerm|transferu obyvatelstva|7|808|2|IndexEntry=transfer obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, transfer}} n. {{TextTerm|výměny obyvatelstva|8|808|IndexEntry=výměna obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, výměna}}.
 
{{Note|3| Nucené {{NonRefTerm|vystěhování}}, kdy další pobyt {{NonRefTerm|osoby}} v určité {{NonRefTerm|zemi}} je nežádoucí, se označuje jako {{NoteTerm|deportace}}.}}
 
 
 
=== 809 ===
 
 
 
Proces, kdy se {{NonRefTerm|imigranti}} přizpůsobují podmínkám svého nového {{NonRefTerm|bydliště}}, je postupný a rozlišujeme několik jeho fází a druhů: {{NonRefTerm|naturalizace}} ({{RefNumber|33|1|1}}) n. získání státního občanství; {{TextTerm|absorbce|1|809}} n. {{TextTerm|zapojení|1|809|2}} do {{NonRefTerm|ekonomické aktivity}} získáním pra-covního povolení; {{TextTerm|asimilace|3|809}} n. úplné splynutí snovým prostředím; {{TextTerm|adkulturace|2|809}} n. kulturní přizpůsobení přijetím zvyků a hodnot v nové {{NonRefTerm|zemi}}.
 
{{Note|3| Přizpůsobování se {{NonRefTerm|migrantů}} novému prostředí lze označit jako jejich {{NoteTerm|akomodaci}} a jejich zapojení do {{NonRefTerm|sociálních struktur}} ve smyslu rovnocenného postavení jako {{NonRefTerm|integraci}}.}}
 
 
 
=== 810 ===
 
 
 
Pokud se {{NonRefTerm|imigranti}} z určitého {{NonRefTerm|území}} ve své nové {{NonRefTerm|zemi}} neasimilují a zachovávají si zvyky svého {{NonRefTerm|místa původu}} ({{RefNumber|80|3|1}}), vzniká tzv. {{TextTerm|kolonie|1|810}}. Je-li {{NonRefTerm|země}} příchodu již obydlena, vzniká problém {{TextTerm|koexistence|2|810}} n. {{NonRefTerm|soužití<sup>2</sup>}} dvou odlišných {{NonRefTerm|populací}}. Ten může být vyřešen {{TextTerm|fůzí|3|810|IndexEntry=fuze}} n. {{TextTerm|splynutím|3|810|2|IndexEntry=splynutí}} {{NonRefTerm|populací}}, kdy rozdíly mezi {{NonRefTerm|populacemi}} postupně mizí, nebo {{TextTerm|integrací|4|810|IndexEntry=integrace}} n. {{TextTerm|včleněním|4|810|2|IndexEntry=včlenění}} jedné {{NonRefTerm|z populací}} do druhé. V případě, že dvě nebo {{NonRefTerm|více populací}} žijí na určitém {{NonRefTerm|území}} a zůstávají odděleny zvyky nebo zákonem, mluvíme o {{TextTerm|segregaci|5|810|IndexEntry=segregace}}.
 
{{Note|5| V extrémních případech může konflikt vyústit v {{NoteTerm|genocidu}}, tj. pokus o částečné nebo úplné vyhlazení určité {{NonRefTerm|populace}} (obvykle se jedná o odlišné etnické, jazykové nebo náboženské skupiny).}}
 
 
 
=== 811 ===
 
 
 
{{TextTerm|Migrační politika|1|811|OtherIndexEntry=politika, migrační}} je součástí {{NonRefTerm|populační politiky}} ({{RefNumber|10|5|2}}). Většina zemí reguluje příliv cizích státních příslušníků {{TextTerm|imigračními zákony|2|811|IndexEntry=imigrační zákony|OtherIndexEntry=zákony imigrační}}. Tyto zákony často umožňují pouze {{TextTerm|výběrovou imigraci|3|811|IndexEntry=výběrová imigrace|OtherIndexEntry=imigrace, výběrová}}, n. {{TextTerm|selektivní imigraci|3|811|2|IndexEntry=selektivní imigrace|OtherIndexEntry=imigrace, selektivní}}, tj. povolení k pobytu je poskytováno pouze {{NonRefTerm|osobám}} s určitými charakteristikami. V některých {{NonRefTerm|zemích}} je zaveden {{TextTerm|systém kvót|4|811|OtherIndexEntry=kvóty, systém}}, který pevně stanovuje počty {{NonRefTerm|imigrantů}} podle jejich {{TextTerm|země původu|5|811|OtherIndexEntry=původ, země}}. Opatření, která ovlivňují {{TextTerm|přerozdělování|6|811}} n. {{TextTerm|redistribuci|6|811|2|IndexEntry=redistribuce}} obyvatelstva uvnitř země, tj. {{NonRefTerm|interní migraci}} ({{RefNumber|80|3|1}}), mají obvykle nepřímý charakter.
 
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Verze z 16. 2. 2010, 12:41


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Šablona:Unmodified edition I

zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Migrace

80

801

Migrace1 n. stěhování1 je forma geografické mobility2 n. prostorových pohybů2 (viz 920-5, 921-1) mezi dvěma územními jednotkami, znamenající obvykle změnu bydliště z původního (předchozího) místa pobytu3 (starého bydliště3) do nynějšího místa pobytu4 (nového bydliště4). Jen taková migrace je skutečnou migrací a je ji třeba rozlišovat od ostatních forem pohybu, jež nevedou k trvalé, ale jen k dočasné změně bydliště (212-5). Pojem migrace je použitelný jen v případě relativně usedlého obyvatelstva. V praxi je obtížné rozlišování mezi migranty a návštěvníky (viz 804-4), přičemž rozlišovacím hlediskem někdy bývá doba (délka) nepřítomnosti5 v předchozím bydlišti nebo doba (délka) pobytu6 v novém bydlišti. Toto rozlišování může být též založeno na právním podkladě v souhlase s tříděním jednotlivých osob jako usedlíků či návštěvníků, prováděným vládou země mající pravomoc nad zkoumaným územím.

  • 1. Stěhující se osobu je možno označit jako migranta.
  • 3. Zvláštním problémem je nomádství čili kočovnictví (viz 304-2).

802

Vnější migrace1 n. vnější stěhování1 zahrnuje pohyby přes hranice vymezené oblasti. Je-li tato oblast územím svrchovaného státu, nazývá se zahraniční migrací2 n. zahraničním stěhováním2. Oba termíny jsou někdy užívány jako synonyma, přestože to nejsou ve všech případech pojmy rovnocenné. Termínů imigrace3 n. přistěhování3 a emigrace4 n. vystěhování4 se používá pro rozlišení pohybů do anebo ven z určité oblasti. Migrace uvnitř určitého státu, sestávající z pohybů mezi jeho různými částmi, se označuje jako vnitřní migrace5 n. vnitřní stěhování5 n. vnitrostátní migrace5. Termín vnitřní migrace může mít i obecnější význam migrace uvnitř libovolně vymezené územní jednotky (menší i větší než území státu). Zejména u vnitrozemských států bývá rozlišována zámořská a vnitrokontinentální migrace.

  • 1. Pohyb směřující pres určité území státu (na tomto území však nepocatý ani neukončený) se nazývá někdy transit.
  • 4. U vnitrní migrace se používá spíše termínu odstěhování než vystěhování.
  • 5. Vnitřní migrace zahrnuje obvykle jen pohyby mezi obcemi. Naproti tomu pohyby uvnitř obcí nejsou zpravidla považovány v demografickém smyslu slova za qoučást stěhování (migrace), i když jsou mnohdy statisticky sledovány. Hovorově jsou však i tyto pohyby označovány za přestěhování. Zvláštním typem vnitřní migrace je pohyb mezi městy a venkovem, který je vždy silnější ve směru do měst. Je významným činitelem růstu měst a urbanisace. Pro zemědělství však znamená ztráty pracovních sil. Bývá označován jako útěk do měst resp. jako útěk ze vsi.

803

Termín migrační pohyb1 n. mechanický pohyb1 je užíván pro tu část celkového pohybu obyvatelstva, která je způsobena stěhováním (801-1). Úhrn přistěhování2 n. imigrantů (802-3) a vystěhování3 n. emigrantů (802-4) je označován jako obrat stěhování4. Rozdíl mezi celkovým počtem přistěhovalých a odstěhovalých tvoří migrační přírůstek5 (přírůstek stěhováním5, migrační saldo5, mechanický přírůstek5). Jestliže počet přistěhování převyšuje počet vystěhování, mluvíme o čisté imigraci6, v opačném případě o čisté emigraci7.

  • 4. Osoby v transitu (802-1] nemají být zahrnovány do obratu stěhování (803-4). Za objem vnitřního stěhování je možno považovat úhrnný počet stěhujících se uvnitř určitého území; souhrn obratu a objemu stěhování tvoří pak celkové stěhování.

804

Cílem migrační statistiky1 (statistiky stěhování1, statistiky mechanického pohybu1) je zjistit rozsah migrace (801-1), směry migračních pohybů (803-1) a charakteristiky migrantů (801-1*). Přesnost, s jakou každá z těchto skutečností je určena, závisí na metodě zjišťování, neboť většina migračních statistik je založena spise na aproximacích a odhadech než na přesném zjišťování. Přímé zjišťování migrace2 záleží v systematickém zaznamenávání pohybů v době jejich vzniku. V tomto případě může být např. zámořská migrace zjištěna pomocí seznamů cestujících3, vedených námořními a leteckými dopravními společnostmi. Obtížné je však oddělit skutečné vystěhovalce či přistěhovalce od pouhých cestujících4, kteří nemění své stálé bydliště. Zvláštní obtíže v tomto smyslu vznikají zejména v případech sledování zahraniční migrace uvnitř kontinentů, kde mezi zjištěnými přechody státních hranic lze někdy velmi těžko odlišit skutečnou (trvalou) migraci od dočasných pohybů jako je sezónní migrace (806-2), malý pohraniční styk apod., resp. od pohybů, které se uskutečňují přes hranice sledovaného státu, avšak jejich počátek byl na území jiných států (viz 802-1). Vedle údajů o počtu přechodů státních hranic mohou sloužit jako podklady pro migrační statistiku také údaje o počtu vis5 n. vstupních povolení5 nebo povolení k pobytu6, resp. pracovních povolení7, udělených cizím státním příslušníkům. Vedle přímých záznamů o stěhování, vedených policejními orgány, mohou jako charakteristiky vnitřní migrace (802-5) sloužit např. i údaje o změnách stálého bydliště (z právního hlediska 310-6) vedených pro volební účely, přesuny ve školní registraci apod. Posledně uvedené prameny však mohou zaznamenávat i takové pohyby, které neodpovídají vymezení migrace, a naopak skutečná migrace se v nich nemusí odrazit.

  • 2. V Československu je hlavním podkladem pro statistiku zahraniční migrace jednak evidence ČEDOKU (pokud jde o vystěhovalce), jednak evidence trvalého pobytu obyvatelstva (pokud jde o přistěhovalce). Hlášení o změnách trvalého bydliště, vedená orgány veřejné bezpečnosti, je zároveň pro statistiku vnitřní migrace (802-5), která je v mezinárodním srovnání velmi podrobně zpracována. Jejím určitým nedostatkem je, že se pojem trvalého bydliště blíží spíše pojmu právního bydliště (310-6) než pojmu skutečného stálého (obvyklého) bydliště (310-6).
  • 5. visum podst. s. — V některých státech je zkoumání migračních pohybů založeno na údajích o udělených výjezdních povoleních či emigračních visech (tato povolení nejsou však zavedena ve všech státech).

805

Tam, kde není možné zjišťovat migrací přímo, užívá se nepřímého zjišťování migrace1, které spočívá ve zjištění migračního salda2 diferenční metodou, tj. ve srovnání celkového a přirozeného přírůstku obyvatelstva za určité období (mezi dvěma daty, ke kterým je znám celkový počet obyvatelstva). Rozdíl těchto dvou údajů představuje odhad migračního salda za uvedené období. První varianta diferenční metody — metoda přirozeného přírůstku3 — spočívá ve zjištění přirozeného přírůstku na základě běžné evidence obyvatelstva (211); rozdíl celkového přírůstku a takto zjištěného přirozeného přírůstku dává migrační saldo. Druhá varianta diferenční metody — metoda koeficientů dožití4 — je založena na odhadu očekávaného počtu obyvatelstva ke konci sledovaného období, určeného metodou přesouvání věkových skupin (viz 326-3) pomocí známých koeficientů dožití. Rozdíl očekávaného a skutečného stavu obyvatelstva ke konci období je odhadem migračního salda za celé období. Tato data mohou sloužit i jako podklad pro zkoumání intensity migrace podle věku. Jestliže údaje o obratu stěhování (803-4) nebo saldu stěhování (803-5) nebo dílčí údaje o migraci vztáhneme podle jejích směrů za určité období ke střednímu stavu obyvatelstva (401-5) zkoumané oblasti, dostaneme míry stěhování5, které charakterisují intensitu mobility (801-2) obyvatelstva daného území. Často se od výpočtu těchto relativních ukazatelů upouští vzhledem k obtížím se stanovením exponovaného obyvatelstva.

  • 4. Tyto ukazatele můžeme blíže specifikovat jako míru emigrace, imigrace, přírůstku stěhováním, obratu stěhování, objemu stěhování a celkového stěhování.

806

Zkoumání mobility obyvatelstva může zahrnout kromě stěhování (801-1) též dočasné změny místa pobytu (801-3). Také některé z těchto naposled zmíněných pohybů vykazují pozoruhodnou pravidelnost; to kromě jiných jejich rysů zvyšuje význam některých druhů těchto pohybů. Významná je zejména tzv. kyvadlová migrace1, což je pravidelně se opakující pohyb (denní nebo týdenní) mezi dvěma lokalitami (obvykle mezí bydlištěm a pracovištěm), a dále sezónní migrace2, ke které dochází pravidelně v určitých ročních obdobích. Oba uvedené typy dočasných pohybů mají obvykle charakter ekonomický; jsou to většinou pohyby za prací3 (n. pracovní migrace3), pracovní pohyby zemědělských dělníků v době sklizně apod. Tyto pohyby mohou někdy překračovat i státní hranice. Hlavní význam sledování těchto pohybů je dvojí: umožňují sledovat atraktivnost a zdroje pracovních sil jednotlivých hospodářských center a jsou významným zdrojem údajů pro projektování dopravní sítě.

1, 2 Společným rysem obou uvedených typů pohybů obyvatelstva je, že jsou to pohyby oboustranné, že po pohybu v jednom směru; následuje vždy zpětný pjohyb. Odlišnost obou typů je v parioda, ve které se .tyto dva pohyby ', opakují. Tuto vlastnost nemají jen pohyby za prací, ale i některé pohyby jiné (rekreační, nákupní apod.)- I tyto pohyby mají svůj význam pro posouzení spádovosti v určitých oblastech. Všechny tyto pohyby značně ovlivňují rozdíly mezi denním a nočním obyvatelstvem ve velkých městech, resp. mezi stálým a sezónním obyvatelstvem v rekreačních oblastech.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93