Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

81: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
 
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 5: Řádka 5:
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
 +
== 81 ==
  
  
 
=== 812 ===
 
=== 812 ===
  
{{TextTerm|Statistika stěhování|1|812-1|OtherIndexEntry=stěhování, statistika}} poskytuje informace o {{NonRefTerm|objemu migrace}}, směrech {{NonRefTerm|migračních proudů}} a charakteristikách migrujících {{NonRefTerm|osob}}. Přesnost získaných údajů závisí na způsobu získávání dat a použitých metodách; v řadě zemí je však {{NonRefTerm|migrační statistika}} založena spíše na přibližných údajích a odhadech než na přesném {{NonRefTerm|zjišťování}}. {{TextTerm|Přímé zjišťování migrace|2|812-2|OtherIndexEntry=zjišťování migrace, přímé}} musí být založeno na systematické registraci {{NonRefTerm|migračních pohybů}} v průběhu času. Nejúplnější {{NonRefTerm|migrační statistiky}} jsou odvozeny {{NonRefTerm|zpopulačních registrů}}, které zaznamenávají všechny změny {{NonRefTerm|bydliště}}. Statistické údaje {{NonRefTerm|zpopulačních registrů}} jsou postačující pro měření {{NonRefTerm|vnitrní migrace}}; k hodnocení {{NonRefTerm|zahraniční migrace}} jsou však méně vhodné. V zemích, kde {{NonRefTerm|populační registry}} nejsou zavedeny, se za účelem zjištění rozsahu {{NonRefTerm|migrace}} používají některé vybrané administrativní záznamy, které však obvykle nezahrnují celou {{NonRefTerm|populaci}}. Jedná se např. o {{TextTerm|seznamy voličů|3|812-3|IndexEntry=seznam voličů|OtherIndexEntry=voliči, seznam}}, {{TextTerm|záznamy sociální péče|4|812-4|OtherIndexEntry=sociální péče, záznamy}}, {{TextTerm|seznamy daňových poplatníků|5|812-5|IndexEntry=seznam daňových poplatníků|OtherIndexEntry=daňoví poplatníci, seznam}} apod. Informace o zámořské {{NonRefTerm|migraci}} byly získávány ze {{TextTerm|seznamů cestujících|7|812-7|IndexEntry=seznam cestuj ících}} leteckých a námořních společností. Registrace {{NonRefTerm|osob}}, které překračují státní {{NonRefTerm|hranice}}, však poskytuje pouze velmi hrubá data - v oblastech s velkým {{NonRefTerm|pohybem obyvatelstva přes hranice}} ({{RefNumber|80|3|2}}*) jsou obvykle přijímána zvláštní opatření, která umožňují odlišit migrující {{NonRefTerm|osoby}} od {{TextTerm|cestujících|8|812-8|IndexEntry=cestující, seznam|OtherIndexEntry=cestující, seznam}}, kteří nemění místo svého {{NonRefTerm|trvalého bydliště}} a od {{NonRefTerm|osob v tranzitu}} ({{RefNumber|80|1|11}}). Informace {{NonRefTerm|o zahraniční migraci}} lze získat i na základě počtu udělených {{TextTerm|vstupních víz|9|812-9|IndexEntry=vstupní povolení}} nebo {{TextTerm|vstupních povolení|9|812-9|IndexEntry=vstupní povolení}}, {{TextTerm|vydaných povolení k pobytu|10|812-10|IndexEntry=povolení k pobytu|OtherIndexEntry=pobyt, povolení}} nebo {{TextTerm|pracovních povolení|11|812-11|IndexEntry=pracovní povolení}} .
+
{{TextTerm|Statistika stěhování|1|812|OtherIndexEntry=stěhování, statistika}} poskytuje informace o {{NonRefTerm|objemu migrace}}, směrech {{NonRefTerm|migračních proudů}} a charakteristikách migrujících {{NonRefTerm|osob}}. Přesnost získaných údajů závisí na způsobu získávání dat a použitých metodách; v řadě zemí je však {{NonRefTerm|migrační statistika}} založena spíše na přibližných údajích a odhadech než na přesném {{NonRefTerm|zjišťování}}. {{TextTerm|Přímé zjišťování migrace|2|812|OtherIndexEntry=zjišťování migrace, přímé}} musí být založeno na systematické registraci {{NonRefTerm|migračních pohybů}} v průběhu času. Nejúplnější {{NonRefTerm|migrační statistiky}} jsou odvozeny {{NonRefTerm|zpopulačních registrů}}, které zaznamenávají všechny změny {{NonRefTerm|bydliště}}. Statistické údaje {{NonRefTerm|zpopulačních registrů}} jsou postačující pro měření {{NonRefTerm|vnitrní migrace}}; k hodnocení {{NonRefTerm|zahraniční migrace}} jsou však méně vhodné. V zemích, kde {{NonRefTerm|populační registry}} nejsou zavedeny, se za účelem zjištění rozsahu {{NonRefTerm|migrace}} používají některé vybrané administrativní záznamy, které však obvykle nezahrnují celou {{NonRefTerm|populaci}}. Jedná se např. o {{TextTerm|seznamy voličů|3|812|IndexEntry=seznam voličů|OtherIndexEntry=voliči, seznam}}, {{TextTerm|záznamy sociální péče|4|812|OtherIndexEntry=sociální péče, záznamy}}, {{TextTerm|seznamy daňových poplatníků|5|812|IndexEntry=seznam daňových poplatníků|OtherIndexEntry=daňoví poplatníci, seznam}} apod. Informace o zámořské {{NonRefTerm|migraci}} byly získávány ze {{TextTerm|seznamů cestujících|7|812|IndexEntry=seznam cestuj ících}} leteckých a námořních společností. Registrace {{NonRefTerm|osob}}, které překračují státní {{NonRefTerm|hranice}}, však poskytuje pouze velmi hrubá data - v oblastech s velkým {{NonRefTerm|pohybem obyvatelstva přes hranice}} ({{RefNumber|80|3|2}}*) jsou obvykle přijímána zvláštní opatření, která umožňují odlišit migrující {{NonRefTerm|osoby}} od {{TextTerm|cestujících|8|812|IndexEntry=cestující, seznam}}, kteří nemění místo svého {{NonRefTerm|trvalého bydliště}} a od {{NonRefTerm|osob v tranzitu}} ({{RefNumber|80|1|11}}). Informace {{NonRefTerm|o zahraniční migraci}} lze získat i na základě počtu udělených {{TextTerm|vstupních víz|9|812|IndexEntry=vstupní povolení|OtherIndexEntry=povolení vstupní}} nebo {{TextTerm|vstupních povolení|9|812|2|IndexEntry=vízum vstupní}}, {{TextTerm|vydaných povolení k pobytu|10|812|IndexEntry=povolení k pobytu|OtherIndexEntry=pobyt, povolení}} nebo {{TextTerm|pracovních povolení|11|812|IndexEntry=pracovní povolení|OtherIndexEntry=povolení pracovní}} .
 
{{Note|9| {{NonRefTerm|Obyvatelé}} některých {{NonRefTerm|zemí}} mohou vycestovat do ciziny pouze na základě získání {{NoteTerm|povolení k vycestování}}. Tyto záznamy mohou sloužit též jako zdroj informací o {{NonRefTerm|zahraniční migraci}}.}}
 
{{Note|9| {{NonRefTerm|Obyvatelé}} některých {{NonRefTerm|zemí}} mohou vycestovat do ciziny pouze na základě získání {{NoteTerm|povolení k vycestování}}. Tyto záznamy mohou sloužit též jako zdroj informací o {{NonRefTerm|zahraniční migraci}}.}}
  
 
=== 813 ===
 
=== 813 ===
  
{{TextTerm|Statistiku migrace|1|813-1|IndexEntry=statistika migrace|OtherIndexEntry=migrace, statistika}} poskytují i {{NonRefTerm|sčítání lidu}} nebo {{NonRefTerm|výběrová šetření}}. Dle typu položené otázky obvykle zahrnují {{TextTerm|statistiku přistěhovalých osob|2|813-2|IndexEntry=statistika přistěhovalých osob|OtherIndexEntry=přistěhovalé osoby, statistika}}, {{TextTerm|statistiku vystěhovalých osob|2|813-2|IndexEntry=statistika přistěhovalých osob|OtherIndexEntry=přistěhovalé osoby, statistika}} a {{TextTerm|statistiku místa narození|3|813-3|IndexEntry=statistika místa narození|OtherIndexEntry=místo narození 802-1C místo narození, statistika}}. Tento přístup však omezuje studium {{NonRefTerm|mezinárodní migrace}}; neumožňuje studium {{NonRefTerm|emigrace}}, poskytuje však informace {{NonRefTerm|o přistěhovalých osobách}}, bez ohledu na {{NonRefTerm|zemi}} jejich původu.
+
{{TextTerm|Statistiku migrace|1|813|IndexEntry=statistika migrace|OtherIndexEntry=migrace, statistika}} poskytují i {{NonRefTerm|sčítání lidu}} nebo {{NonRefTerm|výběrová šetření}}. Dle typu položené otázky obvykle zahrnují {{TextTerm|statistiku přistěhovalých osob|2|813|IndexEntry=statistika přistěhovalých osob|OtherIndexEntry=přistěhovalé osoby, statistika}}, {{TextTerm|statistiku vystěhovalých osob|2|813|2|IndexEntry=statistika vystěhovalých osob|OtherIndexEntry=vystěhovalé osoby, statistika}} a {{TextTerm|statistiku místa narození|3|813|IndexEntry=statistika místa narození}}. Tento přístup však omezuje studium {{NonRefTerm|mezinárodní migrace}}; neumožňuje studium {{NonRefTerm|emigrace}}, poskytuje však informace {{NonRefTerm|o přistěhovalých osobách}}, bez ohledu na {{NonRefTerm|zemi}} jejich původu.
  
 
=== 814 ===
 
=== 814 ===
  
V případě, že nelze určit {{NonRefTerm|migraci}} přímo, používá se nepřímé zjišťování {{NonRefTerm|čisté migrace}} pomocí {{TextTerm|diferenční metody|1|814-1|IndexEntry=diferenční metoda}} n. {{TextTerm|residuální metody|1|814-1|IndexEntry=diferenční metoda}}. Porovnáním {{NonRefTerm|celkového}} a {{NonRefTerm|přirozeného přírůstku}} v určitém časovém úseku získáme informaci o {{NonRefTerm|migračním přírůstku}} nebo {{NonRefTerm|úbytku}}. {{TextTerm|Metoda přirozeného přírůstku|2|814-2|OtherIndexEntry=přirozený přírůstek, metoda}} určuje {{NonRefTerm|přirozený přírůstek}} ({{RefNumber|70|1|7}}) v intercensálním období z evidence {{NonRefTerm|přirozené měny}} a porovnává ho s {{NonRefTerm|celkovým přírůstkem}} v období mezi dvěma {{NonRefTerm|sčítáními lidu}}. {{NoteTerm|Metoda kvocientů}} ({{NoteTerm|pravděpodobností}}) {{TextTerm|přežití|3|814-3|IndexEntry=kvocient (pravděpodobnost) přežití, metoda|OtherIndexEntry=kvocient (pravděpodobnost) přežití, metoda}} se obvykle používá k odhadu {{NonRefTerm|čisté migrace}} podle {{NonRefTerm|věku}} a nevyžaduje aktuální statistiku {{NonRefTerm|zemřelých}}. {{NonRefTerm|Kvocienty přežití}} jsou odvozeny buď z {{NonRefTerm|úmrtnostních tabulek}} nebo ze dvou po sobě následujících {{NonRefTerm|sčítání lidu}} a slouží k odhadu očekávané {{NonRefTerm|věkové struktury}} v okamžiku následujícího {{NonRefTerm|sčítání lidu}}. Porovnáním registrovaného a očekávaného počtu {{NonRefTerm|osob}} lze získat {{NonRefTerm|bilanci migrace}} podle {{NonRefTerm|věku}}. V případě, že existuje {{NonRefTerm|statistika místa narození}} ({{RefNumber|81|3|3}}) s uvedením věku {{NonRefTerm|osob}} a informace o současném {{NonRefTerm|místě bydliště}} ze dvou po sobě následujících {{NonRefTerm|sčítání lidu}}, je možné nepřímo odhadnout {{NonRefTerm|migrační proudy}}.
+
V případě, že nelze určit {{NonRefTerm|migraci}} přímo, používá se nepřímé zjišťování {{NonRefTerm|čisté migrace}} pomocí {{TextTerm|diferenční metody|1|814|IndexEntry=diferenční metoda|OtherIndexEntry=metoda diferenční}} n. {{TextTerm|residuální metody|1|814|2|IndexEntry=residuální metoda|OtherIndexEntry=metoda residuámí}}. Porovnáním {{NonRefTerm|celkového}} a {{NonRefTerm|přirozeného přírůstku}} v určitém časovém úseku získáme informaci o {{NonRefTerm|migračním přírůstku}} nebo {{NonRefTerm|úbytku}}. {{TextTerm|Metoda přirozeného přírůstku|2|814|OtherIndexEntry=přirozený přírůstek, metoda}} určuje {{NonRefTerm|přirozený přírůstek}} ({{RefNumber|70|1|7}}) v intercensálním období z evidence {{NonRefTerm|přirozené měny}} a porovnává ho s {{NonRefTerm|celkovým přírůstkem}} v období mezi dvěma {{NonRefTerm|sčítáními lidu}}. {{NoteTerm|Metoda kvocientů}} ({{NoteTerm|pravděpodobností}}) {{TextTerm|přežití|3|814|IndexEntry=kvocient (pravděpodobnost) přežití, metoda}} se obvykle používá k odhadu {{NonRefTerm|čisté migrace}} podle {{NonRefTerm|věku}} a nevyžaduje aktuální statistiku {{NonRefTerm|zemřelých}}. {{NonRefTerm|Kvocienty přežití}} jsou odvozeny buď z {{NonRefTerm|úmrtnostních tabulek}} nebo ze dvou po sobě následujících {{NonRefTerm|sčítání lidu}} a slouží k odhadu očekávané {{NonRefTerm|věkové struktury}} v okamžiku následujícího {{NonRefTerm|sčítání lidu}}. Porovnáním registrovaného a očekávaného počtu {{NonRefTerm|osob}} lze získat {{NonRefTerm|bilanci migrace}} podle {{NonRefTerm|věku}}. V případě, že existuje {{NonRefTerm|statistika místa narození}} ({{RefNumber|81|3|3}}) s uvedením věku {{NonRefTerm|osob}} a informace o současném {{NonRefTerm|místě bydliště}} ze dvou po sobě následujících {{NonRefTerm|sčítání lidu}}, je možné nepřímo odhadnout {{NonRefTerm|migrační proudy}}.
 
{{Note|2| Rozdíl {{NonRefTerm|celkového}} a {{NonRefTerm|přirozeného přírůstku obyvatelstva}} je někdy označován jako {{NoteTerm|bilance obyvatelstva}}. Při použití této metody k odhadům rozsahu {{NonRefTerm|migrace}} je však třeba vycházet z předpokladu, že {{NonRefTerm|počet osob}}, {{NonRefTerm|které nebyly do sčítání zahrnuty}} ({{RefNumber|23|0|3}}) a {{NonRefTerm|počet osob sečtených vícekrát}} ({{RefNumber|23|0|5}}), byl v obou sčítáních stejný.}}
 
{{Note|2| Rozdíl {{NonRefTerm|celkového}} a {{NonRefTerm|přirozeného přírůstku obyvatelstva}} je někdy označován jako {{NoteTerm|bilance obyvatelstva}}. Při použití této metody k odhadům rozsahu {{NonRefTerm|migrace}} je však třeba vycházet z předpokladu, že {{NonRefTerm|počet osob}}, {{NonRefTerm|které nebyly do sčítání zahrnuty}} ({{RefNumber|23|0|3}}) a {{NonRefTerm|počet osob sečtených vícekrát}} ({{RefNumber|23|0|5}}), byl v obou sčítáních stejný.}}
  
 
=== 815 ===
 
=== 815 ===
  
Ter. {{TextTerm|míra migrace|1|815-1|OtherIndexEntry=migrace, míra}} se obecně používá k označení {{NonRefTerm|ukazatele}}, který vyjadřuje {{NonRefTerm|intenzitu migrace}} v populaci. Bez bližší specifikace se jedná o {{TextTerm|roční míru migrace|2|815-2|IndexEntry=roční míra migrace|OtherIndexEntry=migrace, roční míra}}, což je poměr celkového počtu {{NonRefTerm|migračních pohybů (přestěhování)}} ke {{NonRefTerm|střednímu stavu obyvatelstva}} ve sledovaném kalendářním roce. {{TextTerm|Míra čisté migrace|3|815-3|OtherIndexEntry=čistá migrace, míra}} a {{TextTerm|míra celkové migrace|4|815-4|OtherIndexEntry=celková migrace, míra}} jsou definovány stejným způsobem za použití odpovídajících informací, tj. údajů o {{NonRefTerm|čisté migraci}}, resp. {{NonRefTerm|celkové migraci}}. {{TextTerm|Index migrační účinnosti|5|815-5|OtherIndexEntry=migrační účinnost, index}} n. {{TextTerm|index efektivnosti migrace|5|815-5|OtherIndexEntry=migrační účinnost, index}} je definován jako poměr {{NonRefTerm|migračního salda}} ({{RefNumber|80|5|2}}) k celkovému {{NonRefTerm|objemu migrace}} ({{RefNumber|80|5|7}}). Hodnoty tohoto {{NonRefTerm|ukazatele}} se pohybují od 0 (počet přistěhování je nulový, tj. nikdo se nepřestěhuje) do 1 v případě, že i {{NonRefTerm|migrace}} probíhá pouze jedním směrem. Obdobně při záporném {{NonRefTerm|migračním saldu}} se hodnoty {{NonRefTerm|ukazatele}} pohybují od 0 do -1 v případě, že {{NonRefTerm|emigrace}} probíhá pouze jedním směrem.
+
Ter. {{TextTerm|míra migrace|1|815|OtherIndexEntry=migrace, míra}} se obecně používá k označení {{NonRefTerm|ukazatele}}, který vyjadřuje {{NonRefTerm|intenzitu migrace}} v populaci. Bez bližší specifikace se jedná o {{TextTerm|roční míru migrace|2|815|IndexEntry=roční míra migrace|OtherIndexEntry=migrace, roční míra}}, což je poměr celkového počtu {{NonRefTerm|migračních pohybů (přestěhování)}} ke {{NonRefTerm|střednímu stavu obyvatelstva}} ve sledovaném kalendářním roce. {{TextTerm|Míra čisté migrace|3|815|OtherIndexEntry=čistá migrace, míra}} a {{TextTerm|míra celkové migrace|4|815|OtherIndexEntry=celková migrace, míra}} jsou definovány stejným způsobem za použití odpovídajících informací, tj. údajů o {{NonRefTerm|čisté migraci}}, resp. {{NonRefTerm|celkové migraci}}. {{TextTerm|Index migrační účinnosti|5|815|OtherIndexEntry=migrační účinnost, index}} n. {{TextTerm|index efektivnosti migrace|5|815|2|OtherIndexEntry=migrace, index efektivnosti}} je definován jako poměr {{NonRefTerm|migračního salda}} ({{RefNumber|80|5|2}}) k celkovému {{NonRefTerm|objemu migrace}} ({{RefNumber|80|5|7}}). Hodnoty tohoto {{NonRefTerm|ukazatele}} se pohybují od 0 (počet přistěhování je nulový, tj. nikdo se nepřestěhuje) do 1 v případě, že i {{NonRefTerm|migrace}} probíhá pouze jedním směrem. Obdobně při záporném {{NonRefTerm|migračním saldu}} se hodnoty {{NonRefTerm|ukazatele}} pohybují od 0 do -1 v případě, že {{NonRefTerm|emigrace}} probíhá pouze jedním směrem.
 
{{Note|2| Při výpočtu tohoto {{NonRefTerm|ukazatele}} může být ve jmenovateli také např. počet {{NonRefTerm|obyvatel}} na počátku nebo na konci sledovaného časového úseku.}}
 
{{Note|2| Při výpočtu tohoto {{NonRefTerm|ukazatele}} může být ve jmenovateli také např. počet {{NonRefTerm|obyvatel}} na počátku nebo na konci sledovaného časového úseku.}}
  
 
=== 816 ===
 
=== 816 ===
  
{{TextTerm|Zastoupení migrantů|1|816-1|OtherIndexEntry=migranti, zastoupení}} získáme, když počet migrujících {{NonRefTerm|osob}} za určité časové období vztáhneme k {{NonRefTerm|populaci}}, do které nebo ze které tyto {{NonRefTerm|osoby}} migrovaly. Pokud počet {{NonRefTerm|vystěhovalých osob}} z určité oblasti vztáhneme k počtu {{NonRefTerm|osob}}, které v dané oblasti bydlely na počátku sledovaného časového úseku a zároveň se dožily konce sledovaného časového úseku, získáme {{TextTerm|zastoupení emigrantů|2|816-2|OtherIndexEntry=emigranti, zastoupení}}; tento {{NonRefTerm|ukazatel}} měří {{NonRefTerm|pravděpodobnost vystěhování}} u pozorované {{NonRefTerm|populace}} a je kromě jiného používán při výpočtu {{NonRefTerm|populačních prognóz}}. Při výpočtu podílu {{NonRefTerm|migrantů}} lze jako jmenovatel použít také údaje pouze o určité části {{NonRefTerm|populace}} podle sledovaných typů {{NonRefTerm|migrace}}. Obdobně {{TextTerm|zastoupení imigrantů|3|816-3|OtherIndexEntry=imigranti, zastoupení}} lze získat, když počet {{NonRefTerm|přistěhovalých}} do daného {{NonRefTerm|území}} za sledované časové období dělíme počtem {{NonRefTerm|obyvatel}} v {{NonRefTerm|území}} na konci časového období, někdy však ve jmenovateli může být také počet {{NonRefTerm|obyvatel}} na počátku období nebo {{NonRefTerm|střední stav populace}}. {{TextTerm|Zastoupení celoživotních imigrantů|4|816-4|OtherIndexEntry=celoživotní imigrant, zastoupení}} může být odvozeno z informací o místě {{NonRefTerm|narození}}, tj. počet {{NonRefTerm|obyvatel}} narozených mimo sledované {{NonRefTerm|území}} je vztažen k počtu {{NonRefTerm|obyvatel}} sledovaného {{NonRefTerm|území}}. {{TextTerm|Zastoupení celoživotních emigrantů|5|816-5|OtherIndexEntry=celoživotní emigrant, zastoupení}} získáme, když počet {{NonRefTerm|osob}} ve sledovaném {{NonRefTerm|území}}, které žijí mimo oblast svého původu, vztáhneme buď k celkovému počtu {{NonRefTerm|osob}} narozených v této oblasti nebo k počtu {{NonRefTerm|osob}}, které zde dosud žijí. Pokud známe podrobnější charakteristiky migrujících {{NonRefTerm|osob}}, např. {{NonRefTerm|věk}} ({{RefNumber|32|2|1}}), {{NonRefTerm|zaměstnání}} ({{RefNumber|35|2|2}}) nebo {{NonRefTerm|úroveň vzdělání}} (34 -1), lze počítat {{TextTerm|diferenční indexy migrace|6|816-6|OtherIndexEntry=migrace, diferenční indexy}}, které se používají při studiu rozdílů mezi {{NonRefTerm|migranty}} a zbytkem {{NonRefTerm|populace}}. Index má hodnotu 1 minus hodnota {{NonRefTerm|ukazatele}}, kde v čitateli je zastoupení {{NonRefTerm|migrantů}} v {{NonRefTerm|populaci}} se shodnou sledovanou charakteristikou a ve jmenovateli zastoupení {{NonRefTerm|migrantů}} v celé {{NonRefTerm|populaci}}. {{NonRefTerm|Diferenční index migrace}} je roven 0, pokud {{NonRefTerm|populace}} se sledovanou charakteristikou má stejné migrační chování jako zbytek {{NonRefTerm|populace}}.
+
{{TextTerm|Zastoupení migrantů|1|816|OtherIndexEntry=migranti, zastoupení}} získáme, když počet migrujících {{NonRefTerm|osob}} za určité časové období vztáhneme k {{NonRefTerm|populaci}}, do které nebo ze které tyto {{NonRefTerm|osoby}} migrovaly. Pokud počet {{NonRefTerm|vystěhovalých osob}} z určité oblasti vztáhneme k počtu {{NonRefTerm|osob}}, které v dané oblasti bydlely na počátku sledovaného časového úseku a zároveň se dožily konce sledovaného časového úseku, získáme {{TextTerm|zastoupení emigrantů|2|816|OtherIndexEntry=emigranti, zastoupení}}; tento {{NonRefTerm|ukazatel}} měří {{NonRefTerm|pravděpodobnost vystěhování}} u pozorované {{NonRefTerm|populace}} a je kromě jiného používán při výpočtu {{NonRefTerm|populačních prognóz}}. Při výpočtu podílu {{NonRefTerm|migrantů}} lze jako jmenovatel použít také údaje pouze o určité části {{NonRefTerm|populace}} podle sledovaných typů {{NonRefTerm|migrace}}. Obdobně {{TextTerm|zastoupení imigrantů|3|816|OtherIndexEntry=imigranti, zastoupení}} lze získat, když počet {{NonRefTerm|přistěhovalých}} do daného {{NonRefTerm|území}} za sledované časové období dělíme počtem {{NonRefTerm|obyvatel}} v {{NonRefTerm|území}} na konci časového období, někdy však ve jmenovateli může být také počet {{NonRefTerm|obyvatel}} na počátku období nebo {{NonRefTerm|střední stav populace}}. {{TextTerm|Zastoupení celoživotních imigrantů|4|816|OtherIndexEntry=celoživotní imigrant, zastoupení}} může být odvozeno z informací o místě {{NonRefTerm|narození}}, tj. počet {{NonRefTerm|obyvatel}} narozených mimo sledované {{NonRefTerm|území}} je vztažen k počtu {{NonRefTerm|obyvatel}} sledovaného {{NonRefTerm|území}}. {{TextTerm|Zastoupení celoživotních emigrantů|5|816|OtherIndexEntry=celoživotní emigrant, zastoupení}} získáme, když počet {{NonRefTerm|osob}} ve sledovaném {{NonRefTerm|území}}, které žijí mimo oblast svého původu, vztáhneme buď k celkovému počtu {{NonRefTerm|osob}} narozených v této oblasti nebo k počtu {{NonRefTerm|osob}}, které zde dosud žijí. Pokud známe podrobnější charakteristiky migrujících {{NonRefTerm|osob}}, např. {{NonRefTerm|věk}} ({{RefNumber|32|2|1}}), {{NonRefTerm|zaměstnání}} ({{RefNumber|35|2|2}}) nebo {{NonRefTerm|úroveň vzdělání}} (34 -1), lze počítat {{TextTerm|diferenční indexy migrace|6|816|OtherIndexEntry=migrace, diferenční indexy}}, které se používají při studiu rozdílů mezi {{NonRefTerm|migranty}} a zbytkem {{NonRefTerm|populace}}. Index má hodnotu 1 minus hodnota {{NonRefTerm|ukazatele}}, kde v čitateli je zastoupení {{NonRefTerm|migrantů}} v {{NonRefTerm|populaci}} se shodnou sledovanou charakteristikou a ve jmenovateli zastoupení {{NonRefTerm|migrantů}} v celé {{NonRefTerm|populaci}}. {{NonRefTerm|Diferenční index migrace}} je roven 0, pokud {{NonRefTerm|populace}} se sledovanou charakteristikou má stejné migrační chování jako zbytek {{NonRefTerm|populace}}.
  
 
=== 817 ===
 
=== 817 ===
  
{{NoteTerm|Longitudinální}} ({{NoteTerm|generační}}) {{TextTerm|analýza migrace|1|817-1|IndexEntry=longitudinální analýza migrace (generační)|OtherIndexEntry=analýza migrace, longitudinální (generační)}} vyžaduje informace o všech po sobě následujících {{NonRefTerm|migračních pohybech}} jednotlivých {{NonRefTerm|osob}} v průběhu času, tj. informace, které poskytují obvykle pouze {{NonRefTerm|populační registry}} ({{RefNumber|21|3|1}}) nebo {{NonRefTerm|retrospektivní šetření}} ({{RefNumber|20|3|8}}). Z těchto pramenů lze získat jemnější {{NonRefTerm|ukazatele}}, např. {{TextTerm|pravděpodobnost první migrace|2|817-2|OtherIndexEntry=migrace, pravděpodobnost první}}, tj. pravděpodobnost, jakou má skupina {{TextTerm|dosud nemigrujíeích osob|3|817-3|OtherIndexEntry=osoba, dosud nemigruj ící}} ve {{NonRefTerm|věku x}} podstoupit první {{NonRefTerm|migraci}} před dosažením {{NonRefTerm|věku x+n}}. Tato pravděpodobnost se používá při výpočtu {{TextTerm|migračních tabulek prvního pořadí|4|817-4|IndexEntry=migrační tabulky prvního pořadí|OtherIndexEntry=tabulky migrační, prvního pořadí}}. Obdobně lze určit i {{TextTerm|pravděpodobnost migrace podle pořadí|6|817-6|OtherIndexEntry=migrace, pravděpodobnost podle pořadí}}. {{TextTerm|Míra migrace všech pořadí|7|817-7|OtherIndexEntry=migrace, míra všech pořadí}} je poměr {{NonRefTerm|migračních pohybů}} všech pořadí ve sledovaném roce ke střednímu stavu sledované {{NonRefTerm|kohorty}} ({{RefNumber|11|7|2}}) vdaném roce. Kumulací těchto {{NonRefTerm|měr}} pro určitou {{NonRefTerm|generaci}} získáme odhad {{TextTerm|průměrného počtu migračních pohybů|8|817-8|IndexEntry=průměrný počet migračních pohybů|OtherIndexEntry=migrační pohyby, průměrný počet}} za předpokladu neexistence {{NonRefTerm|úmrtnosti}}. K odhadu průměrného počtu {{NonRefTerm|migračních pohybů}}, které má {{NonRefTerm|osoba}} v určitém {{NonRefTerm|věku}} před sebou při zachování současné úrovně {{NonRefTerm|úmrtnosti}} se kombinují {{TextTerm|migrační tabulky všech pořadí|9|817-9|OtherIndexEntry=tabulky migrační, všech pořadí}} a {{NonRefTerm|pravděpodobnosti přežití}}, dané {{NonRefTerm|úmrtnostní tabulkou}} ({{RefNumber|43|2|3}}).
+
{{TextTerm|Longitudinální (generační) analýza migrace|1|817|IndexEntry=migrace, longitudinální (generační) analýza|OtherIndexEntry=analýza migrace, longitudinální (generační)}} vyžaduje informace o všech po sobě následujících {{NonRefTerm|migračních pohybech}} jednotlivých {{NonRefTerm|osob}} v průběhu času, tj. informace, které poskytují obvykle pouze {{NonRefTerm|populační registry}} ({{RefNumber|21|3|1}}) nebo {{NonRefTerm|retrospektivní šetření}} ({{RefNumber|20|3|8}}). Z těchto pramenů lze získat jemnější {{NonRefTerm|ukazatele}}, např. {{TextTerm|pravděpodobnost první migrace|2|817|OtherIndexEntry=migrace, pravděpodobnost první}}, tj. pravděpodobnost, jakou má skupina {{TextTerm|dosud nemigrujíeích osob|3|817|OtherIndexEntry=osoba, dosud nemigruj ící}} ve {{NonRefTerm|věku x}} podstoupit první {{NonRefTerm|migraci}} před dosažením {{NonRefTerm|věku x+n}}. Tato pravděpodobnost se používá při výpočtu {{TextTerm|migračních tabulek prvního pořadí|4|817|IndexEntry=migrační tabulky prvního pořadí|OtherIndexEntry=tabulky migrační, prvního pořadí}}. Obdobně lze určit i {{TextTerm|pravděpodobnost migrace podle pořadí|6|817|OtherIndexEntry=migrace, pravděpodobnost podle pořadí}}. {{TextTerm|Míra migrace všech pořadí|7|817|OtherIndexEntry=migrace, míra všech pořadí}} je poměr {{NonRefTerm|migračních pohybů}} všech pořadí ve sledovaném roce ke střednímu stavu sledované {{NonRefTerm|kohorty}} ({{RefNumber|11|7|2}}) vdaném roce. Kumulací těchto {{NonRefTerm|měr}} pro určitou {{NonRefTerm|generaci}} získáme odhad {{TextTerm|průměrného počtu migračních pohybů|8|817|IndexEntry=průměrný počet migračních pohybů|OtherIndexEntry=migrační pohyby, průměrný počet}} za předpokladu neexistence {{NonRefTerm|úmrtnosti}}. K odhadu průměrného počtu {{NonRefTerm|migračních pohybů}}, které má {{NonRefTerm|osoba}} v určitém {{NonRefTerm|věku}} před sebou při zachování současné úrovně {{NonRefTerm|úmrtnosti}} se kombinují {{TextTerm|migrační tabulky všech pořadí|9|817}} a {{NonRefTerm|pravděpodobnosti přežití}}, dané {{NonRefTerm|úmrtnostní tabulkou}} ({{RefNumber|43|2|3}}).
 
{{Note|4| Odpovídající angl. ter. je {{NoteTerm|non-migrant table}}.}}
 
{{Note|4| Odpovídající angl. ter. je {{NoteTerm|non-migrant table}}.}}
  
 
=== 818 ===
 
=== 818 ===
  
Při studiu {{NonRefTerm|migrace}} mezi dvěma místy v průběhu času se obvykle používá {{TextTerm|index migrační intenzity|1|818-1|OtherIndexEntry=migrační intenzita, index}}. Při jeho výpočtu je v čitateli počet {{NonRefTerm|migrantů}} z místa A do místa B, ve jmenovateli součin počtu {{NonRefTerm|obyvatel}} v místě B na konci sledovaného období a počtu {{NonRefTerm|obyvatel}} v místě A na počátku období, kteří se dožili i konce období. Pokud tento {{NonRefTerm|index}} vydělíme poměrem celkového počtu {{NonRefTerm|migrantů}} k druhé mocnině počtu {{NonRefTerm|obyvatel}} v zemi, získáme {{TextTerm|index migrační preference|2|818-2|OtherIndexEntry=migrační preference, index}}, který se používá pro hodnocení směrování {{NonRefTerm|migračních proudů}}, daného rozdílnou atraktivitou jednotlivých míst.
+
Při studiu {{NonRefTerm|migrace}} mezi dvěma místy v průběhu času se obvykle používá {{TextTerm|index migrační intenzity|1|818|OtherIndexEntry=migrační intenzita, index}}. Při jeho výpočtu je v čitateli počet {{NonRefTerm|migrantů}} z místa A do místa B, ve jmenovateli součin počtu {{NonRefTerm|obyvatel}} v místě B na konci sledovaného období a počtu {{NonRefTerm|obyvatel}} v místě A na počátku období, kteří se dožili i konce období. Pokud tento {{NonRefTerm|index}} vydělíme poměrem celkového počtu {{NonRefTerm|migrantů}} k druhé mocnině počtu {{NonRefTerm|obyvatel}} v zemi, získáme {{TextTerm|index migrační preference|2|818|OtherIndexEntry=migrační preference, index}}, který se používá pro hodnocení směrování {{NonRefTerm|migračních proudů}}, daného rozdílnou atraktivitou jednotlivých míst.
  
 
=== 819 ===
 
=== 819 ===
  
{{TextTerm|Migrační modely|1|819-1}} se dělí na dvě kategorie. První z nich dává do vztahu {{NonRefTerm|migrační proudy}} ({{RefNumber|80|3|9}}) mezi dvěmi oblastmi, a sociální, ekonomické a demografické proměnné. Tyto {{NonRefTerm|proměnné}} jsou označovány jako {{TextTerm|vytlačující faktory migrace|2|819-2|IndexEntry=vytlačující faktory migrace (push factors)|OtherIndexEntry=migrace, vytlačující faktory (push factors)}}, které zahrnují důvody odchodu ze {{NonRefTerm|země}} původu, {{TextTerm|přitahující faktory migrace|3|819-3|IndexEntry=přitahující faktory migrace (pull factors)|OtherIndexEntry=migrace, přitahující faktory (pull factors)}}, které charakterizuji atraktivnost cílové oblasti, a {{TextTerm|mezilehlé překážky|4|819-4}} mezi dvěma oblastmi. Nejjednodušší z těchto {{NonRefTerm|modelů}} jsou {{TextTerm|gravitační modely|5|819-5|IndexEntry=gravitační model|OtherIndexEntry=model, gravitační}}: proudy mezi dvěma {{NonRefTerm|oblastmi}} jsou přímo úměrné početní velikosti jejich {{NonRefTerm|populace a}} inverzně proporcionální jejich vzájemné {{TextTerm|vzdálenosti|6|819-6|IndexEntry=vzdálenost}}, která vyvolává jejich sílu. Ostatní {{NonRefTerm|modely}} předpokládají, že proudy jsou proporcionální k příležitostem cílové {{NonRefTerm|oblasti}} a inverzně proporcionální k rozdílu {{TextTerm|poskytovaných příležitostí|7|819-7|IndexEntry=poskytované příležitosti|OtherIndexEntry=příležitosti, poskytované}} mezi výchozí a cílovou {{NonRefTerm|oblastí}}. {{NonRefTerm|Modely}} z druhé kategorie jsou {{NonRefTerm|stochastické modely}} ({{RefNumber|73|0|5}}) a týkají se spíše jednotlivců než {{NonRefTerm|populací}}. Tyto {{NonRefTerm|modely}} vztahují {{NonRefTerm|pravděpodobnost stěhování}} k určitému počtu osobních charakteristik, jako je např. {{NonRefTerm|věk}} nebo předchozí historie {{NonRefTerm|migrace}}.
+
{{TextTerm|Migrační modely|1|819|OtherIndexEntry=modely migrační}} se dělí na dvě kategorie. První z nich dává do vztahu {{NonRefTerm|migrační proudy}} ({{RefNumber|80|3|9}}) mezi dvěmi oblastmi, a sociální, ekonomické a demografické proměnné. Tyto {{NonRefTerm|proměnné}} jsou označovány jako {{TextTerm|vytlačující faktory migrace|2|819|IndexEntry=vytlačující faktory migrace (push factors)|OtherIndexEntry=migrace, vytlačující faktory (push factors)}}, které zahrnují důvody odchodu ze {{NonRefTerm|země}} původu, {{TextTerm|přitahující faktory migrace|3|819|IndexEntry=přitahující faktory migrace (pull factors)|OtherIndexEntry=migrace, přitahující faktory (pull factors)}}, které charakterizuji atraktivnost cílové oblasti, a {{TextTerm|mezilehlé překážky|4|819}} mezi dvěma oblastmi. Nejjednodušší z těchto {{NonRefTerm|modelů}} jsou {{TextTerm|gravitační modely|5|819|IndexEntry=gravitační model|OtherIndexEntry=model, gravitační}}: proudy mezi dvěma {{NonRefTerm|oblastmi}} jsou přímo úměrné početní velikosti jejich {{NonRefTerm|populace a}} inverzně proporcionální jejich vzájemné {{TextTerm|vzdálenosti|6|819|IndexEntry=vzdálenost}}, která vyvolává jejich sílu. Ostatní {{NonRefTerm|modely}} předpokládají, že proudy jsou proporcionální k příležitostem cílové {{NonRefTerm|oblasti}} a inverzně proporcionální k rozdílu {{TextTerm|poskytovaných příležitostí|7|819|IndexEntry=poskytované příležitosti|OtherIndexEntry=příležitosti, poskytované}} mezi výchozí a cílovou {{NonRefTerm|oblastí}}. {{NonRefTerm|Modely}} z druhé kategorie jsou {{NonRefTerm|stochastické modely}} ({{RefNumber|73|0|5}}) a týkají se spíše jednotlivců než {{NonRefTerm|populací}}. Tyto {{NonRefTerm|modely}} vztahují {{NonRefTerm|pravděpodobnost stěhování}} k určitému počtu osobních charakteristik, jako je např. {{NonRefTerm|věk}} nebo předchozí historie {{NonRefTerm|migrace}}.
 
{{Note|2|, 3 {{NonRefTerm|Vytlačující faktory migrace}} je překlad z angl. {{NoteTerm|push factors}} a {{NonRefTerm|přitahující faktory {{NoteTerm|migrace}}}} z angl. {{NoteTerm|pull factors}}. }}
 
{{Note|2|, 3 {{NonRefTerm|Vytlačující faktory migrace}} je překlad z angl. {{NoteTerm|push factors}} a {{NonRefTerm|přitahující faktory {{NoteTerm|migrace}}}} z angl. {{NoteTerm|pull factors}}. }}
  
  
 +
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
{{SummaryShort}}
 
{{SummaryShort}}
  
 
{{OtherLanguages|81}}
 
{{OtherLanguages|81}}

Aktuální verze z 16. 2. 2010, 12:51


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

81

812

Statistika stěhování1 poskytuje informace o objemu migrace, směrech migračních proudů a charakteristikách migrujících osob. Přesnost získaných údajů závisí na způsobu získávání dat a použitých metodách; v řadě zemí je však migrační statistika založena spíše na přibližných údajích a odhadech než na přesném zjišťování. Přímé zjišťování migrace2 musí být založeno na systematické registraci migračních pohybů v průběhu času. Nejúplnější migrační statistiky jsou odvozeny zpopulačních registrů, které zaznamenávají všechny změny bydliště. Statistické údaje zpopulačních registrů jsou postačující pro měření vnitrní migrace; k hodnocení zahraniční migrace jsou však méně vhodné. V zemích, kde populační registry nejsou zavedeny, se za účelem zjištění rozsahu migrace používají některé vybrané administrativní záznamy, které však obvykle nezahrnují celou populaci. Jedná se např. o seznamy voličů3, záznamy sociální péče4, seznamy daňových poplatníků5 apod. Informace o zámořské migraci byly získávány ze seznamů cestujících7 leteckých a námořních společností. Registrace osob, které překračují státní hranice, však poskytuje pouze velmi hrubá data - v oblastech s velkým pohybem obyvatelstva přes hranice (803-2*) jsou obvykle přijímána zvláštní opatření, která umožňují odlišit migrující osoby od cestujících8, kteří nemění místo svého trvalého bydliště a od osob v tranzitu (801-11). Informace o zahraniční migraci lze získat i na základě počtu udělených vstupních víz9 nebo vstupních povolení9, vydaných povolení k pobytu10 nebo pracovních povolení11 .

  • 9. Obyvatelé některých zemí mohou vycestovat do ciziny pouze na základě získání povolení k vycestování. Tyto záznamy mohou sloužit též jako zdroj informací o zahraniční migraci.

813

Statistiku migrace1 poskytují i sčítání lidu nebo výběrová šetření. Dle typu položené otázky obvykle zahrnují statistiku přistěhovalých osob2, statistiku vystěhovalých osob2 a statistiku místa narození3. Tento přístup však omezuje studium mezinárodní migrace; neumožňuje studium emigrace, poskytuje však informace o přistěhovalých osobách, bez ohledu na zemi jejich původu.

814

V případě, že nelze určit migraci přímo, používá se nepřímé zjišťování čisté migrace pomocí diferenční metody1 n. residuální metody1. Porovnáním celkového a přirozeného přírůstku v určitém časovém úseku získáme informaci o migračním přírůstku nebo úbytku. Metoda přirozeného přírůstku2 určuje přirozený přírůstek (701-7) v intercensálním období z evidence přirozené měny a porovnává ho s celkovým přírůstkem v období mezi dvěma sčítáními lidu. Metoda kvocientů (pravděpodobností) přežití3 se obvykle používá k odhadu čisté migrace podle věku a nevyžaduje aktuální statistiku zemřelých. Kvocienty přežití jsou odvozeny buď z úmrtnostních tabulek nebo ze dvou po sobě následujících sčítání lidu a slouží k odhadu očekávané věkové struktury v okamžiku následujícího sčítání lidu. Porovnáním registrovaného a očekávaného počtu osob lze získat bilanci migrace podle věku. V případě, že existuje statistika místa narození (813-3) s uvedením věku osob a informace o současném místě bydliště ze dvou po sobě následujících sčítání lidu, je možné nepřímo odhadnout migrační proudy.

  • 2. Rozdíl celkového a přirozeného přírůstku obyvatelstva je někdy označován jako bilance obyvatelstva. Při použití této metody k odhadům rozsahu migrace je však třeba vycházet z předpokladu, že počet osob, které nebyly do sčítání zahrnuty (230-3) a počet osob sečtených vícekrát (230-5), byl v obou sčítáních stejný.

815

Ter. míra migrace1 se obecně používá k označení ukazatele, který vyjadřuje intenzitu migrace v populaci. Bez bližší specifikace se jedná o roční míru migrace2, což je poměr celkového počtu migračních pohybů (přestěhování) ke střednímu stavu obyvatelstva ve sledovaném kalendářním roce. Míra čisté migrace3 a míra celkové migrace4 jsou definovány stejným způsobem za použití odpovídajících informací, tj. údajů o čisté migraci, resp. celkové migraci. Index migrační účinnosti5 n. index efektivnosti migrace5 je definován jako poměr migračního salda (805-2) k celkovému objemu migrace (805-7). Hodnoty tohoto ukazatele se pohybují od 0 (počet přistěhování je nulový, tj. nikdo se nepřestěhuje) do 1 v případě, že i migrace probíhá pouze jedním směrem. Obdobně při záporném migračním saldu se hodnoty ukazatele pohybují od 0 do -1 v případě, že emigrace probíhá pouze jedním směrem.

  • 2. Při výpočtu tohoto ukazatele může být ve jmenovateli také např. počet obyvatel na počátku nebo na konci sledovaného časového úseku.

816

Zastoupení migrantů1 získáme, když počet migrujících osob za určité časové období vztáhneme k populaci, do které nebo ze které tyto osoby migrovaly. Pokud počet vystěhovalých osob z určité oblasti vztáhneme k počtu osob, které v dané oblasti bydlely na počátku sledovaného časového úseku a zároveň se dožily konce sledovaného časového úseku, získáme zastoupení emigrantů2; tento ukazatel měří pravděpodobnost vystěhování u pozorované populace a je kromě jiného používán při výpočtu populačních prognóz. Při výpočtu podílu migrantů lze jako jmenovatel použít také údaje pouze o určité části populace podle sledovaných typů migrace. Obdobně zastoupení imigrantů3 lze získat, když počet přistěhovalých do daného území za sledované časové období dělíme počtem obyvatel v území na konci časového období, někdy však ve jmenovateli může být také počet obyvatel na počátku období nebo střední stav populace. Zastoupení celoživotních imigrantů4 může být odvozeno z informací o místě narození, tj. počet obyvatel narozených mimo sledované území je vztažen k počtu obyvatel sledovaného území. Zastoupení celoživotních emigrantů5 získáme, když počet osob ve sledovaném území, které žijí mimo oblast svého původu, vztáhneme buď k celkovému počtu osob narozených v této oblasti nebo k počtu osob, které zde dosud žijí. Pokud známe podrobnější charakteristiky migrujících osob, např. věk (322-1), zaměstnání (352-2) nebo úroveň vzdělání (34 -1), lze počítat diferenční indexy migrace6, které se používají při studiu rozdílů mezi migranty a zbytkem populace. Index má hodnotu 1 minus hodnota ukazatele, kde v čitateli je zastoupení migrantů v populaci se shodnou sledovanou charakteristikou a ve jmenovateli zastoupení migrantů v celé populaci. Diferenční index migrace je roven 0, pokud populace se sledovanou charakteristikou má stejné migrační chování jako zbytek populace.

817

Longitudinální (generační) analýza migrace1 vyžaduje informace o všech po sobě následujících migračních pohybech jednotlivých osob v průběhu času, tj. informace, které poskytují obvykle pouze populační registry (213-1) nebo retrospektivní šetření (203-8). Z těchto pramenů lze získat jemnější ukazatele, např. pravděpodobnost první migrace2, tj. pravděpodobnost, jakou má skupina dosud nemigrujíeích osob3 ve věku x podstoupit první migraci před dosažením věku x+n. Tato pravděpodobnost se používá při výpočtu migračních tabulek prvního pořadí4. Obdobně lze určit i pravděpodobnost migrace podle pořadí6. Míra migrace všech pořadí7 je poměr migračních pohybů všech pořadí ve sledovaném roce ke střednímu stavu sledované kohorty (117-2) vdaném roce. Kumulací těchto měr pro určitou generaci získáme odhad průměrného počtu migračních pohybů8 za předpokladu neexistence úmrtnosti. K odhadu průměrného počtu migračních pohybů, které má osoba v určitém věku před sebou při zachování současné úrovně úmrtnosti se kombinují migrační tabulky všech pořadí9 a pravděpodobnosti přežití, dané úmrtnostní tabulkou (432-3).

  • 4. Odpovídající angl. ter. je non-migrant table.

818

Při studiu migrace mezi dvěma místy v průběhu času se obvykle používá index migrační intenzity1. Při jeho výpočtu je v čitateli počet migrantů z místa A do místa B, ve jmenovateli součin počtu obyvatel v místě B na konci sledovaného období a počtu obyvatel v místě A na počátku období, kteří se dožili i konce období. Pokud tento index vydělíme poměrem celkového počtu migrantů k druhé mocnině počtu obyvatel v zemi, získáme index migrační preference2, který se používá pro hodnocení směrování migračních proudů, daného rozdílnou atraktivitou jednotlivých míst.

819

Migrační modely1 se dělí na dvě kategorie. První z nich dává do vztahu migrační proudy (803-9) mezi dvěmi oblastmi, a sociální, ekonomické a demografické proměnné. Tyto proměnné jsou označovány jako vytlačující faktory migrace2, které zahrnují důvody odchodu ze země původu, přitahující faktory migrace3, které charakterizuji atraktivnost cílové oblasti, a mezilehlé překážky4 mezi dvěma oblastmi. Nejjednodušší z těchto modelů jsou gravitační modely5: proudy mezi dvěma oblastmi jsou přímo úměrné početní velikosti jejich populace a inverzně proporcionální jejich vzájemné vzdálenosti6, která vyvolává jejich sílu. Ostatní modely předpokládají, že proudy jsou proporcionální k příležitostem cílové oblasti a inverzně proporcionální k rozdílu poskytovaných příležitostí7 mezi výchozí a cílovou oblastí. Modely z druhé kategorie jsou stochastické modely (730-5) a týkají se spíše jednotlivců než populací. Tyto modely vztahují pravděpodobnost stěhování k určitému počtu osobních charakteristik, jako je např. věk nebo předchozí historie migrace.

  • 2. , 3 Vytlačující faktory migrace je překlad z angl. push factors a přitahující faktory migrace z angl. pull factors.


* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93