Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:52

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje

90

901

Studiem ekonomických a společenských podmíněností populačního vývoje na straně jedné a studiem důsledků populačního vývoje na ekonomické a sociální procesy se zabývá ekonomická a sociální demografie (104-1, 104-2). Zabývá se vztahy, které existují mezi populací 3. zdroji¹, kterými ekonomika dané společnosti disponuje a které jí umožňují vytvářet bohatství a zajišťovat služby n. realizovat produkci². V poslední době se důraz při tomto studiu soustřeďuje na vztah mezi populačním růstem (703-1) a jeho složkami a ekonomickým růstem (903-1), zejména s ohledem na spotřebu³, spoření⁴ a investice⁵.

902

Posouzení vztahu mezi velikostí populace a zdroji vede k pojmu přelidnění¹ nebo nedolidnění². Tyto ter. jsou vymezeny pouze vzhledem k určité úrovni rozvoje³. Jestliže ani větší ani menší velikost populace nevykazuje výhody, lze říci, že bylo dosaženo populačního optima⁴ n. optimální velikosti populace⁴. Pokud se jedná o ekonomické výhody, hovoříme o ekonomickém optimu⁵. Diskuse o ekonomickém optimu, které je obtížné určit, se většinou dotýká životní úrovně⁶ n. životního standardu⁶. Pro její vystižení se používá vytvořený národní důchod na obyvatele⁷.

• 5. Podobně se někdy používá v obdobném smyslu termín sociální optimum.
• 6. Někteří ekonomové uvedené dva termíny rozlišují. Pojem životní standard používají jako přijatý cíl, kterého má být dosaženo, a životní úroveň jako skutečně dosažený standard.
• 7. Národní důchody většinou nahrazován hrubým národním produktem na obyvatele (pod vlivem angl. se často používá syn. hrubý národní produkt na hlavu), který je založen na koncepci hodnoty přidané zpracováním. Od národního důchodu n. čistého národního produktu se liší zahrnutím resp. odečtením odpisů. Pro mezinárodní srovnání se hrubý národní produkt na obyvatele uvádí někdy v přepočtu podle kupní síly.

903

Ekonomové studují dynamický vztah mezi ekonomickým růstem¹ n. ekonomickým rozvojem a mírou populačního růstu a změnami ve struktuře obyvatelstva; v současné době se méně zajímají o statický koncept optimální velikosti populace a více o dynamický koncept optimální míry populačního růstu², která by měla odpovídat maximální míře růstu životní úrovně. Tyto vztahy jsou důležité zejména v zemích s nízkou životní úrovní, které se označují jako méně rozvinuté země³ n. rozvojové země³.

• 3. Tyto země se označují také jako nerozvinuté na rozdíl od zemí rozvinutých.

904

Maximální populace¹ n. populační maximum¹ vyjadřuje maximální počet obyvatelstva, který může žít na určitém území (301-2) za daných podmínek a existujících zdrojích (901-1); někdy se tím myslí největší počet za předpokladu udržení určité životní úrovně. Opakem je minimální populace² n. populační minimum², kterým se označuje minimální počet obyvatelstva, který umožňuje přežití skupiny³.

905

Pojem populační tlak¹ je spojen s koncepty početní velikosti populace a jejich disponibilních zdrojů. Tento tlak je na určitém území silný nebo slabý podle toho, zda obyvatelstvo daného území je blízko nebo daleko od maximální populace. V souhlase s malthusiánskou populační teorií², nazvanou podle jejího autora Thomase Malthuse, bude vždy docházet k tlaku obyvatelstva na prostředky obživy³. Jakýkoliv růst v objemu prostředků obživy způsobí populační růst (701-1) do doby, dokud opět nevznikne populační rovnováha⁴, kdy životní úroveň (902-6) dosáhne existenční úrovně⁵, tj. úrovně, která právě postačí k přežití. Rovnováha bude udržována odstraněním přebytečného obyvatelstva pozitivními zábranami⁶, někdy označovanými jako malthusiánské zábrany⁶ (hladomor, epidemie, válka) nebo preventivními zábranami⁷, event. morálními zábranami⁸, které spočívají v odkládání sňatků⁹ a omezování pohlavních styků.

906

Ačkoli termín malthusianismus¹ původně charakterizuje teorii Malthuse, používá se často k označení jakékoliv doktríny, která požaduje omezení populačního růstu. Podobnou ideologii zastává doktrína neomalthusianismu²; požadované omezení popidačního růstu však doporučuje dosáhnout prostředky plánovaného rodičovství (viz 933).

907

Proces přechodu ze situace, kdy úrovně plodnosti a úmrtnosti byly zprvu relativně vysoké k pozdějším úrovním relativně nízkým, který se postupně uskutečňuje ve všech zemích, se nazývá demografická revoluce¹. V průběhu tohoto procesu z předrevolučního stavu² k porevolučnímu stavu³, kdy v některých zemích vznikají větší rozdíly mezi úrovní plodnosti a úmrtnosti, dochází často k přechodnému růstu⁴ obyvatelstva. Ekonomové někdy studují změny v produktivitě⁵, tj. v množství produkce připadající na jednoho pracovníka, ke které v průběhu tohoto přechodu dochází.

• 1. Syn. je demografický přechod. Demografická revoluce se také někdy označuje méně vhodně jako vitální revoluce. Teorie demografické revoluce je spojována s jinými historickými procesy jako jsou např. industrializace, urbanizace, emancipace žen, rozvoj a demokratizace vzdělání, rozvoj hygieny, lékařství, vědy apod.; tento široký proces zahrnující všechny aspekty lidského života je možno označit jako globální revoluci moderní doby.

* * *