Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
90: Porovnání verzí
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík 1965) |
||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<!--'''90'''--> | <!--'''90'''--> | ||
{{CurrentStatus}} | {{CurrentStatus}} | ||
− | {{Unmodified edition | + | {{Unmodified edition I}} |
{{Summary}} | {{Summary}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
+ | = Ekonomické a sociální aspekty demografie = | ||
+ | == 90 == | ||
=== 901 === | === 901 === | ||
− | Studiem ekonomických a společenských | + | Studiem ekonomických a společenských vlivů na demografické jevy a procesy na jedné straně a studiem těchto jevů a procesů jako faktoru vývoje ekonomického a společenského na straně druhé se zabývá {{NonRefTerm|ekonomická}} a {{NonRefTerm|společenská demografie}} ({{RefNumber|10|3|1}}, {{RefNumber|10|3|2}}). Vztahy, které existují mezi {{NonRefTerm|populací}} ({{RefNumber|10|1|3}}) a {{TextTerm|zdroji|1|901|IndexEntry=zdroj}}, kterými disponuje, stejně jako vztahy mezi {{NonRefTerm|obyvatelstvem}} a {{TextTerm|výrobou|2|901|IndexEntry=výroba}} ({{TextTerm|produkcí|2|901|2|IndexEntry=produkce}}) i rozdělováním statků a sljižeb, vytváří důležitý předmět studia {{NonRefTerm|ekonomické demografie}}. |
=== 902 === | === 902 === | ||
− | + | Termíny {{TextTerm|přelidnění|1|902}} na jedné straně a {{TextTerm|nedolidnění|2|902}} na straně druhé vyjadřují početní přebytek nebo nedostatek {{NonRefTerm|populace}} ({{RefNumber|10|1|3}}) na určitém území. Tyto výrazy mají smysl pouze ve vztahu k určitému {{TextTerm|vývojovému stupni|3|902|IndexEntry=vývojový stupeň|OtherIndexEntry=stupeň. vývojový ...}} společnosti (viz {{RefNumber|90|3|1}}); často se setkáme s termínem {{TextTerm|populační optimum|4|902|OtherIndexEntry=optimum. populační ...}} n. {{TextTerm|optimální populace|4|902|2|OtherIndexEntry=populace. optimální ...}}, kterou se rozumí nejvýhodnější početní velikost populace na určitém území vzhledem k určitému druhu požadavků. Tak mluvíme o {{TextTerm|ekonomickém optimu|5|902|IndexEntry=ekonomické optimum|OtherIndexEntry=optimum. ekonomické ...}} jako o ideálním počtu obyvatelů na určitém území, který poskytuje za daných podmínek tomuto obyvatelstvu největší {{TextTerm|životní úroveň|6|902|OtherIndexEntry=úroveň. životní ...}}. Tuto {{NonRefTerm|životní úroveň}} nejobecněji můžeme charakterisovat {{TextTerm|národním důchodem na jednoho obyvatele|7|902|IndexEntry=národní důchod na jednoho obyvatele|OtherIndexEntry=obyvatel. národní důchod na jednoho ...}}. | |
− | {{Note| | + | {{Note|1| Zvláštní formou přelidnění je {{NoteTerm|relativní přelidnění}} za kapitalismu. Není dáno poměrem poctu obyvatelstva k množství výživných prostředků, ale počtem přebytečných pracovních sil pro kapitalistickou výrobu. Je nutným produktem kapitalistického výrobního způsobu, kde se projevuje jako {{NoteTerm|reservní armáda nezaměstnaných}}, a po socialistické revoluci mizí.}} |
− | |||
− | |||
=== 903 === | === 903 === | ||
− | + | Každému typu {{TextTerm|ekonomického (hospodářského) vývoje|1|903|IndexEntry=hospodářský vývoj}} n. {{TextTerm|ekonomického růstu|1|903|2|IndexEntry=ekonomický růst|OtherIndexEntry=růst. ekonomický ...}} přesněji {{TextTerm|rytmu ekonomického vývoje|1|903|3|IndexEntry=rytmus ekonomického vývoje}} odpovídá {{TextTerm|optimální populační růst|2|903|OtherIndexEntry=růst. optimální populační ...}}, který je za daných podmínek nejvýhodnější. Zvláštní význam má určení těchto vztahů pro země {{TextTerm|hospodářsky málo vyvinuté|3|903|IndexEntry=hospodářsky málo vyvinutý|OtherIndexEntry=vyvinutý. hospodářsky málo ...}}, které jsou na nízkém stupni hospodářského vývoje. | |
− | |||
=== 904 === | === 904 === | ||
− | {{TextTerm|Maximální populace|1|904|OtherIndexEntry=populace | + | {{TextTerm|Maximální populace|1|904|OtherIndexEntry=populace. maximální ...}} n. {{TextTerm|populační maximum|1|904|2|OtherIndexEntry=maximum. populační ...}} je dána počtem obyvatelstva, které může na určitém {{NonRefTerm|území}} ({{RefNumber|30|1|2}}) žít při existujících {{NonRefTerm|zdrojích}} ({{RefNumber|90|1|1}}), určité minimální {{NonRefTerm|životní úrovni}} ({{RefNumber|90|2|6}}) a způsobu rozdělování statků, odpovídajícímu hospodářsko-spole-čenskému řádu společnosti. Opakem je {{TextTerm|minimální populace|2|904|OtherIndexEntry=populace. minimální ...}} n. {{TextTerm|populační minimum|2|904|2|OtherIndexEntry=minimum. populační ...}}, která ještě připouští normální zdravou reprodukci obyvatelstva (populační skupiny) na určitém území, tj. umožňuje {{TextTerm|přežití skupiny|3|904|OtherIndexEntry=skupina. přežití ...}}. |
=== 905 === | === 905 === | ||
− | + | Termínem populační {{TextTerm|tlak|1|905|IndexEntry=populační tlak}} se označuje vztah počtu obyvatelstva k jeho {{NonRefTerm|zdrojům}} ({{RefNumber|90|1|1}}) obživy. Velikost populačního tlaku se posuzuje podle toho, jak je počet obyvatelstva blízko nebo daleko od {{NonRefTerm|maximální populace}} ({{RefNumber|90|4|1}}). Podle {{TextTerm|malthusiánské populační teorie|2|905|IndexEntry=malthusiánská populační teorie|OtherIndexEntry=teorie. malthusiánská populační ...}} obyvatelstvo vykonává neustále tlak na {{TextTerm|prostředky obživy|3|905|IndexEntry=prostředek obživy|OtherIndexEntry=obživa. prostředky ...}} n. {{TextTerm|úživné prostředky|3|905|2}} tím, že neustále směřuje ke svému maximu (vzhledem k životním prostředkům, kterými disponuje). Každá změna objemu prostředků obživy vyvolává {{NonRefTerm|populační růst}} ({{RefNumber|70|1|1}}), který trvá, dokud není dosaženo {{TextTerm|populační rovnováhy|4|905|IndexEntry=populační rovnováha|OtherIndexEntry=rovnováha. populační ...}}, kdy {{NonRefTerm|životní úroveň}} ({{RefNumber|90|2|6}}) dosáhne {{TextTerm|fysiologiekého existenčního minima|5|905|IndexEntry=fysiologické existenční minimum|OtherIndexEntry=minimum. fysiologické existenční ...}}, tj. stupně, který ještě stačí k zachování života. Udržení rovnováhy se podle těchto teorií uskutečňuje zábranami {{NonRefTerm|růstu obyvatelstva}} (701). Malthus rozděluje tyto zábrany do dvou skupin: v jedné skupině jsou {{TextTerm|represivní zábrany|6|905|IndexEntry=represivní zábrana|OtherIndexEntry=zábrana. represivní ...}}, které působí ničivě zvyšujíce {{NonRefTerm|úmrtnost}} ({{RefNumber|40|1|1}}); počítá se sem hladomor, epidemie a války. Ve druhé skupině jsou {{TextTerm|preventivní zábrany|7|905|IndexEntry=preventivní zábrana|OtherIndexEntry=zábrana. preventivní ...}}, brzdící přirozený přírůstek obyvatelstva snižováním {{NonRefTerm|porodnosti}} ({{RefNumber|60|1|1}}). Jedinou preventivní zábranou, kterou Malthus připouštěl, byla {{TextTerm|morální zdrženlivost|8|905|OtherIndexEntry=zdrženlivost. morální ...}}, které se jednotlivci podrobují {{TextTerm|prodlužováním celibátu|9|905|IndexEntry=prodlužování celibátu|OtherIndexEntry=celibát. prodlužování ...}} a pohlavní {{NonRefTerm|abstinencí}} ({{RefNumber|62|4|4}}). | |
=== 906 === | === 906 === | ||
− | + | Pod označením {{TextTerm|malthusiánství|1|906}} n. {{TextTerm|malthusianismus|1|906|2}} v původním smyslu myslíme společenskou teorii založenou na {{NonRefTerm|demografické teorii Malthusově}} ({{RefNumber|90|5|2}}), která doporučuje nahrazení {{NonRefTerm|represivních zábran}} ({{RefNumber|90|5|6}}) {{NonRefTerm|zábranami preventivními}} ({{RefNumber|90|5|7}}), aby byl omezen populační růst. V širším smyslu je označení {{NonRefTerm|malthusianismus}} synonymem termínu {{TextTerm|neomalthusianismus|2|906}} n. {{TextTerm|neomalthusiánství|2|906|2|IndexEntry=neomalthusianství}}, který se odchyluje od původního učení R. Malthuse zejména propagací {{NonRefTerm|antikoncepčních prostředků}} ({{RefNumber|62|4|1}}), {{NonRefTerm|potratů}} ({{RefNumber|60|4|2}}) a v určitých případech i {{NonRefTerm|sterilisace}} ({{RefNumber|62|1|2}}), ať již k omezení populačního růstu nebo k cílům jiným (hedonismus aj.). | |
+ | |||
+ | 1, 2 Zastáncům malthusiánského učení říkáme {{NoteTerm|malthusiánci}} a obdobně pak {{NoteTerm|neomalthusiánci}}. V širším smyslu {{NoteTerm|malthusiánstvím}} nebo {{NoteTerm|neomalthusiánstvím}} myslíme každou doktrínu, která se staví proti početnímu růstu obyvatelstva. | ||
=== 907 === | === 907 === | ||
− | + | Termínem {{TextTerm|demografická revoluce|1|907|OtherIndexEntry=revoluce. demografická ...}} se rozumí změny ve způsobu reprodukce obyvatelstva zejména v posledních dvou stoletích, které jsou charakterisovány ve srovnání se starší dobou zejména významným snížením {{NonRefTerm|úmrtnosti}} ({{RefNumber|40|1|1}}) a {{NonRefTerm|porodnosti}} ({{RefNumber|60|1|1}}). Tento demografický proces je nutno vidět ve vzájemném vztahu se změnami hospodářskými a společenskými. Typický pro demografickou revoluci je také ve srovnání s minulostí i budoucností určitý větší {{TextTerm|přechodný růst|2|907|OtherIndexEntry=růst. přechodný ...}} počtu obyvatelstva. V této souvislosti věnují ekonomové velkou pozornost zejména změnám v {{TextTerm|produktivitě|3|907|IndexEntry=produktivita}}. | |
− | |||
==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== |
Verze z 16. 2. 2010, 12:41
|
Ekonomické a sociální aspekty demografie
90
901
Studiem ekonomických a společenských vlivů na demografické jevy a procesy na jedné straně a studiem těchto jevů a procesů jako faktoru vývoje ekonomického a společenského na straně druhé se zabývá ekonomická a společenská demografie (103-1, 103-2). Vztahy, které existují mezi populací (101-3) a zdroji1, kterými disponuje, stejně jako vztahy mezi obyvatelstvem a výrobou2 (produkcí2) i rozdělováním statků a sljižeb, vytváří důležitý předmět studia ekonomické demografie.
902
Termíny přelidnění1 na jedné straně a nedolidnění2 na straně druhé vyjadřují početní přebytek nebo nedostatek populace (101-3) na určitém území. Tyto výrazy mají smysl pouze ve vztahu k určitému vývojovému stupni3 společnosti (viz 903-1); často se setkáme s termínem populační optimum4 n. optimální populace4, kterou se rozumí nejvýhodnější početní velikost populace na určitém území vzhledem k určitému druhu požadavků. Tak mluvíme o ekonomickém optimu5 jako o ideálním počtu obyvatelů na určitém území, který poskytuje za daných podmínek tomuto obyvatelstvu největší životní úroveň6. Tuto životní úroveň nejobecněji můžeme charakterisovat národním důchodem na jednoho obyvatele7.
- 1. Zvláštní formou přelidnění je relativní přelidnění za kapitalismu. Není dáno poměrem poctu obyvatelstva k množství výživných prostředků, ale počtem přebytečných pracovních sil pro kapitalistickou výrobu. Je nutným produktem kapitalistického výrobního způsobu, kde se projevuje jako reservní armáda nezaměstnaných, a po socialistické revoluci mizí.
903
Každému typu ekonomického (hospodářského) vývoje1 n. ekonomického růstu1 přesněji rytmu ekonomického vývoje1 odpovídá optimální populační růst2, který je za daných podmínek nejvýhodnější. Zvláštní význam má určení těchto vztahů pro země hospodářsky málo vyvinuté3, které jsou na nízkém stupni hospodářského vývoje.
904
Maximální populace1 n. populační maximum1 je dána počtem obyvatelstva, které může na určitém území (301-2) žít při existujících zdrojích (901-1), určité minimální životní úrovni (902-6) a způsobu rozdělování statků, odpovídajícímu hospodářsko-spole-čenskému řádu společnosti. Opakem je minimální populace2 n. populační minimum2, která ještě připouští normální zdravou reprodukci obyvatelstva (populační skupiny) na určitém území, tj. umožňuje přežití skupiny3.
905
Termínem populační tlak1 se označuje vztah počtu obyvatelstva k jeho zdrojům (901-1) obživy. Velikost populačního tlaku se posuzuje podle toho, jak je počet obyvatelstva blízko nebo daleko od maximální populace (904-1). Podle malthusiánské populační teorie2 obyvatelstvo vykonává neustále tlak na prostředky obživy3 n. úživné prostředky3 tím, že neustále směřuje ke svému maximu (vzhledem k životním prostředkům, kterými disponuje). Každá změna objemu prostředků obživy vyvolává populační růst (701-1), který trvá, dokud není dosaženo populační rovnováhy4, kdy životní úroveň (902-6) dosáhne fysiologiekého existenčního minima5, tj. stupně, který ještě stačí k zachování života. Udržení rovnováhy se podle těchto teorií uskutečňuje zábranami růstu obyvatelstva (701). Malthus rozděluje tyto zábrany do dvou skupin: v jedné skupině jsou represivní zábrany6, které působí ničivě zvyšujíce úmrtnost (401-1); počítá se sem hladomor, epidemie a války. Ve druhé skupině jsou preventivní zábrany7, brzdící přirozený přírůstek obyvatelstva snižováním porodnosti (601-1). Jedinou preventivní zábranou, kterou Malthus připouštěl, byla morální zdrženlivost8, které se jednotlivci podrobují prodlužováním celibátu9 a pohlavní abstinencí (624-4).
906
Pod označením malthusiánství1 n. malthusianismus1 v původním smyslu myslíme společenskou teorii založenou na demografické teorii Malthusově (905-2), která doporučuje nahrazení represivních zábran (905-6) zábranami preventivními (905-7), aby byl omezen populační růst. V širším smyslu je označení malthusianismus synonymem termínu neomalthusianismus2 n. neomalthusiánství2, který se odchyluje od původního učení R. Malthuse zejména propagací antikoncepčních prostředků (624-1), potratů (604-2) a v určitých případech i sterilisace (621-2), ať již k omezení populačního růstu nebo k cílům jiným (hedonismus aj.).
1, 2 Zastáncům malthusiánského učení říkáme malthusiánci a obdobně pak neomalthusiánci. V širším smyslu malthusiánstvím nebo neomalthusiánstvím myslíme každou doktrínu, která se staví proti početnímu růstu obyvatelstva.
907
Termínem demografická revoluce1 se rozumí změny ve způsobu reprodukce obyvatelstva zejména v posledních dvou stoletích, které jsou charakterisovány ve srovnání se starší dobou zejména významným snížením úmrtnosti (401-1) a porodnosti (601-1). Tento demografický proces je nutno vidět ve vzájemném vztahu se změnami hospodářskými a společenskými. Typický pro demografickou revoluci je také ve srovnání s minulostí i budoucností určitý větší přechodný růst2 počtu obyvatelstva. V této souvislosti věnují ekonomové velkou pozornost zejména změnám v produktivitě3.
* * *
|