Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

90: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(Zdeněk Pavlík 1965)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''90'''-->
 
<!--'''90'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
{{Unmodified edition II}}
+
{{Unmodified edition I}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
 +
= Ekonomické a sociální aspekty demografie =
 +
== 90 ==
  
  
 
=== 901 ===
 
=== 901 ===
  
Studiem ekonomických a společenských podmíněností {{NonRefTerm|populačního vývoje}} na straně jedné a studiem důsledků {{NonRefTerm|populačního vývoje}} na ekonomické a sociální procesy se zabývá {{NonRefTerm|ekonomická}} a {{NonRefTerm|sociální demografie}} ({{RefNumber|10|4|1}}, {{RefNumber|10|4|2}}). Zabývá se vztahy, které existují mezi {{NonRefTerm|populací 3}}. {{TextTerm|zdroji|1|901|IndexEntry=zdroj}}, kterými ekonomika dané společnosti disponuje a které jí umožňují vytvářet bohatství a zajišťovat služby n. realizovat {{TextTerm|produkci|2|901|IndexEntry=produkce}}. V poslední době se důraz při tomto studiu soustřeďuje na vztah mezi {{NonRefTerm|populačním růstem}} ({{RefNumber|70|3|1}}) a jeho složkami a {{NonRefTerm|ekonomickým růstem}} ({{RefNumber|90|3|1}}), zejména s ohledem na {{TextTerm|spotřebu|3|901|IndexEntry=spotřeba}}, {{TextTerm|spoření|4|901}} a {{TextTerm|investice|5|901}}.
+
Studiem ekonomických a společenských vlivů na demografické jevy a procesy na jedné straně a studiem těchto jevů a procesů jako faktoru vývoje ekonomického a společenského na straně druhé se zabývá {{NonRefTerm|ekonomická}} a {{NonRefTerm|společenská demografie}} ({{RefNumber|10|3|1}}, {{RefNumber|10|3|2}}). Vztahy, které existují mezi {{NonRefTerm|populací}} ({{RefNumber|10|1|3}}) a {{TextTerm|zdroji|1|901|IndexEntry=zdroj}}, kterými disponuje, stejně jako vztahy mezi {{NonRefTerm|obyvatelstvem}} a {{TextTerm|výrobou|2|901|IndexEntry=výroba}} ({{TextTerm|produkcí|2|901|2|IndexEntry=produkce}}) i rozdělováním statků a sljižeb, vytváří důležitý předmět studia {{NonRefTerm|ekonomické demografie}}.
  
 
=== 902 ===
 
=== 902 ===
  
Posouzení vztahu mezi velikostí {{NonRefTerm|populace}} a {{NonRefTerm|zdroji}} vede k pojmu {{TextTerm|přelidnění|1|902}} nebo {{TextTerm|nedolidnění|2|902}}. Tyto ter. jsou vymezeny pouze vzhledem k určité {{TextTerm|úrovni rozvoje|3|902|IndexEntry=úroveň rozvoje|OtherIndexEntry=rozvoj, úroveň}}. Jestliže ani větší ani menší {{NonRefTerm|velikost populace}} nevykazuje výhody, lze říci, že bylo dosaženo {{TextTerm|populačního optima|4|902|IndexEntry=populační optimum|OtherIndexEntry=optimum, populační}} n. {{TextTerm|optimální velikosti populace|4|902|2|IndexEntry=optimální velikost populace|OtherIndexEntry=populace, optimální velikost}}. Pokud se jedná o ekonomické výhody, hovoříme o {{TextTerm|ekonomickém optimu|5|902|IndexEntry=ekonomické optimum|OtherIndexEntry=optimum, ekonomické}}. Diskuse o {{NonRefTerm|ekonomickém optimu}}, které je obtížné určit, se většinou dotýká {{TextTerm|životní úrovně|6|902|IndexEntry=životní úroveň|OtherIndexEntry=úroveň životní}} n. {{TextTerm|životního standardu|6|902|2|IndexEntry=životní standard|OtherIndexEntry=standard, životní}}. Pro její vystižení se používá vytvořený {{TextTerm|národní důchod na obyvatele|7|902|OtherIndexEntry=důchod, národní na obyvatele}}.
+
Termíny {{TextTerm|přelidnění|1|902}} na jedné straně a {{TextTerm|nedolidnění|2|902}} na straně druhé vyjadřují početní přebytek nebo nedostatek {{NonRefTerm|populace}} ({{RefNumber|10|1|3}}) na určitém území. Tyto výrazy mají smysl pouze ve vztahu k určitému {{TextTerm|vývojovému stupni|3|902|IndexEntry=vývojový stupeň|OtherIndexEntry=stupeň. vývojový ...}} společnosti (viz {{RefNumber|90|3|1}}); často se setkáme s termínem {{TextTerm|populační optimum|4|902|OtherIndexEntry=optimum. populační ...}} n. {{TextTerm|optimální populace|4|902|2|OtherIndexEntry=populace. optimální ...}}, kterou se rozumí nejvýhodnější početní velikost populace na určitém území vzhledem k určitému druhu požadavků. Tak mluvíme o {{TextTerm|ekonomickém optimu|5|902|IndexEntry=ekonomické optimum|OtherIndexEntry=optimum. ekonomické ...}} jako o ideálním počtu obyvatelů na určitém území, který poskytuje za daných podmínek tomuto obyvatelstvu největší {{TextTerm|životní úroveň|6|902|OtherIndexEntry=úroveň. životní ...}}. Tuto {{NonRefTerm|životní úroveň}} nejobecněji můžeme charakterisovat {{TextTerm|národním důchodem na jednoho obyvatele|7|902|IndexEntry=národní důchod na jednoho obyvatele|OtherIndexEntry=obyvatel. národní důchod na jednoho ...}}.
{{Note|5| Podobně se někdy používá v obdobném smyslu termín {{NoteTerm|sociální optimum}}.}}
+
{{Note|1| Zvláštní formou přelidnění je {{NoteTerm|relativní přelidnění}} za kapitalismu. Není dáno poměrem poctu obyvatelstva k množství výživných prostředků, ale počtem přebytečných pracovních sil pro kapitalistickou výrobu. Je nutným produktem kapitalistického výrobního způsobu, kde se projevuje jako {{NoteTerm|reservní armáda nezaměstnaných}}, a po socialistické revoluci mizí.}}
{{Note|6| Někteří ekonomové uvedené dva termíny rozlišují. Pojem {{NoteTerm|životní standard}} používají jako přijatý cíl, kterého má být dosaženo, a {{NoteTerm|životní úroveň}} jako skutečně dosažený standard.}}
 
{{Note|7| {{NonRefTerm|Národní důchody}} většinou nahrazován {{NoteTerm|hrubým národním produktem na obyvatele}} (pod vlivem angl. se často používá syn. {{NoteTerm|hrubý národní produkt na hlavu)}}, který je založen na koncepci hodnoty přidané zpracováním. Od {{NoteTerm|národního důchodu}} n. {{NoteTerm|čistého národního produktu}} se liší zahrnutím resp. odečtením odpisů. Pro mezinárodní srovnání se {{NonRefTerm|hrubý národní produkt na obyvatele}} uvádí někdy v přepočtu podle kupní síly.}}
 
  
 
=== 903 ===
 
=== 903 ===
  
Ekonomové studují dynamický vztah mezi {{TextTerm|ekonomickým růstem|1|903|IndexEntry=ekonomický růst|OtherIndexEntry=růst ekonomický}} n. {{NoteTerm|ekonomickým rozvojem}} a mírou {{NonRefTerm|populačního růstu}} a změnami ve {{NonRefTerm|struktuře obyvatelstva}}; v současné době se méně zajímají o statický koncept {{NonRefTerm|optimální velikosti populace}} a více o dynamický koncept {{TextTerm|optimální míry populačního růstu|2|903|IndexEntry=optimální míra populačního mstu|OtherIndexEntry=míra populačního růstu, optimální}}, která by měla odpovídat maximální míře růstu {{NonRefTerm|životní úrovně}}. Tyto vztahy jsou důležité zejména v {{NonRefTerm|zemích}} s nízkou {{NonRefTerm|životní úrovní}}, které se označují {{TextTerm|jako méně rozvinuté země|3|903|IndexEntry=méně rozvinutá země|OtherIndexEntry=rozvinutá země, méně}} n. {{TextTerm|rozvojové země|3|903|2|IndexEntry=rozvojová země|OtherIndexEntry=země, rozvojové}}.
+
Každému typu {{TextTerm|ekonomického (hospodářského) vývoje|1|903|IndexEntry=hospodářský vývoj}} n. {{TextTerm|ekonomického růstu|1|903|2|IndexEntry=ekonomický růst|OtherIndexEntry=růst. ekonomický ...}} přesněji {{TextTerm|rytmu ekonomického vývoje|1|903|3|IndexEntry=rytmus ekonomického vývoje}} odpovídá {{TextTerm|optimální populační růst|2|903|OtherIndexEntry=růst. optimální populační ...}}, který je za daných podmínek nejvýhodnější. Zvláštní význam má určení těchto vztahů pro země {{TextTerm|hospodářsky málo vyvinuté|3|903|IndexEntry=hospodářsky málo vyvinutý|OtherIndexEntry=vyvinutý. hospodářsky málo ...}}, které jsou na nízkém stupni hospodářského vývoje.
{{Note|3| Tyto {{NonRefTerm|země}} se označují také jako {{NoteTerm|nerozvinuté}} na rozdíl {{NoteTerm|od zemí rozvinutých}}.}}
 
  
 
=== 904 ===
 
=== 904 ===
  
{{TextTerm|Maximální populace|1|904|OtherIndexEntry=populace, maximální}} n. {{TextTerm|populační maximum|1|904|2|OtherIndexEntry=maximum, populační}} vyjadřuje maximální počet {{NonRefTerm|obyvatelstva}}, který může žít na určitém {{NonRefTerm|území}} ({{RefNumber|30|1|2}}) za daných podmínek a existujících {{NonRefTerm|zdrojích}} ({{RefNumber|90|1|1}}); někdy se tím myslí největší počet za předpokladu udržení určité {{NonRefTerm|životní úrovně}}. Opakem je {{TextTerm|minimální populace|2|904|OtherIndexEntry=populace, minimální}} n. {{TextTerm|populační minimum|2|904|2|OtherIndexEntry=minimum populační}}, kterým se označuje minimální počet {{NonRefTerm|obyvatelstva}}, který umožňuje {{TextTerm|přežití skupiny|3|904|OtherIndexEntry=skupina, přežití}}.
+
{{TextTerm|Maximální populace|1|904|OtherIndexEntry=populace. maximální ...}} n. {{TextTerm|populační maximum|1|904|2|OtherIndexEntry=maximum. populační ...}} je dána počtem obyvatelstva, které může na určitém {{NonRefTerm|území}} ({{RefNumber|30|1|2}}) žít při existujících {{NonRefTerm|zdrojích}} ({{RefNumber|90|1|1}}), určité minimální {{NonRefTerm|životní úrovni}} ({{RefNumber|90|2|6}}) a způsobu rozdělování statků, odpovídajícímu hospodářsko-spole-čenskému řádu společnosti. Opakem je {{TextTerm|minimální populace|2|904|OtherIndexEntry=populace. minimální ...}} n. {{TextTerm|populační minimum|2|904|2|OtherIndexEntry=minimum. populační ...}}, která ještě připouští normální zdravou reprodukci obyvatelstva (populační skupiny) na určitém území, tj. umožňuje {{TextTerm|přežití skupiny|3|904|OtherIndexEntry=skupina. přežití ...}}.
  
 
=== 905 ===
 
=== 905 ===
  
Pojem {{TextTerm|populační tlak|1|905|OtherIndexEntry=tlak populační}} je spojen s koncepty {{NonRefTerm|početní velikosti populace}} a jejich disponibilních {{NonRefTerm|zdrojů}}. Tento {{NonRefTerm|tlak}} je na určitém území silný nebo slabý podle toho, zda {{NonRefTerm|obyvatelstvo}} daného území je blízko nebo daleko od {{NonRefTerm|maximální populace}}. V souhlase s {{TextTerm|malthusiánskou populační teorií|2|905|IndexEntry=malthusiánská populační teorie|OtherIndexEntry=populační teorie, malthusiánská}}, nazvanou podle jejího autora Thomase Malthuse, bude vždy docházet k {{NonRefTerm|tlaku obyvatelstva}} na {{TextTerm|prostředky obživy|3|905|OtherIndexEntry=obživa, prostředky}}. Jakýkoliv růst v objemu prostředků obživy způsobí {{NonRefTerm|populační růst}} ({{RefNumber|70|1|1}}) do doby, dokud opět nevznikne {{TextTerm|populační rovnováha|4|905|OtherIndexEntry=rovnováha, populační}}, kdy {{NonRefTerm|životní úroveň}} ({{RefNumber|90|2|6}}) dosáhne {{TextTerm|existenční úrovně|5|905|IndexEntry=existenční úroveň|OtherIndexEntry=úroveň existenční}}, tj. úrovně, která právě postačí k přežití. {{NonRefTerm|Rovnováha}} bude udržována odstraněním přebytečného {{NonRefTerm|obyvatelstva}} {{TextTerm|pozitivními zábranami|6|905|IndexEntry=pozitivní zábrana|OtherIndexEntry=zábrana pozitivní}}, někdy označovanými jako {{TextTerm|malthusiánské zábrany|6|905|2|IndexEntry=malthusiánská zábrana|OtherIndexEntry=zábrana malthusiánská}} (hladomor, epidemie, válka) nebo {{TextTerm|preventivními zábranami|7|905|IndexEntry=preventivní zábrana|OtherIndexEntry=zábrana preventivní}}, event. {{TextTerm|morálními zábranami|8|905|IndexEntry=morální zábrana|OtherIndexEntry=zábrana morální}}, které spočívají v {{TextTerm|odkládání sňatků|9|905|OtherIndexEntry=sňatky, odkládání}} a omezování pohlavních styků.
+
Termínem populační {{TextTerm|tlak|1|905|IndexEntry=populační tlak}} se označuje vztah počtu obyvatelstva k jeho {{NonRefTerm|zdrojům}} ({{RefNumber|90|1|1}}) obživy. Velikost populačního tlaku se posuzuje podle toho, jak je počet obyvatelstva blízko nebo daleko od {{NonRefTerm|maximální populace}} ({{RefNumber|90|4|1}}). Podle {{TextTerm|malthusiánské populační teorie|2|905|IndexEntry=malthusiánská populační teorie|OtherIndexEntry=teorie. malthusiánská populační ...}} obyvatelstvo vykonává neustále tlak na {{TextTerm|prostředky obživy|3|905|IndexEntry=prostředek obživy|OtherIndexEntry=obživa. prostředky ...}} n. {{TextTerm|úživné prostředky|3|905|2}} tím, že neustále směřuje ke svému maximu (vzhledem k životním prostředkům, kterými disponuje). Každá změna objemu prostředků obživy vyvolává {{NonRefTerm|populační růst}} ({{RefNumber|70|1|1}}), který trvá, dokud není dosaženo {{TextTerm|populační rovnováhy|4|905|IndexEntry=populační rovnováha|OtherIndexEntry=rovnováha. populační ...}}, kdy {{NonRefTerm|životní úroveň}} ({{RefNumber|90|2|6}}) dosáhne {{TextTerm|fysiologiekého existenčního minima|5|905|IndexEntry=fysiologické existenční minimum|OtherIndexEntry=minimum. fysiologické existenční ...}}, tj. stupně, který ještě stačí k zachování života. Udržení rovnováhy se podle těchto teorií uskutečňuje zábranami {{NonRefTerm|růstu obyvatelstva}} (701). Malthus rozděluje tyto zábrany do dvou skupin: v jedné skupině jsou {{TextTerm|represivní zábrany|6|905|IndexEntry=represivní zábrana|OtherIndexEntry=zábrana. represivní ...}}, které působí ničivě zvyšujíce {{NonRefTerm|úmrtnost}} ({{RefNumber|40|1|1}}); počítá se sem hladomor, epidemie a války. Ve druhé skupině jsou {{TextTerm|preventivní zábrany|7|905|IndexEntry=preventivní zábrana|OtherIndexEntry=zábrana. preventivní ...}}, brzdící přirozený přírůstek obyvatelstva snižováním {{NonRefTerm|porodnosti}} ({{RefNumber|60|1|1}}). Jedinou preventivní zábranou, kterou Malthus připouštěl, byla {{TextTerm|morální zdrženlivost|8|905|OtherIndexEntry=zdrženlivost. morální ...}}, které se jednotlivci podrobují {{TextTerm|prodlužováním celibátu|9|905|IndexEntry=prodlužování celibátu|OtherIndexEntry=celibát. prodlužování ...}} a pohlavní {{NonRefTerm|abstinencí}} ({{RefNumber|62|4|4}}).
  
 
=== 906 ===
 
=== 906 ===
  
Ačkoli termín {{TextTerm|malthusianismus|1|906}} původně charakterizuje teorii Malthuse, používá se často k označení jakékoliv doktríny, která požaduje omezení {{NonRefTerm|populačního růstu}}. Podobnou ideologii zastává doktrína {{TextTerm|neomalthusianismu|2|906|IndexEntry=neomalthusianismus}}; požadované omezení {{NonRefTerm|popidačního růstu}} však doporučuje dosáhnout prostředky {{NonRefTerm|plánovaného rodičovství}} (viz 933).
+
Pod označením {{TextTerm|malthusiánství|1|906}} n. {{TextTerm|malthusianismus|1|906|2}} v původním smyslu myslíme společenskou teorii založenou na {{NonRefTerm|demografické teorii Malthusově}} ({{RefNumber|90|5|2}}), která doporučuje nahrazení {{NonRefTerm|represivních zábran}} ({{RefNumber|90|5|6}}) {{NonRefTerm|zábranami preventivními}} ({{RefNumber|90|5|7}}), aby byl omezen populační růst. V širším smyslu je označení {{NonRefTerm|malthusianismus}} synonymem termínu {{TextTerm|neomalthusianismus|2|906}} n. {{TextTerm|neomalthusiánství|2|906|2|IndexEntry=neomalthusianství}}, který se odchyluje od původního učení R. Malthuse zejména propagací {{NonRefTerm|antikoncepčních prostředků}} ({{RefNumber|62|4|1}}), {{NonRefTerm|potratů}} ({{RefNumber|60|4|2}}) a v určitých případech i {{NonRefTerm|sterilisace}} ({{RefNumber|62|1|2}}), ať již k omezení populačního růstu nebo k cílům jiným (hedonismus aj.).
 +
 
 +
1, 2 Zastáncům malthusiánského učení říkáme {{NoteTerm|malthusiánci}} a obdobně pak {{NoteTerm|neomalthusiánci}}. V širším smyslu {{NoteTerm|malthusiánstvím}} nebo {{NoteTerm|neomalthusiánstvím}} myslíme každou doktrínu, která se staví proti početnímu růstu obyvatelstva.
  
 
=== 907 ===
 
=== 907 ===
  
Proces přechodu ze situace, kdy úrovně {{NonRefTerm|plodnosti}} a {{NonRefTerm|úmrtnosti}} byly zprvu relativně vysoké k pozdějším úrovním relativně nízkým, který se postupně uskutečňuje ve všech zemích, se nazývá {{TextTerm|demografická revoluce|1|907|OtherIndexEntry=revoluce, demografická}}. V průběhu tohoto procesu z {{TextTerm|předrevolučního stavu|2|907|IndexEntry=předrevoluční stav|OtherIndexEntry=stav předrevoluční}} k {{TextTerm|porevolučnímu stavu|3|907|IndexEntry=porevoluční stav|OtherIndexEntry=stav porevoluční}}, kdy v některých zemích vznikají větší rozdíly mezi úrovní {{NonRefTerm|plodnosti}} a {{NonRefTerm|úmrtnosti}}, dochází často k {{TextTerm|přechodnému růstu|4|907|IndexEntry=přechodný růst|OtherIndexEntry=růst, přechodný}} {{NonRefTerm|obyvatelstva}}. Ekonomové někdy studují změny v {{TextTerm|produktivitě|5|907|IndexEntry=produktivita}}, tj. v množství produkce připadající na jednoho pracovníka, ke které v průběhu tohoto přechodu dochází.
+
Termínem {{TextTerm|demografická revoluce|1|907|OtherIndexEntry=revoluce. demografická ...}} se rozumí změny ve způsobu reprodukce obyvatelstva zejména v posledních dvou stoletích, které jsou charakterisovány ve srovnání se starší dobou zejména významným snížením {{NonRefTerm|úmrtnosti}} ({{RefNumber|40|1|1}}) a {{NonRefTerm|porodnosti}} ({{RefNumber|60|1|1}}). Tento demografický proces je nutno vidět ve vzájemném vztahu se změnami hospodářskými a společenskými. Typický pro demografickou revoluci je také ve srovnání s minulostí i budoucností určitý větší {{TextTerm|přechodný růst|2|907|OtherIndexEntry=růst. přechodný ...}} počtu obyvatelstva. V této souvislosti věnují ekonomové velkou pozornost zejména změnám v {{TextTerm|produktivitě|3|907|IndexEntry=produktivita}}.
{{Note|1| Syn. je {{NoteTerm|demografický přechod}}. {{NonRefTerm|Demografická revoluce}} se také někdy označuje méně vhodně jako {{NoteTerm|vitální revoluce}}. Teorie {{NonRefTerm|demografické revoluce}} je spojována s jinými historickými procesy jako jsou např. industrializace, urbanizace, emancipace žen, rozvoj a demokratizace vzdělání, rozvoj hygieny, lékařství, vědy apod.; tento široký proces zahrnující všechny aspekty lidského života je možno označit jako {{NoteTerm|globální revoluci moderní doby}}.}}
 
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Verze z 16. 2. 2010, 12:41


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Šablona:Unmodified edition I

zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Ekonomické a sociální aspekty demografie

90

901

Studiem ekonomických a společenských vlivů na demografické jevy a procesy na jedné straně a studiem těchto jevů a procesů jako faktoru vývoje ekonomického a společenského na straně druhé se zabývá ekonomická a společenská demografie (103-1, 103-2). Vztahy, které existují mezi populací (101-3) a zdroji1, kterými disponuje, stejně jako vztahy mezi obyvatelstvem a výrobou2 (produkcí2) i rozdělováním statků a sljižeb, vytváří důležitý předmět studia ekonomické demografie.

902

Termíny přelidnění1 na jedné straně a nedolidnění2 na straně druhé vyjadřují početní přebytek nebo nedostatek populace (101-3) na určitém území. Tyto výrazy mají smysl pouze ve vztahu k určitému vývojovému stupni3 společnosti (viz 903-1); často se setkáme s termínem populační optimum4 n. optimální populace4, kterou se rozumí nejvýhodnější početní velikost populace na určitém území vzhledem k určitému druhu požadavků. Tak mluvíme o ekonomickém optimu5 jako o ideálním počtu obyvatelů na určitém území, který poskytuje za daných podmínek tomuto obyvatelstvu největší životní úroveň6. Tuto životní úroveň nejobecněji můžeme charakterisovat národním důchodem na jednoho obyvatele7.

  • 1. Zvláštní formou přelidnění je relativní přelidnění za kapitalismu. Není dáno poměrem poctu obyvatelstva k množství výživných prostředků, ale počtem přebytečných pracovních sil pro kapitalistickou výrobu. Je nutným produktem kapitalistického výrobního způsobu, kde se projevuje jako reservní armáda nezaměstnaných, a po socialistické revoluci mizí.

903

Každému typu ekonomického (hospodářského) vývoje1 n. ekonomického růstu1 přesněji rytmu ekonomického vývoje1 odpovídá optimální populační růst2, který je za daných podmínek nejvýhodnější. Zvláštní význam má určení těchto vztahů pro země hospodářsky málo vyvinuté3, které jsou na nízkém stupni hospodářského vývoje.

904

Maximální populace1 n. populační maximum1 je dána počtem obyvatelstva, které může na určitém území (301-2) žít při existujících zdrojích (901-1), určité minimální životní úrovni (902-6) a způsobu rozdělování statků, odpovídajícímu hospodářsko-spole-čenskému řádu společnosti. Opakem je minimální populace2 n. populační minimum2, která ještě připouští normální zdravou reprodukci obyvatelstva (populační skupiny) na určitém území, tj. umožňuje přežití skupiny3.

905

Termínem populační tlak1 se označuje vztah počtu obyvatelstva k jeho zdrojům (901-1) obživy. Velikost populačního tlaku se posuzuje podle toho, jak je počet obyvatelstva blízko nebo daleko od maximální populace (904-1). Podle malthusiánské populační teorie2 obyvatelstvo vykonává neustále tlak na prostředky obživy3 n. úživné prostředky3 tím, že neustále směřuje ke svému maximu (vzhledem k životním prostředkům, kterými disponuje). Každá změna objemu prostředků obživy vyvolává populační růst (701-1), který trvá, dokud není dosaženo populační rovnováhy4, kdy životní úroveň (902-6) dosáhne fysiologiekého existenčního minima5, tj. stupně, který ještě stačí k zachování života. Udržení rovnováhy se podle těchto teorií uskutečňuje zábranami růstu obyvatelstva (701). Malthus rozděluje tyto zábrany do dvou skupin: v jedné skupině jsou represivní zábrany6, které působí ničivě zvyšujíce úmrtnost (401-1); počítá se sem hladomor, epidemie a války. Ve druhé skupině jsou preventivní zábrany7, brzdící přirozený přírůstek obyvatelstva snižováním porodnosti (601-1). Jedinou preventivní zábranou, kterou Malthus připouštěl, byla morální zdrženlivost8, které se jednotlivci podrobují prodlužováním celibátu9 a pohlavní abstinencí (624-4).

906

Pod označením malthusiánství1 n. malthusianismus1 v původním smyslu myslíme společenskou teorii založenou na demografické teorii Malthusově (905-2), která doporučuje nahrazení represivních zábran (905-6) zábranami preventivními (905-7), aby byl omezen populační růst. V širším smyslu je označení malthusianismus synonymem termínu neomalthusianismus2 n. neomalthusiánství2, který se odchyluje od původního učení R. Malthuse zejména propagací antikoncepčních prostředků (624-1), potratů (604-2) a v určitých případech i sterilisace (621-2), ať již k omezení populačního růstu nebo k cílům jiným (hedonismus aj.).

1, 2 Zastáncům malthusiánského učení říkáme malthusiánci a obdobně pak neomalthusiánci. V širším smyslu malthusiánstvím nebo neomalthusiánstvím myslíme každou doktrínu, která se staví proti početnímu růstu obyvatelstva.

907

Termínem demografická revoluce1 se rozumí změny ve způsobu reprodukce obyvatelstva zejména v posledních dvou stoletích, které jsou charakterisovány ve srovnání se starší dobou zejména významným snížením úmrtnosti (401-1) a porodnosti (601-1). Tento demografický proces je nutno vidět ve vzájemném vztahu se změnami hospodářskými a společenskými. Typický pro demografickou revoluci je také ve srovnání s minulostí i budoucností určitý větší přechodný růst2 počtu obyvatelstva. V této souvislosti věnují ekonomové velkou pozornost zejména změnám v produktivitě3.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93