Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

91: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík 1965)
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''91'''-->
 
<!--'''91'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
{{Unmodified edition I}}
+
{{Unmodified edition II}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
Řádka 10: Řádka 10:
 
=== 910 ===
 
=== 910 ===
  
{{TextTerm|Eugenika|1|910}} je obor, který si klade za cíl objevení metod k zlepšení kvality populace, zejména ovlivňováním {{TextTerm|dědičnosti|2|910|IndexEntry=dědičnost}}, tj. přenášení vlastností z žijících osob na jejich děti. Toto přenášení se uskutečňuje pomocí {{TextTerm|genů|3|910|IndexEntry=gen}}, které děti dědí od svých rodičů. Věda o přenášení genů a vlastností, jichž jsou nositeli, se nazývá {{TextTerm|genetika|4|910}} ({{RefNumber|10|3|4}}).
+
{{TextTerm|Eugenika|1|910}} je vědní disciplína, která studuje kvalitu {{NonRefTerm|populace}} a věnuje pozornost zejména roli {{TextTerm|dědičnosti|2|910|IndexEntry=dědičnost}} n. předávání {{TextTerm|dědičných znaků|3|910|IndexEntry=dědičný znak|OtherIndexEntry=znak dědičný}}, jako jsou např. barva očí, z jedné {{NonRefTerm|generace}} na druhou. {{TextTerm|Získané znaky|4|910|IndexEntry=získaný znak|OtherIndexEntry=znak získaný}} nejsou takto předávány. {{TextTerm|Letální znaky|5|910|IndexEntry=letální znak}} obvykle způsobují časné úmrtí {{NonRefTerm|plodu}}.
{{Note|3| {{NoteTerm|gen}}, podst. m. — {{NoteTerm|genetika}}, podst. ž. }}
 
  
 
=== 911 ===
 
=== 911 ===
  
Někdy se odlišují {{TextTerm|dědičné vlastnosti|1|911|IndexEntry=dědičná vlastnost}}, tj. takové, které jsou přenášeny děděním (viz {{RefNumber|91|0|2}}), od {{TextTerm|vlastností získaných|2|911|IndexEntry=vlastnost. získaná ...}}, které se nedědí. Dnes se soudí, že mezi těmito dvěma druhy vlastností neexistuje přesné dělítko, neboť většina {{TextTerm|fenotypických|3|911|IndexEntry=fenotypický}} vlastností, tj. pozorovaných vlastností, vyplývá ze vzájemného působení {{TextTerm|genotypickýeh|4|911|IndexEntry=genotypický}} vlastností přenášených {{NonRefTerm|geny}} ({{RefNumber|91|0|3}}) a působení prostředí. Některé geny označujeme jako {{TextTerm|dominantní|5|911}}, jsou to takové, jejichž vlastnosti se projevují u všech jejich nositelů na rozdíl od vlastností {{TextTerm|recesivníeh|6|911|IndexEntry=recesivní}}, které se vždy neprojeví. {{TextTerm|Letální činitelé|7|911|IndexEntry=letální činitel|OtherIndexEntry=činitel. letální ...}} jsou takové, které působí předčasnou úmrtnost {{NonRefTerm|plodu}} ({{RefNumber|60|2|6}}) zpravidla před jeho zralostí (viz {{RefNumber|60|5|1}}). {{NonRefTerm|Geny}} jsou schopny rychlých změn, tj. {{TextTerm|mutací|8|911|IndexEntry=mutace}}, které se uskutečňují náhodně. {{TextTerm|Panmixie|9|911}} n. {{NonRefTerm|uzavírání svazků}} ({{RefNumber|50|1|3}}) nezávisle na příslušnosti k určité {{NonRefTerm|populační skupině}} (viz {{RefNumber|50|6|4}}) má za následek rovnoměrné rozšíření genů v {{NonRefTerm|populaci}} ({{RefNumber|10|1|3}}) a modifikuje výskyt vlastností spojených s recesivními geny potlačováním {{NonRefTerm|isolátů}} ({{RefNumber|50|6|2}}).
+
Předávání {{NonRefTerm|dědičných znaků}} probíhá prostřednictvím {{TextTerm|genů|1|911|IndexEntry=gen}}, které jsou předávány {{NonRefTerm|dětem}} od jejich {{NonRefTerm|rodičů}}. {{TextTerm|Genetika|2|911}} je vědecká disciplína, která se zabývá předáváním a působením {{NonRefTerm|dědičných znaků}}. {{NonRefTerm|Geny}} jsou neseny {{TextTerm|chromozómy|3|911|IndexEntry=chromozóm}}, které tvoří dlouhá vlákna DNA (deoxyribonukleové kyseliny) umístěná v jádru buňky. Umístění {{NonRefTerm|genu}} na chromozómu se označuje jako jeho {{TextTerm|lokus|4|911}}. {{NonRefTerm|Geny}} za-ujímající stejný {{NonRefTerm|lokus}} ovlivňují stejné vlastnosti, ačkoli to mohou činit různými způsoby, které odpovídají rozdílným {{TextTerm|alelám|5|911|IndexEntry=alela}} {{NonRefTerm|genu}} v daném {{NonRefTerm|lokusu}}. Nová buňka vytvořená svazkem dvou sexuálních buněk n. {{TextTerm|gamet|6|911|IndexEntry=gameta}} v procesu početí (62-1) se nazývá {{TextTerm|zygota|7|911}}.
 +
{{Note|1| Souhrn všech {{NonRefTerm|genů}}, který nese jedinec, se nazývá jeho genetická výbava.}}
  
 
=== 912 ===
 
=== 912 ===
  
{{TextTerm|Positivní engenika|1|912|IndexEntry=positivní eugenika|OtherIndexEntry=eugenika. positivní ...}} (viz {{RefNumber|91|0|1}}) usiluje zlepšit kvalitu populace podporou množení jedinců schopných přenášet na své potomky vlastnosti označené jako výhodné pro druh. {{TextTerm|Negativní engenika|2|912|IndexEntry=negativní eugenika|OtherIndexEntry=eugenika. negativní ...}} se naopak snaží zlepšení kvality populace dosáhnout omezením rozmnožování těch jedinců, kteří by mohli přenášet na své potomstvo vlastnosti označené jako nežádoucí. Takovým vlastnostem říkáme {{TextTerm|dědičné vady|3|912|IndexEntry=dědičná vada|OtherIndexEntry=vada. dědičná ...}}. V některých zemích je zavedena {{TextTerm|eugenická steriiisaee|4|912|IndexEntry=eugenická sterilisace|OtherIndexEntry=sterilisace. eugenická ...}} (viz {{RefNumber|62|1|2}}), povinná nebo dobrovolná u těch jednotlivců, kteří jsou nositeli těchto vad. Eugenické cíle sleduje také vydávání {{TextTerm|predsňatkového vysvědčení|5|912|IndexEntry=předsňatkové vysvědčení}}, které má zpravidla z lékařského hlediska vyjádřit vhodnost budoucího {{NonRefTerm|sňatku}} ({{RefNumber|50|1|4}}) vzhledem k potomstvu předpokládaného {{NonRefTerm|svazku}} ({{RefNumber|50|1|3}}) a případně působit na odvrácení {{TextTerm|dysgenickýeh svazků|6|912|IndexEntry=dysgenický svazek|OtherIndexEntry=svazek. dysgenický ...}}, jejichž potomstvo by mohlo být zatíženo vadami,
+
Uspořádaný pár {{NonRefTerm|genů}} jedné osoby na stejném {{NonRefTerm|lokusu}} se označuje jako její {{TextTerm|genotyp|1|912}}; ten může být {{TextTerm|homozygótní|2|912}}, když {{NonRefTerm|alely}} jsou na daném {{NonRefTerm|lokusu}} totožné, a {{TextTerm|heterozygótní|3|912}} v opačném případě. {{TextTerm|Fenotyp|4|912}} sestává zpozorovaných vlastností určených {{NonRefTerm|genotypem}} a prostředím. Jestliže {{NonRefTerm|heterozygótní}} jedinec (AA’) nemůže být odlišen od {{NonRefTerm|homozygótního}} jedince (AA), potom {{NonRefTerm|alelu}} A označíme za {{TextTerm|dominantní|5|912}} nad {{NonRefTerm|alelou}} A’ a A’ označíme za {{TextTerm|recesivní|6|912}}. {{NonRefTerm|Geny}} se rychle a zjevně náhodně proměňují; označuje se to jako jejich {{TextTerm|mutace|7|912}}. {{TextTerm|Panmixie|8|912}} n. {{TextTerm|náhodný výběr partnerů|8|912|2|OtherIndexEntry=partner, náhodný výběr}} zajišťuje neměnnost {{NonRefTerm|genotypového}} složení {{NonRefTerm|populace}}.
 +
 
 +
=== 913 ===
 +
 
 +
V eugenické politice se často rozlišuje {{TextTerm|pozitivní eugenika|1|913|OtherIndexEntry=eugenika, pozitivní}}, která si klade za cíl zvýšit počet {{NonRefTerm|osob}} s požadovanými vlastnostmi, od {{TextTerm|negativní eugeniky|2|913|IndexEntry=negativní eugenika|OtherIndexEntry=eugenika, negativní}}, která se snaží omezit {{NonRefTerm|reprodukci osob}}, o kterých se předpokládá, že přenášejí nežádoucí znaky n. {{TextTerm|dědičné vady|3|913|IndexEntry=dědičná vada|OtherIndexEntry=vada dědičná}}. Velká pozornost byla věnována diskuzi o {{TextTerm|eugenické sterilizaci|4|913|IndexEntry=eugenická sterilizace|OtherIndexEntry=sterilizace, eugenická}}, tj. {{NonRefTerm|sterilizaci osob}}, které mohou přenášet nežádoucí znaky na {{NonRefTerm|své potomstvo}}. Námitky proti této metodě byly založeny na morálním základě a také na malé efektivnosti snižování četnosti {{NonRefTerm|recesivních genů}} ({{RefNumber|91|2|6}}). Mezi doporučenými prostředky se doporučují {{TextTerm|předmanželská vyšetření|5|913|IndexEntry=předmanželské vyšetření|OtherIndexEntry=vyšetření předmanželské}}, která mohou budoucím {{NonRefTerm|manželským párům}} poskytnout informace o pravděpodobném genetickém poškození jejich {{NonRefTerm|potomků}}. Budoucí partneři mohou tak být varováni před uzavřením {{TextTerm|dysgenického sňatku|6|913|IndexEntry=dysgenický sňatek|OtherIndexEntry=sňatek, dysgenický}}, ze kterého mohou početím vzniknout poškození {{NonRefTerm|potomci}}
 +
 
 +
=== 914 ===
 +
 
 +
Pravděpodobnost, že jedinec v {{NonRefTerm|reprodukčním věku}} bude mít určitý počet {{NonRefTerm|potomků}}, kteří také dosáhnou {{NonRefTerm|reprodukčního věku}}, může záviset na jeho {{NonRefTerm|genotypu}} ({{RefNumber|91|2|1}}). Tato diferenční {{NonRefTerm|reprodukce}} se označuje jako {{TextTerm|selekce|1|914}}. {{TextTerm|Selektivní hodnota|2|914|OtherIndexEntry=hodnota, selektivní}} n. {{TextTerm|adaptivní hodnota|2|914|2|OtherIndexEntry=hodnota, adaptivní}} {{NonRefTerm|genotypu}} je relativní počet {{NonRefTerm|dětí}} jednotlivců s daným {{NonRefTerm|genotypem}}, které se dožijí {{NonRefTerm|reprodukčního věku}}. {{TextTerm|Střední selektivní hodnota|3|914|OtherIndexEntry=selektivní hodnota, střední}} n. {{TextTerm|střední adaptivní hodnota|3|914|2|OtherIndexEntry=adaptivní hodnota, střední}} se rovná průměru {{NonRefTerm|selektivních hodnot genotypů}} jeho členů. {{TextTerm|Genetická zátěž|4|914|OtherIndexEntry=zátěž genetická}} populace je relativní pokles {{NonRefTerm|střední adaptivní hodnoty}} vyplývající z přítomnosti odlišných {{NonRefTerm|genotypů}} s rozličnými {{NonRefTerm|selektivními hodnotami}}. Náhodné kolísám četnosti, se kterou se nachází určitý {{NonRefTerm|gen}} v různých {{NonRefTerm|generacích}} dané {{NonRefTerm|populace}}, se označuje jako {{TextTerm|genetický posun|5|914|OtherIndexEntry=posun genetický}}. {{TextTerm|Genová struktura|6|914|OtherIndexEntry=struktura genová}} {{NonRefTerm|populace}} odpovídá rozložení četností různých {{NonRefTerm|alel}} ({{RefNumber|91|1|5}}) na daném lokusu ({{RefNumber|91|1|4}}) mezi členy {{NonRefTerm|populace}}. {{TextTerm|Genotypová struktura|7|914|OtherIndexEntry=struktura genotypová}} {{NonRefTerm|populace}} vystihuje rozložení různých {{NonRefTerm|genotypů}} na tomtéž {{NonRefTerm|lokusu}}.
 +
 
 +
=== 915 ===
 +
 
 +
V případě jedince, jehož {{NonRefTerm|rodiče}} mají společného {{NonRefTerm|předka}}, dva {{NonRefTerm|geny}} jsou označeny jako {{TextTerm|identické geny|1|915|OtherIndexEntry=geny identické}} podle původu, jestliže oba měl tentýž {{NonRefTerm|předek}} a nacházejí se na tomtéž {{NonRefTerm|lokusu}}. Pravděpodobnost, že náhodně vybraný {{NonRefTerm|jedinec}} v {{NonRefTerm|populaci}} je nositelem dvou {{NonRefTerm|identických genů}} podle původu, se označuje jako {{TextTerm|ukazatel polarevnosti|2|915|IndexEntry=ukazatel pokrevnosti|OtherIndexEntry=pokrevnost, ukazatel}} {{NonRefTerm|populace}}. {{TextTerm|Ukazatel příbuznosti|3|915|OtherIndexEntry=příbuznost, ukazatel}} {{NonRefTerm|populace}} je pravděpodobnost, že dva náhodně vybraní jedinci mají tytéž {{NonRefTerm|geny}} podle původu na tomtéž {{NonRefTerm|lokusu}}.
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Aktuální verze z 16. 2. 2010, 12:52


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

91

910

Eugenika1 je vědní disciplína, která studuje kvalitu populace a věnuje pozornost zejména roli dědičnosti2 n. předávání dědičných znaků3, jako jsou např. barva očí, z jedné generace na druhou. Získané znaky4 nejsou takto předávány. Letální znaky5 obvykle způsobují časné úmrtí plodu.

911

Předávání dědičných znaků probíhá prostřednictvím genů1, které jsou předávány dětem od jejich rodičů. Genetika2 je vědecká disciplína, která se zabývá předáváním a působením dědičných znaků. Geny jsou neseny chromozómy3, které tvoří dlouhá vlákna DNA (deoxyribonukleové kyseliny) umístěná v jádru buňky. Umístění genu na chromozómu se označuje jako jeho lokus4. Geny za-ujímající stejný lokus ovlivňují stejné vlastnosti, ačkoli to mohou činit různými způsoby, které odpovídají rozdílným alelám5 genu v daném lokusu. Nová buňka vytvořená svazkem dvou sexuálních buněk n. gamet6 v procesu početí (62-1) se nazývá zygota7.

  • 1. Souhrn všech genů, který nese jedinec, se nazývá jeho genetická výbava.

912

Uspořádaný pár genů jedné osoby na stejném lokusu se označuje jako její genotyp1; ten může být homozygótní2, když alely jsou na daném lokusu totožné, a heterozygótní3 v opačném případě. Fenotyp4 sestává zpozorovaných vlastností určených genotypem a prostředím. Jestliže heterozygótní jedinec (AA’) nemůže být odlišen od homozygótního jedince (AA), potom alelu A označíme za dominantní5 nad alelou A’ a A’ označíme za recesivní6. Geny se rychle a zjevně náhodně proměňují; označuje se to jako jejich mutace7. Panmixie8 n. náhodný výběr partnerů8 zajišťuje neměnnost genotypového složení populace.

913

V eugenické politice se často rozlišuje pozitivní eugenika1, která si klade za cíl zvýšit počet osob s požadovanými vlastnostmi, od negativní eugeniky2, která se snaží omezit reprodukci osob, o kterých se předpokládá, že přenášejí nežádoucí znaky n. dědičné vady3. Velká pozornost byla věnována diskuzi o eugenické sterilizaci4, tj. sterilizaci osob, které mohou přenášet nežádoucí znaky na své potomstvo. Námitky proti této metodě byly založeny na morálním základě a také na malé efektivnosti snižování četnosti recesivních genů (912-6). Mezi doporučenými prostředky se doporučují předmanželská vyšetření5, která mohou budoucím manželským párům poskytnout informace o pravděpodobném genetickém poškození jejich potomků. Budoucí partneři mohou tak být varováni před uzavřením dysgenického sňatku6, ze kterého mohou početím vzniknout poškození potomci

914

Pravděpodobnost, že jedinec v reprodukčním věku bude mít určitý počet potomků, kteří také dosáhnou reprodukčního věku, může záviset na jeho genotypu (912-1). Tato diferenční reprodukce se označuje jako selekce1. Selektivní hodnota2 n. adaptivní hodnota2 genotypu je relativní počet dětí jednotlivců s daným genotypem, které se dožijí reprodukčního věku. Střední selektivní hodnota3 n. střední adaptivní hodnota3 se rovná průměru selektivních hodnot genotypů jeho členů. Genetická zátěž4 populace je relativní pokles střední adaptivní hodnoty vyplývající z přítomnosti odlišných genotypů s rozličnými selektivními hodnotami. Náhodné kolísám četnosti, se kterou se nachází určitý gen v různých generacích dané populace, se označuje jako genetický posun5. Genová struktura6 populace odpovídá rozložení četností různých alel (911-5) na daném lokusu (911-4) mezi členy populace. Genotypová struktura7 populace vystihuje rozložení různých genotypů na tomtéž lokusu.

915

V případě jedince, jehož rodiče mají společného předka, dva geny jsou označeny jako identické geny1 podle původu, jestliže oba měl tentýž předek a nacházejí se na tomtéž lokusu. Pravděpodobnost, že náhodně vybraný jedinec v populaci je nositelem dvou identických genů podle původu, se označuje jako ukazatel polarevnosti2 populace. Ukazatel příbuznosti3 populace je pravděpodobnost, že dva náhodně vybraní jedinci mají tytéž geny podle původu na tomtéž lokusu.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93