Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

Vnitrostátní migrace

Z Demopædia
Verze z 4. 2. 2010, 23:32, kterou vytvořil NBBot (diskuse | příspěvky) (Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání
Vnitrostátní migrace  


Migrace se sleduje zpravidla podle řádu územních jednotek. Pokud dochází k územním pohybům v rámci jednoho svrchovaného státu (305-3), tj. místo vystěhování (801-4) a místo přistěhování (801-5) leží uvnitř hranic státu, mluvíme o vnitrostátní migraci1 n. vnitřní migraci1 n. vnitrostátním stěhování1. Stěhování za hranice státu se nazývá zahraniční migrace2 n. mezinárodní migrace2, někdy se používá i termín externí n. vnější migrace3. Přesto, že se obvykle tyto ter. používají jako syn., nejsou ve všech případech rovnocenné, neboť za vnější migraci se může považovat stěhování za hranice jakékoli vymezené oblasti. Zahraniční migrace se z hlediska cílové země a země původu dělí na imigraci4 a emigraci5. Stěhování v rámci nejnižších administrativních jednotek, tj. obvykle obcí, se do statistiky migrace nezahrnuje a je označováno jako rezidenční mobilita6 n. místní stěhování6. Migrační proud9 je soubor migrujících osob, které mají stejné místo vystěhování i přistěhování. Početnější proudy mezi územními jednotkami vyššího řádu, např. kraji, se nazývají hlavní migrační proudy10.

  • 1. V případě států s více či méně autonomními oblastmi může být rozlišení migrace na vnitřní a mezinárodní obtížné a nepřesné.
  • 2. Pouhé pravidelné dojíždění za prací přes hranice státu se označuje jako příhraniční pracovní migrace a nelze ho ztotožňovat s mezinárodní migrací. Takovéto dojíždění se u nás někdy nazývá pendlování a dojíždějící jsou pak pendleři.
  • 6. V tom případě se mluví o změně adresy v obci.


More...