Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

11

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

11

110

Hlavní statistická jednotka 1 používaná v demografii je jedinec 2 n. osoba 2. Statistickými jednotkami mohou být také demografické jevy n. události nebo lidské kolektivy jako je např. domácnost 3; jejich vymezení se v různých zemích liší. Jde o sociální resp. ekonomickou jednotku sestávající z osob, které žijí v jednom bytě a zpravidla též společně hospodaří. Můžeme rozeznávat soukromé domácnosti 4, které odpovídají původnímu pojetí, a ústavní domácnosti 5, tvořené osobami, žijícími společně v určitém zařízení nobo ústavu. Jedinec žijící samostatně tvoří jednočlennou domácnost 6 bez ohledu na to, zda jde o osaměle žijící osobu nebo o osobu bydlící společně v jednom bytě s dalšími osobami, ale samostatně hospodařící. Ter. podnájemník 7 označuje osobu, která dostává za úplatu také stravu a liší se od ubytované osoby 8, která si pronajala pouze ubytování, např. místnost nebo dokonce jen lůžko, a může nebo nemusí být zahrnuta do domácnosti, u které bvdlí,

  • 2. Podobně se dříve používalo i ter. duse n. hlava.
  • 3. Podobně jako se dnes sčítají domácnosti, sčítaly se někde dříve krby.
  • 4. Soukromá domácnost n. neústavní domácnost při sčítám lidu je nejčastěji tzv. censová domácnost; vychází-li ze vztahu rodičů a dětí, jedná se o domácnost rodinnou.
  • 6. Jednočlenná domácnost se nazývá také domácnost jednotlivce.
  • 7. , 8 V č. ter. se nerozeznávají různé druhy podnájemníků. V některých jazycích existuje však i více ter. pro jejich různé druhy. Ubytovaná osoba bez stravy je v angl., kanadské fř. a šp. označována zvláštním ter. jako osoba, která si pronajala pouze zařízenou místnost. Podnájemník se v pojetí č. demografie považuje za samostatnou domácnost.

111

Jestliže soukromá domácnost (110-4) sestává z více osob, bývají nazývány členy domácnosti 1 a jedna z nich, zapsaná na prvním místě, bývala označována podle starší ter. jako přednosta domácnosti 2; zpravidla není stanoveno, jak má být určena a v našich sčítáních je to většinou v úplné rodině manžel n. druh, v neúplné rodině rodič, v ostatních případech ta osoba, která je zapsána na prvním místě. Nejčastěji to bude majitel bytu (komu byt právně náleží) nebo osoba s nejvyšším příjmem v domácnosti, tj. hlavní živitel 3. Ve většině sčítání se zjišťuje též vztah 4 jednotlivých členů domácnosti k jejímu přednostovi. To umožňuje rozlišit jednotlivé části složené domácnosti 5, jejíž členové nepatří do jedné biologické rodiny (113-1). Složená domácnost může být rozdělena do několika jader 6, z nichž jedno je hlavní jádro 7 a ostatní pak jádra vedlejší 8. Uvedená jádra obvykle představují rodiny (112-1). Rodina, do níž patří přednosta domácnosti, se označuje jako hlavní rodina 9. Ostatní rodiny se označují jako vedlejší rodiny 10*. Velikost domácnosti 11 je dána počtem osob, které do ní patří.

  • 2. V č. sčítání se užívá ter, uživatel bytu; je to osoba, k níž jsou vyjádřeny vztahy ostatních osob v domácnosti; ter. uživatel bytu není však rovnocenný ter. přednosta domácnosti n. hlava domácností. V angl. ter. se setkáme s ter. headship, který by mohl být přeložen jako přednostenství nebo ter. míra přednostenství (angl. headship ratio), což je podíl přednostů domácnosti ze skupin obyvatelstva rozděleného podle pohlaví, věku a ev.dalších znaků.
  • 3. Hlavní živitel je osoba, představující největší přínos pro hospodářem domácnosti.
  • 6. Jádro ve smyslu manželský pár nebo jeden rodič s dítětem resp. s dětmi.
  • 7. Ve smyslu hlavní jádro domácnosti resp. hlavní rodinná domácnost.
  • 8. Ve smyslu vedlejší jádro n. část domácnosti.
  • 10. V č. demografické ter. se člení censové domácnosti na úplné rodinné (manželský pár či vztah druha a družky, s dětmi nebo bez dětí), neúplné rodinné (jeden z rodičů s dítětem nebo dětmi), vícečlenné nerodinné a domácnosti jednotlivců (buď žijící samostatně nebo bydlící společně, ale samostatné hospodařící).

112

Rodina 1 musí být zřetelně odlišena od domácnosti (110-3). Vzniká ze vztahů v průběhu demografické reprodukce, zejména kdy tyto vztahy jsou založeny sociálně zákonem nebo obyčejem, jako je např. sňatek, adopce apod. Ve společnostech evropského typu vzniká základní rodinný vztah sňatkem (501-4) mezi manžely na jedné straně a rodičovstvím (114-3) na straně druhé, mezi rodiči 2 - otcem 3, matkou 4 a jejich dětmi 5, syny 6 a dcerami 7.

  • 1. Rodinou (etymologicky) je manželský pár s dětmi, ve statistické praxi pokládáme za rodinu i pouhý manželský pár, tzv. bezdětnou rodinu, který ještě nemá dítě nebo už nemá děti, protože se odstěhovaly nebo zemřely, ev. nikdy děti neměl a mít nebude. V demografickém pojetí se za rodinu považuje zpravidla také nesezdané soužití n. faktické manželství (503-3), tj. vztah druha a družky.
  • 2. Výrazu rodiče používáme obvykle vmn, č. Jen v odborné (např. právní) ter. a též y jiných jazycích se používá ter. rodič.

113

Rodiče a jejich děti tvoří biologickou rodinu 1. Podle jejich vzájemných vztahů děti jednoho páru označujeme jako bratry 2 nebo sestry 3, souhrnně pak jako sourozence 4. V případě, že sourozenci mají pouze jednoho rodiče společného, mluvíme o nevlastních bratrech 5 resp. o nevlastních sestrách 6.

  • 1. Biologická rodina je někdy chápána ve smyslu úzká rodina, ev. jako rodinné jádro; vždy se jedná o dvougenerační rodinu.
  • 2. Bratr může označovat též nevlastního bratra, zejména v právní ter. V případě nutného přesného vyjádření lze hovořit o plnorodném bratru resp. o polorodném bratru, kde je společný pouze otec resp. společná pouze matka.
  • 3. V podobném smyslu lze hovořit o plnorodné resp. polorodné sestře nebo sourozencích. Výraz polorodný je přesnější než nevlastní, nevlastní bratr má podstatou zcela jiný význam než nevlastní otec.
  • 5. Nevlastní bratr resp. nevlastní sestra vzniká sňatkem rozvedeného nebo ovdovělého partnera s dětmi.
  • 7. Opakem úzké rodiny je rodina rozšířená, která se skládá z hlavní rodiny (111-9) a jedné nebo několika vedlejších rodin (111-10*). Jako syn. je možno použít též ter. rodina složená n. spojená.
  • 8. Rodina může být rozšířena vertikálně, potom hovoříme o třígenerační rodině (prarodiče, rodiče a děti) resp. o vícegenerační rodině.
  • 9. V jiném smyslu může být rodina rozšířena horizontálně a pak je syn. složené rodiny.
  • 10. Některé vícegenerační rodiny se mohou vytvářet v souhlase s dědickým právem, např. kdy z generace dětí zůstává v rodině pouze dědic; takové rodiny mohou mít v jiných jazycích samostatné ter.

114

Osoby, mezi nimiž existuje takový vztah, že jedna je potomkem 1 a druhá jeho předkem 2 resp. mají společného předka, jsou pokrevně příbuzné 3 a je mezi nimi příbuzenství 3. Stupeň příbuzenství 4 se zpravidla počítá podle kroků, kolik je zapotřebí, než dojdeme ke společnému předkovi; existují však též jiné způsoby pro jeho určení. Vztah dětí k jejich rodičům je základem uvedeného kroku a nazývá se filiac 5, která je opakem vztahu rodičů 6, resp. matky a otce k jejich potomstvu 7; potomci mohou být děti jednoho manželského páru, ale též jejich vnuci, pravnuci atd. Příbuzenství ve vlastním smyslu je vztahem pokrevnosti, zpravidla jím však myslíme i švagrovství 8, které vzniká sňatkem mezi příbuznými jednoho manžela a druhým manželem. Oba typy příbuzenství je nutno rozlišovat.

  • 1. V odb. jazyku se potomek označuje jako descendent, v tom smyslu mluvíme o příbuzenství v linii sestupné n. descendenční, tj. o osobách, které mají stejný rodinný původ.
  • 2. V odb. jazyce se předek označuje jako ascedent a podobně lze hovořit o příbuzenství v linii vzestupné n. ascendenční.
  • 5. Pokud je filiace vztahem synů k rodičům, můžeme ji nazvat synovstvím.
  • 6. Vztah rodičů k dětem můžeme označit jako rodičovství, pokud jde o vztah otců k dětem jako otcovství resp. matek k dětem jako mateřství.

115

Rodina (112-1) jako jednotka demografického studia představuje část nebo celou domácnost (110-3), její vymezení se v různých zemích liší. Pro účely statistického sledování je důležitá statistická rodina 1, která sestává ze všech členů domácnosti, kteří jsou nějakým způsobem příbuzní. Statistická rodina nemůže být širší než domácnost, ale domácnost může zahrnovat více než jednu rodinuN některých zemích je definice statistické rodiny založena na biologické rodině (113-1), v jiných na jádru rodiny 2 sestávajícím buď z bezdětného manželského páru, manželského páru s dětmi, které jsou dosud svobodné resp. bezdětné nebo z jednoho z rodičů se svobodnými resp. bezdětnými dětmi.

  • 1. Statistická rodina se nejčastěji uplatňuje při sčítání lidu a proto se jako syn. používá též ter. censová rodina.
  • 2. Ve Velké Británii např. základní rodinná jednotka sestává z rodičů a jejich dětí, sourozenců rodičů a předků.
  • 4. Ter. neúplná rodina označujeme rodinu, kde jeden z rodičů chybí, ať již z důvodů úmrtí, rozvodu, opuštění rodiny nebo jde-li o svobodnou matku.
  • 5. Někdy může být samostatným ter. označen manželský pár, např. v něm., od kterého se již děti trvale odstěhovaly.

116

V demografii ter. generace 1 má přesný význam a označuje nejčastěji soubor osob narozených v určitém časovém období; jestliže toto období není přímo vymezeno, považuje se za ně zpravidla kalendářní rok. Zobecněním pojmu generace přijdeme k ter. kohorta 2; označujeme jím soubor osob, které prožily určitou událost ve stejném časovém období. V demografii podobně jako v genealogii (215-12) označuje ter. generace 3 také potomstvo (114-7) osob, které jsou samy generací ve smyslu ter. 116-1. Tak např. o dětech imigrantů mluvíme někdy jako o druhé generaci. Někdy uvažujeme descendentní linii odděleně pro obě pohlaví a poté hovoříme o mužské generaci 4 n. obdobně o ženské generaci 5, máme-li na mysli syny generace otců resp. dcery generace matek; tohoto rozlišení užíváme zejména pro výpočet průměrné délky generace (713-1).

  • 1. Generace narozených v jednom roce se často označuje jako ročník.
  • 2. Kohorta branců, kteří jsou povinni zúčastnit se odvodu v jednom roce, se označuje také jako odvodní ročník Málo početné ročníky v tomto smyslu pocházejí z početně slabých generací na rozdíl od početně silných ročníků.
  • 4. Jedná-li se o generaci otců, hovoříme v této souvislosti o otcovské generaci.
  • 5. Podobně hovoříme o mateřské generaci, máme-li na mysli generaci matek.
  • 6. Ter. generace v druhém smyslu slova (116-3) se užívá v různých spojeních. Tak se hovoří o mladé generaci nebo o dorůstající generaci.
  • 7. V jiném smyslu se hovoří o střední generaci.
  • 8. Setkáme se též ster. stará generace, starší generace n. generace starších lidí n. generace seniorů,
  • 9. Potomci imigrantů, kteří se narodili již v dané zemi, jsou často označováni jako druhá generace.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93