Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

14

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

14

140

Nejčastěji používaným průměrem1 v demografii je průměr aritmetický2, který je definován jako součet řady absolutních hodnot dělený jejich počtem. Není-li průměr blíže specifikován, jedná se vždy o průměr aritmetický. Jestliže všechny hodnoty jsou kladné, je možno použít též geometrického průměru3, který je vypočten jako n-tá odmocnina z násobku n hodnot. Váženým průměrem4 nazýváme průměr>; kdy každému jevu přisoudíme určitou váhu5, která je zpravidla úměrná jeho výskytu. Vedle různých průměrů používá se v demografii také jiných středních hodnot, které někdy nazýváme střední hodnoty v užším slova smyslu; patří mezi ně medián6, který rozděluje uspořádanou sérii7 hodnot podle velikosti na dvě poloviny n. je to hodnota právě prostřední, a modus8, který je v souboru nejčastěji pozorovanou hodnotou.

  • 1. Střední hodnoty mají v české ter. širší vymezení než průměry. Střed nemusí být průměrem; tak např. aritmetický střed je definován odlišně od aritmetického průměru^ v angl. a šp. však mohou být oba ter. též syn. V demografii se používá dvou typů středních hodnot. První vycházejí z dat reálné populace a mohou být poznamenány aktuální věkovou strukturou, druhé se vypočítávají z modelových tabulkových populací s hypotetickým věkovým složením, např. průměrný věk při prvním sňatku, modus počtu zemřelých.
  • 5. U skupinového rozložení četností jsou vahami právě tyto skupinové četnosti.
  • 6. Aplikací mediánu na rozmístění jevů na území dostaneme geografický medián.
  • 7. Medián rozděluje nejen uspořádanou sérii n. řadu, ale i jakékoli uskupení na dvě stejné poloviny; sérii může tvořit např. řada pozorování.
  • 8. Modus je v daném uskupení hodnotou nejčetnější n. je to hodnota, okolo které je největší hustota.

141

Kromě středních hodnot (140-1), charakterizujících velikost prvků v souboru, je důležité poznat také jejich měnlivost1, tj. jak se liší vzájemně nebo vzhledem k nějaké střední hodnotě. Ukazatele měnlivosti3 jsou založeny na odchylkách2 jednotlivých hodnot proměnných veličin mezi sebou nebo k nějaké střední hodnotě. Nejjednodušší charakteristikou měnlivosti je variační rozpětí4, což je rozdíl mezi největší a nejmenší pozorovanou hodnotou řady (140-7). Kvartilové rozpětí5 je definováno jako rozdíl mezi horním a dolním kvartilem (142-2); vymezuje střední polovinu hodnot řady. Jinou charakteristikou měnlivosti je pak kvartilová odchylka6, která je polovinou kvartilového rozpětí. Průměrná odchylka7 je aritmetickým průměrem (140-2) absolutních odchylek jednotlivých hodnot souboru od zvolené střední hodnoty. Nejpoužívanější mírou měnlivosti je průměrná čtvercová odchylka8 n. rozptyl8, vypočtený jako aritmetický průměr čtverců odchylek jednotlivých hodnot od aritmetického průměru a jeho druhá odmocnina, která se označuje jako směrodatná odchylka9.

  • 1. Syn. je variabilita.
  • 3. Ve stejném smyslu je možno hovořit o charakteristikách variability.
  • 6. Ve smyslu svého vymezení nazývá se kvartilová odchylka také polovinou kvartilového rozpětí.
  • 7. V č. nepoužíváme angl. ter. střední odchylka.
  • 8. Syn. je variance.
  • 9. V č. se používá též ter. standardní odchylka.

142

V řadě uspořádaných hodnot podle velikosti je možno stanovit takové veličiny, které oddělují určitou jejich část; nazýváme je kvantily1. Nejpoužívanější mezi nimi je medián (140-6), dále sem patří kvartily2, které spolu s mediánem rozdělují řadu na čtyři početně stejně velké části, decily3, rozdělující řadu na deset částí a percentily4, kterých je 99 a rozdělují řadu na 100 částí,

  • 4. V č. méně obvyklým syn. percentilu je cen til.

143

Proměnná může být spojitá1 v určitém intervalu, jestliže může mezi dvěma krajními body intervalu nabývat nekonečný počet hodnot. V opačném případě říkáme, že je nespojitá2 . Jestliže proměnná může nabývat pouze určité izolované hodnoty, nazýváme ji diskrétní3.

144

Roztřídění jednotek souboru (101-3) do různých skupin nebo tříd (130-8) dává rozdělení četností1. Počet jednotek v každé skupině označujeme jako absolutní četnost2. Poměr absolutní četnosti ve skupině k celkovému počtu jednotek v souboru dává relativní četnost3. Rozdělení četností jednotek podle určitého znaku charakterizuje strukturu (101-2) souboru n. jeho složení4.

  • 1. Syn. je rozložení četností, které použijeme zejména v případě územního n. prostorového hlediska; méně přesně hovoříme někdy pouze o rozdělení.
  • 2. Někdy se ve stejném smyslu používá ter. skupinová četnost, který však může znamenat také četnost relativní.
  • 4. V některých případech je syn. struktury a složení také ter. rozdělení, např. struktura n. složení n. rozdělení podle věku.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93