Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

16

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

16

160

Výběrové šetření 1 je způsob statistického zjišťování, kdy nepozorujeme všechny jednotky v souboru, ale pouze jejich výběr 2, a to za účelem odhadu, jaká je struktura n. rozložení znaků v celém souboru resp. jaké jsou jeho statistické parametry. Soubor se skládá z jednotek 3, mezi nimiž zvolenou metodou určíme výběrové jednotky 4, tj. ty jednotky, které budou tvořit výběr. V demografii jsou jednotkami většinou jednotlivci (110-2), rodiny (115-1) nebo domácnosti (110-3); výběrovými jednotkami mohou být také domy, byty, bloky domů, obce, oblasti apod. Výběrová šetření provádíme podle dobře připraveného plánu výběru 5.

  • 2. Výběr se často nazývá také výběrovým souborem; patří do něho všechny jednotky, které odpovídají definici jeho vymezení.
  • 3. Syn. je ter. prvek, používaný však více v matematice, např. prvek množiny, čemuž ve statistice přibližně odpovídá ter. jednotka a množině pak soubor.
  • 5. Plán výběru by měl obsahovat všechny důležité etapy a práce výběrového postupu.

161

Náhodný vyber 1 je takový způsob výběru, kdy výběrové jednotky jsou určeny náhodně 2. Tento způsob předpokládá, že existuje seznam jednotek, ze kterého je možno vybírat takové jednotky, které přijdou do výběru; tento seznam označíme za základ výběru 3. Při prostém náhodném výběru 4 jsou jednotky (160-3) vybírány náhodným postupem individuálně. Podíl vybraných jednotek ze základu výběru označíme jako rozsah výběru 5. Jiným způsobem výběrového šetření je systematický výběr 6, kdy ze seznamu seřazených jednotek vybíráme každou n-tou, n+i-tou, n+2i-tou atd. jednotku, kdy i je určeno náhodně a n>i; říkáme, že jednotky jsou vybírány systematicky 7. Při shlukovém výběru 8 nejsou jednotky souboru vybírány individuálně, ale ve skupinách, které se nazývají shluky 9.

  • 1. Syn. náhodného výběru je výběr pravděpodobnostní, při kterém každá jednotka musí mít stejnou pravděpodobnost být vybrána; při výběru musí být zachována zásada náhodnosti.
  • 2. Nejjednodušší způsob náhodného výběru je losování.
  • 3. Základem výběru je ve skutečnosti základní soubor (160-2)
  • 5. Ve stejném smyslu hovoříme o velikosti výběru.
  • 6. Při systematickém výběru zachováváme zásadu náhodnosti a nesmíme ho proto zaměňovat se záměrným výběrem nebo expertním výběrovým šetřením.
  • 8. Ve stejném smyslu lze hovořit o výběru hromadném.

162

Při stratifíkovaném výběru 1 je soubor rozdělen do určitého počtu skupin, které nazýváme strata 2, o kterých přepokládáme, že jsou více homogenní (134-4) než celý základní soubor (161-3); poté v každé takto vymezené skupině provádíme prostý náhodný výběr (161-4), přičemž rozsah výběru nemusí být pro všechna strata stejný. Vícestupňový výběr 3 je takový výběr•, kdy stanovení výběrového souboru provádíme v několika stupních. Nejprve vybereme primární jednotky 4; každou z těchto jednotek považujeme za soubor a v jeho rámci vybereme podvýběr 5 druhotných jednotek 6 a postup můžeme dále opakovat v několika stupních. Jako častý příklad vícestupňového výběru lze uvést výběr oblastní 7, 2 Stratům, podst. v jednotném čísle; v množném čísle strata.

163

Účelem náhodného výběru (161-1) je získat reprezentativní výběrový soubor 1, tj. takový výběr, který je věrným obrazem základního souboru (161-3) ve všech sledovaných charakteristikách s výjimkou náhodného kolísání. Na druhé straně při kvótním výběru 2 je výběr stanoven účelově, aby zobrazoval základní soubor podle určitých charakteristik, a každému tazateli (204-2) je určena kvóta 3 různého typu výběrových jednotek (160-4), které mají být zahrnuty do výběru (160-2). Tyto jednotky určí tazatel v rámci daného limitu podle svého uvážení. Kvótní výběr je pak druhem záměrného výběru (161-6).

  • 2. Výběr kvótní n. výběr podle kvót.
  • 3. Ve stejném smyslu se někdy používá též ter. kontingent.

164

Ter. statistický parametr 1 myslíme jakoukoli číselnou charakteristiku souboru (101-3). Statistický odhad 2 je pak takový postup, jehož smyslem je odhadnout parametry základního souboru (161-3) z výsledků výběrového šetření (160-1). Vlastní odhad (154-3) je vždy zatížen výběrovou chybou 3, jejíž velikost můžeme odhadnout pomocí standardní chyby 4. Každý odhad většinou doplňujeme určením intervalu spolehlivosti 5, tj. intervalu, v jehož hranicích předpokládáme, že odhadovaná hodnota s předem určenou pravděpodobností leží. Rozdíl mezi dvěma hodnotami označujeme jako významný rozdíl 6, jestliže pravděpodobnost, která je výsledkem náhodných vlivů, je menší nebo rovna stanovené hodnotě, kterou označujeme jako hladinu spolehlivosti 7. Tedy např. tvrdíme, že dvě hodnoty se od sebe významně liší (zamítáme tzv. nulovou hypotézu), jestliže rozdíl mezi nimi je větší při zvolené hladině spolehlivosti než odpovídá rozdílu, který by mohl vzniknout v důsledku náhodného kolísání. Kromě výběrových chyb mohou existovat též chyby, které jsou výsledkem chyb pozorování 8, z nichž významnou část tvoří chyby tazatelů 9 při statistickém zjišťování (130-4).

  • 4. Ve stejném smyslu je možno použít ter. směrodatná chyba.
  • 5. Interval spolehlivosti n. meze spolehlivosti.
  • 7. Ve stejném smyslu se používá ter. úroveň spolehlivosti.
  • 8. Chyby pozorování mohou vzniknout náhodně nebo mohou být systematické; u náhodně vzniklých chyb se předpokládá možnost jejich odstranění vyrovnáním, naproti tomu systematické chyby snižují spolehlivost výsledků.


* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93