Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

31

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

31

310

Při provádění sčítání lidu (202-1) rozlišujeme bydlící obyvatelstvo 1 a přítomné obyvatelstvo 2; bydlící obyvatelstvo určitého území tvoří osoby, která na něm mají obvyklé bydliště (u nás přihlášené k trvalému pobytu); jsou to jednak osoby přítomné 3 v bydlišti v okamžiku sčítání, jednak dočasně nepřítomné 4 . Přítomné obyvatelstvo tvoří jednak přítomné osoby, které v místě bydlí, jednak osoby přechodně přítomné 5, které místem projíždějí nebo jsou na návštěvě apod. Oba tyto způsoby zjišťování počtu obyvatelstva ve sčítání lidu by teoreticky měly vést ke stejným výsledkům (po úpravě podle počtů osob v zahraničí, resp. dočasně přítomných cizinců), avšak většinou poskytují různé výsledky; podle rozdílu mezi oběma je možno usuzovat na přesnost sčítání lidu. Bydliště 6 určité osoby je místo, kde obvykle bydlí. Obyvatelstvo bydlící v ústavech, resp. tvořící ústavní domácnosti (110-5) označujeme jako ústavní obyvatelstvo 7. Zvláštní způsoby se uplatňují při sčítání osob bez stálého bydliště 8.

  • 1. Bydlící obyvatelstvo se označuje též jako obyvatelstvo de jure n. právní obyvatelstvo n. legální obyvatelstvo n. obyvatelstvo s obvyklým bydlištěm; ve stejném významu se používá v Rakousku ter. Volkszahl a ve Švýcarsku ter. ständige Wohnbevölkerung, kam nejsou zahrnuti sezónní pracovníci.
  • 2. Přítomné obyvatelstvo se označuje též jako faktické obyvatelstvo.
  • 3. Přítomné o soby nejsou totožné se stálými obyvateli.
  • 5. Osoba přechodně přítomná může být např. návštěvník nebo host event. pacient v nemocnici nebo student bydlící na internátě apod.
  • 6. V České republice se za bydliště pro účely sčítání považuje místo, kde je osoba přihlášena k trvalému pobytu; v některých případech se toto trvalé bydliště může lišit od obvyklého bydliště, které bývá pro účely sčítání vymezeno často délkou pobytu. Někdy se rozeznává první bydliště n. hlavní bydliště a vedlejší bydliště.
  • 7. Ustavní obyvatelstvo sestává z velmi rozdílných osob; může jít o osoby, které jsou nucené v různých zařízeních pro výkon trestu, nápravných zařízeních, nemocnicích pro duševně choré, invalidy a o osoby, které jsou opuštěné; dále sem patří studenti na kolejích, vojáci žijící v kasárnách apod. Tyto osoby jsou sčítány zvláštním způsobem a jsou někdy uváděny odděleně od ostatního obyvatelstva bydlícího v obci. Ústavní obyvatelstvo patří zčásti mezi bydlící, převážně však mezi přítomné.
  • 8. Osoby bez stálého bydlištějsou často tuláci, kteří tvoří zvláštní skupinu obyvatelů, tzv. obyvatelstvo neusazené (fr. šp.); u nás se pro ně vžil název bezdomovci (viz 330-3).

311

Demografické statistiky (102-4) rozlišují zpravidla venkovské obce 1 a městské obce 2 podle určitých kriterií, lišících se v jednotlivých zemích. Jako kriterií se používá počtu obyvatelstva, zastoupení zemědělského obyvatelstva (359-2), technického vybavení obce aj. V některých zemích jsou městské obce vymezeny právním aktem. Jako kriteria se často používá počtu obyvatel, ve Francii např. jako minimálního počtu obyvatelstva 2 000 osob žijících ve správním středisku (306-6) obce. Jelikož většinou celé území státu (305-5) je rozděleno do obcí (303-1), souhrn obyvatelstva venkovských obcí tvoří venkovské obyvatelstvo 3 a souhrn obyvatelstva městských obcí městské obyvatelstvo 4 . V zemích, kde celé území (301-2) není rozděleno do obcí, je vymezeno městské obyvatelstvo jinými způsoby. Podle některých definic je možno též určit polo-městské obyvatelstvo 5, tj. obyvatelstvo, které nesplňuje kriteria pro zahrnutí mezi městské, přitom se však zabývá především nezemědělskými činnostmi.

  • 1. V případě, kdy není území celé země (305-1) rozděleno do obcí, je nutno určit kriteria pro vymezení venkovského území.
  • 2. Podobně určení městského obyvatelstva slouží k vymezení městského území a k rozdělení obyvatelstva na městské a venkovské.

312

Intenzita zalidnění 1 se vyjadřuje nejčastěji jako poměr mezi počtem obyvatelstva a velikostí území; takto konstruovaný ukazatel se označuje jako míra lidnatosti 2 a většinou se jím myslí počet obyvatel připadajících na 1 km2, ev. v aglomeracích na 1 ha. Rozptýlení obyvatelstva 3 závisí na typu osídlení 4; tak např. hovoříme o osídlení skupinovém 5 nebo o osídlení rozptýleném 6. Někdy se vypočítává střed obyvatelstva 7 určitého území jako analogie fyzikálního pojmu těžiště plochy, kdy všem jedincům v obyvatelstvu dáváme stejnou váhu.

  • 2. Míra lidnatosti n. míra hustoty obyvatelstva je aritmetickým průměrem počtu osob připadajících na jednotu plochy a proto se tak i někdy vyjadřuje; někdy se též označuje jako obecná míra lidnatosti, aby se odlišila od srovnávacího ukazatele lidnatosti (viz 313). Jestliže nechápeme poměr počtu obyvatel a území jako intenzitu, potom se jedná o poměrné číslo srovnávací a můžeme ho označit jako index lidnatosti.
  • 5. -6 Osídlení ve skupinách n. skupinové osídlení může být též považováno za uzavřené osídlení a osídlení rozptýlené jako osídlení uvolněné.

313

Jestliže při popisu intenzity zalidnění (312-1) nebereme v úvahu celé obyvatelstvo, resp. celou plochu, dostaneme různé srovnávací ukazatele lidnatosti 1. Mezi těmito ukazateli uveďme lidnatost na jednotku obdělatelné půdy 2 nebo zemědělskou lidnatost 3 na jednotku obdělatelné půdy. Někdy jsou tyto ukazatele založeny na obdělané půdě 4 místo na obdělatelné půdě 5. Lidnatost může být vyjádřena též jako vztah mezi obyvatelstvem a celkovými ekonomickými zdroji; potom lze hovořit o maximální možné lidnatosti 6, která vystihuje maximální počet obyvatelstva, který se může uživit na daném území; v populační teorii se hovoří též o optimální lidnatosti 7, tj. míře lidnatosti (312-2), která za předpokladu daných zdrojů vytváří nejvyšší domácí produkt na obyvatele,

  • 2. Tento ukazatel je někdy považován za fyziologickou lidnatost (fř., něm., šp.).
  • 3. Někdy se tento ukazatel označuje pouze jako zemědělská lidnatost resp. přímo jako ukazatel, míra nebo index zemědělské lidnatosti.
  • 5. Pro město nebo městské sídliště se někdy používá ukazatele hustoty na 1 hektar zastavěné plochy, která je pro výpočet tohoto ukazatele přesně definována,
  • 6. Maximální možná lidnatost má vyjadřovat maximální kapacitu určitého území z hlediska možné obživy daného obyvatelstva.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93