Čeština - druhé vydání 2005

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

zpět na Hlavní strana | Předmluva | Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9 Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

31

310

Při provádění sčítání lidu (202-1) rozlišujeme bydlící obyvatelstvo¹ a přítomné obyvatelstvo²; bydlící obyvatelstvo určitého území tvoří osoby, která na něm mají obvyklé bydliště (u nás přihlášené k trvalému pobytu); jsou to jednak osoby přítomné³ v bydlišti v okamžiku sčítání, jednak dočasně nepřítomné⁴ . Přítomné obyvatelstvo tvoří jednak přítomné osoby, které v místě bydlí, jednak osoby přechodně přítomné⁵, které místem projíždějí nebo jsou na návštěvě apod. Oba tyto způsoby zjišťování počtu obyvatelstva ve sčítání lidu by teoreticky měly vést ke stejným výsledkům (po úpravě podle počtů osob v zahraničí, resp. dočasně přítomných cizinců), avšak většinou poskytují různé výsledky; podle rozdílu mezi oběma je možno usuzovat na přesnost sčítání lidu. Bydliště⁶ určité osoby je místo, kde obvykle bydlí. Obyvatelstvo bydlící v ústavech, resp. tvořící ústavní domácnosti (110-5) označujeme jako ústavní obyvatelstvo⁷. Zvláštní způsoby se uplatňují při sčítání osob bez stálého bydliště⁸.

• 1. Bydlící obyvatelstvo se označuje též jako obyvatelstvo de jure n. právní obyvatelstvo n. legální obyvatelstvo n. obyvatelstvo s obvyklým bydlištěm; ve stejném významu se používá v Rakousku ter. Volkszahl a ve Švýcarsku ter. ständige Wohnbevölkerung, kam nejsou zahrnuti sezónní pracovníci.
• 2. Přítomné obyvatelstvo se označuje též jako faktické obyvatelstvo.
• 3. Přítomné o soby nejsou totožné se stálými obyvateli.
• 5. Osoba přechodně přítomná může být např. návštěvník nebo host event. pacient v nemocnici nebo student bydlící na internátě apod.
• 6. V České republice se za bydliště pro účely sčítání považuje místo, kde je osoba přihlášena k trvalému pobytu; v některých případech se toto trvalé bydliště může lišit od obvyklého bydliště, které bývá pro účely sčítání vymezeno často délkou pobytu. Někdy se rozeznává první bydliště n. hlavní bydliště a vedlejší bydliště.
• 7. Ustavní obyvatelstvo sestává z velmi rozdílných osob; může jít o osoby, které jsou nucené v různých zařízeních pro výkon trestu, nápravných zařízeních, nemocnicích pro duševně choré, invalidy a o osoby, které jsou opuštěné; dále sem patří studenti na kolejích, vojáci žijící v kasárnách apod. Tyto osoby jsou sčítány zvláštním způsobem a jsou někdy uváděny odděleně od ostatního obyvatelstva bydlícího v obci. Ústavní obyvatelstvo patří zčásti mezi bydlící, převážně však mezi přítomné.
• 8. Osoby bez stálého bydlištějsou často tuláci, kteří tvoří zvláštní skupinu obyvatelů, tzv. obyvatelstvo neusazené (fr. šp.); u nás se pro ně vžil název bezdomovci (viz 330-3).

311

Demografické statistiky (102-4) rozlišují zpravidla venkovské obce¹ a městské obce² podle určitých kriterií, lišících se v jednotlivých zemích. Jako kriterií se používá počtu obyvatelstva, zastoupení zemědělského obyvatelstva (359-2), technického vybavení obce aj. V některých zemích jsou městské obce vymezeny právním aktem. Jako kriteria se často používá počtu obyvatel, ve Francii např. jako minimálního počtu obyvatelstva 2 000 osob žijících ve správním středisku (306-6) obce. Jelikož většinou celé území státu (305-5) je rozděleno do obcí (303-1), souhrn obyvatelstva venkovských obcí tvoří venkovské obyvatelstvo³ a souhrn obyvatelstva městských obcí městské obyvatelstvo⁴ . V zemích, kde celé území (301-2) není rozděleno do obcí, je vymezeno městské obyvatelstvo jinými způsoby. Podle některých definic je možno též určit polo-městské obyvatelstvo⁵, tj. obyvatelstvo, které nesplňuje kriteria pro zahrnutí mezi městské, přitom se však zabývá především nezemědělskými činnostmi.

• 1. V případě, kdy není území celé země (305-1) rozděleno do obcí, je nutno určit kriteria pro vymezení venkovského území.
• 2. Podobně určení městského obyvatelstva slouží k vymezení městského území a k rozdělení obyvatelstva na městské a venkovské.

312

Intenzita zalidnění¹ se vyjadřuje nejčastěji jako poměr mezi počtem obyvatelstva a velikostí území; takto konstruovaný ukazatel se označuje jako míra lidnatosti² a většinou se jím myslí počet obyvatel připadajících na 1 km², ev. v aglomeracích na 1 ha. Rozptýlení obyvatelstva³ závisí na typu osídlení⁴; tak např. hovoříme o osídlení skupinovém⁵ nebo o osídlení rozptýleném⁶. Někdy se vypočítává střed obyvatelstva⁷ určitého území jako analogie fyzikálního pojmu těžiště plochy, kdy všem jedincům v obyvatelstvu dáváme stejnou váhu.

• 2. Míra lidnatosti n. míra hustoty obyvatelstva je aritmetickým průměrem počtu osob připadajících na jednotu plochy a proto se tak i někdy vyjadřuje; někdy se též označuje jako obecná míra lidnatosti, aby se odlišila od srovnávacího ukazatele lidnatosti (viz 313). Jestliže nechápeme poměr počtu obyvatel a území jako intenzitu, potom se jedná o poměrné číslo srovnávací a můžeme ho označit jako index lidnatosti.
• 5. -6 Osídlení ve skupinách n. skupinové osídlení může být též považováno za uzavřené osídlení a osídlení rozptýlené jako osídlení uvolněné.

313

Jestliže při popisu intenzity zalidnění (312-1) nebereme v úvahu celé obyvatelstvo, resp. celou plochu, dostaneme různé srovnávací ukazatele lidnatosti¹. Mezi těmito ukazateli uveďme lidnatost na jednotku obdělatelné půdy² nebo zemědělskou lidnatost³ na jednotku obdělatelné půdy. Někdy jsou tyto ukazatele založeny na obdělané půdě⁴ místo na obdělatelné půdě⁵. Lidnatost může být vyjádřena též jako vztah mezi obyvatelstvem a celkovými ekonomickými zdroji; potom lze hovořit o maximální možné lidnatosti⁶, která vystihuje maximální počet obyvatelstva, který se může uživit na daném území; v populační teorii se hovoří též o optimální lidnatosti⁷, tj. míře lidnatosti (312-2), která za předpokladu daných zdrojů vytváří nejvyšší domácí produkt na obyvatele,

• 2. Tento ukazatel je někdy považován za fyziologickou lidnatost (fř., něm., šp.).
• 3. Někdy se tento ukazatel označuje pouze jako zemědělská lidnatost resp. přímo jako ukazatel, míra nebo index zemědělské lidnatosti.
• 5. Pro město nebo městské sídliště se někdy používá ukazatele hustoty na 1 hektar zastavěné plochy, která je pro výpočet tohoto ukazatele přesně definována,
• 6. Maximální možná lidnatost má vyjadřovat maximální kapacitu určitého území z hlediska možné obživy daného obyvatelstva.