Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

40

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Úmrtnost a nemocnost

40

401

Úmrtností 1 se v demografii rozumí proces vymírání populace. Ter. míra úmrtnosti 2 se označují všechny míry (133-4), které měří četnosti úmrtí 3. Jestliže ter. míra úmrtnosti není dále specifikován, myslí se jím hrubá míra úmrtnosti 4, tj. poměr celkového počtu zemřelých z jednotlivých generací ke střednímu stavu obyvatelstva 5 v daném období (zpravidla v kalendářním roce); tato míra se většinou vyjadřuje v promilích, tj. na 1000 obyvatelů. Střední stav obyvatelstva má vystihovat co nejpřesněji průměrný počet osob žijících v daném období; nejčastěji se počítá jako aritmetický průměr z okamžikových údajů na počátku a konci období, přesnější je použití geometrického průměru nebo se ztotožňuje s okamžitým počtem obyvatelů ke středu daného časového období; poslední způsob je přesný za předpokladu, že v celém sledovaném období je stálý relativní přírůstek (úbytek) obyvatelstva (viz 702). Hrubou míru úmrtnosti označujeme jako hrubý ukazatel (136-8) proto, že nebyl při jejím výpočtu odstraněn vliv věkové struktury. Jestliže nepočítáme míry úmrtnosti za celou populaci, ale pouze za její část, označujeme je jako specifické míry úmrtnosti podle pohlaví a věku 6; velmi často jsou označeny pouze jako míry úmrtnosti podle věku 7, neboť specifické míry úmrtnosti se vždy počítají odděleně pro obě pohlaví.

  • 2. Někdy se méně přesně místo míry úmrtnosti používá ve stejném smyslu ter. úmrtnost.
  • 4. Hrubá míra úmrtnosti je zpravidla hrubá roční míra obecné úmrtnosti n. obecná úmrtnost, která označuje, že se počítají všechna úmrtí.
  • 5. Střední stav obyvatelstva je vlastně průměrné obyvatelstvo daného období; jeho nejpřesnější výpočet dostaneme vyjádřením změn počtu obyvatelstva jako funkci času.

402

Studium diferenční úmrtnosti 1 se zabývá sledováním rozdílů v intenzitě úmrtnosti mezi různými skupinami obyvatelstva. Jestliže jedna část populace má vyšší intenzitu úmrtnosti než druhá, hovoříme o její nadúmrtnosti 2. Rozdíly v úrovni úmrtnosti různých skupin obyvatelstva roztříděných podle zaměstnání označujeme jako úmrtnost podle zaměstnáni 4. Tento ter. nelze zaměňovat za ter. úmrtnost ze zaměstnání 5, tj. úmrtnost, která je způsobena přímo rizikem určitého zaměstnání, resp. nadúmrtností způsobenou daným zaměstnáním, které též vyvolává nemoci ze zaměstnání 6

  • 1. Diferenční úmrtnost studuje rozdíly v úrovni úmrtnosti (něm., rus.) mezi různě vymezenými skupinami obyvatelů.
  • 2. V tomto smyslu se hovoří o mužské nadúmrtností, např. v některých věkových skupinách.
  • 3. Nadúmrtnost je možno vyjádřit ukazatelem nadúmrtností.
  • 6. Syn. v č. jsou nemoci z povolání; o rozdílu mezi zaměstnáním ^povoláním viz 352.

403

Hodnota ukazatele hrubá míra úmrtnosti (401-4) závisí na intenzitě úmrtnosti v jednotlivých věkových skupinách (resp. jednotkách věku) a na věkové struktuře (325-6) zkoumané populace. Pro odstranění vlivu věkové struktury se konstruují srovnávací ukazatele úmrtnosti 1, které umožňují porovnávání celkové intenzity úmrtnosti. Jeden způsob je založen na aplikaci měr úmrtnosti podle věku (401-7) na věkovou strukturu standardní populace 2; míry úmrtnosti podle věku jsou váženy četnostmi věkových skupin této standardní populace. Tento způsob se nazývá metoda přímé standardizace 3. Jestliže míry úmrtnosti podle věku za srovnávané populace nejsou k dispozici, je nutno použít metodu nepřímé standardizace 4, při které za standard zvolíme míry úmrtnosti podle věku některé ze srovnávaných populací nebo ev. populace jiné, kterou tím určíme za standardní. Ty označíme za standardní míry úmrtnosti podle věku 6 a tyto míry aplikujeme na věkové struktury srovnávaných populací, Tímto způsobem dostaneme očekávaný počet zemřelých 8, tj. počet osob, které by zemřely za předpokladu, že by v dané populaci byly takové míry úmrtnosti podle věku jako v populaci zvolené za standard. Jestliže skutečný počet zemřelých 7 dané populace vydělíme očekávaným počtem zemřelých, který zpravidla bereme za 100, dostaneme srovnávací index úmrtnosti 5.

  • 1. Mezi srovnávací míry úmrtnosti patří standardizované míry úmrtnosti.
  • 5. Srovnávací index úmrtnosti je vlastně také standardizovaný index úmrtnosti, neboť je založen na metodě nepřímé standardizace. Nepřímo standardizovanou hrubou míru úmrtnosti dostaneme, vynásobíme-li hrubou míru úmrtnosti srovnávacím indexem úmrtnosti. Srovnávací index úmrtnosti může mít též jiný význam; tímto ter. se označuje též standardizovaná hrubá míra úmrtnosti.
  • 8. Očekávaný počet zemřelých n. též teoretický počet zemřelých je vlastně výsledek tohoto výpočtu.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93