Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

43

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

43

430

Statistika úmrtnosti je všeobecně založena na registraci úmrtí (viz 211), která je součástí běžné evidence demografických událostí. Po každém úmrtí je vydán úmrtní list1 jako úřední doklad o této události. Informace v něm obsažené, zejména příčina smrti (421-3), se přebírají z listu o prohlídce mrtvého2, který však není veřejným dokladem.

  • 1. První statistiky o úmrtí byly založeny v různých zemích na lístcích o úmrtí, které byly vypisovány z registrace pohřbů. V zemích, kde je neúplná evidence přirozené měny, statistika úmrtnosti může být založena na výběrových šetřeních; otázkami je možno zjišťovat počty zemřelých během určitého období, např. během předchozího roku; nepřímý odhad úmrtnosti je možno založit např. na otázce o počtu dožívajících dětí ze všech živě narozených dětí, o osiření a o ovdovění.
  • 2. List o prohlídce mrtvého má v cizích jazycích řadu různých ter.

431

Nejpodrobnější způsob studia intenzity úmrtnosti poskytuje výpočet pravděpodobnosti úmrtí1 za určité období a kohortu; je to pravděpodobnost, že osoba v přesném věku ζ zemře před dosažením věku ζ + n označuje se jako Qζζ+n- Jestliže {{{1}}} potom se jedná o roční pravděpodobnost úmrtí2, kterou označíme jako Qζ; jestliže {{{1}}}, potom se jedná o pětiletou pravděpodobnost úmrtí3. Okamžiková pravděpodobnost úmrtí4 je hodnota této pravděpodobnosti v kterémkoliv časovém bodu této funkce, tj. jestliže se v limitě časové období přibližuje nule. Doplňkem pravděpodobnosti úmrtí do jedné je pravděpodobnost dožití6, kterou označujeme jako pζζ+n tj. pravděpodobnost osoby právě ζ leté dožít se přesného věku ζ + n. Při výpočtu populačních projekcí počítáme s pravděpodobností přežití7 mezi dvěma dokončenými věky za určité období; označíme ji px+n

  • 1. Od pravděpodobnosti úmrtí je nutno odlišit tabulkovou míru úmrtnosti (433-5); značí se mx a počet zemřelých se při jejím výpočtu nevztahuje k počtu exponovaných v přesném veku, tj. k počtu dožívajících, ale k počtu žijících; odpovídají míra úmrtnosti podle věku (401-7) v reálné populaci.
  • 4. Syn. je síla úmrtností.
  • 5. Pravděpodobnost úmrtí mezi dokončenými věky je vlastně doplněk pravděpodobnosti přežití do jedné.
  • 6. Pravděpodobnost dožití a pravděpodobnost přežití lze považovat za syn.
  • 7. Pravděpodobnost přežití je ukazatel používaný při komponentní metodě populačních projekcí.

432

Úmrtnostní tabulka1 vystihuje řád vymírání nejdokonaleji; skládá se z řady funkcí tabulek úmrtnosti2, které jsou vzájemně formálně propojené; je-li jedna z hlavních funkcí známá, ostatní od ní mohou být odvozeny. Vstupní funkcí do tabulky úmrtnosti bývá zpravidla pravděpodobnost úmrtí (431-1). Jednou z dalších funkcí tabulek je tabulkový počet dožívajících3 n. funkce dožití3, která udává počet dožívajících4 z určité kohorty (116-2) narozených různých přesných věků (322-7) za předpokladu dané intenzity úmrtnosti podle věku v období, za které je úmrtnostní tabulka vypočtena. Tabulkový počet narozených se označuje jako kořen5 tabulky; volí se za něj zpravidla mocnina 10 podle toho, na kolik platných míst se požaduje vyčíslení tabulkových funkcí, např. při požadavku pěti platných míst se volí za kořen 105, tj. 100 000. Kořen tabulky se zmenšuje v důsledku vymírání6 dané kohorty.

  • 1. Někdy se též označuje jako tabulka života; tabulkami života se však mohou nazývat i jiné demografické tabulky vypočtené obdobnou metodikou.
  • 3. Tabulková funkce dožití je též nazývána jako tabulka dožívajících nebo má i jiná označení založená na řádu vymírání; značí se 1ζ a odlišuje se od tabulkové funkce žijících značené jako lx.
  • 5. Kořen je vlastně výchozí soubor tabulkových živě narozených.

433

Funkci dožití (432-3) odpovídá funkce úmrtí1, která udává počet zemřelých jako rozdíl mezi počtem dožívajících na počátku a na konci daného věkového intervalu. Další funkcí úmrtnostní tabulky (432-1) je naděje dožití3, což je průměrný počet let, který připadá na jednotlivce v určitém věku ještě prožít za předpokladu zachování intenzit úmrtnosti podle věku v období, pro které byla daná tabulka vypočtena. Zvláštním případem je naděje dožití při narození4; představuje průměrnou délku života právě narozeného dítěte za předpokladu zachování daného řádu vymírání. Převrácená hodnota naděje dožití se někdy též používá k charakteristice úmrtnosti, neboť je to tabulková míra úmrtnosti5.

  • 2. Tabulkový počet zemřelých je rozložení počtu zemřelých podle věku z funkce úmrtí v dokončeném veku.
  • 3. Syn. je střední délka života; integrací funkce dožití (432-3) mezi dvěma přesnými věky dostaneme celkový počet prožitých let, resp. počet let prožitých dožívajícími se věku ζ do věku ζ + n ; tato funkce se označuje někdy jako stacionární populace. Integrací funkce dožití od přesného věku ζ do konce života dostaneme celkový počet let, tj. počet člověkolet (135-7), který ještě prožijí osoby právě ζ leté; označuje se jako tζ a je základem pro výpočet naděje dožití.
  • 5. Tabulková míra úmrtnosti je vlastně míra úmrtnosti stacionární populace.

434

Pravděpodobná délka života1 je věk, kdy se velikost počáteční kohorty zmenší na jednu polovinu; je to věk, pro jehož dosažení existuje stejná pravděpodobnost dožití jako úmrtí. Normální délka života2 je věk, ve kterém dospělé osoby nejčastěji umírají a z tohoto hlediska lépe než pravděpodobná délka života nebo naděje dožití vystihuje délku lidského života3. Ter. maximální délka života4 se naopak označuje věk, kterého se výjimečně dožívají jednotlivé osoby.

  • 1. Pravděpodobná délka života je mediánem rozložení funkce tabulkového počtu zemřelých (433-2) a je syn. ter. mediánová déika života ; je ji možno určit pro kterýkoliv věk a proto je možno specifikovat např. též pravděpodobnou délku života při narození.
  • 2. Normální délka života je modem rozložení tabulkového počtu zemřelých (433-2) a označuje se též jako modální délka života; vzhledem k různému významu ter. normální se často doporučuje používat spíše ter. modální délka života.
  • 3. Délka lidského života je charakteristikou lidské dlouhověkosti.

435

Úplná úmrtnostní tabulka1 podává údaje funkcí úmrtnostních tabulek(432-2) pro jednotky věku. Naproti tomu zkrácená úmrtnostní tabulka2 poskytuje údaje pouze pro vybrané věky, nejčastěji pro věky končící na 0 nebo 5, resp. pro odpovídající věkové intervaly; kojenecký věk se většinou uvádí samostatně. Údaje v těchto tabulkách pro jednotky věku se zpravidla získávají interpolací (151-7). Někdy se rozlišují úmrtnostní tabulky pro vybrané skupiny3 osob používané často v pojišťovnictví a demografická úmrtnostní tabulka4, vypočtená za celou populaci. Úmrtnostní tabulky se zpravidla vypočítávají za každé pohlaví samostatně; výjimečně se konstruují pro obě pohlaví dohromady.

  • 1. Úplná úmrtnostní tabulka je vlastně podrobná úmrtnostní tabulka.
  • 3. Vzhledem ke svému použití v pojišťovnictví mají v některých jazycích i obdobný název; úmrtnostní tabulka pro vybrané skupiny osob (fř., něm.) je vlastně také zvláštní úmrtnostní tabulka n. specifická úmrtnostní tabulka (něm.).
  • 4. V podstatě je každá tabulka úmrtnosti (432-1) demografická a proto její specifikace v tomto smyslu není nutná; smyslem je pouze odlišit její použití v obecně demografickém smyslu od jejího použití např. v pojišťovnictví.
  • 5. Zobecněním vstupů řady podobných empirických úmrtnostních tabulek je možno konstruovat modelovou úmrtnostní tabulku; většinou se vypočítávají různé typy těchto tabulek, potřebných např. pro modelování budoucí úrovně úmrtnosti podle věku při výpočtech demografických projekcí.

436

Při konstrukci úmrtnostních tabulek (432-1) rozlišujeme okamžikovou úmrtnostní tabulku1, která charakterizuje řád vymírání za určité období resp. časový interval, např. jeden rok, a generační úmrtnostní tabulku2, která charakterizuje řád vymírání určité generace (116-1) během jejího života, tj. přibližně v průběhu 100 let (viz 153-3). Jestliže graficky znázorníme funkci pravděpodobnosti úmrtí (431-1) v časovém vývoji, dostaneme trojrozměrný graf, který se nazývá plocha úmrtnosti3.

  • 1. Okamžikovou úmrtnostní tabulku by bylo možno označit též za intervalovou úmrtnostní tabulku, protože ve skutečnosti nevystihuje okamžik, ale časové období; z jiného hlediska jde o transversální úmrtnostní tabulku nebo o tabulku současně žijících osob, resp. o tabulku fiktivních generací.
  • 2. Syn. je kohortní úmrtnostní tabulka n. longitudinámí úmrtnostní tabulka.

437

Demografická síť1 je grafické schéma, které se používá pro znázornění konstrukce demografických ukazatelů. Její nejvhodnější formou je pravoúhlá souřadnicová soustava, kde na ose úseček se vyjadřuje kalendářní čas a na ose pořadnic věk (trvání). Přímka vynášená pod úhlem 45° se označuje jako čára života2 ; začíná v bodě narození a končí v bodě úmrtí3. Jednotlivá osoba nebo soubor osob (kohorta) je takto pozorovaná jak z hlediska kalendářního času, tak z hlediska věku (trvání). V demografické síti je možno znázornit průběh všech demografických procesů, u kterých můžeme určit počátek a konec; procesy jsou znázorněny čarami života resp. trvání. Metoda studia úmrtnosti ve vysokém stáří se nazývá metoda vymřelých generací4, protože je založena, na studiu úrovně úmrtnosti generací, které již vymřely.

  • 1. Podle autora demografické sítě se někdy označuje jako Lexisův diagram.


* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93