Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

52

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

52

520

Míra sňatečnosti1 vyjadřuje relativní četnost sňatků v populaci nebo v její části. Tento ter. se někdy méně přesně používá jako syn. hrubé míry sňatečnosti2, která se vypočte jako podíl ročního počtu uzavřených sňatků (501-4) ústředního stavu obyvatelstva (401-5). Odděleně je možno studovat mužskou sňatečnost3 a ženskou sňatečnost4, mezi kterými může být někdy značný rozdíl. Míry sňatečnosti podle pohlaví5 jsou většinou vypočteny jako poměr počtu sňatků k počtu sňatkuschopného obyvatelstva (514-2) každého pohlaví. Kromě toho je možno počítat míry sňatečnosti svobodných6 jako poměr prvních sňatků (514-8) k počtu svobodných mužů & žen (515-2), míry sňatečnosti ovdovělých nebo rozvedených7 jako poměr počtu dalších sňatků ovdovělých nebo rozvedených k danému počtu vdovců (510-4), resp, vdov (510-5) nebo rozvedených (511-4). Tyto míry mohou být vypočteny pro každý věk nebo věkovou skupinu manžela (501-6) nebo manželky (501-7); jsou-li sňatky tříděny podle sňatkového věku8 každého zmanželů (501-5), nazývají se míry sňatečnosti podle věku9. Rozložení podle věku (325-6) a pohlaví novomanželů (505-4) umožňuje vypočítat průměrný věk při sňatku10 v daném roce nebo sledovaném období. Pro studium rozdílu věku novomanželů11 je nutné mít k dispozici kombinované třídění věků12 novomanželů.

  • 2. Ve Francii se dříve při výpočtu v čitateli uváděl celkový počet novomanželů.
  • 4. Např. v době po válce, jestliže v ní zahynuly velké počty mužů.
  • 9. Kromě toho je možné počítat redukované míry sňatečnosti podle věku (fř.); při jejich výpočtu se počty uzavřených sňatků vztahují k celkovému počtu osob v daném věku bez ohledu na jejich rodinný stav. Součet těchto redukovaných měr dává úhrnnou sňatečnost n. úhrn redukovaných měr sňatečnosti n. úhrnnou sňatečnost svobodných n. úhrnnou prvosňatečnost (522-9). V některých jazycích se používá v tomto smyslu méně přesně pouze ter. četnosti sňatků, resp. četnosti prvních sňatků (angl.) a obdobně pak v generačním pohledu místo konečné sňatečnosti ter. kumulovaná četnost sňatků.
  • 10. Pro hlubší analýzu je vhodné odlišit ukazatele okamžikové a kohortní, tj. průměrný věk při sňatku v daném roce a průměrný věk při sňatku dané kohorty.

521

Intenzitu (138-1) sňatečnosti (501-1) svobodných (515-2) v jedné generaci (116-1) mužů nebo žen je možno měřit podílem trvale svobodných1; tento ukazatel je většinou nahrazen podílem zůstávajících svobodných2, tj. těch, kteří nikdy neuzavřeli sňatek do určitého věku, od kterého se první sňatky vyskytují již jen velmi řídce, nejčastěji do 50 let. Četnost svobodných se pro každý věk počítá pomocí pravděpodobnosti uzavření sňatku3 svobodných. Tyto pravděpodobnosti jsou definovány jako poměr počtu svobodných, kteří uzavřeli sňatek mezi přesnými věky ζ a ζ + 1 k exponovanému počtu svobodných veku ζ za předpokladu neexistence úmrtnosti (401-1). V uzavřené populaci podíl svobodných4 v určitém věku který poskytuje sčítání lidu (202-1), dává přibližnou hodnotu četnosti svobodných daného v odpovídající kohortě. Časování (138-2) prvních sňatků je dáno rozložením věku při prvním sňatku, ze kterého je možno vypočítat průměrný věk při prvním sňatku5, mediánový věk při prvním sňatku6 a modální věk při prvním sňatku7.

  • 3. Syn. je pravděpodobnost sňatku.

522

Analogicky jako tabulky úmrtnosti lze konstruovat také tabulky sňateč-nosti1 a odpovídající funkce sňatečnosti, tj. pravděpodobnosti sňatku (521-3), četnosti svobodných (521-2), tabulkové počty prvních sňatků2; souhrn četností svobodných dává tabulkový počet svobodných3. Kombinací tabulek sňateč-nosti a úmrtnosti svobodných osob dostaneme dvojvýchodné tabulky sňatečnosti4 svobodných, které charakterizují také intenzity přežití osob jako svobodných, resp. nesvobodných. V těchto tabulkách nalezneme funkce jako počet dožívajících se jako svobodných5, počet dožívajících se jako nesvobodných6, pravděpodobnost dožití jako svobodný7 a naděje dožití ve stavu svobodných8. Ter. úhrnná prvosňatečnostvyjadřuje podíl svobodných ve věku 50 let z tabulkového počtu svobodných 15 letých (tj. z kořene tabulek sňatečnosti svobodných).

523

Se studiem sňatečnosti je spojována také analýza procesu rozvodovosti jako jedna z forem zániku manželství. Intenzitu rozvodovosti měříme mírou rozvodovosti1; může být počítána různými způsoby. Nejjednodušším ukazatelem procesu rozvodovosti je hrubá míra rozvodovosti2, která je konstruována jako poměr počtu rozvodů (511-1) v daném roce ke střednímu stavu obyvatelstva. Jiným ukazatelem je míra rozvodovosti manželství3, kdy se počet rozvodů dává do vztahu k počtu manželských párů (501-8), resp. vdaných žen. Pokud to data umožňují, lze konstruovat také míry rozvodovosti podle věku4 a míry rozvodovosti podle doby trvání manželství5. K charakteristice rozvodovosti lze použít také jako méně vhodný index rozvodovosti6, což je počet rozvodů připadajících na počet (zpravidla 100) uzavřených sňatků v daném roce; ve jmenovateli tohoto indexu může být uveden též průměrný počet uzavřených sňatků za určité předcházející víceleté období.

  • 6. Při analýze rozvodovosti je možno počet rozvodů vztáhnout postupně k výchozí sňatkové kohortě a vypočítat redukované míry rozvodovosti (fř.) podle dané doby trvání manželství a jejich součet n. úhrnnou rozvodovost; tento ukazatel lze označit též jako kumulativní podíl rozvodů (angl); udává počet rozvodů ve sledovaném kalendářním roce připadajících na 100 výchozích sňatků.

524

Pokud to data dovolí, je možno počítat též pravděpodobnost rozpadu manželství1 podle doby trvání manželství2, a to např. z důvodu úmrtí jednoho z manželů (501-5) a sestrojit tabulky rozpadu manželství. Také je možno definovat ukazatele vhodné k analýze dalších sňatků po předcházejícím rozvodu (511-1) nebo ovdovění (510-7), např. relativní četnost dalších sňatků3, tj. podíl ovdovělých nebo rozvedených osob, které uzavřou další sňatek podle věku při ovdovění nebo rozvodu a podle doby, která od ovdovění nebo rozvodu uplynula. Umožňuje to vypočítat průměrnou dobu vdovství4 vyjádřenou jako dobu mezi ovdověním a dalším sňatkem pro ty, kteří uzavřeli další manželství, a průměrnou dobu mezi rozvodem a dalším sňatkem5 pro rozvedené, kteří se opět oženili nebo vdaly.

  • 5. Obdobně lze vypočítávat např. průměrnou dobu trvání manželství ve vztahu k intenzitě úmrtnosti starších ženatých mužů a vdaných žen.


* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93