Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

61

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

61

610

Narozené děti jsou klasifikovány podle legitimity 1 a obecně je toto členění závislé na rodinném stavu matky v době porodu, ev. početí. Přísně vzato se za legitimní dítě 2 n. manželské dítě 2 považuje takové, jehož rodiče byli manželé již v době jeho početí. V praxi se však bere v úvahu rodinný stav matky při narození dítěte, v případě rozpadu manželství (510-3) rodinný stav matky v předpokládané době otěhotnění. Porody se podle rodinného stavu matky rozlišují na legitimní narození 3 a nelegitimní narození 4. Obecně se za legitimní považují i děti z předmanželských koncepcí 5 (tj. děti narozené do 8 měsíců po sňatku). Nelegitimní dítě 6 n. dítě narozené mimo manželství 6 může být legitimováno 8 následným uzavřením manželství jeho rodičů. Proces legitimace 9 je odlišný podle zemí a může nelegitimním dětem přiznat některá nebo všechna práva dětí legitimních, tj. dětí narozených v manželství. Podle některých právních systémů může otec uznat otcovství 7 svého dítěte, aniž dojde k uzavření sňatku rodičů.

  • 6. V historické demografii je někdy používán hanlivý ter. bastard n. levoboček. V některých zemích je za nelegitimní podle zákona považováno i dítě narozené z mimomanželského vztahu vdané ženy či ženatého muže, ale ne vždy jsou tyto děti jako ne-legitimní registrovány.

611

Narozené děti jsou klasifikovány podle pořadí dítěte 1, tj. děti prvního pořadí, druhého pořadí atd. Pořadí narozených je obvykle určováno podle počtu všech předchozích dětí narozených matce 3, nebo pouze podle počtu dětí z nynějšího manželství 2. Pořadí dítěte se obvykle určuje pouze podle počtu živě narozených dětí, někdy se však berou v úvahu i mrtvě narozené děti. Na stejném principu je založena klasifikace žen podle pořadí porodů 4, kdy se berou v úvahu všechna těhotenství, která trvala alespoň 28 týdnů (603-4); vícečetný porod se v tomto případě uvažuje jako jeden. Podobně se provádí klasifikace podle pořadí těhotenství 5, kdy se uvažují všechna známá otěhotnění Zena, která nebyla nikdy těhotná, se v lékařské terminologii nazývá nulligravida 6, žena poprvé těhotná primigravida 7, žena vícekrát těhotná multigravida 8. Ženy jsou také klasifikovány podle pořadí narozených dětí 9, tj. nejen na základě počtu živě narozených dětí. Žena, která nikdy nerodila, se nazývá nullipara 10, žena rodící poprvé prvorodiěka 11 n. primapara 11, žena rodící již poněkolikáté vícerodička 12 n. multipara 12.

  • 1. Dvojčata, trojčata apod. se klasifikují jako děti rozdílného pořadí n. parity. Narození vyššího pořadí jsou narození po posledním specifikovaném pořadí, tj. např. narození třetího po porodu dvojčat.

612

Při sledování časování porodů 1, tj. rozložení porodů v průběhu času, se sledují meziporodní intervaly 2. Prvoporodní interval 3 je doba, která uplyne od sňatku k narození prvního dítěte, meziporodní interval 4 je doba mezi předchozím porodem a narozením dítěte n-tého pořadí. Doba mezi porodem a nějakým přesným časovým určením, např. datem sčítání (201-1) nebo šetření (203-4), se nazývá otevřený porodní interval 5; intervaly, které začínají před a končí po tomto přesně vymezeném datu, se označují jako roztažené intervaly 6. Sleduje se také doba od sňatku k narození dítěte n-tého pořadí 7; tyto intervaly slouží k charakteristice časování narození dětí. Analogicky lze sledovat i intervaly mezi j ednotlivými těhotenstvími.

613

Délka těhotenství je obvykle určena časovým rozdílem mezi datem prvního dne poslední menstruace a datem vypuzení, resp. vynětí plodu z těla matky. Při sledování intervalů mezi jednotlivými těhotenstvími 2 lze při určování délky těhotenství považovat za počátek těhotenství dobu předpokládaného početí 1. Rozdíl mezi uvedenými přístupy k definování délky těhotenství činí v průměru dva týdny. Interval mezi datem sňatku a prvním těhotenstvím se nazývá prvotěhotenský interval 3. Období mezi koncem těhotenství a počátkem dalšího je mezitěhotenský interval 4. Pokud nebereme v úvahu dobu, po kterou žena neměla sexuální styk, získáme čistý mezitěhotenský interval 5. Období mezi koncem posledního těhotenství a datem šetření se nazývá otevřený těhotenský interval 6. 3 V angl. je syn. těhotenské zpoždění.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93