Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

62

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

62

620

Reprodukční období 1 n. u žen rodivý věk 1 je období, během kterého je žena schopna otěhotnět a rodit děti. Za jeho počátek se považuje puberta 2 a je spojen s objevením první menstruace 3 n. menses 4. První menstruace se nazývá menarche 5, poslední menstruací končí rodivý věk žen a začíná menopauza 6 . Pro účely statistiky je reprodukční období žen obvykle vymezeno věkem 15-49 let, někdy též 15-44 let. V některých zemích je jeho počátek spojen s uzákoněným minimálním věkem při vstupu do manželství (504-1). Dočasné nebo úplné přerušení menstruace před klimaktériem (normální nebo patologické) se nazývá amennorhoea 7 . K přerušení menstruace dochází také po otěhotnění a označuje se jako těhotenská amennorhoea 8 a po porodu jako poporodní amennorhoea 9.

  • 3. Syn. je perioda n. měsíčky.
  • 6. Syn. je klimakterium, v hovorovém jazyce se používá ter. přechod.

621

Schopnost ženy a. muže, resp. páru rodit děti, se nazývá plodivost 1 n. fekundita 1. Jejím opakem je fyziologická neschopnost plození, tj. neplodnost 2 n. sterilita 2 ; neschopnost ženy otěhotnět 3 je obvykle hlavní, ale ne jedinou možnou příčinou neplodnosti. Neplodnost páru může být způsobena sterilitou jednoho či obou partnerů, ev. jejich biologickou disharmonií, kdy nelze v případě ženy ani muže hovořit o faktické sterilitě. Rozlišujeme dočasnou neplodnost 5 a trvalou neplodnost 7. U žen rozeznáváme primární sterilitu 8, kdy žena není schopna počít, donosit a porodit dítě, a sekundární 9 n. následnou sterilitu 9, která se v průběhu života ženy objeví po narození jednoho nebo více dětí.

  • 1. Termín fekundita je někdy chápán spíše jako schopnost otěhotnět než porodit živé dítě. V případě, že schopnost porodit živé dítě je z různých důvodů omezena nebo že pravděpodobnost početíje velmi nízká, mluvíme o sub-fekunditě.
  • 2. Syn. je infekundita.

622

Termín dočasná neplodnost (621-5) se používá i v případech, kdy neschopnost ženy otěhotnět je způsobena přirozenými fyziologickými příčinami, tj. není patologická. Ženy mají neplodná období 1 v každém menstruačním cyklu 2, neboť k oplodnění může dojít pouze v několika dnech v období ovulace 3. V matematických modelech reprodukce se používá ter. neovlivnitelné období 5 pro dobu sterility oá početí (602-1) k návratu ovulace po porodu; zahrnuje těhotenství (602-5) a jeho délka je ovlivněna také dobou kojení 4. Příčinou dočasné neplodnosti mohou být i nepravidelnosti v menstruačním cyklu neboli anovulační cykly 6; jsou to měsíční cykly bez ovulace; amennorrhoea (620-7) je dočasné zmizení menstruace. Sub-fekundita 7 velmi mladých žen se obvykle nazývá adolescentní sterilita 8; vhodnější by bylo používat termín adolescentní sub-fekundita 8.

  • 5. Období mezi porodem a návratem ovulace se někdy označuje jako postpartum sterilita.

623

Fertilita 1 n. plodnost 1 je skutečný efekt plodivosti (621-1), tj. počet narozených dětí danému páru. Termín infertilita 2 se používá v případě, že ve sledovaném období nedojde k narození dítěte. Rozlišování termínů fertilita a fekundita je obvyklé v demografii; někdy se však používá obou ter. jako syn.

  • 1. Pojmové rozlišení ter. fertilita afekundita lze nalézt i v dalších jazycích. Č. ter. odpovídá angl. způsobu rozlišování {{{1}}}, {{{1}}}. V mnoha jazycích je však význam ter. fertilita a fekundita opačný. Fr. fécondité a šp. fecundidad odpovídá angl. výrazu fertility, naopak fr. fertilitě a šp. fertilidad znamená v angl. fecunditý. Něm. a rus. jazyky odpovídající ter. odlišení nemají.
  • 2. Syn. je bezdětnost, kterou se rozumí buď fyziologická neplodnost nebo záměrné rozhodnutí páru nemít děti.

624

Fertilita (623-1) páru závisí na jeho reprodukčním chování 1. Podle způsobu reprodukčního chování se páry rozlišují na plánující páry 2, které regulují počet narozených dětí a intervaly mezi jejich narozením (612-1), a neplánující páry 3, které svoji plodnost neplánují. Ter. plánované rodičovství má širší význam než omezování počtu dětí v rodině 4, tj. snahu nepřekročit chtěný počet dětí 5. Kontrola porodnosti 6 n. regulace porodnosti 6 není omezena pouze na plodnost manželských párů.

  • 5. Nechtěné děti n. neočekávané děti jsou ty, které se páru narodí nad rámec chtěného počtu dětí (624-5). Odlišují se od neplánovaných dětí, které se narodí v neočekávanou dobu, někdy i mimo manželství; část z nich lze považovat za chtěné.

625

Plánované rodičovství 1 n. uvědomělé rodičovství 1 směřuje k plánování a regulování počtu narozených dětí v souladu s přáním páru nebo předpokládaným zájmem společnosti. Skutečný počet narozených dětí se může lišit od plánovaného počtu dětí 2 n. předpokládaného počtu dětí 2, udávaného např. v šetřeních populačního klimatu. Uvedený rozdíl v počtu dětíje obvykle způsoben selháním antikoncepce 3, resp. účinností antikoncepce 4, která má dva aspekty. Teoretická účinnost 5 n. fyziologická účinnost 5 udává, jak je metoda spolehlivá, pokud se používá podle předpisu. Účinnost použití 6 měří její spolehlivost při běžném používání u sledované populace. Míra selhání antikoncepce 7 je definována jako počet neočekávaných otěhotnění k délce doby, kdy je žena vystavena riziku nechtěného otěhotnění.

  • 2. Někdy se v šetřeních populačního klimatu zjišťuje také očekávaný počet dětí. Rozdíl existuje také mezi chtěným počtem dětí, tj. počtem dětí, který zena, muž nebo pár si přejí mít a mezi ideálním počtem dětí, tj. počtem, který považují vzhledem k určitým podmínkám za optimální.
  • 4. Podobný význam jako účinnost antikoncepcespolehlivost antikoncepce. Jiný význam má demografická účinnost programů plánovaného rodičovství (viz 626-1).

626

Programy plánovaného rodičovství 1 se zaměřují na zavádění a šíření kontroly porodnosti u skupiny potenciálních uživatelů 2 antikoncepce n. sledují určitý populační záměr 2. Tým terénních pracovníků 3 se pokouší získat a přesvědčit obyvatelstvo o vhodnosti používání antikoncepce, ev. umělého ukončení těhotenství. Úspěch programu může být měřen zastoupením nových uživatelů antikoncepce 4 v cílené populaci. V průběhu času se sledují změny v počtu osob užívajících antikoncepci. Demografická účinnost {625-4*) programů plánovaného rodičovství se odvozuje od odhadu počtu těhotenství, kterým bylo zabráněno 7. Rozšíření a používání antikoncepce v populaci je odhadováno podílem současných uživatelů antikoncepce 8 z celkového počtu sledovaných osob, obvykle vdaných žen v reprodukčním věku.

  • 3. Mezi tyto terénní pracovníky zahrnujeme distributory, agitátory apod.
  • 4. Jinak je definována míra používání antikoncepce.
  • 8. Speciální šetření, týkající se znalostí, postojů a užívání antikoncepce se v angl. označuje zkratkou KAP n. Survey of knowledge, attitudes and practice of contraception.

627

Antikoncepce 1 je použití takové metody, která má zabránit početí jako následku pohlavního styku 2 n. soulože 2; antikoncepce zahrnuje i sterilizaci (631-1), používanou ženami v některých zemích jako antikoncepční metodu obvykle po dosažení chtěného počtu dětí. Ter. antikoncepční metody 3 je někdy nahrazován v širším slova smyslu označením metody kontroly porodnosti 3 a v tomto případě zahrnuje i umělá ukončení těhotenství (604-2). Mezi antikoncepční metody n. metody kontroly porodnosti je zahrnována i sexuální abstinence 4 a zvláště tzv. periodická abstinence (628-4).

  • 1. Syn. je kontracepce n. používání antikoncepčních metod.
  • 2. Syn. je koitus.
  • 4. Syn. je pohlavní zdrženlivost.

628

Obvykle se rozlišují speciální antikoncepční metody 1, vyžadující aplikaci zvláštních prostředků, a přirozené antikoncepční metody 2, které žádné speciální prostředky nevyžadují. Nejznámější přirozenou antikoncepční metodou je přerušovaná soulož 3 n. coitus interruptus 3; z dalších pak periodická abstinence 4 n. metoda neplodných dnů 4, při které se partneři zdržují sexuálního styku ve dnech, kdy je zena plodná (tj, ve dnech ovulace) a souloží pouze v tzv. neplodných dnech 5 menstruačního cyklu ženy, kdy je pravděpodobnost početí výrazně snížena. Tuto metodu některé plánující páry (623-2) používají i v případě, kdy chtějí dosáhnout plánovaného otěhotnění v určitém termínu, tj. souloží právě v období předpokládané ovulace, kdy je pravděpodobnost otěhotnění největší. Termíny dozrání vajíčka a neplodné dny žen umožňuje zjistit i metoda měření základní tělesné teploty 6.

  • 1. Mezi speciální antikoncepční metody se řadí nejen používání mechanických antikoncepčních prostředků, které zabraňují spojení spermie a vajíčka (tzv. bariérové metody), ale i chemické antikoncepční prostředky s látkou usmrcující spermie, dále metody založené na používání speciálních antikoncepčních prostředků jako jsou např. nitroděložní prostředky (629-10) a další typy antikoncepce, např. antikoncepční pilulky (630-4).
  • 4. Jako přirozené metody plánovaného rodičovství se obvykle označují všechny metody, které vycházejí z určování stadia ovulačního cyklu žen. Metoda neplodných dnů se nazývá také Ogino-Knausova metoda.

629

Mezi mechanické antikoncepční prostředky (tzv. bariérové) patří u mužů kondom 1 n. prezervativ 1, u žen různé typy pesaru 2, např. diafragmatický pesar 3, tampon 4 nebo hubka 4, antikoncepční želé 5, čípky 6, pěnové tablety 7 a výplachy 8, z nichž některé obsahují spermicidy 9 (antikoncepční látky). Některé z těchto prostředků je možné vzájemně kombinovat. Existují také různé typy nitroděložní antikoncepce 10 (používá se angl. zkratka IUD 10, tj. intra-uterine devices), kdy lékař zavede do dělohy ženy tělísko z umělé hmoty, které zabra-ňujepočetí a nazývá se podle tvaru, např. spirála 10, mašlička 10 apod.

630

Perorální antikoncepce 1 je metoda hormonální antikoncepce 2 nebo antikoncepce pomocí steroidů 3. Tento typ zabraňuje ovulaci pravidelným užíváním antikoncepčních pilulek 4, nebo pomocí injekcí nebo implantátů.

631

Sterilizace 1 jako antikoncepční metoda spočívající v přerušení transportu zárodečných buněk, je výsledkem chirurgického zákroku a jedná se o trvalou ochranu před nežádoucím těhotenstvím. Průchodnost těchto dutých orgánů (chámovodů u mužů, vejcovodů u žen) se přeruší podvazem nebo chirurgickým přerušením trubice a umělým uzávěrem obou jejích konců. U mužů se provádí tzv. vázektomie 2, tj. podvaz a přerušení chámovodů, u žen podvázání vejcovodu 4. Salpingestomie 5 nebo tubectomie 5 spočívá v zákroku na vejcovodech. Sterilizace zahrnuje i hysterotomii 6, tj. chirurgické otevření děložní dutiny nebo odstranění dělohy.

  • 4. , 5 K získání přístupu k vejcovodům jsou používány různé metody, jako např. laparotomie, colpotomie nebo laparoskopie.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93