Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

63

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

63

632

Obecný termín míra porodnosti 1 se používá pro ukazatel, ve kterém je počet živě narozených dětí ve sledované populaci nebo subpopulaci v určitém časovém období vztažen k celkovému počtu obyvatel. Míra se obvykle vyjadřuje v promilích, tj. na 1000 obyvatelů a nejčastěji se udává v ročním vymezení. Pokud není uvedena bližší specifikace ukazatele, jedná se o hrubou míru porodnosti 2, definovanou jako poměr počtu živě narozených dětí k celé populaci, resp. ke střednímu stavu obyvatelstva. Pokud bereme v úvahu všechny narozené děti, tj. i děti mrtvě narozené, mluvíme o hrubé míře celkové porodnosti 3. Podle legitimity narozených dětí se rozlišuje hrubá míra manželské porodnosti 4, definovaná jako poměr počtu živě narozených dětí v manželství na 1000 vdaných žen a hrubá míra nemanželské porodnosti 5 n. hrubá míra mimomanželské porodnosti 5, tj. poměr počtu živě narozených dětí mimo manželství na 1000 nevdaných žen. Častěji se však pro hodnocení nemanželské plodnosti používá podíl ilegitimity 6, udávající zastoupení dětí narozených mimo manželství z celkového počtu narozených. Pro porovnávání úrovně porodnosti různých populací se často používají standardizované míry porodnosti 7, které eliminují vliv odlišných struktur sledovaných populací (zejména podle věku a pohlaví). V případě neúplné evidence narozených dětí lze jako charakteristiku porodnosti použít index plodnosti 8, obvykle definovaný jako poměr počtu dětí ve věku 0-4 let k počtu žen v reprodukčním věku, tj. ve věku 15-49 let.

  • 4. , 5 Při konstrukci měr manželské a nemanželské porodnosti je někdy ve jmenovateli uveden celkový počet obyvatel.

633

Podrobnější analýza procesu porodnosti je obvykle omezena na soubor osob stejného pohlaví v reprodukčním věku (620-1) a výsledný ukazatel se označuje jako míra plodnosti 1. Při konstrukci měr plodnosti je ve jmenovateli obvykle uveden střední stav obyvatelstva v reprodukčním věku ve sledovaném časovém období, nebo i počet let prožitých určitou skupinou osob ve sledovaném období nebo průměrná velikost skupiny osob. Termín míra plodnosti bez bližší specifikace označuje zpravidla míru ženské plodnosti 2 počítanou pro soubor žen v rodivém věku (obvykle 15-49 let), někdy je stejným způsobem počítána i míra mužské plodnosti 4. Míry plodnosti obecně vyjadřují počet narozených dětí na 1000 osob stejné kategorie, tj. pohlaví, věku, rodinného stavu apod. (133-4*). Míra manželské plodnosti 5 n. míra legitimní plodnosti 5 je definována jako poměr v manželství narozených dětí (610-3) k počtu vdaných žen v reprodukčním věku, míra nemanželské plodnosti 6 jako poměr mimo manželství narozených dětí (610-4) k počtu svobodných, ovdovělých a rozvedených žen v reprodukčním věku. Pokud nebereme v úvahu legitimitu dětí (610-1) a rodinný stav jejich rodičů, mluvíme o celkových mírách plodnosti 7. Ukazatel, definovaný jako poměr počtu všech živě narozených dětí na 1000 žen v reprodukčním věku bez ohledu na jejich rodinný stav, se nazývá obecná míra plodnosti 8. Pro vyjádření změn plodnosti v závislosti na věku matek se počítají míry plodnosti podle věku 9, nazývané též specifické míry plodnosti 9, definované jako poměr počtu živě narozených dětí ženám v určitém věku (nebo věkové skupině, obvykle pětileté) k počtu žen v daném věku.

  • 1. V praxi se rozlišení názvů míry porodnosti a míry plodnosti přísně nedodržuje a oba ter. jsou často používány jako syn. Všechny charakteristiky úrovně plodnosti se vypočítávají pouze ze souborů živě narozených dětí.
  • 5. Manželská plodnost n. legitimní plodnost se týká vdaných žen a ženatých mužů (635-1).
  • 6. Nemanželská plodnost n. mimomanželská plodnost n. nelegitimní plodnost se týká plodnosti svobodných, rozvedených a ovdovělých osob. Někdy se za ní považuje i plodnost vdané ženy, kdy otcem dítěte není manžel (po neuznání otcovství).

634

Při konstrukci specifických měr plodnosti podle pořadí 1 je počet narozených dětí určitého pořadí vztažen k počtu žen, k počtu vdaných žen nebo k počtu narozených dětí předchozího pořadí. Specifické míry plodnosti stejného pořadí 2 jsou definovány jako poměr počtu narozených dětí stejného pořadí k počtu žen, u kterých může k narození dítěte daného pořadí dojít (např. počet dětí druhého pořadí k počtu žen, které mají dosud pouze jedno dítě). Tyto míry jsou konstruovány obvykle podle věku žen nebo doby trvání manželství. Při vý-počtu pravděpodobnosti narození dítěte podle pořadí 3 je v čitateli uveden počet narozených dětí daného pořadí x + 1 ve sledovaném časovém úseku, ve jmenovateli počet žen s dítětem daného pořadí x na počátku sledovaného časového úseku.

635

Při studiu manželské plodnosti 1 je možné uspořádat data podle sňatkových kohort (116-2) matek a míry manželské plodnosti podle věku 3 nahradit specifickými mírami plodnosti podle délky trvání manželství 2.

636

Při sledování plodnosti určité generace nebo sňatkové kohorty (116-2) se používá ter. kohortní plodnost 1 n. generační plodnost 1. Součet měr plodnosti podle věku nebo měr plodnosti podle délky trvání manželství od okamžiku, kdy sledovaná kohorta vstoupila do pole pozorování (tj. od dolní hranice reprodukčního věku, resp. od doby uzavření sňatku) až do zvoleného časového okamžiku se označuje jako kumulativní plodnost 2. Pokud zvolený časový okamžik leží nad horní hranicí rodivého věku, mluvíme o konečné plodnosti 4, která představuje součet generačních měr plodnosti podle věku a udává průměrný počet obvykle živě narozených dětí ženám sledované generace za neexistence úmrtnosti žen během celého reprodukčního období. Pokud bereme v úvahu i pravděpodobnost úmrtí žen mezi jednotlivými roky, mluvíme o čisté kumulativní plodnosti 5 dané kohorty.

  • 4. V případě, že sledovaná generace ještě nedosáhla horní hranice reprodukčního věku, mluvíme o neukončené plodnosti n. aktuální plodnosti.

637

Data o úrovni porodnosti poskytují také sčítání lidu a výběrová šetření v případě, že zahrnují otázku na počet živě narozených dětí ženě nebo páru, a to buď ze současného manželství 1 nebo všech narozených. Z těchto údajů lze vypočítat průměrný počet všech dětí narozených jedné ženě 2. Počet dětí narozených páru se označuje jako průměrná velikost rodiny 3. Lze také vypočítat průměrný počet dětí na jedno manželství 4. Zvláštní pozornost je věnována manželstvím s ukončenou plodnosti 5, tj. manželstvím, v nichž žena dosáhla konce reprodukčního období před ev. rozpadem manželství {rozvodem nebo úmrtím partnera). Průměrný počet dětí na jednu ženu starší 50 let, tzv. konečný počet dětí 6, se nijak výrazně neodlišuje od konečné plodnosti (636-4). Tabelace konečného pořadí nebo konečné plodnosti vdaných žen podle počtu dětí slouží k výpočtu pravděpodobnosti zvětšování rodiny 7; v čitateli zlomku je počet žen s n+1 dětmi, ve jmenovateli počet žen s n dětmi. Informace o formování rodin 8 poskytují speciální studie, v nichž je věnována pozornost meziporodním intervalům (612-1) a věku žen při narození posledního dítěte 10, které již ukončily svou reprodukci.

638

Ze záznamů důležitých událostí v reprodukčním věku žen, jako jsou např. manželství, těhotenství, narození dětí, úmrtí dětí v kojeneckém věku apod. nebo retrospektivně z výběrových šetření lze sestavit rodinné listy 1. V historické demografii (102-1) se za účelem rekonstrukce rodin 2 používají rodinné listy, které vycházejí z dostupných záznamů evidence přirozené měny (211-3). Záznamy o průběhu těhotenství 3 obsahují detailní údaje o počátku, průběhu a ukončení těhotenství včetně jeho produktu. Tyto detailní záznamy o časování rození dětí mohou být použity k různým účelům. Poskytují např. informace o přirozené plodnosti 4, tj. plodnosti párů, které velikost rodiny neomezují (624-4). Mohou být použity také k odhadu pravděpodobnosti početí 5 v průběhu menstruačního cyklu (622-2). Rozlišuje se přirozená schopnost otěhotnět 6 za předpokladu nepoužívání antikoncepčních prostředků a v opačném případě se mluví o reziduální schopnosti otěhotnění 7. Často jsou předmětem studia pouze těhotenství, ukončená porodem živého dítěte. K měření účinnosti antikoncepce během období vystavení riziku otěhotnění (613-1) se někdy používá tzv. míra koncepce 9 n. míra otěhotnění 9.

  • 1. Informace o historii plodn os ti n. reprodukční historii lze získat z rodinných listů.

639

Měřítkem intenzity plodnosti vdaném období 1, tj. ve sledovaném roce nebo časovém úseku, je součet měr plodnosti podle věku n. specifických plodnosti, který se nazývá úhrnná plodnost 4. Tento syntetický ukazatel plodnosti 3 představuje počet dětí, které by se narodily souboru 1000 žen (často udáván na jednu ženu) během jejich reprodukčního období, kdyby zůstalo zachováno rozložení plodnosti podle věku ve sledovaném kalendářním roce po dobu zhruba 35 let (za předpokladu neexistence úmrtnosti žen během reprodukčního období). Úhrnná plodnost tak měří intenzitu plodnosti ve fiktivní generaci, jejíž řád plodnosti 2 je složen z reálných měr plodnosti 35 generací. Obdobně lze konstruovat úhrnnou manželskou plodnost 5 (součet měr manželské plodnosti podle věku žen) a úhrnnou plodnost podle pořadí narozených dětí 6 (součet specifických měr plodnosti podle pořadí).

  • 4. Způsobem svého výpočtu odpovídají specifické plodnosti definici redukovaných měr, resp. redukovaných událostí, neboť počet živě narozených dětí je vztažen ke střednímu stavu všech žen bez ohledu na to, zda v reprodukčním období rodily nebo nerodily. Vynásobením součtu měr plodnosti podílem děvčat při narození získáme hrubou míru reprodukce (711-4), která vyjadřuje průměrný počet živě narozených dívek jedné ženě za neexistence úmrtnosti v reprodukčním období. V longitudinálním {generačním pojetí) hrubá míra reprodukce vyjadřuje, do jaké míry sledovaná generace zajišťuje za neexistence úmrtnosti svoji náhradu. V transverzálním pojetí má pouze orientační význam a vyjadřuje, jakým způsobem by se sledovaná populace reprodukovala při zachování řádu rození daného období; viz čistá míra reprodukce (711-4).

640

Statistiku legální potratovosti (604-4) lze sestavovat pouze v případě, že jsou potraty ve sledované zemi uzákoněny a je k dispozici evidence umělých ukončení těhotenství n. indukovaných potratů (604-2). Míra potratovosti 1 udává intenzitu potratů v populaci během daného časového úseku, obvykle roku. Index potratovosti 2 vztahuje počet potratů k počtu živě narozených dětí (601-4) ve sledovaném časovém úseku, obvykle kalendářním roce. Úhrnná potratovost 3 je součet měr potratovosti podle věku (specifických měr potratovosti) a vyjadřuje průměrný počet potratů na jednu ženu během jejího reprodukčního období. Potraty mohou být vztaženy buď k celé populaci nebo pouze k počtu žen v reprodukčním věku a specifikovány podle věku žen, typu potratu nebo dalších charakteristik. Vzhledem k nejednotnosti vedení statistik potratovosti je mezinárodní srovnání obtížné.

  • 1. , 2 Míra a také index potratovosti se u nás vypočítávají jak za samovolné, tak za indukované potraty, obdobně se odděleně posuzuje též úhrnná potratovost.


* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93