Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
70
|
Populační růst a demografická reprodukce
70
701
Populační růst1 je výsledkem společného působení procesů porodnosti, úmrtnosti a migrace. Populační úbytek2 je důsledek vyšší úrovně úmrtnosti než porodnosti, event. vyšší úrovně emigrace než imigrace, resp. kombinovaného důsledku těchto procesů, a bývá označován jako negativní růst3. Je vhodné rozlišovat uzavřenou populaci4, do které neexistuje ani přistěhování, ani z ní nedochází k vystěhování, a populační růst v ní závisí pouze na rozdílu rnezi počtem živě narozených a zemřelých, od otevřené populace5, jejíž růst ovlivňují také migrace. Růst v otevřené populaci je výsledkem migračního salda6 a přirozeného přírůstku7, který vzniká přebytkem živě narozených nad zemřelými8.
- 1. Populační růst je proces, jehož výsledkem je populační přírůstek. Nulový populační růst charakterizuje populaci, jejíž početní velikost se v čase nemění.
- 2. Opakem, populačního růstu jako procesu je ubývání populace n. populační úbytek.
- 6. Syn. je čistá migrace n. migrační bilance (angl.).
- 7. V tomto smyslu lze též hovořit o bilanci přirozené měny n. o bilanci živě narozených a zemřelých (angl.).
- 8. Opačným jevem je úbytek přirozenou měnou, který vzniká přebytkem zemřelých nad živě narozenými.
702
Intenzita populačního růstu za určité období může být označena jako míra celkového přírůstku1; je to poměr celkového přírůstku ke střednímu stavu obyvatelstva. Méně přesně může být tato míra počítána k počátečnímu počtu obyvatelstva daného období. Jestliže se sleduje populační růst za víceleté období, může být vypočtena průměrná míra ročního přírůstku2. Při výpočtu této míry se někdy vychází z toho, že populace se během sledovaného období zvětšuje nebo zmenšuje exponenciálním růstem3. Velikost této exponenciální populace4 lze vyjádřit jako spojitou funkci času; její hodnoty udává míra exponenciálního růstu5 . Poměr přirozeného přírůstku (701-7) ke střednímu stavu obyvatelstva se označuje jako hrubá míra přirozeného přírůstku6; vypočte se jako rozdíl mezi hrubou mírou porodnosti a hrubou mírou úmrtnosti nebo jako rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých v daném kalendářním roce děleným středním stavem obyvatelstva. V současné době málo používaným demografickým ukazatělem je vitální index7, což je poměr mezi počtem živě narozených a zemřelých v daném období.
- 3. Jestliže se růst sleduje jako diskrétní funkce, hoříme o geometrickém růstu.
- 4. Exponenciální populace bývá někdy nazývána též maltlusovskou populací; tento termín však nemá jednoznačný význam (viz 906-1).
703
Lze dokázat, že v uzavřené populaci (701-4), na kterou působí konstatní míry plodnosti podle věku (631-8) a míry úmrtnosti podle věku (412-1) po dostatečně dlouhou dobu, také průměrná míra přirozeného přírůstku se přibližuje konstantní úrovni. Tato míra se označuje jako vnitřní míra přirozeného přírůstku1. Populace, která dosáhla této úrovně, se nazývá stabilní populací2. V této populaci zůstává konstantní podíl osob v jednotlivých věkových skupinách n. taková populace má stabilní věkovou strukturu3, která závisí pouze na konstantních úrovních specifických měr plodnosti a úmrtnosti bez ohledu na to, jaká byla výchozí věková struktura4. V realitě žádná populace nedosáhne nikdy úplné stability, neboť míry úmrtnosti a plodnosti se stále mění. Konstrukce modelu stabilní populace a jejich vnitřních měr slouží k výpočtu potenciálního růstu5, který vychází z měr plodnosti a úmrtnosti podle věku při vyloučení vlivu aktuální věkové struktury. Stabilnípopulaci, jejíž vnitřní míra přirozeného přírůstku se rovná nule, nazýváme stacionární populací6. V takové populaci je také počet osob v jednotlivých věkových skupinách konstantní a lze ho určit přímo z funkce žijících v tabulce úmrtnosti nebo jako rozdíl mezi horní a dolní hranicí funkce dožívajících (431-3), tj. integrací této funkce mezi oběma hranicemi, vynásobené koeficientem podílu shodném pro všechny věkové skupiny. Původně stabilní populace se může změnit na kvazi-stabilní populaci7, která si zachovává konstantní úroveň plodnosti, ale mění se její úroveň úmrtnosti. Populaci, která početně roste podle logistické funkce10, nazýváme logistickou populací9; míra přírůstku se v takové populaci nejprve podle určité funkce zvyšuje, až početnost populace dosáhne určité velikosti (inflexní bod), a poté se tato míra přírůstku snižuje až k nule a početní velikost populace se přibližuje logistickou funkcí vypočtené maximální hranici.
- 1. Vnitřní míra přirozeného přírůstku se nazývá někdy koeficientem progresivnosti; je to rozdíl mezi vnitřní mírou porodnosti a vnitřní mírou úmrtnosti, které jsou také stabilní. Ačkoliv její konstrukci jako první navrhl Bortkiewicz, označuje se někdy též jako Lotkova míra.
* * *
|