Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

80

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Migrace

80

801

Studium územní mobility 1 n. geografické mobility 1 se zabývá kvantitativními aspekty pohybu obyvatelstva 2 v geografickém prostoru. Migrací 3 se obecně rozumí změna obvyklého místa pobytu (310-6*) přes hranice určité územní jednotky. Vymezení migrace je v jednotlivých zemích odlišné; v České republice je migrace definována jako změna trvalého pobytu přes hranice určité administrativní jednotky, zpravidla obce. Administrativní jednotka, ze které se osoba vystěhovala, se nazývá předchozí trvalé bydliště 4 n. místo vystěhování 4; místo do kterého se osoba přistěhovala, je nové trvalé bydliště 5 n. místo přistěhování 5. Do migrační statistiky nejsou obvykle zahrnuty územní pohyby obyvatelstva bez trvalého bydliště, tj. např. kočující obyvatelstvo. V praxi je někdy obtížné rozlišit migraci, tj. relativně trvalou změnu pobytu a dočasný územní pohyb 6. V tomto případě se sleduje délka nepřítomnosti 7 v místě trvalého bydliště nebo délka pobytu 8 v novém bydlišti. Obecně platí, že geografická mobilita nezahrnuje krátkodobé cesty, při kterých nedochází ke změně trvalého pobytu, i když také tyto pohyby jsou vzhledem k jejich ekonomickému a sociálnímu významu předmětem studia. Kyvadlová migrace 9 představuje pravidelně se opakující denní nebo týdenní územní pohyby mezi místem trvalého bydliště a místem pracoviště či školy, sezónní migrace 10 se pravidelně ročně opakuje. Transity 11 jsou přejezdy přes území státu, který leží mezi výchozím a cílovým místem cesty a nejsou považovány za migraci. Podobně cesty za rekreací 12 a turistika 12 nejsou zahrnuty do geografické mobility.

  • 1. Prostorovou mobilitu je třeba odlišit od sociální mobility (920-4) a pracovní migrace (921 -3).
  • 3. Jako syn. migrace se používá pojmu stěhování. Ter. migrace vystihuje proces a např. v angl. (na rozdíl od fř.) ho nelze použít pro označení jednoho přestěhování; zřídka se používá v mn.č Někteří autoři považují za migraci i stěhování uvnitř vymezených administrativních jednotek, tj. residenční mobilitu (803-6). Od roku 1976 se za migraci považuje např. i stěhování mezi městskými obvody Prahy. Obvykle se však migrací rozumí stěhování přes hranice předem definované územní jednotky.
  • 5. V případě mezinárodní migrace se používá termín cílová země.
  • 9. Kyvadlová migrace se v češtině často označuje jako dojíždění n. cesta za prací, a osoba, která pravidelně cestuje z místa svého bydliště do místa zaměstnáni se nazývá dojíždějící.
  • 10. Sezónní pohyb za prací je vhodnější ter. než často používané označení sezónní migrace, neboť tento pohyb obvykle neznamená změnu trvalého bydliště.

802

Pro sledování migrace v průběhu časuje vhodné porovnávat minulé místo bydliště 1 nebo předchozí místo bydliště 2 se současným místem bydliště 3. Osoba, která ve sledovaném časovém intervalu změnila místo pobytu, tj. vymezenou administrativní jednotku, se nazývá migrant 4. Migrující osoby se rozlišují na emigranty 5 n. vystěhovalé osoby 5 ve vztahu k jejich původnímu bydlišti, a na imigranty 6 n. přistěhovalé osoby 6 vzhledem k jejich současnému bydlišti. Jestliže sčítám lidu obsahuje otázku na předchozí místo bydliště, získaná data informují pouze o poslední migraci 7 n. o poslední změně bydliště 7 . Za migran-ta se považuje osoba, která měla alespoň jedno předchozí trvalé bydliště v jiné územní jednotce než je její současné bydliště. Tato osoba pak buď imigrovala 8, tj. přistěhovala se do současného bydliště nebo emigrovala 9, tj. vystěhovala se ze svého předchozího bydliště. Osoba, jejíž místo narození 10 je odlišné od místa trvalého pobytu, se v angl. označuje jako life-time migrant 11, vč. ji můžeme označit ter. celoživotní migrant 11.

  • 4. Přísně vzato, migrující osoba n. migrant se musí narodit před obdobím, které je z pohledu migrace sledováno a musí žít do konce tohoto období. Někdy je definice rozšířena a migrace zahrnuje i děti, které se narodily během sledovaného období; jejich předchozí bydliště je pak shodné s předchozím bydlištěm matky na počátku sledovaného období. Počet registrovaných migrantů za určité sledované období nemusí být vždy shodný s počtem migračních pohybů, neboť jedna osoba se může během vymezeného časového úseku stěhovat vícekrát nebo se může dokonce vrátit do svého předchozího místa bydliště.
  • 5. Ter. emigrant označuje osobu, která se později může vrátit do země, ze které se vystěhovala. Oproti tomu exulant je vyhnaná nebo vyhoštěná osoba bez možnosti návratu.
  • 10. Místo narození je v některých zemích určováno podle místa bydliště matky nebo podle místa, kde je dítě přihlášeno prvně k pobytu.
  • 11. V opačném smyslu se používá ter. bydlící rodák.

803

Migrace se sleduje zpravidla podle řádu územních jednotek. Pokud dochází k územním pohybům v rámci jednoho svrchovaného státu (305-3), tj. místo vystěhování (801-4) a místo přistěhování (801-5) leží uvnitř hranic státu, mluvíme o vnitrostátní migraci 1 n. vnitřní migraci 1 n. vnitrostátním stěhování 1. Stěhování za hranice státu se nazývá zahraniční migrace 2 n. mezinárodní migrace 2, někdy se používá i termín externí n. vnější migrace 3. Přesto, že se obvykle tyto ter. používají jako syn., nejsou ve všech případech rovnocenné, neboť za vnější migraci se může považovat stěhování za hranice jakékoli vymezené oblasti. Zahraniční migrace se z hlediska cílové země a země původu dělí na imigraci 4 a emigraci 5. Stěhování v rámci nejnižších administrativních jednotek, tj. obvykle obcí, se do statistiky migrace nezahrnuje a je označováno jako rezidenční mobilita 6 n. místní stěhování 6. Migrační proud 9 je soubor migrujících osob, které mají stejné místo vystěhování i přistěhování. Početnější proudy mezi územními jednotkami vyššího řádu, např. kraji, se nazývají hlavní migrační proudy 10.

  • 1. V případě států s více či méně autonomními oblastmi může být rozlišení migrace na vnitřní a mezinárodní obtížné a nepřesné.
  • 2. Pouhé pravidelné dojíždění za prací přes hranice státu se označuje jako příhraniční pracovní migrace a nelze ho ztotožňovat s mezinárodní migrací. Takovéto dojíždění se u nás někdy nazývá pendlování a dojíždějící jsou pak pendleři.
  • 6. V tom případě se mluví o změně adresy v obci.

804

Pokud se určitá osoba stěhuje během sledovaného období několikrát, rozlišuje se migrace podle pořadí 1. Doba pobytu 2 je buď časový interval mezi přistěhováním do určitého místa a následným vystěhováním, nebo doba, která uplynula od posledního přistěhování. Zpětná migrace 3 je stěhování buď do místa původního pobytu nebo do kteréhokoliv z předchozích bydlišť. Jako opakovaná migrace 4 n. chronická migrace 4 je označována tendence stěhovat se několikrát během poměrně krátkého časového úseku. Migrace mezi městem a venkovem 5 má často podobu postupné migrace 6; konečným cílem migrujících osob jsou velká města a migrace do nich může probíhat sérií postupných stěhování

  • 3. Osoby zahrnuté do zpětné migrace se nazývají zpětní migranti.
  • 4. Pokud opakovaná migrace zahrnuje i migrační pohyby do nových oblastí, mluví se někdy o tzv. druhotné migraci a druhotných migrantech na rozdíl od primární migrace, která zahrnuje migrační pohyby prvního pořadí n. primární migranty. Toto pojetí bývá však zdrojem častých nedorozumění, pokud tyto ter. mají také jiný význam (806-4).

805

Na celkovém přírůstku obyvatelstva (701-1) se migrace (801-3) n. migrační pohyby 1 podílí tzv. čistou migrací 2, což je rozdíl mezi počtem přistěhovalých 3 a počtem vystěhovalých 4, který je označován také jako saldo migrace 2. Čistá migrace může mít kladnou nebo zápornou hodnotu. V případě, že počet přistěhovalých je vyšší než počet vystěhovalých, mluvíme o migračním přírůstku 5 n. čisté imigraci 5, v opačném případě o migračním úbytku 6 n. čisté emigraci 6. Úhrn přistěhování a vystěhování v určité územní jednotce se označuje jako objem migrace 7, někdy také jako hrubá migrace 8, a dělí se na hrubou emigraci a hrubou imigraci. Sledujeme-li pouze vnitřní migraci (803-1), počet vystěhování a přistěhování je shodný, není však totožný s počtem migrantů, neboť někteří z nich se mohli během sledovaného období vystěhovat resp. přistěhovat vícekrát.

  • 2. Někdy je také označována jako bilance migrace.

806

Spontánní migrace 1, dobrovolná migrace 1 n. volná migrace 1 je výsledkem iniciativy a svobodného výběru migrujících osob. V případě stěhování jednotlivých osob mluvíme o individuální migraci 2; pokud se stěhují celé rodiny, používá se někdy termín migrace rodin 3. Migrace, která je vyvolaná stěhováním jiných osob, se nazývá druhotná migrace 4 n. přidružená migrace 4, např, když děti následují své rodiče. Pracovní migrací 5 se nazývá stěhování osob za pracovními příležitostmi. Migrace vyvolaná sňatkem se označuje jako migrace z důvodu sňatku 6, migrace vyvolaná odchodem do důchodu se označuje jako migrace z důvodu odchodu do důchodu 7.

  • 4. I když tyto termíny jsou někdy používány také v jiném smyslu (804-4), primární migrant je osoba, která se stěhuje na základě svého rozhodnutí. Druhotný migrant je např. malé dítě, které se stěhuje na základě rozhodnutí svých rodičů. Řetězová migrace je stěhování do určitého místa, kde perspektivní migranti mají již své příbuzné (114-3*) nebo přátele, kteří se v daném místě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout informace a pomoc.

807

V případě, že se skupiny osob nebo rodin rozhodnout migrovat společně, mluvíme o kolektivní migraci 1 n. skupinové migraci 1. Masová migrace 2 se týká velkého množství osob. Termínu exodus 3 se používá k označení náhlých hromadných migrací, vyvolaných určitým nebezpečím nebo přírodní katastrofou.

808

V protikladu s dobrovolnou migrací (806-1) n. chtěnou migrací je migrace vynucená 1, kdy jsou lidé státní mocí přinuceni ke stěhování. Repatriace 2 je umožněný nebo nucený návrat osob do jejich země původu, obvykle organizovaný státní administrativou. Jiným příkladem vynucené migrace je vypovězení 3 n. vyhoštění 3 osob nebo celých skupin obyvatelstva ze země, kde chtěly zůstat. Ter. evakuace 4 se obvykle používá pro stěhování velkých skupin obyvatelstva v důsledku jejich záchrany před následky nějaké katastrofy, jako jsou např. zemětřesení, povodně, válečné operace apod. Uprchlík 5 obvykle opouští svou zemi dobrovolně na základě vlastního rozhodnutí, když je vystaven silnému tlaku ze strany vládní moci a v případě setrvání v zemi mu hrozí pronásledování. Vysídlenec 6 n. vyhnanec 6 je osoba, která byla nucena opustit zemi svého původu na příkaz státní moci. Tento typ migrace je obvykle součástí rozsáhlejšího vysídlování 7 n. transferu obyvatelstva 7 n. výměny obyvatelstva 8.

  • 3. Nucené vystěhování, kdy další pobyt osoby v určité zemi je nežádoucí, se označuje jako deportace.

809

Proces, kdy se imigranti přizpůsobují podmínkám svého nového bydliště, je postupný a rozlišujeme několik jeho fází a druhů: naturalizace (331-1) n. získání státního občanství; absorbce 1 n. zapojení 1 do ekonomické aktivity získáním pra-covního povolení; asimilace 3 n. úplné splynutí snovým prostředím; adkulturace 2 n. kulturní přizpůsobení přijetím zvyků a hodnot v nové zemi.

  • 3. Přizpůsobování se migrantů novému prostředí lze označit jako jejich akomodaci a jejich zapojení do sociálních struktur ve smyslu rovnocenného postavení jako integraci.

810

Pokud se imigranti z určitého území ve své nové zemi neasimilují a zachovávají si zvyky svého místa původu (803-1), vzniká tzv. kolonie 1. Je-li země příchodu již obydlena, vzniká problém koexistence 2 n. soužití2 dvou odlišných populací. Ten může být vyřešen fůzí 3 n. splynutím 3 populací, kdy rozdíly mezi populacemi postupně mizí, nebo integrací 4 n. včleněním 4 jedné z populací do druhé. V případě, že dvě nebo více populací žijí na určitém území a zůstávají odděleny zvyky nebo zákonem, mluvíme o segregaci 5.

  • 5. V extrémních případech může konflikt vyústit v genocidu, tj. pokus o částečné nebo úplné vyhlazení určité populace (obvykle se jedná o odlišné etnické, jazykové nebo náboženské skupiny).

811

Migrační politika 1 je součástí populační politiky (105-2). Většina zemí reguluje příliv cizích státních příslušníků imigračními zákony 2. Tyto zákony často umožňují pouze výběrovou imigraci 3, n. selektivní imigraci 3, tj. povolení k pobytu je poskytováno pouze osobám s určitými charakteristikami. V některých zemích je zaveden systém kvót 4, který pevně stanovuje počty imigrantů podle jejich země původu 5. Opatření, která ovlivňují přerozdělování 6 n. redistribuci 6 obyvatelstva uvnitř země, tj. interní migraci (803-1), mají obvykle nepřímý charakter.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93