![[Hlavní strana]](/logo-demopaedia-withothers.png){kind=logo}
| Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails. |
|
81
812
Statistika stěhování 1 poskytuje informace o objemu migrace, směrech migračních proudů a charakteristikách migrujících osob. Přesnost získaných údajů závisí na způsobu získávání dat a použitých metodách; v řadě zemí je však migrační statistika založena spíše na přibližných údajích a odhadech než na přesném zjišťování. Přímé zjišťování migrace 2 musí být založeno na systematické registraci migračních pohybů v průběhu času. Nejúplnější migrační statistiky jsou odvozeny zpopulačních registrů, které zaznamenávají všechny změny bydliště. Statistické údaje zpopulačních registrů jsou postačující pro měření vnitrní migrace; k hodnocení zahraniční migrace jsou však méně vhodné. V zemích, kde populační registry nejsou zavedeny, se za účelem zjištění rozsahu migrace používají některé vybrané administrativní záznamy, které však obvykle nezahrnují celou populaci. Jedná se např. o seznamy voličů 3, záznamy sociální péče 4, seznamy daňových poplatníků 5 apod. Informace o zámořské migraci byly získávány ze seznamů cestujících 7 leteckých a námořních společností. Registrace osob, které překračují státní hranice, však poskytuje pouze velmi hrubá data - v oblastech s velkým pohybem obyvatelstva přes hranice (803-2*) jsou obvykle přijímána zvláštní opatření, která umožňují odlišit migrující osoby od cestujících 8, kteří nemění místo svého trvalého bydliště a od osob v tranzitu (801-11). Informace o zahraniční migraci lze získat i na základě počtu udělených vstupních víz 9 nebo vstupních povolení 9, vydaných povolení k pobytu 10 nebo pracovních povolení 11 .
- 9. Obyvatelé některých zemí mohou vycestovat do ciziny pouze na základě získání povolení k vycestování. Tyto záznamy mohou sloužit též jako zdroj informací o zahraniční migraci.
813
Statistiku migrace 1 poskytují i sčítání lidu nebo výběrová šetření. Dle typu položené otázky obvykle zahrnují statistiku přistěhovalých osob 2, statistiku vystěhovalých osob 2 a statistiku místa narození 3. Tento přístup však omezuje studium mezinárodní migrace; neumožňuje studium emigrace, poskytuje však informace o přistěhovalých osobách, bez ohledu na zemi jejich původu.
814
V případě, že nelze určit migraci přímo, používá se nepřímé zjišťování čisté migrace pomocí diferenční metody 1 n. residuální metody 1. Porovnáním celkového a přirozeného přírůstku v určitém časovém úseku získáme informaci o migračním přírůstku nebo úbytku. Metoda přirozeného přírůstku 2 určuje přirozený přírůstek (701-7) v intercensálním období z evidence přirozené měny a porovnává ho s celkovým přírůstkem v období mezi dvěma sčítáními lidu. Metoda kvocientů (pravděpodobností) přežití 3 se obvykle používá k odhadu čisté migrace podle věku a nevyžaduje aktuální statistiku zemřelých. Kvocienty přežití jsou odvozeny buď z úmrtnostních tabulek nebo ze dvou po sobě následujících sčítání lidu a slouží k odhadu očekávané věkové struktury v okamžiku následujícího sčítání lidu. Porovnáním registrovaného a očekávaného počtu osob lze získat bilanci migrace podle věku. V případě, že existuje statistika místa narození (813-3) s uvedením věku osob a informace o současném místě bydliště ze dvou po sobě následujících sčítání lidu, je možné nepřímo odhadnout migrační proudy.
- 2. Rozdíl celkového a přirozeného přírůstku obyvatelstva je někdy označován jako bilance obyvatelstva. Při použití této metody k odhadům rozsahu migrace je však třeba vycházet z předpokladu, že počet osob, které nebyly do sčítání zahrnuty (230-3) a počet osob sečtených vícekrát (230-5), byl v obou sčítáních stejný.
815
Ter. míra migrace 1 se obecně používá k označení ukazatele, který vyjadřuje intenzitu migrace v populaci. Bez bližší specifikace se jedná o roční míru migrace 2, což je poměr celkového počtu migračních pohybů (přestěhování) ke střednímu stavu obyvatelstva ve sledovaném kalendářním roce. Míra čisté migrace 3 a míra celkové migrace 4 jsou definovány stejným způsobem za použití odpovídajících informací, tj. údajů o čisté migraci, resp. celkové migraci. Index migrační účinnosti 5 n. index efektivnosti migrace 5 je definován jako poměr migračního salda (805-2) k celkovému objemu migrace (805-7). Hodnoty tohoto ukazatele se pohybují od 0 (počet přistěhování je nulový, tj. nikdo se nepřestěhuje) do 1 v případě, že i migrace probíhá pouze jedním směrem. Obdobně při záporném migračním saldu se hodnoty ukazatele pohybují od 0 do -1 v případě, že emigrace probíhá pouze jedním směrem.
- 2. Při výpočtu tohoto ukazatele může být ve jmenovateli také např. počet obyvatel na počátku nebo na konci sledovaného časového úseku.
816
Zastoupení migrantů 1 získáme, když počet migrujících osob za určité časové období vztáhneme k populaci, do které nebo ze které tyto osoby migrovaly. Pokud počet vystěhovalých osob z určité oblasti vztáhneme k počtu osob, které v dané oblasti bydlely na počátku sledovaného časového úseku a zároveň se dožily konce sledovaného časového úseku, získáme zastoupení emigrantů 2; tento ukazatel měří pravděpodobnost vystěhování u pozorované populace a je kromě jiného používán při výpočtu populačních prognóz. Při výpočtu podílu migrantů lze jako jmenovatel použít také údaje pouze o určité části populace podle sledovaných typů migrace. Obdobně zastoupení imigrantů 3 lze získat, když počet přistěhovalých do daného území za sledované časové období dělíme počtem obyvatel v území na konci časového období, někdy však ve jmenovateli může být také počet obyvatel na počátku období nebo střední stav populace. Zastoupení celoživotních imigrantů 4 může být odvozeno z informací o místě narození, tj. počet obyvatel narozených mimo sledované území je vztažen k počtu obyvatel sledovaného území. Zastoupení celoživotních emigrantů 5 získáme, když počet osob ve sledovaném území, které žijí mimo oblast svého původu, vztáhneme buď k celkovému počtu osob narozených v této oblasti nebo k počtu osob, které zde dosud žijí. Pokud známe podrobnější charakteristiky migrujících osob, např. věk (322-1), zaměstnání (352-2) nebo úroveň vzdělání (34 -1), lze počítat diferenční indexy migrace 6, které se používají při studiu rozdílů mezi migranty a zbytkem populace. Index má hodnotu 1 minus hodnota ukazatele, kde v čitateli je zastoupení migrantů v populaci se shodnou sledovanou charakteristikou a ve jmenovateli zastoupení migrantů v celé populaci. Diferenční index migrace je roven 0, pokud populace se sledovanou charakteristikou má stejné migrační chování jako zbytek populace.
817
Longitudinální (generační) analýza migrace 1 vyžaduje informace o všech po sobě následujících migračních pohybech jednotlivých osob v průběhu času, tj. informace, které poskytují obvykle pouze populační registry (213-1) nebo retrospektivní šetření (203-8). Z těchto pramenů lze získat jemnější ukazatele, např. pravděpodobnost první migrace 2, tj. pravděpodobnost, jakou má skupina dosud nemigrujíeích osob 3 ve věku x podstoupit první migraci před dosažením věku x+n. Tato pravděpodobnost se používá při výpočtu migračních tabulek prvního pořadí 4. Obdobně lze určit i pravděpodobnost migrace podle pořadí 6. Míra migrace všech pořadí 7 je poměr migračních pohybů všech pořadí ve sledovaném roce ke střednímu stavu sledované kohorty (117-2) vdaném roce. Kumulací těchto měr pro určitou generaci získáme odhad průměrného počtu migračních pohybů 8 za předpokladu neexistence úmrtnosti. K odhadu průměrného počtu migračních pohybů, které má osoba v určitém věku před sebou při zachování současné úrovně úmrtnosti se kombinují migrační tabulky všech pořadí 9 a pravděpodobnosti přežití, dané úmrtnostní tabulkou (432-3).
- 4. Odpovídající angl. ter. je non-migrant table.
818
Při studiu migrace mezi dvěma místy v průběhu času se obvykle používá index migrační intenzity 1. Při jeho výpočtu je v čitateli počet migrantů z místa A do místa B, ve jmenovateli součin počtu obyvatel v místě B na konci sledovaného období a počtu obyvatel v místě A na počátku období, kteří se dožili i konce období. Pokud tento index vydělíme poměrem celkového počtu migrantů k druhé mocnině počtu obyvatel v zemi, získáme index migrační preference 2, který se používá pro hodnocení směrování migračních proudů, daného rozdílnou atraktivitou jednotlivých míst.
819
Migrační modely 1 se dělí na dvě kategorie. První z nich dává do vztahu migrační proudy (803-9) mezi dvěmi oblastmi, a sociální, ekonomické a demografické proměnné. Tyto proměnné jsou označovány jako vytlačující faktory migrace 2, které zahrnují důvody odchodu ze země původu, přitahující faktory migrace 3, které charakterizuji atraktivnost cílové oblasti, a mezilehlé překážky 4 mezi dvěma oblastmi. Nejjednodušší z těchto modelů jsou gravitační modely 5: proudy mezi dvěma oblastmi jsou přímo úměrné početní velikosti jejich populace a inverzně proporcionální jejich vzájemné vzdálenosti 6, která vyvolává jejich sílu. Ostatní modely předpokládají, že proudy jsou proporcionální k příležitostem cílové oblasti a inverzně proporcionální k rozdílu poskytovaných příležitostí 7 mezi výchozí a cílovou oblastí. Modely z druhé kategorie jsou stochastické modely (730-5) a týkají se spíše jednotlivců než populací. Tyto modely vztahují pravděpodobnost stěhování k určitému počtu osobních charakteristik, jako je např. věk nebo předchozí historie migrace.
- 2. , 3 Vytlačující faktory migrace je překlad z angl. push factors a přitahující faktory migrace z angl. pull factors.
* * *
|