Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Předmluva

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93



Mnohojazyčný demografický slovník [český svazekj


MNOHOJAZYCNY DEMOGRAFICKÝ
SLOVNÍK
Český svazek
Druhé vydání připravili Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová
Acta demographica XV
Česká demografická společnost
Praha 2005


Redakční rada:
Předseda: Jitka Rych tanková
Členové: Zuzana Finková, Pavla Horská, Jaroslav Kraus, Milan Kučera, Tomáš Kučera, Zdeněk Pavlík


ISBN 80-239-4864-4

Z předmluvy k prvnímu francouzskému svazku

Populační komise Organizace spojených národů na svém Čtvrtém zasedání požádala sekretariát OSN, aby připravil vydání demografického slovníku. Již několik měsíců poté Mezinárodní unie pro vědecké studium populace nabídla při přípravě tohoto slovníku svou spolupráci. Na pátém zasedání Populační komise OSN byla sestavena komise pro vytvoření Mnohojazyčného demografického slovníku ve složení: P. Vincent (Francie) -předseda a členové C. E. Dieulefait (Argentina), H. F. Dorn (USA), E. Grebenik (Velké Británie), P. Luzzato-Fegiz (Itálie), M. Pascua (Švýcarsko) a Ros Jimeno (Španělsko). Komise dostala za úkol předložit slovník v jazycích francouzském, anglickém a španělském.

Projekt byl pojat jako skutečný mnohojazyčný slovník, určený překladatelům, ale zároveň sloužící k výkladu jednotlivých termínů. Slovník se skládá se z řady jednojazyčných svazků; v první části každého svazku jsou vysvětleny odborné demografické a v demografii používané termíny a ve druhé části je jejich abecední rejstřík. Souřadnost textů v různých svazcích a systém číslování termínů (každému termínu je přiřazeno číslo, které se skládá z čísla kapitoly, odstavce a konkrétního výrazu) umožňuje najít odpovídající termín v jiném jazyku.

První náčrt práce byl zpracován na základě francouzského textu, který byl připraven v Národním ústavu pro demografická studia (INED) a publikován v roce 1954 jako prozatímní vydání. Komise musela řešit otázky shodnosti vyjádření francouzských a románských termínů na straně jedné a anglosaských termínů na straně druhé. Ukázala se nutnost jasného vymezení jednotlivých pojmů a vysvětlení odlišných pojetí v různých jazycích. Jazyky jsou složité empirické systémy, v rámci kterých existují zavedené vztahy, jejichž logika se někdy málo shoduje s racionálními požadavky vědy. Jednotlivé termíny mají v různých jazycích odlišný kontext, který žádný slovník v plném rozsahu nevystihne. Z tohoto hlediska má nesporný význam zasazení jednotlivých termínů do širšího výkladového kontextu.

Komise měla za cíl posloužit překladatelům a proto přímo nedoporučuje nebo naopak neodmítá některé termíny a nehodlá vytvářet demografickou terminologii. Slovník není sestaven jako přehled definic a při vymezování jednotlivých termínů nebylo hlavním cílem dosáhnout přesnosti, ale spíše pochopení daného významu. Normalizace terminologie by vyžadovala jinou koncepci slovníku. Slovník bude sloužit záměrům svých tvůrců v plném rozsahu, až bude publikován ve větším počtu jazyků.

Předmluva k druhému českému vydání

Zájem o demografická studia v šedesátých letech ve světě se projevil také u nás. Takovým projevem bylo přijetí koncepce Mnohojazyčného demografického slovníku a jeho vydání v češtině mezi prvními jazykovými svazky. Již v roce 1959 byla vytvořena při Ekonomickém ústavu ČSAV komise, která první český svazek připravila. Komise pracovala ve složení Zdeněk Pavlík (redaktor) a členové Vladimír Roubíček a Vladimír Srb; některých prací komise se zúčastnil Jaromír Korčák a komise vyjádřila v prezentaci slovníku své poděkování za cenné připomínky Františku Egermayerovi, Františku Fajfrovi a Milanu Kučerovi. Komise byla také v pracovním kontaktu s předsedou mezinárodní komise P. Vincentem. První vydání českého svazku Mnohojazyčného demografíckého slovníku vyšlo v roce 1965 (Nakladatelství ČSAV).

Práce mezinárodní komise pro přípravu Mnohojazyčného demografického slovníku při Mezinárodní unii pro vědecké studium populace vydáním prvních tří verzí (francouzské, anglické a španělské) neskončila. Na patnáctém zasedání Populační komise OSN v roce 1969 vZenevě bylo doporučeno, aby projekt slovníku pokračoval a aby na základě získaných zkušeností bylo připraveno druhé aktualizované vydání. Také na kongresu Mezinárodní unie pro vědecké studium populace se konstatovalo, že projekt slovníku splnil očekávání a že nové vydání má plnou podporu. Byla vytvořena obnovená komise ve složení: P. Paillat (Francie) - předseda a členové A. J. Bojarskij (Sovětský svaz), E. Grebenik (Velká Británie), K. Mayer (Švýcarsko), J. Nadal (Španělsko), S. Kóno (Japonsko); kromě toho jako členové pozorovatelé byli jmenování S. Baum a J. Siegel (USA), A. Hill (Velká Británie), A. Lifshitz (Francie)

a A. Saez (Španělsko). Komise shromáždila velké množství materiálů, které dala v roce 1976 k disposici Louis Henrymu z Národního ústavu pro demografická studia; ten redigoval druhé vydání francouzského svazku (1981). Na jeho základě připravil druhé vydání anglického svazku Etienne van de Walle (1982).

Přes relativně malý rozsah slovníku se druhé vydání českého svazku dostává do rukou čtenáře s více než dvacetiletým zpožděním. Práce tohoto druhu však nezastarává a stále plní své základní cíle. Bylo by jistě vhodné připravit další hlavně anglické a francouzské vydání, neboť se objevují nové termíny, které v tomto svazku nejsou z pochopitelných důvodů zařazeny (neměly by odpovídající výrazy v jiných svazcích a tím by slovník ztratil svoji primární funkci sloužit jako pomůcka při překládání). Lze pouze vyjádřit přání, aby se v budoucnu někdo ujal pokračování tohoto projektu. Logicky by to patřilo Mezinárodní unii pro vědecké studium populace, která se zasloužila o obě vydání dosavadní. Také demografie se stává stále více vědním oborem, je věnována pozornost ve všech zemích světa; pro odbornou komu existence podobné slovníkové příručky velmi důležitá.

Idea textového slovníku, který vychází v různých jazykových a jednotlivé termíny jsou identifikovány přiděleným Číslem, byla originální. Je s podivem, že se tento způsob neujal u jiných oborů. možné vysvětlení; příprava podobného slovníku není jednoduchá. Je n< povinností poděkovat za cenné připomínky i pomoc při finální t přípravě slovníku k tisku Milanu Kučerovi a za technickou pomoc při z fázi přípravy slovníku Ludmile Fialové.

V Praze dne 31. března 2005


Poznámky pro uživatele

Použití Mnohojazyčného demografického slovníku kjinemu účelu než k překladu je patrné na první pohled a nepotřebuje bližší vyvětlení. Je však nutné poukázat na některé jeho zvláštnosti ve srovnání sněžnými jazykovými slovníky.

Mnohojazyčný demografický slovník se skládá z rady slovníků v různých jazycích. Je logické, že pro překlad je vždy nutné použít dva svazky, které obsahují jazyk, ze kterého se překládá a do kteréno se překládá. Při pasivním překladu nalezneme nejprve číslo termínu v rejstríku cizího svazku a poté podle tohoto čísla určíme nejen odpovídající český termín, ale často převážně i jeho podrobnější vysvětlení. Obdobně postupujeme při aktivním překladu. Určíme nejdříve číslo termínu a pak jeho odpovídající ekvivalent i výklad v jazyku, do kterého překládáme. Velmi cenné je neomezit se pouze na porovnání termínu podle příslušných čísel, ale seznánmit se s celým kontextem výkladu a s příslušnými poznámkami.

Systém slovníku je založen na očíslování jednotlivých termínů. Obsah je rozdělen do devíti kapitol a první číslice daného čísla termínu udává kapitolu (např. 101-1 je termín z prvm kapitoly), druhé dvě číslice odstavec vdané kapitole (v uvedeném případě první odstavec); poslední číslice ( v některých případech dvě číslice) oddělené spojovací čárkou určují potom vlastní termín (v uvedeném případě je to první termín, kterým je právě demografie). Všechny termíny jsou pouze jedenkráte vytištěny tučně. Jestliže se stejný termín vyskytuje ještě v jiném kontextu vícekrát, je vytištěn kurzívou (event. je u něho uveden odkaz na misto v textu, kde je vytištěn tučně). Všechny tučně vytištěné termíny mají své ekvivalenty v ostatních jazycích, ve kterých existuje příslušný slovník. Kromě toho jsou vytištěny tučně také některé termíny v poznámkách; mají stejné číslo jako hlavní termín v textu, jsou však opatřeny hvězdičkou (*). V poznámkách uváděné termíny nemají přímé ekvivalenty v jiných jazycích, v některých z nich se však vyskytují (jazyk je pak zpravidla u termínu označen). Tyto termíny uváděné v poznámkách nelze proto použít přímo pro překlad, neboť mají pouze vysvětlující a doplňkový charakter. Také pro ně platí zásada, že jsou tučně vytištěny pouze jednou a vyskytují-li se vícekrát, jsou při dalším výskytu vytištěny kurzívou.

Rejstřík je uspořádán abecedně, a to tak, že víceslovní termíny jsou zpravidla uvedeny pod všemi slovy termínu (kromě spojek). V textu se používají zkratky, jejichž přehled je uveden samostatně.

Používané zkratky

apod. a podobně
angl. anglický jazyk, anglicky
atd. a tak dále, et cetera
č český jazyk, česky
event. eventuálně
fr. francouzský jazyk, francouzsky
m. mužský rod, masculinum
mj. mimo jiné
mn.č. množné číslo, plurál
n. neboli
např. například
něm. německý jazyk, německy
odb. odborný, odborně
podst. podstatné jméno, substantivum
pomn. pomnožné podst. jméno, plurále
příd. přídavné jméno, adjektivum
přísl. příslovce, adverbium
resp. respektive
rus. ruský jazyk, rusky
s. střední rod, neutrum
slov. sloveso, verbum
syn. synonymum
sp. španělský jazyk, španělsky
tj. to jest
ter. termín
tzn. to znamená
tzv. tak zvaný
viz porovnej
z. ženský rod, femininum
retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93