Čeština - druhé vydání 2005

Procento

Překlady
Bod	Ceský 133	Arabský 133	Německy 133	Anglicky 133	Španělský 133	Francouzsky 133	Italský 133	Japonský 133	Portugalský 133	Ruský 133	Čínský 133
133-1	poměrné číslo srovnávací	نسبة	Beziehungszahl —Proportion	ratio	relación	rapport	rapporto	比（比率）	razão	Соотношение	比
133-2	poměrné číslo struktury —podíl	حصيص—نسبة الجزء إلى الكل	Gliederungszahl —Anteil —Quote	proportion	proporción	proportion	proporzione	構成比	proporção	Пропорция	比例
133-3	procento	نسبة المئوية	Prozentanteil	percentage	porcentaje	pourcentage	percentuale	百分率	porcentagem	Процентное соотношение	百分比
133-4	míra	معدل	Ziffer —Häufigkeitsziffer —Rate	rate	tasa	taux	tasso	率	taxa	Коэффициент	率
133-5	poměrné číslo intenzitní	تكرار النسبي	relative Häufigkeit	relative frequency	frecuencia relativa	fréquence relative	frequenza relativa	相対度数	freqüência relativa	Относительная частота	相对频数

Jednou z prvních etap analýzy (131-1) je vy dělení počtů (101-7) obyvatelstva nebo počtů událostí (201-3) jinými počty. Výsledná poměrná čísla mají různá pojmenování. Poměrné číslo srovnávací¹ n. index porovnává dva počty různých jednotek (např. muže a ženy, obyvatele a plochu). Poměrné číslo struktury² vyjadřuje proporci n. podíl² určité části z celku; často se vyjadřuje v procentech³. Poměrné číslo intenzitní⁵, resp. určitá část těchto čísel, se označuje jako míra⁴; tento ter. původně označoval relativní četnost (144-3) výskytu událostí v rámci jedné populace nebo části populace (101-6) během určitého období, nejčastěji roku, např. míra porodnosti. Někdy se však setkáme nejen v č., ale i v cizí terminologii s použitím ter. míra nepřesně pro označení indexu (133-4) nebo podílu (133-2) apod.

4. V č. ter. označujeme za míry pouze ta poměrná intenzitní čísla, kdy za základ, ke kterému vztahujeme četnost událostí, volíme střední stav obyvatelstva (401-5). Jestliže za základ volíme výchozí stav, např. počet narozených, potom takové poměrné číslo intenzitní označujeme jako kvocient (135-5), který je svou povahou blízký pravděpodobnosti (134-1); ta je jeho zvláštním případem, pokud se jedná o neobnovitelný jev, uzavřenou populaci a stejnou generaci resp. kohortu. Ve fr. ter. se rozlišují míry první kategorie a míry druhé kategorie, které se též nazývají redukované míry n. redukované událostí. Obě kategorie měr se liší podle jmenovatele; míry první kategorie vztahují počet událostí k počtu osob, u kterých může událost nastat, jsou to tzv. exponované osoby; redukované míry vztahují události k celé populaci, resp. dané věkové skupině, např. bez rozlišení rodinného stavu. Míry se zpravidla uvádějí na 1000 osob, tj. v promilích (%o), ale též na jinou mocninu 10, např. míry úmrtnosti podle věku na různé příčiny úmrtí na 100 000 osob apod. Někdy se setkáme s tím, že označení míra se u ukazatele vynechává, tak např. úmrtnost se považuje za označení míry úmrtnosti. Tento způsob nelze doporučit, neboť úmrtnost jako proces vymírání lze charakterizovat různými ukazateli (132-4).