Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:51

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

61

610

Narozené děti jsou klasifikovány podle legitimity¹ a obecně je toto členění závislé na rodinném stavu matky v době porodu, ev. početí. Přísně vzato se za legitimní dítě² n. manželské dítě² považuje takové, jehož rodiče byli manželé již v době jeho početí. V praxi se však bere v úvahu rodinný stav matky při narození dítěte, v případě rozpadu manželství (510-3) rodinný stav matky v předpokládané době otěhotnění. Porody se podle rodinného stavu matky rozlišují na legitimní narození³ a nelegitimní narození⁴. Obecně se za legitimní považují i děti z předmanželských koncepcí⁵ (tj. děti narozené do 8 měsíců po sňatku). Nelegitimní dítě⁶ n. dítě narozené mimo manželství⁶ může být legitimováno⁸ následným uzavřením manželství jeho rodičů. Proces legitimace⁹ je odlišný podle zemí a může nelegitimním dětem přiznat některá nebo všechna práva dětí legitimních, tj. dětí narozených v manželství. Podle některých právních systémů může otec uznat otcovství⁷ svého dítěte, aniž dojde k uzavření sňatku rodičů.

• 6. V historické demografii je někdy používán hanlivý ter. bastard n. levoboček. V některých zemích je za nelegitimní podle zákona považováno i dítě narozené z mimomanželského vztahu vdané ženy či ženatého muže, ale ne vždy jsou tyto děti jako ne-legitimní registrovány.

611

Narozené děti jsou klasifikovány podle pořadí dítěte¹, tj. děti prvního pořadí, druhého pořadí atd. Pořadí narozených je obvykle určováno podle počtu všech předchozích dětí narozených matce³, nebo pouze podle počtu dětí z nynějšího manželství². Pořadí dítěte se obvykle určuje pouze podle počtu živě narozených dětí, někdy se však berou v úvahu i mrtvě narozené děti. Na stejném principu je založena klasifikace žen podle pořadí porodů⁴, kdy se berou v úvahu všechna těhotenství, která trvala alespoň 28 týdnů (603-4); vícečetný porod se v tomto případě uvažuje jako jeden. Podobně se provádí klasifikace podle pořadí těhotenství⁵, kdy se uvažují všechna známá otěhotnění Zena, která nebyla nikdy těhotná, se v lékařské terminologii nazývá nulligravida⁶, žena poprvé těhotná primigravida⁷, žena vícekrát těhotná multigravida⁸. Ženy jsou také klasifikovány podle pořadí narozených dětí⁹, tj. nejen na základě počtu živě narozených dětí. Žena, která nikdy nerodila, se nazývá nullipara¹⁰, žena rodící poprvé prvorodiěka¹¹ n. primapara¹¹, žena rodící již poněkolikáté vícerodička¹² n. multipara¹².

• 1. Dvojčata, trojčata apod. se klasifikují jako děti rozdílného pořadí n. parity. Narození vyššího pořadí jsou narození po posledním specifikovaném pořadí, tj. např. narození třetího po porodu dvojčat.

612

Při sledování časování porodů¹, tj. rozložení porodů v průběhu času, se sledují meziporodní intervaly². Prvoporodní interval³ je doba, která uplyne od sňatku k narození prvního dítěte, meziporodní interval⁴ je doba mezi předchozím porodem a narozením dítěte n-tého pořadí. Doba mezi porodem a nějakým přesným časovým určením, např. datem sčítání (201-1) nebo šetření (203-4), se nazývá otevřený porodní interval⁵; intervaly, které začínají před a končí po tomto přesně vymezeném datu, se označují jako roztažené intervaly⁶. Sleduje se také doba od sňatku k narození dítěte n-tého pořadí⁷; tyto intervaly slouží k charakteristice časování narození dětí. Analogicky lze sledovat i intervaly mezi j ednotlivými těhotenstvími.

613

Délka těhotenství je obvykle určena časovým rozdílem mezi datem prvního dne poslední menstruace a datem vypuzení, resp. vynětí plodu z těla matky. Při sledování intervalů mezi jednotlivými těhotenstvími² lze při určování délky těhotenství považovat za počátek těhotenství dobu předpokládaného početí¹. Rozdíl mezi uvedenými přístupy k definování délky těhotenství činí v průměru dva týdny. Interval mezi datem sňatku a prvním těhotenstvím se nazývá prvotěhotenský interval³. Období mezi koncem těhotenství a počátkem dalšího je mezitěhotenský interval⁴. Pokud nebereme v úvahu dobu, po kterou žena neměla sexuální styk, získáme čistý mezitěhotenský interval⁵. Období mezi koncem posledního těhotenství a datem šetření se nazývá otevřený těhotenský interval⁶. 3 V angl. je syn. těhotenské zpoždění.

* * *