Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

62

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

62

620

Reprodukční období1 n. u žen rodivý věk1 je období, během kterého je žena schopna otěhotnět a rodit děti. Za jeho počátek se považuje puberta2 a je spojen s objevením první menstruace3 n. menses4. První menstruace se nazývá menarche5, poslední menstruací končí rodivý věk žen a začíná menopauza6 . Pro účely statistiky je reprodukční období žen obvykle vymezeno věkem 15-49 let, někdy též 15-44 let. V některých zemích je jeho počátek spojen s uzákoněným minimálním věkem při vstupu do manželství (504-1). Dočasné nebo úplné přerušení menstruace před klimaktériem (normální nebo patologické) se nazývá amennorhoea7 . K přerušení menstruace dochází také po otěhotnění a označuje se jako těhotenská amennorhoea8 a po porodu jako poporodní amennorhoea9.

  • 3. Syn. je perioda n. měsíčky.
  • 6. Syn. je klimakterium, v hovorovém jazyce se používá ter. přechod.

621

Schopnost ženy a. muže, resp. páru rodit děti, se nazývá plodivost1 n. fekundita1. Jejím opakem je fyziologická neschopnost plození, tj. neplodnost2 n. sterilita2 ; neschopnost ženy otěhotnět3 je obvykle hlavní, ale ne jedinou možnou příčinou neplodnosti. Neplodnost páru může být způsobena sterilitou jednoho či obou partnerů, ev. jejich biologickou disharmonií, kdy nelze v případě ženy ani muže hovořit o faktické sterilitě. Rozlišujeme dočasnou neplodnost5 a trvalou neplodnost7. U žen rozeznáváme primární sterilitu8, kdy žena není schopna počít, donosit a porodit dítě, a sekundární9 n. následnou sterilitu9, která se v průběhu života ženy objeví po narození jednoho nebo více dětí.

  • 1. Termín fekundita je někdy chápán spíše jako schopnost otěhotnět než porodit živé dítě. V případě, že schopnost porodit živé dítě je z různých důvodů omezena nebo že pravděpodobnost početíje velmi nízká, mluvíme o sub-fekunditě.
  • 2. Syn. je infekundita.

622

Termín dočasná neplodnost (621-5) se používá i v případech, kdy neschopnost ženy otěhotnět je způsobena přirozenými fyziologickými příčinami, tj. není patologická. Ženy mají neplodná období1 v každém menstruačním cyklu2, neboť k oplodnění může dojít pouze v několika dnech v období ovulace3. V matematických modelech reprodukce se používá ter. neovlivnitelné období5 pro dobu sterility oá početí (602-1) k návratu ovulace po porodu; zahrnuje těhotenství (602-5) a jeho délka je ovlivněna také dobou kojení4. Příčinou dočasné neplodnosti mohou být i nepravidelnosti v menstruačním cyklu neboli anovulační cykly6; jsou to měsíční cykly bez ovulace; amennorrhoea (620-7) je dočasné zmizení menstruace. Sub-fekundita7 velmi mladých žen se obvykle nazývá adolescentní sterilita8; vhodnější by bylo používat termín adolescentní sub-fekundita8.

  • 5. Období mezi porodem a návratem ovulace se někdy označuje jako postpartum sterilita.

623

Fertilita1 n. plodnost1 je skutečný efekt plodivosti (621-1), tj. počet narozených dětí danému páru. Termín infertilita2 se používá v případě, že ve sledovaném období nedojde k narození dítěte. Rozlišování termínů fertilita a fekundita je obvyklé v demografii; někdy se však používá obou ter. jako syn.

  • 1. Pojmové rozlišení ter. fertilita afekundita lze nalézt i v dalších jazycích. Č. ter. odpovídá angl. způsobu rozlišování {{{1}}}, {{{1}}}. V mnoha jazycích je však význam ter. fertilita a fekundita opačný. Fr. fécondité a šp. fecundidad odpovídá angl. výrazu fertility, naopak fr. fertilitě a šp. fertilidad znamená v angl. fecunditý. Něm. a rus. jazyky odpovídající ter. odlišení nemají.
  • 2. Syn. je bezdětnost, kterou se rozumí buď fyziologická neplodnost nebo záměrné rozhodnutí páru nemít děti.

624

Fertilita (623-1) páru závisí na jeho reprodukčním chování1. Podle způsobu reprodukčního chování se páry rozlišují na plánující páry2, které regulují počet narozených dětí a intervaly mezi jejich narozením (612-1), a neplánující páry3, které svoji plodnost neplánují. Ter. plánované rodičovství má širší význam než omezování počtu dětí v rodině4, tj. snahu nepřekročit chtěný počet dětí5. Kontrola porodnosti6 n. regulace porodnosti6 není omezena pouze na plodnost manželských párů.

  • 5. Nechtěné děti n. neočekávané děti jsou ty, které se páru narodí nad rámec chtěného počtu dětí (624-5). Odlišují se od neplánovaných dětí, které se narodí v neočekávanou dobu, někdy i mimo manželství; část z nich lze považovat za chtěné.

625

Plánované rodičovství1 n. uvědomělé rodičovství1 směřuje k plánování a regulování počtu narozených dětí v souladu s přáním páru nebo předpokládaným zájmem společnosti. Skutečný počet narozených dětí se může lišit od plánovaného počtu dětí2 n. předpokládaného počtu dětí2, udávaného např. v šetřeních populačního klimatu. Uvedený rozdíl v počtu dětíje obvykle způsoben selháním antikoncepce3, resp. účinností antikoncepce4, která má dva aspekty. Teoretická účinnost5 n. fyziologická účinnost5 udává, jak je metoda spolehlivá, pokud se používá podle předpisu. Účinnost použití6 měří její spolehlivost při běžném používání u sledované populace. Míra selhání antikoncepce7 je definována jako počet neočekávaných otěhotnění k délce doby, kdy je žena vystavena riziku nechtěného otěhotnění.

  • 2. Někdy se v šetřeních populačního klimatu zjišťuje také očekávaný počet dětí. Rozdíl existuje také mezi chtěným počtem dětí, tj. počtem dětí, který zena, muž nebo pár si přejí mít a mezi ideálním počtem dětí, tj. počtem, který považují vzhledem k určitým podmínkám za optimální.
  • 4. Podobný význam jako účinnost antikoncepcespolehlivost antikoncepce. Jiný význam má demografická účinnost programů plánovaného rodičovství (viz 626-1).

626

Programy plánovaného rodičovství1 se zaměřují na zavádění a šíření kontroly porodnosti u skupiny potenciálních uživatelů2 antikoncepce n. sledují určitý populační záměr2. Tým terénních pracovníků3 se pokouší získat a přesvědčit obyvatelstvo o vhodnosti používání antikoncepce, ev. umělého ukončení těhotenství. Úspěch programu může být měřen zastoupením nových uživatelů antikoncepce4 v cílené populaci. V průběhu času se sledují změny v počtu osob užívajících antikoncepci. Demografická účinnost {625-4*) programů plánovaného rodičovství se odvozuje od odhadu počtu těhotenství, kterým bylo zabráněno7. Rozšíření a používání antikoncepce v populaci je odhadováno podílem současných uživatelů antikoncepce8 z celkového počtu sledovaných osob, obvykle vdaných žen v reprodukčním věku.

  • 3. Mezi tyto terénní pracovníky zahrnujeme distributory, agitátory apod.
  • 4. Jinak je definována míra používání antikoncepce.
  • 8. Speciální šetření, týkající se znalostí, postojů a užívání antikoncepce se v angl. označuje zkratkou KAP n. Survey of knowledge, attitudes and practice of contraception.

627

Antikoncepce1 je použití takové metody, která má zabránit početí jako následku pohlavního styku2 n. soulože2; antikoncepce zahrnuje i sterilizaci (631-1), používanou ženami v některých zemích jako antikoncepční metodu obvykle po dosažení chtěného počtu dětí. Ter. antikoncepční metody3 je někdy nahrazován v širším slova smyslu označením metody kontroly porodnosti3 a v tomto případě zahrnuje i umělá ukončení těhotenství (604-2). Mezi antikoncepční metody n. metody kontroly porodnosti je zahrnována i sexuální abstinence4 a zvláště tzv. periodická abstinence (628-4).

  • 1. Syn. je kontracepce n. používání antikoncepčních metod.
  • 2. Syn. je koitus.
  • 4. Syn. je pohlavní zdrženlivost.

628

Obvykle se rozlišují speciální antikoncepční metody1, vyžadující aplikaci zvláštních prostředků, a přirozené antikoncepční metody2, které žádné speciální prostředky nevyžadují. Nejznámější přirozenou antikoncepční metodou je přerušovaná soulož3 n. coitus interruptus3; z dalších pak periodická abstinence4 n. metoda neplodných dnů4, při které se partneři zdržují sexuálního styku ve dnech, kdy je zena plodná (tj, ve dnech ovulace) a souloží pouze v tzv. neplodných dnech5 menstruačního cyklu ženy, kdy je pravděpodobnost početí výrazně snížena. Tuto metodu některé plánující páry (623-2) používají i v případě, kdy chtějí dosáhnout plánovaného otěhotnění v určitém termínu, tj. souloží právě v období předpokládané ovulace, kdy je pravděpodobnost otěhotnění největší. Termíny dozrání vajíčka a neplodné dny žen umožňuje zjistit i metoda měření základní tělesné teploty6.

  • 1. Mezi speciální antikoncepční metody se řadí nejen používání mechanických antikoncepčních prostředků, které zabraňují spojení spermie a vajíčka (tzv. bariérové metody), ale i chemické antikoncepční prostředky s látkou usmrcující spermie, dále metody založené na používání speciálních antikoncepčních prostředků jako jsou např. nitroděložní prostředky (629-10) a další typy antikoncepce, např. antikoncepční pilulky (630-4).
  • 4. Jako přirozené metody plánovaného rodičovství se obvykle označují všechny metody, které vycházejí z určování stadia ovulačního cyklu žen. Metoda neplodných dnů se nazývá také Ogino-Knausova metoda.

629

Mezi mechanické antikoncepční prostředky (tzv. bariérové) patří u mužů kondom1 n. prezervativ1, u žen různé typy pesaru2, např. diafragmatický pesar3, tampon4 nebo hubka4, antikoncepční želé5, čípky6, pěnové tablety7 a výplachy8, z nichž některé obsahují spermicidy9 (antikoncepční látky). Některé z těchto prostředků je možné vzájemně kombinovat. Existují také různé typy nitroděložní antikoncepce10 (používá se angl. zkratka IUD10, tj. intra-uterine devices), kdy lékař zavede do dělohy ženy tělísko z umělé hmoty, které zabra-ňujepočetí a nazývá se podle tvaru, např. spirála10, mašlička10 apod.

630

Perorální antikoncepce1 je metoda hormonální antikoncepce2 nebo antikoncepce pomocí steroidů3. Tento typ zabraňuje ovulaci pravidelným užíváním antikoncepčních pilulek4, nebo pomocí injekcí nebo implantátů.

631

Sterilizace1 jako antikoncepční metoda spočívající v přerušení transportu zárodečných buněk, je výsledkem chirurgického zákroku a jedná se o trvalou ochranu před nežádoucím těhotenstvím. Průchodnost těchto dutých orgánů (chámovodů u mužů, vejcovodů u žen) se přeruší podvazem nebo chirurgickým přerušením trubice a umělým uzávěrem obou jejích konců. U mužů se provádí tzv. vázektomie2, tj. podvaz a přerušení chámovodů, u žen podvázání vejcovodu4. Salpingestomie5 nebo tubectomie5 spočívá v zákroku na vejcovodech. Sterilizace zahrnuje i hysterotomii6, tj. chirurgické otevření děložní dutiny nebo odstranění dělohy.

  • 4. , 5 K získání přístupu k vejcovodům jsou používány různé metody, jako např. laparotomie, colpotomie nebo laparoskopie.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93